ČAOH: Nové povinnosti obcí ve sběru BRKO a olejů a tuků

04. března 2019

Již 1. dubna 2019 vstoupí v účinnost část novely (č. 210/2018) vyhlášky Ministerstva životního prostředí o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů (č. 321/2014 Sb.). Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) přináší přehlednou informaci o nových povinnostech a o tom, jak je mohou obce efektivně splnit.

Uvedená vyhláška k zákonu o odpadech řeší oddělený sběr papíru, plastů, skla, kovů, biologicky rozložitelných odpadů a nebezpečných komunálních odpadů v obcích. Obce mohou oddělený sběr provádět prostřednictvím:

a) sběrných dvorů,

b) zařízení podle zákona o odpadech (§ 14 odst. 1) a v případě biologicky rozložitelných komunálních odpadů také prostřednictvím malých zařízení (§ 33b),

c) velkoobjemových kontejnerů,

d) sběrných nádob,

e) pytlového způsobu sběru, nebo

f) kombinací způsobů podle písmen a) až e).

Novela vyhlášky nyní přináší pro systémy třídění odpadů v obcích dvě důležité změny – celoroční sběr BRKO a nově i sběr jedlých olejů a tuků.

První důležitá změna - Biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO) - celoroční sběr

Podle novely vyhlášky budou muset od 1. dubna 2019 obce zajišťovat sběr biologicky rozložitelných komunálních odpadů (rostlinného původu) celoročně, tedy nikoliv pouze od 1. dubna do 31. října jako tomu bylo dosud. Novela však dává v zimním období (od 1. listopadu do 31. března) obcím možnost, aby přizpůsobily četnost svozu klimatickým podmínkám a množství produkovaných biologických odpadů.

Jak bylo uvedeno, povinnost zajistit celoročně sběr BRKO je vázána na odpady rostlinného původu (odpady ze zahrad, kuchyňské odpady rostlinného původu). Jak ve své metodice k obecně závazným vyhláškám pro obce uvádí Ministerstvo vnitra, může se jednat o sběr dvou druhů odpadů katalogových čísel 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad (ze zahrad) a 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven (kuchyňské odpady rostlinného původu). Obec tedy není povinna zajistit oddělený sběr biologického odpadu živočišného původu (jako např. maso, kosti, mléčné výrobky, vajíčka včetně skořápek aj.). S ohledem na následný způsob využití odpadů v konkrétním, k tomu určeném, zařízení může ale obec společné soustřeďování biologických odpadů rostlinného původu s biologickým odpadem živočišného původu umožnit. Je ale třeba dodržet požadavky na ochranu veřejného zdraví a životního prostředí.

Povinnost obcí zajistit sběr BRKO je rovněž podle vyhlášky považována za splněnou, pokud má obec na svém území zavedený systém komunitního kompostování podle § 10a zákona o odpadech, do kterého je umožněno odevzdávat veškeré rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad vznikající na území obce.

Vytříděný biologicky rozložitelný odpad tedy nekončí ve směsném komunálním odpadu, za jehož skládkování obce platí nemalé poplatky, ale je jako cenná surovina například kompostován a tím dále využit. Obce na základě zájmu svých občanů pořizují kompostéry (např. s dotací z OPŽP) či speciální hnědé kontejnery, které pak občanům přímo pronajímají či zapůjčují a přes oprávněné firmy zajišťují následný svoz. Řada obcí má již v současné době sběr BRKO zaveden celoročně. Jako příklad takové dobré praxe je možné uvést Hradec Králové, Ostravu, Rožnov pod Radhoštěm a mnoho dalších.

Druhá důležitá změna - Sběr jedlých olejů a tuků

Novela vyhlášky přináší rovněž novou povinnost pro obce zajistit oddělené soustřeďování jedlých olejů a tuků (§ 2 odst. 7). Tedy např. použitý olej po smažení jídel z domácností. Tuto povinnost však budou obce mít až od 1. ledna 2020.

Bohužel použité jedlé oleje a tuky končí v současné době často zcela nesprávně v kanalizaci, kde způsobují nemalé potíže, když postupně ulpívají na stěnách a snižují tak průchodnost. Použité oleje jsou přitom cennou surovinou, která se po regeneraci hodí např. pro výrobu biopaliv nebo maziv, případně je mohou zpracovat také bioplynové stanice.

Sběr jedlých olejů a tuků budou obce povinny zajistit celoročně. Vyhláška přitom stanoví, že jedlé oleje a tuky nesmí být soustřeďovány společně s jinými biologicky rozložitelnými odpady. Tuto povinnost obcí rovněž nelze splnit ani odevzdáním použitých olejů do systému komunitního kompostování v dané obci, pokud takový systém obec má.

Řada obcí již v předstihu sběr jedlých olejů a tuků zavedla. Použitý olej občané mohou odevzdávat na sběrných dvorech nebo do speciálních kontejnerů. Důležitou podmínkou je, aby použité oleje byly občany do kontejnerů odevzdány v uzavíratelných plastových obalech nejlépe v PET lahvích. Odpadové firmy svoz a likvidaci jedlých olejů nabízí. Speciální kontejnery jsou v obcích umístěny většinou na místech společně s dalšími kontejnery na tříděný odpad (jako je papír, plasty, sklo), barevně se ovšem tzv. „tuktejnery“ liší obec od obce.

Podle informací ČAOH již probíhá sběr jedlých olejů v ČR zhruba v desetině obcí, například v Břeclavi, Českých Budějovicích, Kutné Hoře, Přerově, Olomouci, Pardubicích, Uničově, Dolních Břežanech nebo v Praze (např. Praha 2 zavedla speciální kontejnery - viz zde).

Metodická pomoc

Kromě výše zmíněné metodiky Ministerstva vnitra k obecně závazným vyhláškám obcí (aktualizace k 1. lednu 2019) je k dispozici na stránkách Ministerstva životního prostředí také materiál „Způsob sběru BRKO v obcích dle koncového způsobu využití“, který popisuje konkrétní způsoby sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů v obcích.

Maximální třídění je klíčový předpoklad k možnému splnění evropských recyklačních cílů

Co nejpropracovanější systémy primárního třídění odpadů do barevných kontejnerů v obcích a městech jsou jedním z klíčových nástrojů k možnému splnění vysokých evropských recyklačních cílů. Do roku 2035 má Česká republika zajistit nejméně 65% recyklaci všech komunálních odpadů. Ke stejnému roku 2035 máme dle cíle EU snížit skládkování komunálních odpadů na 10 % (viz zde). Primární třídění je základ pro získání potřebných druhotných surovin pro recyklaci. Má však jen určitý potenciál, který reálně nebude stačit k dosažení evropského cíle. Nikdy nebudou dostatečně třídit všichni. Proto je již nyní zřejmé, že primární třídění je nutné doplnit zčásti také navazujícím strojovým dotříděním komunálních odpadů (viz zde).

To se však stále bavíme jen o separaci – tedy přípravě dostatečného množství vytříděných druhotných surovin z odpadů pro další využití. Na separaci musí navazovat samotná recyklace. Bohužel návrh nové národní odpadové legislativy zatím kupodivu neobsahuje žádné nástroje na podporu skutečné finální recyklace. Skládkovací poplatek (např. dle slovenského nastavení), a evropský termín zákazu skládkování, s jistotou odkloní odpady ze skládek (EU cíl – 10% v roce 2035), to ano, ale nepřikloní je automaticky k recyklaci. A to může být vážný problém. Jak opakovaně a stále hlasitěji varují ekologové, ale i další odborníci, je zde reálné riziko, že odpady odkloněné ze skládek, skončí v kapacitách nových spaloven (ZEVO), což by vedlo k nemožnosti splnění evropských recyklačních cílů. Jako ČR musíme za 15 let navýšit recyklaci o cca 30%, tedy ze současných 38% na 65% komunálních odpadů. Potřebujeme zde tedy zejména nové recyklační kapacity.

Klíčem k dlouhodobé funkční recyklaci je POPTÁVKA po recyklaci a recyklovaných výrobcích, nikoli vysoké poplatky

Česká asociace odpadového hospodářství souhlasí s potřebou systémové podpory recyklace jako takové. Hovoří o ní i samotná EU. S řadou recyklačních firem v ČR jsme proto zatím jako jediní dali dohromady konkrétní nástroje na podporu finální recyklace – daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků a recyklátů, snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu, případně daňová sleva z daně z příjmu a tzv. zelené zakázky, tedy závazek státu, aby ve veřejných zakázkách preferoval z určitého procenta recyklované výrobky. Kombinace evropské legislativy (a cílů) a těchto nástrojů (více zde), zde jednoznačně mohou vytvořit ekonomické podmínky proto, aby druhotné suroviny (komodity z barevných popelnic) byly žádaným zbožím. Podmínky, aby zde existovala zdravá tržní poptávka (více zde) a aby tyto cenné suroviny nekončily na skládkách, či ve spalovnách, a to nikoli z důvodu extrémních poplatků, ale z důvodu tržního zájmu o cenné suroviny. Užitek z toho pak budou mít všichni.

Co je tedy třeba? Je třeba co nejrychleji doplnit nástroje na systémovou podporu recyklace do připravovaného balíku nové národní odpadové legislativy a souvisejících zákonů. Jako ČAOH jsme připraveni s tím maximálně pomoci.

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství, (www.caoh.cz)

Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"