Časopis Odpady: Výhody výroby a využití paliv z odpadů (TAP)

09. ledna 2020

V prosincovém čísle časopisu Odpady proběhla diskuze k tématu reálných variant energetického využití části komunálních odpadů. Pan Jiří Vecka z Teplárenského sdružení obhajoval cestu energetického využití neupravených směsných komunálních odpadů v technologii roštových spaloven (ZEVO). Petr Bielan z městské společnosti OZO Ostrava komentoval výhody využití paliv z upravených a tříděných odpadů, po oddělení složek uplatnitelných v recyklaci. Technologie výroby a využití TAP jsou podporovány i ze strany EU, a to i dotačně, neboť jsou v souladu s celkovým konceptem oběhového hospodářství

Plný text článku lze nalézt v prosincovém čísle časopisu odpady. Komentář Petra Bielana ze společnosti OZO Ostrava je uvedenem níže v textu.

Jaké jsou zásadní rozdíly mezi TAP z průmyslových a komunálních odpadů?

Výrobek „TAP – tuhé alternativní palivo“, je vyroben pro potřeby zákazníka podle jeho požadavků. Není důležité z jakých odpadů je složen, ale zda plní požadovaná kritéria. Odpady z průmyslových výrob jsou často zdrojem jednodruhových materiálů a jejich kvalita bývá stálá až do změny ve výrobě. Komunální odpady jsou více heterogenní. Čím je vstupní materiál různorodější, tím je technologie výroby TAP složitější, aby v procesu výroby došlo k odstranění nežádoucích příměsí. Na druhou stranu taková technologie pak umožní využívat širší škálu odpadů. Často proto dochází k použití obou zdrojů odpadů, průmyslových i komunálních, pro výrobu TAP. Jak jsem již řekl, základem je vyhovět požadavkům zákazníka.

Jak vidíte možnosti na využití tuhého alternativního paliva vyrobeného z komunálních odpadů v teplárnách?

Použití TAP v teplárnách je možnou alternativou k náhradě uhlí. Aby k tomu došlo, musí být splněny všechny podmínky v dané lokalitě, kde se taková technologie postaví. Musí být zajištěny dlouhodobé dodavatelsko-odběratelské vztahy mezi teplárnou a výrobnou TAP. Zde se řeší cena a kvalita TAP. Pak musí být technologie v teplárně vhodná pro použití TAP z hlediska provozu kotle a ochrany životního prostředí. Není jednotný recept a vždy se jedná o lokální řešení. Takových případů, obchodních vztahů odpadového sektoru s teplárenskými firmami jsou desítky v zemích, jako je Německo, Rakousko, Švédsko. Poslední postavenou technologií je fluidní multipalivový kotel v Polském Zabrze, kde jedním z dodavatelů TAP je městská odpadová firma z Katowic. Hezkým případem je i městská společnost v Linci, která vlastní jak technologii třídění, tak i teplárnu. Např. firma Vyncke právě uvádí do provozu energetickou jednotku na TAP u Scheffieldu. Součástí je i úpravna odpadů.

Jste s nějakou teplárnou v jednání. Mají o ně (alespoň předběžný) zájem, za jakých podmínek?

Česká republika v této oblasti mnoho let zbytečně přešlapuje na místě. Je nám jasné, že odklonit odpady ze skládky je možné jen do energetiky, ale nejsou k tomu vytvořené podmínky. Zejména ekonomické a legislativní. To ale znamená odpady zdražit na skládkách. Takže mohu konstatovat, že jednání probíhají nejen s teplárnami, ale i s výrobci kotlů, kde spolupracujeme na vývoji technologií. Již dnes vynakládáme finanční prostředky na praktické zkoušky a v podstatě jsme připraveni investovat na všech stranách. Podmínky technologické jsou až na drobnosti dojednány. Máme i určitý rámec ekonomických podmínek. Máme i stavební povolení a čekáme na legislativní vývoj.

Existuje v ČR dostatečná kapacita pro využití TAP vyrobených z komunálních odpadů? Musí to být fluidní kotle, nebo už jsou technologie tak daleko, že by se toto palivo mohlo pálit běžně?

Takových teplárenských technologií, které jsou schopny přijímat TAP, jsou v ČR v současné chvíli jednotky. Určité oživení zájmu o TAP přineslo zdražení emisních povolenek CO₂ – TAP představují zhruba 25% úsporu na tunu v povolence, oproti uhlí. Plánují se další dva kotle na Moravě, tím by se částečně vyřešil odklon odpadů ze skládky. Fluidní kotle, s ohledem na jejich rošt, potřebují upravené odpady, kde je nízká popelnatost. Takže lze jednoduše říci, že je podmínkou upravit odpad do podoby TAP pro jejich využití ve fluidním kotli. Musím však zmínit, že spolupracujeme s firmou Vyncke, která vyrábí roštový kotel na TAP. Jejich kotle jsou s nižšími tepelnými výkony, které jsou vhodné pro menší a střední teplárny. V těchto výkonech je tato technologie ekonomicky výhodnější než fluidní technologie. Rovněž spolupracujeme s firmou Kovostafluid, která vyrábí fluidní kotle na TAP. Na jejich technologii jsme v minulosti již provedli zkoušky.

Chceme-li odklonit odpady ze skládek, pak je nutno mít u energetiky otevřené dveře pro komunální odpady nebo pro upravené odpady do podoby TAP. U nás v Moravskoslezském kraji byly již tři pokusy vystavět ZEVO. Věnovali jsme nemalé prostředky do přípravy těchto projektů. Bohužel veřejnost vnímá jakékoli „spalovny“ ať už komunálních nebo nebezpečných odpadů velmi negativně. Tak i poslední projekt KIC byl ukončen. Cesta využití TAP se nám jeví jako reálná i po stránce přijetí veřejnosti. V rámci ČR je zapotřebí odklonit ze skládek zhruba 2 mil. tun odpadů ročně. Pokud se nové technologie energetického využití odpadů nepostaví, pak odklon odpadů ze skládek je jen zbožné přání a politická proklamace.

Zdroj: časopis Odpady 12/2019

Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"