Analýza SOCR ukazuje, že zavedení záloh na PET lahve je nákladné řešení

31. ledna 2023

Podle analýzy Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) vyjde zavedení systému zálohování PET lahví a plechovek na bezmála 5,2 miliardy Kč. Dalších téměř 1,3 miliardy Kč ročně bude zapotřebí k zajištění provozu. Celkově by se mělo ročně vysbírat až 2,3 miliardy kusů obalů. SOCR ČR chce předejít chybám a problémům, které nastaly na Slovensku po zavedení systému na základě politického rozhodnutí bez analýzy relevantních dat.

„Analýza stojí na reálných datech a zkušenostech z obchodů, které ponesou hlavní tíhu vybudování a provozu celého systému. I proto jsme nejvíc času věnovali kalkulacím investičních a provozních nákladů. Od těch se totiž bude odvíjet správné nastavení tzv. handling fee, tedy poplatku za jednu láhev, který bude kompenzovat všechny vstupní i provozní náklady,“ uvedl Michael Fanta, senior analytik Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), které analýzu nákladů systému zálohování pro SOCR ČR zpracovalo.

Největšími nákladovými položkami v souvislosti se zavedením systému zálohování budou stavební úpravy týkající se umístění automatů, vytvoření skladových prostor pro obaly a cena za pořízení samotných automatů. Mezi další patří personální náklady, pravidelné zaškolování obsluhy, elektrická energie potřebná k nepřetržitému provozu a pravidelný servis automatů. Důležitým tématem k vyřešení je také způsob svozu sebraných obalů.

„Analýza počítá s celkem 2,3 miliardy kusů obalů, které zákazníci během roku vrátí, což odpovídá 90procentní míře zpětného odběru. Ty se budou muset přijmout, uskladnit, případně také odvézt do centrálních skladů a dále pak ke zpracovatelům. Z dlouhodobého hlediska je třeba zohlednit také nutné reinvestice do automatů nebo pravidelnou valorizaci provozních nákladů podle aktuálního vývoje makroekonomických ukazatelů, aby bylo zajištěno efektivní fungování systému pro všechny zainteresované strany,“ uvedl M. Fanta.

Připravovaná úprava evropského Nařízení o obalech a obalovém odpadu, pokud by byla schválena, navrhuje povinnost pro členské státy zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky v případě, že nebude do roku 2026 dosaženo 90 % míry zpětného sběru nápojových obalů. K tomuto návrhu evropského nařízení však rezonují v rámci celé EU značné výhrady a kritika průřezově z celého průmyslu (více zde a zde).

„Cílem analýzy nebylo normativně rozhodnout o správnosti systému, ale objektivně vyčíslit veškeré relevantní nákladové položky a identifikovat případná rizika. Právě dosavadní slovenská zkušenost ukazuje, že nedostatečná analýza nákladů předcházející zavedení zálohového systému vede k neefektivitě a množství negativních dopadů na zákazníky i obchod,“ uvedl Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR, a doplnil: „Debatu o zálohovém systému na nápojové obaly a jeho parametrech je nyní žádoucí přesunout na půdu ministerstva životního prostředí, které by mělo připravit legislativní rámec zálohového systému i prováděcí předpisy, aby systém stál na pevném právním základu. Veškerá naše data dáme ministerstvu k dispozici, aby mohlo při přípravě legislativy stavět na faktech.“

Řešením musí být splnění všech 22 legislativních cílů oběhového hospodářství

V rámci diskuzního bloku, po představení analýzy SOCR, vystoupil také Petr Havelka za Českou asociaci odpadového hospodářství. Zpracování studie ocenil, jako hodnotný analytický materiál. Připomněl, že Česká republika dlouhodobě patří mezi premianty v plnění cílů týkajících se obalových odpadů, a to v rámci celé Evropy. Již nyní dokáže náš systém třídění do barevných popelnic sesbírat 8 PET lahví z 10 uvedených na trh (Francie pouze 2 lahve z 10). Podle platné evropské směrnice z roku 2018 máme na navýšení výkonu systému o 1 jednu lahev (na 9 lahví z 10), prostor do roku 2029. To klíčové, co Česká republika ve vztahu k oběhovému hospodářství potřebuje, je splnění všech směrnicemi definovaných cílů, kterých je 22 a týkají se všech komunálních odpadů, nejen PET lahví. Toho lze dosáhnout nikoli zálohováním každého jednotlivého druhu odpadu a tedy zřízením 22 zálohových systémů, ale využitím synergií stávajícího systému, kterým obce a města dlouhodobě řeší nakládání se všemi komunálními odpady. Právě stávající systém v obcích a městech ČR má velmi pozitivní výsledky u obalových odpadů i při srovnání v rámci celé Evropy. Obce a města jsou navíc nově ze zákona odpovědné za plnění vysokých cílů třídění odpadů. Proto musí i nadále efektivně rozvíjet systémy třídění komunálních odpadů tak, aby byly splněny i budoucí cíle sběru a recyklace všech komunálních odpadů. Tak to předepisuje nová platná legislativa. Proto se v řadě obcí doplňují barevné sběrné nádoby až do jednotlivých rodinných domů. Lidé pak mají třídění k dispozici přímo doma.

Jedno procento komunálních odpadů za cenu cca 1 300 000 000 Kč ročně je drahá cesta

Ekonomicky vychází stávající synergický systém barevných popelnic obcí a měst budovaný pro všechny komunální odpady výrazně levněji a efektivněji, než paralelní povinný zálohový systém nápojářských společností. To nyní ukázala i studie SOCR. Zde je třeba si uvědomit, že PET lahve tvoří cca 1 procento z komunálních odpadů a pokud každoroční náklady jejich sběru zálohovým systémem znamenají jen na straně obchodníků více než 1 300 000 000 Kč (+ 5 miliard počátečních investičních nákladů), pak si může každý lehce dopočítat, kolik by takové hospodaření znamenalo ročních nákladů pro splnění všech zákonných cílů ke komunálním odpadům. Bohužel podobně je tomu i s ekologickými dopady, pokud by někdo tuto agendu také poctivě analyzoval.

"Souhlasím s tím, že návrh na zavedení povinných záloh je třeba především podrobně analyzovat a definovat všechny jeho dopady, a to v uzkém kontextu potřeby splnění všech 22 legislativních cílů k oběhovému hospodářství. Jako ČR nejsme v pozici, kdy bychom si mohli ze systému vyzobávat pouze hodnotné třešinky, jako např. PET lahve, a zbytek problémových komodit by se nechal na bedrech obcí a měst. Taková politika se jeví jako nezodpovědná a ve vztahu k možnosti splnění cílů oběhového hospodářství jako nefunkční," doplňuje Petr Havelka.

Další argumenty k rizikům zavedení povinných záloh byly ze strany České asociace odpadového hospodářství prezentovány na zatím posledním jednání odborné pracovní skupiny k otázce zálohování na Ministerstvu životního prostředí. Na dvou níže uvedených obrázcích je jejich stručný souhrn.

hlavni-argumenty1