Energie v odpadech - Příspěvek ČAOH do ankety časopisu Pro Energy

Dotazy časopisu Pro Energy sdělené v rámci ankety:

1. Je tento odpad obnovitelným zdrojem energie, jak se někdy označuje? Podporujete spíše masivní výstavbu spaloven komunálního odpadu v ČR anebo jiné zpracování odpadu?
2. Jaké jsou v ČR reálné, zejména ekonomické možnosti  mechanicko-biologického zpracování  odpadu? Mají mít přednost před přímým spalováním?
3. Kolik spaloven komunálního odpadu potřebuje Česká republika a jak by měly být financovány?

Je tento odpad obnovitelným zdrojem energie, jak se někdy označuje? Podporujete spíše masivní výstavbu spaloven komunálního odpadu v ČR anebo jiné zpracování odpadu?

Ano, po provedení úpravy odpadu a vytřídění využitelných složek je takto upravenou část odpadu možno považovat za zdroj energie, který může být využit v k tomu určeném energetickém zdroji.

Podpora masivní výstavby spaloven komunálního odpadu je problematická zejména s ohledem na ekonomiku odpadového hospodářství a nákladovost služeb v tomto sektoru pro původce odpadů. V současné době by výstavba spaloven komunálního odpadu a jeho využívání v těchto zařízeních znamenala pravděpodobně velmi významné zdražení poplatků za odpady pro všechny původce, tedy i pro občany tohoto státu. Z dostupných informaci plyne, že EU již tato zařízení dotovat v míře jako dříve nechce a nebude.

ČAOH doporučuje spíše postupný rozvoj všech technologií na úpravu a využití odpadů, takových, které jsou ekonomicky smysluplné a nezatíží sektor neúměrnými investičními a provozními náklady (základní cíl ČAOH – volný trh, zdravé konkurenční prostředí). Příkladem těchto technologií mohou být linky na třídění odpadů a jeho materiálové využití, třídění a úprava biologické složky komunálního odpadu a její následné využití.

Vhodnou cestou je také výroba paliv z odpadů a jejich energetické využití spoluspalováním v k tomu určených a schválených zařízeních (cementárnách, teplárnách a elektrárnách), která jsou již vybudována a odpadají tak náklady na jejich výstavbu. Podporujeme energetické využití odpadů, nejlépe však po jejich úpravě a vytřídění, s možným následným využitím vhodné části odpadu cestou výroby paliv z odpadů. Je zřejmé, že za takovéto palivo z odpadů nemůže být považován neupravený směsný komunální odpad. Spoluspalování paliv z odpadů je zcela relevantní, environmentálně bezpečná a dlouhodobě využívaná cesta energetického využití odpadů.

Jaké jsou v ČR reálné, zejména ekonomické možnosti  mechanicko-biologického zpracování  odpadu? Mají mít přednost před přímým spalováním?

Míra třídění biologické složky komunálních odpadů stále narůstá, což je velmi pozitivní skutečnost. V tomto směru se ukazuje jako vhodný zejména důraz na třídění u samotných původců.

V posledních letech byla na celém území ČR vybudována řada zařízení, kde mohou být tyto odpady dále využity a mohou se z nich stávat výrobky s širokým uplatněním (např. v zemědělství). Příkladem takových zařízení jsou nově vybudované kompostárny a bioplynové stanice, kde jsou odpady jak materiálově, tak energeticky využívány.

Nemyslím si, že by nad rámec legislativy EU mělo být přesně a striktně stanovováno, které technologie nakládání s odpady mají mít přednost před ostatními. Takováto rozhodnutí je velmi obtížné činit, neboť je s nimi spojená řada různých proměnných, které je těžké dopředu posuzovat a které se časem mohou i výrazně měnit. Tato rozhodnutí však mají velmi dlouhodobý charakter.

ČAOH je názoru, že legislativa by měla, tak jako nyní, dávat obecné podmínky pro nakládání s odpady a uplatnění konkrétních technologií  by mělo být spíše otázkou ceny, nabídky a poptávky v prostředí volného trhu a zdravého konkurenčního prostředí.

Důležité je, že doposud všechny typy provozovaných zařízení jsou z hlediska evropské a národní legislativy pro ŽP bezpečné, mají definované přísné podmínky provozu (všechna podléhají souhlasu příslušných orgánů) a nepůsobí negativně na své okolní prostředí.

Jiné cesty, tedy např. podrobnější stanovování vhodných a nevhodných zařízení, mohou být ve svém důsledku z dlouhodobého hlediska významnou ekonomickou zátěží pro občany ČR a také pro celý podnikatelský sektor, neboť odpady vznikají všem a všichni se musí podílet na ceně za jejich následné zpracování a další nakládání s nimi.

Kolik spaloven komunálního odpadu potřebuje Česká republika a jak by měly být financovány?

ČAOH se nemůže objektivně vyjadřovat ke vhodnému počtu spaloven komunálních odpadů v ČR. Nemyslím si ani, že by tento počet měl stanovovat stát. Tyto věci musejí vycházet zejména z reálných ekonomických předpokladů každého státu. Stát by měl mít možnost vybrat si svou vlastní cestu jak splnit cíle EU v odpadovém hospodářství, takovou cestu, která bude únosná pro jeho občany a podnikatelský sektor.

Ano, v EU jsou některé státy, které disponují poměrně velkým počtem spaloven komunálních odpadů. Tyto státy však patří v rámci EU mezi ty výrazně bohatší a mohou si tedy dovolit tuto nákladově podstatně náročnější cestu nakládání se svým odpadem. Navíc jejich spalovny byly stavěny již v minulosti, a to za podstatně příznivějších ekonomických podmínek, než jsou nyní. Nyní k otázce financování spaloven.

Je vhodné, aby všechny podnikatelské projekty byly postaveny na smysluplných ekonomických základech. Pokud by se chtěli investoři takovýchto zařízení spoléhat na podporu státu, na daňové úlevy, na zvláštní typy poplatků, či jiné formy legislativního zvýhodňování jedné formy podnikání před druhou, pak se obávám, abychom si jako stát opět nezakládali na podobný problém, jako je nyní v oblasti fotovoltaiky.

Provoz každého takovéhoto zařízení nakonec vždy zaplatí cenou služby ti, kdož službu platí, tedy původci odpadů, resp. občané a firmy. Nikdo jiný náklady ani nést nemůže. Ano, náklady mohou být schovány pod různé legislativně stanovené poplatky a zvýhodnění, ale stejně je třeba provozní náklady uhradit ze strany uživatele služby.

Je proto důležité se v těchto strategických oblastech a rozhodnutích zamýšlet i nad tím, že předmětná zařízení jsou plánována na dobu několika desítek let a pokud už jsou jednou postavena, je třeba jejich provoz financovat, více méně ať už to stojí cokoli.

Odpovídal Ing. Petr Havelka, ředitel ČAOH

Ankety se dále zúčastnili zástupci MŽP, Teplárenského sdružení a Svazu měst a obcí ČR - celá akneta je dispozici v časopisu Pro Energy 1/2013.