ČAOH - připomínky k budoucímu dotačnímu období OPŽP 2014+

Česká asociace odpadového hospodářství oceňuje otevřenou diskuzi, kterou MŽP vede při přípravě budoucího operačního pragramu Životní prostředí v rámci k tomu zřízené odborné pracovní skupiny s názvem Platforma 2014+. ČAOH v rámci jednání této Platformy opakovaně uplatnila některé své důležité připomínky, z nichž část je uvedena níže v jednotlivých bodech.

Vybrané připomínky České asociace odpadového hospodářství, které byly zaslány na MŽP, jsou:

• Ano zvýhodněným půjčkám - ČAOH hodnotí kladně zavedení a přepokládané využití nových nástrojů finančního inženýrství – tedy, že v novém období se nebude jednat pouze o dotace (které určitým způsobem deformují trh), ale i o zvýhodněné půjčky, které hodnotíme jako vhodnější nástroj.

• Není možné vycházet z nového POH ČR, neboť tento ještě není přijatý a k původní nárvhu je široká řada připomínek - K otázce strategických materiálů, ze kterých má vycházet nový OPŽP a v termínech, ve kterých má být připraven, upozorňujeme, že pro sektor odpadového hospodářství byl na jednání příslušné pracovní skupiny (Platformy 2014+) zmíněn ze strany MŽP nový Plán odpadového hospodářství ČR. K tomuto však dodáváme, že nový POH ČR není ve fázi projednání, kdy by se z jeho textu mohlo vycházet pro další strategické materiály, tedy i pro OPŽP. K původnímu návrhu POH ČR, který MŽP předložilo na konci minulého roku, byla sdělena široká řada podstatných připomínek. Zejména, že nový POH zcela postrádá analýzu ekonomických a sociálních dopadů navrhovaných opatření. Tuto připomínku uplatnila ČAOH jako jednu ze zásadních (pro připomínky ČAOH klikněte zde). MŽP již analýzu zpracovává. V tomto směru tedy navrhujeme, aby se nový OPŽP (pokud má být schválený v krátkém časovém úseku) v této fázi neodkazoval na dokument (nový POH ČR), jehož finální text není známý a schválený a předpokládá se k němu další nutná diskuze.

• Je třeba vycházet z aktuálních strategií EU - Bylo sděleno, že OPŽP má vycházet i ze strategických dokumentů EU. V tomto směru ČAOH navrhla, aby do strategických podkladů, ze kterých má další dotační období vycházet, bylo doplněno i usnesení Evropského parlamentu ze dne 24.5.2012 o Evropě účinněji využívající zdroje 2011/2068(INI). Jedná se o poměrně zásadní dokument, který se předmětné oblasti velmi úzce týká a i ČR by měla ve své dotační politice tyto cíle Evropského parlamentu efektivně zohlednit (některé uvedené konkrétní cíle Evrop. parl. -  do konce desetiletí postupný zákaz spalování recyklovatelného a biologicky rozložitelného kompostovatelného odpadu; stávající skládky by mohly sloužit jako zdroj surovin (urban mining); podporovat kaskádový přístup k využití biomasy, upřednostňovat recyklaci, nejvyšší přidanou hodnotu a produkty účinně využívající zdroje, jako jsou produkty a průmyslové materiály založené na biomase, před bioenergií; do roku 2014 přijmout konkrétní a jasně definované plány, podle nichž budou postupně do roku 2020 odstraněny všechny dotace, jež mají škodlivý vliv na životní prostředí, včetně dotací, které pobízejí k neúčinnému využívání obnovitelných zdrojů).

• Sociální aspekty, riziko zdražení zdůvodňované potřebou výstavby spaloven - Na jednání Platformy byla ze strany MŽP uvedena informace, že v oblasti odpadového hospodářství se počítá se zdražením skládkování, což jak bylo sděleno, by mělo napomoci zejména rychlejšímu rozvoji spaloven komunálních odpadů v ČR. Určité formulace tohoto typu lze vyčíst i v předložených materiálech doposud zpracované verze OPŽP. K této informaci bychom chtěli sdělit, že sociální aspekty zdražení skládkování budou mít nemalý negativní dopad jak na občany tohoto státu, tak na firmy a celý podnikatelský sektor. V době, kdy je ekonomika ve stagnaci je tato cesta nevhodná a znamená zásadní rizika pro sektor OH, který jinak dlouhodobě plní všechny stanovené cíle (pro výsledky OH v ČR klikni zde). Jako variantní řešení potřeby postupného omezení skládkování, vnímáme jako vhodnější, stanovení termínu ukončení skládkování neupraveného směsného komunálního odpadu. Toto opatření jednoznačně vytvoří rámec a prostor pro investiční záměry vedoucí k postupnému odklonu od skládkování odpadů, a to bez negativního zbytečného skokového a razatního prodražení občanům a firmám, které by jednoznačně nastalo při původně zvažované cestě – zdražení skládkovacího poplatku.

• EU zatím dotačně nepodpořila výstavbu spaloven, chce se orientovat na recyklaci - Na jednání Platformy bylo ze strany MŽP uvedeno, že MŽP chce v budoucím období podporovat z OPŽP spalovny komunálních odpadů. V tomto směru však existuje mnoho zásadních nejasností, neboť Evropská unie několikrát opakovaně sdělila a činila a činí kroky k tomu, že dotace na spalovny komunálních odpadů v ČR nebude podporovat. Příkladem toho jsou stávající rozpracované projekty spaloven komunálních odpadů, jež měly původně předběžně přislíbenu podporu, kterou však EU ani po mnoha jednáních doposud nepotvrdila. Tento přístup EU má jistě několik příčin (např. problematická situace ohledně energetického využití odpadů v Německu, či Švédsku (nedostatek odpadů), ale i v dalších zemích, prohlášení eurokomisaře pro ŽP o tom, že nahrazovat skládky spalovnami není správný krok, že je třeba hledat spíše systémová řešení a klást důraz na prevenci a další). V tomto směru bychom chtěli v rámci připomínkování sdělit konkrétní dotaz, zda EU ve vztahu k ČR hodlá podporovat výstavbu spaloven komunálních odpadů a pokud ano, s jakým procentem dotace?

• Ano podpoře třídění a materiálového využití odpadů - Pokud EU nebude, jak již delší dobu naznačuje, podporovat výstavbu dalších spaloven a po roce 2020 se chce již zásadně orientovat na materiálové využití odpadů, pak navrhujeme, aby v rámci této dotační priority OPŽP bylo počítáno spíše s podporou cesty zajištění většího třídění a materiálového využití odpadů, a to v kombinaci s výrobou definovaných paliv z odpadů a jejich spoluspalování v k tomu určených zdrojích s IPPC povolením. Tato cesta je ekonomicky výrazně smysluplnější a přispěje ke chtěnému zvýšení procenta energetického využití odpadů, avšak v kombinaci s jejich dostatečným tříděním a materiálovým využitím vhodných složek, tedy zcela v souladu s hierarchií stanovenou EU. Tato cesta rovněž dává ekonomický smysl. Samotné spalování odpadů, bez shora uvedeného důrazu na jeho předchozí třídění a úpravu, není řešením problému s odpady, neboť téměř 30 % spáleného odpadu musí být uloženo na skládku nebo odesláno do specializovaných zařízení na zpracování odpadu. Dále dodáváme, že s ohledem na potřebu splnění ze strany MŽP deklarovaných tématických cílů (ex-ante kondicionality), především cíle TC4 (potřeba přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství), samotné spalování odpadů není řešením problému klimatických změn. Spalování je proces, při kterém vzniká energie s vysokým podílem uhlíku, oproti ostatním dostupným technologiím (Hogg, 2006), a ve srovnání s recyklováním nabízí nižší pokles emisí CO₂ (EPA 2012).

• V ČR je nejvyšší poplatek za ukládání nebezpečného odpadu na skládky v celé EU - Co se týká podpory oblasti nakládání s nebezpečnými odpady, zde bychom chtěli uvést, že ČR má v rámci EU zcela nejdražší „zdanění“ ukládání nebezpečného odpadu na skládky (zdroj: The European Topic Centre on Sustainable Consumption and Production, 2011). S tím souvisí řada problémů s úpravami NO v ČR, jejich zařazováním a vykazováním ze strany původců odpadů. Vnímáme jako konstruktivní a pro kvalitní budoucí nakládání s NO v ČR přínosné, otevřít před vyhlašováním dotačních titulů pro tuto oblast otázku výše „zdanění“ (rizikový poplatek) ukládání NO na skládky v ČR, neboť tato je v rámci EU zcela neúměrná (ve srovnání je v ČR nejvyšší) a nese to s sebou své důsledky.

• Ano podpoře odstraňování starých ekologických zátěží - Podporu odstraňování starých ekologických zátěží prostřednictvím financí ze strany EU vnímáme jako velmi vhodnou a mohla by přispět k rychlejšímu řešení nejvíce problémových lokalit. V tomto směru doporučujeme vyčlenit pro tuto část OPŽP dostatečné prostředky.

• Ano podpoře vzdělávacích akcí a prevence v oblasti nakládání s odpady - K navrhovanému specifickému cíli podpory snižování environmentálních rizik a rozvoji systémů jejich řízení, chceme doporučit, aby v rámci této skupiny dotací bylo umožněno financování odborně vzdělávacích akcí, preventivních a osvětových aktivit v oblasti nakládání s odpady, a aby příjemci těchto dotací mohly být jak firmy, či sdružení, tak státní instituce. MŽP ve vypořádání připomínek sdělilo, že tato oblast bude pravděpodobně řešena v rámci operačního programu pod MŠMT. Zástupce MŠMT však následně na jednání jednoznačně informoval, že s touto oblastí MŠMT nepočítá a že by tedy měla být řešena v rámci OPŽP. Pokud se s podporou této oblasti vzdělávání v jiných operačních programech nepočíá, pak vidime jako důležité, aby byla součástí budoucího OPŽP.