Časopis OZO 21: Vysoká odpadářská aneb otazníky kolem nového zákona

Administrativní náročnost

„Každá obec v České republice musí do konce roku 2021 vydat dvě nové vyhlášky. Jednu týkající se systému nakládání s odpady v obci a druhou, která stanoví poplatek pro občany. Do té doby, než nové vyhlášky obce vydají, platí vyhlášky staré. Kromě toho budou obce muset každoročně zasílat do ISPOP (Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností) hlášení, v němž budou muset vykazovat řadu dalších údajů. Obce tedy určitě musí počítat se zvýšením administrativní náročnosti,“ říká Petr Bielan.

Petr Havelka potvrzuje, že těch nových povinností je bohužel celá řada a převážně se týkají tzv. papírování. „Uvedu jen ty nejpodstatnější. Obcím se mění zákonné možnosti zpoplatnění občanů. To samozřejmě přinese novou administrativu. Dále obce mají povinnost sledovat a každoročně zveřejňovat spektrum podrobných informací ohledně nakládání s odpady. Rozsah údajů bude stanovovat vyhláška. Skutečně je to velmi obsáhlé. Aktuálně se počítá s nutností vyplňování dokonce 14 nových tabulek. Dále obce dostaly zcela nově povinnost dosahovat poměrně vysokých cílů třídění komunálních odpadů. Pokud jich nedosáhnou, dostanou sankci. Obce musí během roku kontinuálně sledovat také množství odpadů uložených na skládku, a pokud chtějí čerpat slevu z poplatku, tak mají povinnost průběžně sledovat, zda uložené množství jejich komunálního odpadu nepřekročilo stanovený limit. Nových povinností je bohužel více a nejen pro obce,“ vysvětluje ředitel ČAOH.

Podle jeho názoru by se mělo jít spíše cestou zjednodušování legislativy a snižování počtu povinností a stran textu zákona a vyhlášek. Realitou je ale fakt, že nabobtnaly jak povinnosti, tak zásadně i počet stran příslušné legislativy. U odpadů dokonce několikanásobně. „O zbytečné složitosti a nejednoznačnosti raději ani hovořit nebudu, to komentují sami starostové a firmy,“ poznamenává dále P. Havelka.

Změna systémů nakládání s odpady

„Obce musí v poměrně krátké době zásadním způsobem navýšit podíl vytříděných složek komunálních odpadů na zákonem stanovená procenta. A ta jsou vysoká. Řada obcí už se vydala cestou námi dlouhodobě doporučované intenzifikace systémů třídění, např. s využitím takzvaných door to door systémů, kdy barevné sběrné nádoby jsou přistavovány u každého rodinného domu. Toto opatření citelně zvyšuje množství vytříděných odpadů i čistotu třídění a lidé jej vnímají pozitivně,“ tvrdí Petr Havelka.

Petr Bielan si myslí, že obce budou muset systém nakládání s odpady přizpůsobit tomu, aby do roku 2025 splnily nařízení nového zákona vytřídit alespoň 60 % využitelných odpadů. „Zatím však neznáme metodiku výpočtu. K dosažení tohoto cíle je nejefektivnější zavedení systému sběru bioodpadu buď do hnědých nádob nebo kompostérů.“

Obce mohou také navýšit celkový objem nádob na separaci, což může být realizováno zřízením nových separačních hnízd nebo poskytnutím menších separačních nádob ke každému rodinnému domu. P. Bielan zatím nedokáže říct, který způsob se nakonec zvolí, to bude závislé na konkrétních podmínkách dané obce: „Ruku v ruce se zvýšením objemu nádob na separaci ale musí rovněž dojít ke snížení objemu nádob na směsný komunální odpad (SKO). Pro některé obce možná bude volbou tzv. následné třídění SKO na lince, ale ani tady zatím není vyjasněno, jak tento způsob započítávat. Podobně jako u materiálů vytříděných z objemných odpadů. Zatím se jako vytříděné nepočítají, ačkoli neskončily na skládce, ani ve spalovně, ale byly využity. Problémem nového zákona je, že v mnoha případech nedává prostor pro vlastní řešení, ale stanovuje jedinou možnou variantu.“

Petr Havelka připomíná, že způsobů, jak navýšit výsledky třídění, je opravdu více. „Pomoci mohou například moderní třídicí linky. Pro obce se to nyní stane poměrně silným tématem. Splnění povinných procent třídění je jedním z pilířů nové legislativy ve vztahu k tomu, aby Česká republika vůbec mohla splnit závazné recyklační cíle, ke kterým se zavázala, stejně jako další státy EU. Obce musí také postupně přidávat třídění dalších komodit – nedávno to byly jedlé oleje a tuky a blíží se povinnost třídění odpadního textilu. Velký prostor pro zlepšení se jistě nabízí v oblasti třídění bioodpadů, kterých je stále ve směsném odpadu opravdu velké množství. V neposlední řadě je zde cíl Akčního plánu oběhového hospodářství, a tím je do roku 2030 snížit produkci směsných komunálních odpadů na 50 procent ve srovnání s rokem 2020. I to bude nelehká výzva pro obce.“

Očekávané dopady

„Problémem bude hlavně zvýšení administrativy, o kterém jsem už mluvil. A navíc, i když se bude v obcích více třídit, systém bude dražší, což pociťují obce už dnes,“ míní technický náměstek OZO Ostrava.

Ředitel ČAOH souhlasí s tím, že dopady jsou na úrovni obcí viditelné už nyní. „Ve velké části obcí probíhá spolu s novou legislativou nutnost citelného zdražení služeb. To se promítá jak do obecních rozpočtů, tak do složenek jednotlivých občanů. Vláda sice slibovala, že ke zdražení s novým zákonem prakticky nedojde, ale realita je jiná. Výše zdražení se různí, někde je to zatím o desítky procent, někde se dokonce cena zvedla na dvojnásobek,“ říká Petr Havelka s tím, že trend zdražení bude dále pokračovat. Je třeba si uvědomit, že zákon obsahuje řadu částí, které nelze vyřešit jinak, než přenesením tíže nově vzniklých nákladů na původce odpadů, tedy i na obce.

Dalším problémem, na který ředitel ČAOH poukazuje, je překotnost spuštění nové legislativy. „Zákon začal platit prakticky ze dne na den, což také způsobilo a působí řadu komplikací. Vláda spuštění zákona realizovala v současné podobě i přes jednohlasné a silné varování Senátu, že dopady na obce a na další subjekty budou citelné. Senát navrhoval odložení účinnosti o rok. Na druhou stranu stále, ani po pěti měsících nemáme z Ministerstva životního prostředí potřebné vyhlášky. Je proto otázkou, zda spuštění zákona skutečně muselo být takto překotné a za každou cenu, když sám navrhovatel zákona zatím stále nemá k dispozici potřebné prováděcí předpisy. Ty mimochodem měly být hotovy již v době, kdy šel zákon do sněmovny. Opět na to bohužel doplácejí jak obce, tak firmy.“

Firmy a podnikatelé

Ředitel ČAOH uvádí, že dopady nové legislativy pocítí a již pocítily i ostatní povinné osoby, tedy například firmy jako původci odpadů. „I pro ně znamená nový zákon větší náklady. Pozitivní je, že firmy budou mít motivaci odpady více využívat. Je však třeba, aby ono praktické využití odpadů legislativa skutečně umožňovala a podporovala a nezpůsobovala další zbytečné komplikace a administrativní zátěž. Toho se bohužel obáváme, a to s ohledem na některá ustanovení připravovaných vyhlášek a vybrané části zákona, kde se například v oblasti technologického třídění odpadů spíše staví další bariéry, než klestí cesta. Je to velká škoda.“

Petr Bielan říká, že firmy musíme rozlišit na ty, které odpad jen produkují, a ty, které s odpady nakládají. „Ty první určitě pocítí dopady finanční. A to z důvodu, že jim zákon stanovuje vyšší poplatky za ukládání odpadu na skládku. Nová legislativa je přísnější i v tom, že některé odpady už nebude možno vozit na skládku jako technické zabezpečení, nebo jimi vyrovnávat terénní nerovnosti, komplikace bude například i s likvidací kalů z čistíren odpadních vod. Problém je, že nový zákon o odpadech mnohé zakazuje i přesto, že zatím neexistuje jiné řešení. Chybí infrastruktura pro další alternativy nakládání s odpady. Také firmy, které s odpady nakládají, už nyní pociťují obrovský nárůst administrativy,“ tvrdí technický náměstek OZO Ostrava.  Poukazuje na to, že zákon některé pojmy redefinoval, chystá se uvedení v platnost nového katalogu odpadů atd. „Odpadové firmy tak budou muset pro všechna zařízení vydat nové provozní řády. Udělená povolení pro zařízení se navíc budou v pravidelných intervalech revidovat. Už od ledna bylo třeba bez prostoru na přípravu začít zpětně vykazovat odpad od původců v rozlišení na obce a původce, využitelnost a nevyužitelnost, slevu a neslevu pro správný výpočet poplatku za skládkování. Ačkoli se systém nakládání s odpady nijak nezměnil, administrativa popisující tok odpadu velice narostla,“ vysvětluje P. Bielan.

Alfa a omega problému

Dlouhé období, po které se nový zákon o odpadech připravoval, bylo obdobím nejistoty. Petr Bielan podotýká, že v takové době se špatně investuje do segmentu, který nemá dlouhodobě stanovený pevný zákonný rámec. „Z toho pohledu bylo vydání zákona nezbytným krokem. Ale jinak podle mě klidně mohl dále platit zákon starý, jen se měla upravit výše poplatku za skládkování ve výhledu na deset let a doplnit odkaz na evropské směrnice. Než vydávat nové zákony bylo by lepší dohlížet na dodržování zákonů všemi a rovným dílem.“
Petr Havelka je rád, že Česká republika má novou odpadovou legislativu, i když není zdaleka ideální a dostačující ke splnění závazků, které Česká republika má. „Nepochybuji o tom, že na základě nového zákona dokážeme splnit evropský cíl odklonu odpadů ze skládek. K tomu zákon obsahuje skutečně širokou paletu nástrojů a nastavení. Přesto, stejně jako další odborníci, silně pochybuji o tom, že nová legislativa dokáže přesunout odpady v potřebné míře do recyklace. A v tom je alfa a omega celého problému, který je potřeba řešit co nejdříve.“

Závazné cíle jsou podle něj jasné. Je třeba si položit na stůl čísla a na úrovni státu si říci, jaká množství odpadů je nutné v příštích letech směrovat do definovaných způsobů nakládání. „Tato strategická úvaha se na úrovni státu neděje. Měla by proběhnout v rámci nového POH ČR, který měl být k dispozici už dva roky. Rozhodně měl být hotov před schválením nového zákona. Ale není! A to je chyba! Současný POH ČR je z roku 2014, je zastaralý a neobsahuje cíle nových evropských směrnic z roku 2018. To je třeba co nejdříve napravit. Nový POH ČR je třeba připravit ve velmi otevřené diskuzi a zcela transparentně,“ popisuje situaci ředitel ČAOH Petr Havelka.

Zdroj: Web České asociace odpadového hospodářství s využitím článku OZO!!!21 - Zpravodaj pro obchodní partnery OZO Ostrava s.r.o. / jaro–léto 2021