Evropská komise chce lépe recyklovatelné výrobky – chce zavést plastovou daň

Návrh rozpočtu Evropské komise z minulého roku pracuje mimo jiné s posílením financování v oblasti bezpečnosti hranic. Zároveň však unie přijde po odchodu Velké Británie o její členský příspěvek. Evropská komise hodlá navýšit celkové příjmy EU, avšak musí přitom brát v úvahu snížení podílu příjmů z hrubého národního důchodu po brexitu. Mezi lety 2018 a 2027 se jedná o 15% snížení.

EU se chce dále zaměřit i na efektivní řešení otázek kolem ochrany životního prostředí. Návrh počítá s příjmem z výběru daní z nerecyklovaných plastových obalů, který by se na celkovém rozpočtu měl podílet čtyřmi procenty. Pro evropskou pokladnu by zavedení daně znamenalo pomoc ve výši sedmi miliard eur.[1] Jedním návrhem, jak tyto zdroje z rozpočtu EU alokovat, je financování celoevropských ekologických projektů. Evropská komise si od zavedení daně slibuje silnou motivaci pro členské státy, aby významně snižovaly podíl nerecyklovatelného plastového odpadu. Jedná se o další významný krok k přechodu k oběhovému hospodářství.[2]

Vzniká však otázka, odkud by státní rozpočet prostředky získal a zda je česká vláda připravená na evropské iniciativy k redukci plastového odpadu reagovat. Pokud by měla být plastová daň zavedena, musely by souhlasit všechny členské státy. Při projednávání návrhu rozpočtu a vymezení nových zdrojů v roce 2018, byla ČR jednou ze skeptičtějších zemí. Ačkoliv má plastová daň na evropské úrovni obecnou podporu, české ministerstvo financí upozorňuje na ekonomickou stránku zavedení tohoto zdroje. Podle Lenky Dupákové, náměstkyně ministryně financí, není tento zdroj stabilní a jeho objem se bude pravděpodobně v čase zmenšovat. „Jde o to, co je priorita – zda klima a životní prostředí, nebo skutečně peníze pro unijní rozpočet. Se zdrojem z plastů zase souvisí další regulatorní zátěž,“ řekla Dupáková minulý rok pro Euractiv.[3]

Slovenská ministerstva již zavedení daně podpořila

Podle informací Euractivu slovenské ministerstvo financí a ministerstvo životního prostředí se zavedením plastové daně v principu souhlasí. Důvodem je neutrální dopad na slovenské veřejné finance a pozitivní dopad na životní prostředí. Slovensko by mělo za plastovou daň odvést Evropské unii přibližně 381 milionů eur, tzn. asi o dvě miliardy českých korun méně než ČR. [4] V roce 2016, což je poslední rok, za který má Eurostat aktuální údaje, se v EU recyklovalo jen 42 procent plastových obalů. Slovensko jich tehdy z celkového množství 120 tisíc tun recyklovalo 51,7 procent. Už v roku 2016 tedy dosáhlo na cíl pro rok 2025 (uvádí Euractive). Inštitút environmentálnej politiky (IEP) na slovenském ministerstvu životního prostředí odhaduje, že se jejich průměrný roční odvod může zvýšit. Podle IEP množství nerecyklovaného plastového odpadu na Slovensku mezi lety 2021–2027 naroste, pokud nebudou zavedeny i další nástroje na podporu recyklace.

V ČR nabízí pomocnou ruku skupina RecHelp

Česká republika se zavázala plnit evropské recyklační cíle, které mimo jiné stanovují úroveň recyklace všech komunálních odpadů na 65 % do roku 2035. K dosažení takového cíle je potřeba efektivní nastavení odpadové legislativy a dalších souvisejících zákonů. ČAOH společně s 18 dalšími subjekty se k její podobě vyjádřila v otevřeném dopisu zaslaném ministru životního prostředí Brabcovi. V posledních dvou měsících balík nové odpadové legislativy proběhl připomínkovým řízením. K odpadovým zákonům se sešlo více než 3000 připomínek ze strany povinných připomínkových míst. Jednou z hlavních výtek byla absence dostatečných nástrojů na podporu recyklace.

V podobném duchu hodnotila aktuální balík nové odpadové legislativy také odborná skupina RecHelp. Ta navíc definovala zcela konkrétní nástroje, které by mohly pomoci stávající situaci efektivně zlepšit. Podmínkou je však jejich co nejdřívější implementace do jednotlivých zákonů. „K dosažení evropských cílů bude potřeba vyřešit problém s navýšením kapacit recyklace v ČR. Klíčovou roli v tom hraje faktor poptávky po recyklovaných výrobcích. Bez jeho systémového zajištění a bez podpory pro firmy, které takové výrobky zpracovávají, není naplnění evropských cílů reálné,“ říká poslankyně Jana Krutáková za skupinu RecHelp. Nezbytným předpokladem vysoké recyklace je dostatečná míra separace komunálních odpadů až do finálního roku 2035, ke kterému jsou cíle stanoveny. Skupina RecHelp chápe iniciativu Evropské komise k zavedení plastové daně. Skupina má tuto věc jako jeden z navrhovaných nástrojů. Je však nezbytné podrobněji definovat rozsah a fungování takovéto „daně z primárních surovin“. Jako vhodné by se jevilo např. využití výnosů z této daně zpět na podporu recyklace.

Skupinou definované nástroje na podporu recyklace:

1. Snížení sazby DPH
2. Snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu
3. Závazek státu, že bude ve veřejných zakázkách preferovat určité procento recyklovaných výrobků
4. Daňové zvýhodnění recyklace v rámci daně z příjmu
5. Podpora recyklace v rámci dotačních programů
6. Zapracování využití recyklovaných materiálů a recyklátů do technických norem
7. Definování efektivních nástrojů k motivaci samotných výrobců obalů a výrobků
8. Příprava standardů pro sekundární plasty
9. Vyhotovení edukačního a osvětového materiálu pro možnosti uplatnění druhotných surovin, konkrétně plastů
10. Potřeba evidence vzniku a využití druhotných surovin
11. Zdanění primárních surovin (např. plastová daň)