ČAOH: Studie porovnání možností energetického využití odpadů v ČR

Článek vyšel také v dubnovém čísle časopisu Odpadové fórum, které bylo tentokrát zaměřeno na téma "Paliva z odpadů".

Odpady je vhodné smysluplně využívat

Česká asociace odpadového hospodářství dlouhodobě podporuje to, aby s odpady bylo nakládáno smysluplným a ekonomicky efektivním způsobem tak, aby ČR splnila cíle odpadového hospodářství EU. Před 20 lety EU podporovala výstavbu skládek odpadů, před deseti lety dotačně podporovala výstavbu spaloven odpadů. V posledních cca 4 letech již EU opakovaně sděluje, že dotace na nové spalovny v ČR, nepošle. Zároveň v roce 2014 EU předložila svou novou strategii OH s názvem Oběhové hospodářství. Tato strategie bude ještě pravděpodobně upravena, ale je zřejmé, že EU se chce zásadně více orientovat na třídění odpadů, jejich úpravy a recyklaci. Nemalý prostor je zde i pro energetické využití energeticky bohaté frakce odpadů.

Pro energetické využití odpadů a paliv z odpadů zde existuje potenciál

V ČR se dle statistických dat zatím energeticky využívá dle MŽP 11,9 % a dle ČSÚ 20% komunálních odpadů. Existuje zde tedy určitý prostor pro navýšení kapacity zařízení na energetické využití odpadů. Jednou z relevantních možných cest, jak toho dosáhnout jsou klasické spalovny odpadů. Některé státy EU však stále více volí cestu levnější a cestu, která více zohledňuje potřebu úpravy odpadů a jejich třídění tak, aby nebyly ohrožené evropské cíle recyklace. V těchto státech tak vznikly kapacity zařízení, které z neupraveného odpadu vytřídí materiálově využitelné složky a dále nemalou část energeticky bohaté frakce, ze které jsou vyrobena tzv. paliva z odpadů. Evropská unie má jasně definovanou evropskou technickou normu pro paliva z odpadů. Některé státy, jako například Itálie dále využily možnost, kterou definuje evropská odpadová směrnice a stanovily si právní předpis, který po splnění definovaných podmínek vyjme upravené odpady – paliva z odpadů, z odpadového režimu a zakotví je jako klasické výrobky využitelné v energetice. Paliva z odpadů pak mohou být standardně využita v energetických zařízeních k tomu určených, jako například elektrárny, teplárny, cementárny apod. V tomto smyslu je klíčové, že tato zařízení plní přísné požadavky evropské legislativy ochrany ovzduší, stanovené pro spalování odpadů, a to i pokud jsou paliva z odpadů v režimu standardních výrobků. Tato cesta má samozřejmě značný potenciál i v podmínkách ČR, pokud se podaří vhodným způsobem nastavit legislativní prostředí. Výhodou této cesty je její znatelně nižší ekonomická náročnost, a to jak v rovině investiční, tak v rovině provozní.

ČAOH bude veřejně prezentovat výsledky obsáhlé studie

Je zřejmé, že případní investoři, kteří by chtěli smysluplně energeticky využívat odpady, či paliva z odpadů, potřebují ucelenou informaci o technických i ekonomických aspektech jednotlivých možností energetického využití odpadů a paliv z odpadů. Z tohoto důvodu zadala ČAOH zpracování studie pro tuto oblast uznávané odborné společnosti s mezinárodní působností. V měsíci březnu byla studie s názvem „Porovnání variant energetického využití odpadů v ČR“ dopracována. Na dubnové konferenci Dny teplárenství a energetiky 2015 ČAOH výsledky této studie veřejně prezentuje zástupcům sektoru energetiky, jakožto klíčovým partnerům pro možný rozvoj této části sektoru využití odpadů.

Zaměření studie – spalovna, monozdroj na TAP, spoluspalování TAP

Nyní několik základních informací o předmětné studii, jejím zaměření a výsledcích. Studie porovnává hlavní možnosti energetického využití odpadů a paliv odpadů. Porovnávány jsou celkem 4 varianty. První variantou je klasická spalovna komunálních odpadů. Druhá varianta je zařízení s pracovním názvem „monozdroj na TAP“, který je konstruován tak, aby v něm bylo standardně možné využívat jako palivo 100 % TAP. Další dvě varianty definují využití paliva z odpadů cestou spoluspalování s primárním palivem (hnědým uhlím), a to v míře 50% TAP a v míře 10% TAP.

Podrobné posouzení ekonomiky i technických aspektů

Při všech variantách je podrobně komentována jak ekonomika jednotlivých možností, tak technické souvislosti a rizika provozu daných technologií, včetně související legislativy. Při ekonomickém srovnání vychází zpracovatel u všech variant z předpokladu nulových investičních dotací, aby porovnání bylo realistické a nebylo zatíženo tímto deformačním faktorem. Takový přístup byl zvolen také proto, že není reálné očekávat dotační prostředky na spalovny odpadů z EU (viz výše). V ekonomice je podrobně počítáno jak s investičními náklady, tak s náklady provozními, včetně nákladů na údržbu a obměnu technologie apod. Co se týká komentovaných technických aspektů, studie podrobně pojednává o možných technologických rizicích jako např. koroze, vliv obsahu chloru, účinky síry, sulfátů apod. Studie se rovněž podrobně zabývá otázkou kvality paliv z odpadů, látek v nich obsažených, komentuje rovněž možnosti výběru paliva, zabývá se otázkami dávkování paliva či systémy čištění spalin. Pro každou variantu je zpracována SWOT analýza, kde jsou uvedeny silné a slabé stránky jednotlivých řešení.

Podstatným podkladem byly zahraniční zkušenosti a konkrétní provozovaná zařízení

Studie vychází ze zahraničních zkušeností s realizací všech typů posuzovaných variant. Jsou zde uvedeny odkazy na konkrétní v zahraničí provozovaná zařízení a jejich základní údaje. Podstatné je také to, že studie komentuje i reálné kapacity využití paliv z odpadů v podmínkách ČR. V tomto směru zpracovatel uvádí, že v ČR existuje reálný předpoklad kapacity využití TAP v míře 370 tis. tun, pokud se realizují definované technologické úpravy konkrétních zařízení (je zde i přehled jednotlivých zařízení).

Důležité informace pro obce – kolik bude stát využití tuny odpadu

Důležitou součástí je citlivostní analýza zpracovaná pro jednotlivé varianty, ze které se dá predikovat jejich ekonomika při změnách většího počtu posuzovaných proměnných. To, co bude zajímavé zejména pro obce a další původce odpadů, kteří de facto platí celý systém nakládání s odpady od jeho sběru až po finální zpracování, je kapitola se závěry studie. Zde je v přehledném grafu uvedeno porovnání celkové ceny za využití tuny odpadu ve všech čtyřech variantách, tedy ceny, kterou platí původce odpadu. Výstupy ze studie tak mohou být využitelným podkladem i pro nyní zpracovávané POH krajů. Ekonomika systému nakládání s odpady logicky musí hrát jednu z prioritních rolí ve stanovování budoucí strategie.

Závěr

Studie prokazuje, že využití paliv z odpadů je racionální a ekonomicky smysluplnou cestou, jak navýšit procento energetického využití odpadů. To vše ve volném tržním prostředí, bez potřeby centralizace řízení toků odpadů (ISNO) a bez nevýhodných dlouhodobých smluv, které by obcím braly možnost svobodné volby ke změně dodavatele odpadových služeb a koncovky, kde budou odpady využity. Studie prokazuje, že pro energetiky může být cesta využití odpadů a paliv z odpadů zajímavá možnost náhrady uhlí a že technické aspekty jednotlivých variant jsou provozně i ekonomicky zcela vyřešeny, a to s odkazem na konkrétní zařízení v zahraničí. Ve vztahu ke státní správě studie zároveň doporučuje dopracování legislativního prostředí v ČR tak, aby energetické využití odpadů a paliv z odpadů mohlo využít svého potenciálu, podobně jako jinde v Evropě. A to tak, aby ČR nemusela založit svou odpadovou strategii na nejnákladnějších odpadářských technologiích, jejichž provoz by po mnoho následujících let museli původci odpadů platit.

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)

Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"