Časopis Odpady: Proč má ČR dvoje čísla o odpadech?

A tam je první potíž

Tuto odpadovou evidenci upravuje národní legislativa, která říká, co a jak mají respondenti evidovat. Evidence upravovaná vyhláškou MŽP č. 383/2001 Sb. nebyla vytvořena v souladu s metodikou EU/Eurostat, ale primárně pro účely sledování odpadů lineárně (kdo komu jaký odpad předal). Nikdy nebyla tato evidence určena pro statistické účely, kde je pohled na odpady zcela jiný.

Statistika nesleduje cestu odpadu lineárně (tj. jak odpad prochází přes jednotlivé vykazující subjekty), ale sleduje ho pouze na začátku tj. dle místa vzniku (CZ-NACE) a na jeho konci (finální nakládání). Mezi bodem vzniku a finálním nakládáním statistika odpad nesleduje (tj. nezajímá se/nesleduje odpady předávané, někam odevzdávané, shromažďované nebo předupravované).

Proto struktura statistického výkazu je odlišná od struktury „hlášení MŽP“. Pro jiný pohled na odpady má statistika jinak definovány číselníky a pojmy. Už na základě tohoto rozdílného úhlu pohledu na odpady lze usuzovat, že rozsah respondentů bude zcela jiný v systému MŽP (více subjektů) a zcela jiný u ČSÚ (méně subjektů).

Další rozdíl je v tom, co má vlastně respondent ohlásit. V případě produkce musí pro statistiku respondent ohlásit vyprodukovaný odpad za celý podnik (IČO). Pro MŽP musí respondent ohlásit odpady, které vznikají v jednotlivých provozovnách daného IČO. To ovšem neznamená, že sečtením všech provozoven, dostaneme vzniklý odpad za podnik (IČO). Pokud podnik (IČO) je  sám schopen se vzniklým odpadem finálně naložit tj. recyklovat ho v místě, pak takto vzniklý odpad není pro statistiku vůbec odpadem (nebyl vlastně vůbec vyprodukován), což znamená, že se tento odpad nevykazuje do EU/Eurostat v položce „produkce“ a ani se nevykazuje v položce „nakládání“ (recyklace), protože byl recyklován uvnitř podniku (tzv. „vnitřní recyklace“).

Z výše uvedeného opět jasně vyplývá, že sečtená provozní evidence systému MŽP se nikdy nemůže rovnat statistickým údajům.

A aby to nebylo tak úplně jednoduché, je třeba si položit otázku: Je v obou systémech chápán pojem „vlastní vyprodukovaný odpad“ stejně? Odpověď zní: „nikoliv“. Pokud na odpady pohlížíme v lineárním úhlu (systém MŽP), je možno chápat vlastní vyprodukovaný odpad jako ten, který se nachází přímo ve vaší firmě a pokud odpad potřebujete někomu dalšímu předat, tak protože je zrovna nyní u Vás, tak ho firma vykáže jako svůj vlastní odpad. Statistika má však zcela odlišný pohled. Pod pojmem „vlastní vyprodukovaný odpad“ chápe pouze ten, který vznikl v dané firmě (v dané CZ-NACE poprvé) a podle ní se už nikdy tento odpad (i když se předá někomu dalšímu) nestane znovu vyprodukovaným odpadem u jiného respondenta (u jiné firmy). Výjimku tvoří za určitých okolností pouze sekundární odpady vznikající ve firmách, jejichž hlavní činností je zpracování odpadu.

A nyní to nejdůležitější. I přes všechny tyto rozdílnosti by ČR neměla žádný problém s odpadovými daty, kdyby nedošlo k narušení kompetencí ČSÚ. Odpadová evidence vedená lineárním způsobem, je prostřednictvím národní odpadové legislativy ohlašována do ISPOP a agentura CENIA ji sčítá. MŽP vydává výsledky z těchto administrativních dat neoprávněně za oficiální statistiku odpadů a dvoje čísla jsou na světě. Bohužel i respondenti, kteří vyplňují statistický výkaz pro ČSÚ, mohou a pochopitelně i jsou, ovlivněni národní evidencí. Pouze kontrolní činností a vysvětlováním jiné metodiky ze strany odborníků na statistiku se daří nejzávažnější nesprávnosti ve vykazování pro ČSÚ narovnávat.

Co nyní s tím?

Vykazující jednotky se oprávněně bouří, že musí vyplňovat údaje o odpadech do dvou systémů, odpadová odborná veřejnost je rozpolcená, neví, kterým datům má věřit. Evropská komise hrozí pozastavením financí do ČR, protože Plány odpadového hospodářství MŽP jsou postaveny na administrativních datech z ISPOP/CENIA a tudíž neodpovídají údajům v databázi Eurostatu (ČSÚ).

Jednoduché řešení, aby MŽP používalo pro strategické dokumenty pouze oficiální údaje od ČSÚ, se nesetkává ve společnosti s pochopením. Vždyť administrativní sběr dat prostřednictvím systému ISPOP/CENIA živí řadu soukromých firem od softwarových společností počínaje, přes potřebné školicí, poradenské a konzultační firmy konče.

Vládní dohoda k řešení dvojích dat

Vzhledem k tomu, že hrozí pozastavení peněz z EU, řeší se problém dvojích dat na nejvyšší úrovni tj. až ve vládě. Nakonec byla dohodnuta v roce 2016 cesta, která spočívá v tom, že bude proveden audit administrativního systému sběru dat, způsob ohlašování do ISPOP se opraví, narovnají se klasifikace a pojmy tak, aby tento systém odpovídal úhlu pohledu na odpady dle metodiky EU/Eurostat. Pokud se to podaří, mohl by ČSÚ z těchto dat plnit své evropské reportingové povinnosti, respondent bude vyplňovat odpady pouze jednou a pokud CENIA/MŽP nebude prosazovat pouze svá vlastní čísla o odpadech, bude mít ČR jednu sadu odpadových dat pro všechny národní i nadnárodní uživatele a to z ČSÚ.

Proto vznikla v roce 2016 smlouva, která vyjadřuje vůli obou institucí (ČSÚ, MŽP) tuto situaci řešit, známá pod pojmem „Ujednání o vykazování produkce komunálního odpadu“, kterou podepsal pan ministr Brabec, poradce premiéra pan Špidla a předsedkyně ČSÚ paní Ritchelová.

A jaká je současnost?

Audit systému ISPOP/CENIA nebyl dodnes od roku 2016 uzavřen. Nová odpadová legislativa z dílny MŽP není sladěna s potřebami ČSÚ a jeho reportů. Administrativní systém sběru dat do ISPOP se nezměnil. Způsob klasifikování odpadů a používané pojmy nejsou v souladu s metodikou EU/Eurostat. Do vlády se nadále předávají strategické dokumenty obsahující pouze výstupy ze sytému ISPOP, místo oficiálních dat ČSÚ. Administrativní data ISPOP se prostřednictvím agentury CENIA nalévají do ČSÚ, který v současnosti marně hledá způsob, jak z těchto dat postavit nezávislé oficiální výsledky.