ČTK: Povinné zálohování PET lahví se mezi občany setkává s odmítavým postojem

Zjistit, jaký je vztah Čechů ke třídění a zálohování PET lahví bylo cílem průzkumu, který u tisíce respondentů provedla pro Sdružení komunálních služeb a Spolek veřejně prospěšných služeb společnost INCOMIND na přelomu května a června letošního roku.

Diskuze k povinnému zálohování se v ČR vede již od roku 2008. Současný návrh zatím neprošel žádnou fází legislativního procesu a podle různých zdrojů pro něj ani neexistuje politická podpora. MŽP začalo zálohování obhajovat až s příchodem ministra Hladíka. Předchozí debaty skončily jednoznačným doporučením rozvoje stávajícího systému separace, kterým jsou řešeny i další komunální odpady. Cíle pro sběr PET lahví plní Česká republika dlouhodobě. Již od roku 2020 plníme evropský cíl sběru i pro rok 2025. V roce 2020 povinné zálohy odmítla svým hlasováním také Poslanecká sněmovna.

Od roku 2021 však nápojářské firmy znovu hlasitě požadují zavedení povinných záloh. V roce 2023 ministr životního prostředí Hladík oznámil přípravu příslušné novely zákona. „Po zavedení povinných záloh by lidé PET lahve namísto odkládání do kontejneru museli nosit či vozit v pytlích zpátky do obchodu, a to zcela neporušené, tedy nezmáčknuté. Sběrných míst v obchodech má být pouze 11 000, což je o 179 000 méně než dosud v případě nádob na plasty. To pro občany není výhodné. Povinné zálohování se navíc nemá vztahovat na všechny PET lahve. Například ty od mléčných nápojů či ovocných a zeleninových šťáv by lidé měli dál třídit do žlutých kontejnerů v obcích. Zavedení povinných záloh na PET lahve by znamenalo povinnost platit při koupi nápoje zálohu na obal, která by měla činit 4 až 5 korun,“ říká Eliška Olšáková předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR.

Výsledky průzkumu veřejného mínění

A jaké jsou konkrétní výsledky výše zmíněného průzkumu? Vyplynul z něj především fakt, že veřejné povědomí o potřebě třídit a o a výborné recyklovatelnosti PET lahví je po 25 letech rozvoje obecného systému separace vysoké. Jako Češi třídíme velmi efektivně, dlouhodobě se umisťujeme na předních příčkách v rámci celoevropského srovnání. Jsme na tom podobně, jako nejlépe třídící Belgie, která také nemá zálohový systém. Využívání žlutých kontejnerů uvádí celkem 96 % respondentů průzkumu, pro 91 % je důsledné třídění zcela standardním způsobem nakládání s PET lahvemi.

V odhadu míry třídění se naše populace podceňuje. Jen každý devátý správně odhadnul oficiální míru vytřídění PET lahví, která již nyní přesahuje 80 %. Skoro 40 % věří, že povinné zálohování PET lahví by znamenalo, že použité PET lahve se vymyjí a znovu naplní, podobně jako je tomu u lahví na pivo. Což však není pravda a dosavadní průzkumy v tomto veřejnost možná trochu mátly. S PET lahvemi ze zálohového systému se v reálu stane to samé, co s těmi ze žlutých kontejnerů.

Hodný pozornosti je také názor na to, kdo především by měl podle respondentů profitovat z příjmů za recyklaci vratných PET lahví. Že by to měly být obce, upřednostňuje 58 % dotazovaných a více než tři čtvrtiny jsou přesvědčeny o tom, že by obce měly být alespoň částečně příjemcem výnosů z tohoto materiálu. Lidé většinově nechápou, proč by nápojářské firmy, nebo jimi vlastněný operátor zálohového systému měl být příjemcem větších prostředků z PET lahví, které doposud patřily obcím. A nesouhlasí s tím.

Jasno o tom, že náklady na zavedení systému zálohování PET lahví ponese zákazník, má 94 % Čechů. Názor, že náklady se promítnou nejen do cen nápojů prodávaných v PET lahvích, ale do obecné cenové úrovně obchodních řetězců, vyjádřilo 38 % dotázaných. Téměř polovina populace je proti opatřením, která povedou k dalšímu zvýšení cen, téměř dvě třetiny se přiklání k tomu, že nákupy nápojů v PET lahvích proto ve větší či menší míře omezí. A každý devátý by nápoje v PET lahvích přestal nakupovat úplně.

Lidé odmítají, aby politici stanovili zákaz prodeje v nezálohováných obalech - tedy povinné zálohování

Více než polovina oslovených občanů si přeje, aby jim zůstalo jejich dosavadní právo volby, zda si koupí nápoj v zálohovaném obalu, či v obalu bez zálohy. Lidé odmítají, aby jim politici stanovovali zákaz prodeje nápojů v nezálohovaných lahvích, což by povinné zálohování přineslo. Zde je potřeba podtrhnout, že Poslanecká sněmovna PČR již v roce 2020 povinné zálohování odmítla v hlasování poslanců s odůvodněním, že pokud nápojářské firmy chtějí své výrobky prodávat v zálohovaných obalech, mají zavést zálohy v dobrovolném systému tak, jako u řady skleněných obalů. Není zde objektivní důvod stanovovat toto lidem jako další z povinností. A možnost vytvoření dobrovolného zálohového systému platná legislativa obsahuje.

 „Systém třídění vytváříme pro občany, nikoli pro stát. A musí být jednoduchý, přehledný a pro občany snadno dostupný. Takový systém v obcích máme a má velmi dobré výsledky. Dnes vysbíráme 8 PET lahví z 10 uvedených na trh a do budoucna to máme zvýšit o 1 lahev. Proč se nejde cestou intenzifikace stávajícího systému, který má zřejmý potenciál pro splnění cílů? My jako obce musíme plnit cíle ke všem komunálním odpadům. Vnímáme jako problém, pokud nám jsou ze systému uměle vybírány dobře recyklovatelné odpady a jsou nám nechány ty nerecyklovatelné. Občanům se pak logicky zvýší poplatky.“ uzavírá Pavel Drahovzal místopředseda Svazu měst a obcí ČR.  

Jana Krutáková, předsedkyně Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny doplnila zástupce SMO ČR takto: „Nesouhlas stále většího počtu obcí a měst s navrhovaným systémem zálohování vnímáme ve sněmovně velmi vážně. Nedávno se ke kritikům přidala také další velká města Olomouc a Přerov. V západní Evropě aktuálně zálohový systém odmítla francouzská vláda, a to právě s odůvodněním, že je nevýhodný pro obce a města a ty se proti němu postavily. Chápu, že i obce a města v ČR chtějí pokračovat v rozvoji stávajícího systému separace.“

Jasné NE zálohám, pokud to znamená zvýšení poplatku za komunální odpad v obci

Podle průzkumu jsou lidé proti zavedení povinných záloh, pokud se jim zvýší poplatky za komunální odpad. V případě, že by zavedení zálohování PET lahví vedlo ke zvýšení poplatků za komunální odpad, je nesouhlas s tímto opatřením dokonce v míře 68 %, důrazně pak nesouhlasí 31 % Čechů. Míra nesouhlasu je vesměs plošná napříč sociodemografickými kategoriemi. Mírně vyšší je u padesátníků a lidí se středními a vyššími středními příjmy. Důrazněji nesouhlasí Moravané, zejména obyvatelé Olomouckého a Jihomoravského kraje.

Podle dřívější analýzy Centra ekonomických a tržních analýz by výpadek v příjmech obcí a měst činil kvůli zálohování přes 30 korun za rok na občana. Současně dojde k výpadku příjmu na straně stávajících obecních či firemních třídicích linek a svozových společností, který bude s největší pravděpodobností opět kompenzován na úkor obcí. Dle profesních svazů se pak negativní dopad na obce/občany pohybuje v reálném rozpětí 52 až 58 korun na osobu za rok. Na město velikosti Prahy dělá negativní ekonomický dopad povinných záloh cca 70 000 000 korun za rok. Neméně důležitý je však také dopad na ceny nápojů a dalších výrobků na občany.

Celkově provedený průzkum veřejného mínění ukazuje, že lidé většinově nesouhlasí se zaváděním povinných záloh na PET lahve, a to v poměru 56:44 %. Nesouhlasné postoje jsou tím silnější, čím více informací mají lidé k tomuto návrhu Ministerstva životního prostředí. Poměr mezi zcela vyhraněnými proti zvažované právní úpravě a plně ji akceptujícími je 23:16 % v neprospěch prosazovatelů.

Pro další informace je k dispozici podrobnější podkladový materiál:

V třídění odpadu patříme mezi nejlepší v EU. Povinné zálohování PET lahví se jeví jako zbytečné a drahé.

Na dotázaném vzorku populace se ukázalo, že Češi třídí ve vysoké míře i na poměry ostatních evropských států, ačkoli zálohování PET lahví zde není zavedeno. Využívání žlutých kontejnerů uvádí celkem 96 % respondentů, pro 91 % je důsledné třídění zcela standardním způsobem nakládání s PET lahvemi. Celkově vysoká míra důsledného třídění mírně roste s dosaženým věkem. Nejvyšší úrovně dosahuje u lidí s vysokými příjmy. Zcela bez výjimek třídí nejdůsledněji obyvatelé Vysočiny.

Otázka: Co pak obvykle děláte s prázdnými PET lahvemi?

V odhadu míry třídění se Češi podceňují. Jen každý devátý správně uvedl, že míra vytřídění PET lahví v Česku dosahuje 80 %. Naopak čtvrtina respondentů se domnívá, že se vytřídí jen polovina PET lahví uvedených na trh a tři z pěti si myslí, že to je přibližně 60 % či méně. Přesnější v odhadech byli muži ve věku čtyřiceti let, Pražané a zástupci domácností se dvěma a více dětmi. Naopak tendenci více podceňovat českou společnost ukázaly krajní věkové kategorie. Ukazuje se, že lidé v tomto podléhají dlouhodobější vlně marketingových sdělení prosazovatelů záloh (zástupců nápojářského průmyslu), kteří znevažují stávající systém separace v obcích a jeho výkonnost.

Téměř 6 z 10 Čechů si je vědomo, že se zálohovanými PET lahvemi, které by se vracely neporušené do obchodu, by se nakládalo stejně jako s těmi, které jsou sbírány do žlutých kontejnerů. Naopak v mylné představě opětovného naplnění a používání stejných PET lahví žije skoro 40 % Čechů a jen 3 % osud PET lahví nezajímá. Mylnou představu o fungování vratného systému mají častěji ženy, středoškoláci, lidé pod 40 let s nižší až střední příjmovou úrovní žijící na vesnicích, v menších městech a v krajích Pardubickém, Jihočeském, Středočeském a Zlínském.

Otázka: V ČR se zvažuje zavedení povinných záloh na PET lahve, které by se prázdné a neporušené vracely zpět do prodejen. Co myslíte, že se bude s těmito vrácenými PET lahvemi dít?

Uvedený graf ukazuje, že více než třetina občanů si při dosavadních mediálních informacích o zvažovaném zálohovém systému myslí, že sbírané PET lahve budou vymývány a budou znovu plněny a vraceny do oběhu, což není pravda.

Názor na to, kdo především by měl profitovat z příjmů za recyklaci vratných PET lahví, je jednoznačný, 58 % Čechů jednoznačně upřednostňuje obce, resp. celkem 77 % zastává názor, že by obce minimálně částečně měly být příjemcem výnosů z recyklace i v případě zavedení záloh. Preference obcí rostou se vzděláním, příjmy a mírně i s dosaženým věkem, pro obce se vyslovují více muži, obyvatelé měst s 50-100 tis. obyvateli a lidé žijící na vesnicích. Naproti tomu pro nápojářské firmy se vyjádřilo jen 8 % Čechů. Lidé většinově nechápou, proč by nápojářské firmy, nebo jimi vlastněný operátor zálohového systému měl být příjemcem větších prostředků z PET lahví, které doposud patřily obcím a nesouhlasí s tím.

Názor, že náklady na zavedení systému zálohování PET lahví ponese zákazník, zastává 94 % Čechů. Více než 80 % si dokonce myslí, že v celém rozsahu, tedy že náklady nebude zatížen nikdo další. Názor, že náklady se promítnou nejen do cen nápojů prodávaných v PET lahvích, ale do obecné cenové úrovně obchodních řetězců, vyjádřilo 38 % dotázaných. Zdražení související se zavedením povinného zálohování vnímají lidé negativně. Zvýšení obecné cenové úrovně se obávají především starší lidé a obyvatelé středních a menších měst. 44 % populace je proti opatřením, která povedou k dalšímu zvýšení cen, tedy i proti zálohování. Proti dalšímu zdražování jsou hlavně padesátníci a starší, obyvatelé Jihomoravského, Olomouckého a Královéhradeckého kraje.

Otázka: Náklady na zavedení zálohového systému se jen ve velkých řetězcích odhadují na více než 5,2 mld. Kč. Jak se podle Vás obchodníci k těmto nákladům postaví?

Jen 36 % nakupujících nápoje v PET lahvích deklaruje, že své nákupní chování nezmění. Všichni ostatní (tj. téměř 2/3 zákazníků!) se přiklánějí k tomu, že nákupy nápojů v PET lahvích ve větší či menší míře omezí. Každý devátý (resp. každý pátý příležitostný zákazník) by nápoje v PET lahvích přestal nakupovat úplně. Nejcitelnější dopady lze očekávat u padesátníků a nejstarší věkové kategorie. Naopak nejméně by se zavedení zálohování podepsalo na nákupních zvyklostech nejbohatší skupiny.

Rozdílný přístup k nápojovým plastovým obalům dle typu nápoje spíše nedává smysl – jako nelogickou vnímá tuto diferenciaci téměř polovina Čechů. Třetina se vyjadřuje zdrženlivě s odkazem na nedostatek informací a jen necelá pětina akceptuje takový přístup.

Otázka: Povinné zálohování se má týkat pouze určitých obalů. Jak se díváte na záměr, aby se část plastových obalů od nápojů nosila zpátky do obchodů a část ne?

Lidé jsou proti zavedení povinných záloh, pokud se jim zvýší poplatky za komunální odpad. V případě, že by zavedení zálohování PET lahví vedlo ke zvýšení poplatků za komunální odpad, je nesouhlas s tímto opatřením poměrně jasný: 68 % je proti, důrazně pak nesouhlasí 31 % Čechů. Míra nesouhlasu je vesměs plošná napříč sociodemografickými kategoriemi. Mírně vyšší je u padesátníků a lidí se středními a vyššími středními příjmy. Důrazněji nesouhlasí Moravané, zejména obyvatelé Olomouckého a Jihomoravského kraje.

Celkově provedený průzkum veřejného mínění ukazuje, že lidé většinově nesouhlasí se zaváděním povinných záloh na PET lahve, a to v poměru 56:44 %. Nesouhlasné postoje jsou tím silnější, čím více informací mají lidé k tomuto návrhu ministerstva životního prostředí. Poměr mezi zcela vyhraněnými proti zvažované právní úpravě a plně ji akceptujícími je 23:16 % v neprospěch prosazovatelů. Ochota přijmout regulaci ze strany státu klesá s věkem, a naopak mírně roste se vzděláním. Nesouhlasněji se vyjadřují Moravané, lidé žijící na vesnicích a v krajích Jihomoravském, Středočeském a na Vysočině.

V rámci Evropské unie patříme v třídění odpadu mezi nejlepší. Třídění odpadu do kontejnerů je jeden z mála environmentálních smysluplných systémů, který se u nás podařilo realizovat, profitují z toho obce, svoz odpadu tak může být pro občany následně levnější. Zálohování PET lahví se v Česku řeší již několik let, doposud vždy bylo povinné zálohování odmítnuto jak odborníky, tak i Poslaneckou sněmovnou, která o něm hlasovala naposledy v roce 2020.

Zdroj: ČTK + České noviny s využitím tiskové zprávy Z odborné debaty Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny, SMO ČR a SMS ČR, konané dne 16.11.2023.