iDNES: Povinné zálohování PETek? Žádné obecné blaho. 23 otázek a odpovědí

06. února 2024

Redakce iDnes se zajímala o podrobnosti týkající se široké kritiky navrhovaného systému povinného zálohování PET lahví, který odmítla velká část připomínkových míst. Obce a města přijdou každý rok o půl miliardy korun, které připadnou nápojářským firmám, kritizuje Petr Havelka z České asociace odpadového hospodářství návrh na zálohování PET láhví a plechovek. S ním počítá novela zákona o obalech z dílny ministerstva životního prostředí. Kritik zákona v rozhovoru pro MF DNES.cz tvrdí, že současný systém sběru a separace odpadů je pro lidi i stát výhodnější a lepší.

Nezavádějte zálohový systém na PET láhve a plechovky. Takový je vzkaz českých podnikatelských svazů, obecních svazů, některých ministerstev, státních orgánů, asociace krajů, řady jednotlivých krajů i recyklačních firem k návrhu ministerstva životního prostředí. To chce novelizovat zákon o obalech. Hlasitým kritikem návrhu je také Česká asociace odpadového hospodářství, která sdružuje firmy svážející a recyklující odpad. Podle jejího ředitele Petra Havelky by tím města o obce přišly o příjmy a zvýšily by se jim náklady na komunální odpady.

Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství

Skončilo připomínkové řízení k novele zákona o odpadech, jejíž součástí je zavedení zálohového systému na PET láhve a plechovky. Sešly se tam stovky připomínek. O čem to svědčí?

Ukázalo se, že nám někteří neříkali pravdu, když ještě před Vánocemi tvrdili, že vše je vyjednáno, že povinné zálohování má velkou podporu a že zálohový systém všichni chtějí. Teď se ukázalo, že pravda je úplně jiná. Tak širokou koalici, jaká se vzedmula proti aktuálnímu návrhu novely obalového zákona, ministerstvo proti sobě asi ještě nikdy nemělo. Připomínková místa předložila řadu zásadních argumentů svědčících o tom, že navrhovaný systém objektivně nedává smysl. Teď připomínkové řízení běží a ministerstvo musí ty připomínky vypořádat. Nevypořádané nebo nedostatečně vypořádané připomínky znamenají rozpor. Počet trvajících rozporů je vlastně informace, která říká, jestli ten předpis má šanci projít vládou, nebo nemá. Pokud máte příliš mnoho rozporů s příliš mnoho připomínkovými místy, tak nemáte šanci. Sama Hospodářská komora požaduje celkové přepracování návrhu a podtrhuje, že připomínky řady připomínkových míst ukázaly, že v této věci nelze rozhodnout čistě politicky, ale musí být respektovány odborné, ekonomické i sociální argumenty. To mimo jiné požaduje i Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny.

Připomínek není málo, jenom vy jste jich podali 126.

Ano, přípomínek ze všech stran je obrovské množství. Každý subjekt si k tomu napsal své. Ve veřejné části vládního systému si může připomínky dohledat kdokoli. Je tam jasně vidět, že řada připomínkových míst včetně státních orgánů odmítá navrhované povinné zálohování zcela jednoznačně a je tam k tomu také široké spektrum popsaných důvodů. V demokratickém systému nelze tyto odborné postoje ignorovat. Zálohování nelze přijmout jen proto, že to nápojáři chtějí.

Jaké si dáváte šance, že se vám podaří záměr ministerstva životního prostředí zastavit?

To není o nás. My jsme jen jedním z hlasů odborné veřejnosti. V tomto případě je klíčový zejména počet a rozmanitost připomínkových míst, která se shodují, že návrh nelze akceptovat. Je také třeba říci, že vláda se k zavedení povinného zálohování nikde nezavázala. V programovém prohlášení vlády to není napsáno. Stojí tam jen, že se tímto bude vláda zabývat a tyto systémy bude vyhodnocovat. A to se také dělalo ještě do doby, kdy na MŽP seděla paní ministryně Hubáčková. Věcí se odpovědně zabývala široká odborná skupina. Když paní ministryně skončila, tak ještě před výsledkem odborné skupiny byl tým najednou rozpuštěn a nové vedení MŽP sdělilo, že už to není o tom, jestli zálohovat nebo ne, ale bude se řešit pouze jak. To všechny velmi překvapilo, protože to je nestandardní.

Komu by zálohový systém nejvíc vyhovoval?

To není žádné tajemství, opět to lze dohledat i v připomínkách řady připomínkových míst. Nelze se zbavit dojmu, že návrh je v řadě aspektů velmi výhodný pro nápojářský průmysl. Prosazovatelé povinného zálohování nejsou žádné anonymní firmy, jsou to zakladatelé Iniciativy Zalohujme.cz. To je pět nadnárodních nápojářských koncernů. Známé je také prohlášení pana Březiny z Asociace českého tradičního obchodu, že povinné zálohy jsou výhodné, ale jen pro ty, kdo je navrhují, tedy zástupce nápojářského průmyslu, všichni ostatní na ně doplatí. S tím nelze než souhlasit.

Zastavme se u toho, jak by na tom vlastně vydělaly?

Tím, že dnes lidé nosí do svých barevných popelnic petky a plechovky, tak vlastně pomáhají obci vydělat, či ušetřit peníze. Obec je ze zákona vlastníkem odpadů. O hodnotu odpadů, které jsou v barevných kontejnerech, se pak obci sníží náklady na odpadové hospodářství. O to méně potom občana stojí černá popelnice na směsný odpad. Pokud mluvíme jen o PET láhvích, hodnota tohoto materiálu ročně činí asi půl miliardy korun, to je několikaletý průměr.

Tuto půlmiliardu teď novela bere obcím a dává je z politického rozhodnutí operátorovi zálohového systému. To má být nově vzniklý zcela monopolní soukromý subjekt založený výrobci, pravděpodobně s určitým podílem obchodníků, kterému nesmí nikdo konkurovat, a on jediný v republice bude mít právo prodávat ten materiál. Podmínky prodeje má určit ministerstvo v neveřejném správním řízení. Opět i zde je to dost neuvěřitelná věc pro řadu připomínkových míst. Podtrhuji, že dosud se ten materiál obchodoval na volném trhu a končil prakticky beze zbytku v recyklaci.

Ministerstvo nedávno řeklo, že obce o příjmy nepřijdou, protože jim bude tento operátor posílat 15 procent z nevybraných záloh neboli těch, které si lidi nevyzvednou. Stát tedy vezme obcím půl miliardy, aby jim jí pak kompenzoval jinak?

Nevrácené zálohy jsou jedním z největších lákadel operátora. Ročně může jít dokonce i o více než miliardu korun od občanů a vlastně za nic. Řadě subjektů nedává žádnou logiku, proč by operátor zálohového systému měl dostávat peníze za obaly, které v tomto systému neskončí. Nápojáři ty peníze velmi silně požadují a návrh MŽP jim je dává. Oni však nesouhlasí ani s patnácti procenty pro obce a chtějí jim dát maximálně deset procent, a navíc jen na pět let. Potom už nic. Pro obce je to evidentně zcela nevýhodné a nesystémové řešení. Obce by logicky měly dostat 100 procent těchto prostředků, protože tyto odpady stejně skončily u nich, a ne u operátora. Slovenský ministr ŽP dokonce veřejně oznámil, že nedává smysl, aby operátor byl příjemcem těchto obrovských prostředků, a zvažuje jejich převedení do státního rozpočtu.

Ministerstvo udává jako příklad obec Černovice na Pelhřimovsku s 1 700 obyvateli, která si prý zavedením zálohového systému přilepší o 17 procent příjmu, tedy asi o 85 tisíc korun. Je však pravda, že starosta je člen KDU-ČSL, stejně jako ministr...

Vždycky najdete obec, která bude říkat opak toho, co většina ostatních obcí. To není žádný argument. A dá se pochopit, že spolustraník podporuje ministra ze své strany, a dokonce i v takovéto věci. Podstatné je, že oba obecní svazy SMS ČR i SMO ČR, stejně jako stovky konkrétních obcí z výzvy SMS ČR a řada dalších se vyjádřily, že navrhované řešení pro ně jednoznačně není výhodné. Věřil bych jim, že si to umí spočítat. Navíc z dostupných připomínek je zcela evidentní, že navrhovaný kompenzační systém nemá podporu od zásadního počtu připomínkových míst. MŽP také počítá se zpoplatněním letáků, ale proti tomu se postavila klíčová připomínková místa. Není pravděpodobné, že by to mohlo projít. Takže ty slibované peníze ani nebudou. A nakonec, pokud někomu vezmete 500 milionů, tak ho pravděpodobně příliš nepotěšíte, když mu zpět slíbíte například 150 nebo 200, a to ještě jen na pět let.

A co ekologické hledisko, to nepřeváží na stranu záloh?

Ať posoudí každý sám. Samotný materiál ministerstva říká, že jenom spotřeba zálohových automatů v obchodech se ročně rovná spotřebě 6 300 domácností. Zálohový systém tedy jen na spotřebě energie zatíží životní prostředí jako celé malé město. A samozřejmě že to zaplatí lidé. Dále je tu nutný svoz odpadů z nových 11 000 zálohových sběrných míst v obchodech. Tedy nové náklaďáky, další nafta, další uhlíková stopa.

Návrh také říká, že bude potřeba navíc nejméně 10 milionů kusů plastových pytlů na zálohové obaly a dalších asi 2,5 milionu pytlů u operátora. To také není nejlepší zpráva pro životní prostředí. Stávající systém nic z toho navíc nepotřebuje. Již nyní vysbíráme zhruba 43 000 tun PET láhví. Když budeme sbírat 90 procent, což je nejvyšší cíl EU, je to pouze o 5 000 tun více. Umíme toho dosáhnout rozvojem stávajícího systému a nepotřebujeme na to utratit dalších pět miliard investičních peněz a dvě miliardy provozních ročně. Tyto peníze se ušetři lidem v peněženkách.

Zde zmíním Institut cirkulární ekonomiky, který zálohování hájí s tím, že Češi jsou už dnes zvyklí vracet do obchodu skleněné zálohované láhve od piva a limonád. PET láhve a plechovky tento systém podle nich jen doplní.

Vždy se směju, když někdo přijde a řekne, že ten či onen institut něco říká. Je to normální soukromá firma, kterou si můžete zaplatit, aby o vás nebo o něčem něco hlásala. A je to v pořádku, ale je třeba to tak brát. V dané oblasti je pak vhodné položit si také otázku, co ten který institut konkrétního fakticky s odpady vykonává?

Za naši asociaci mohu v oblasti využití odpadů říci, že firmy sdružené u nás ročně využijí přes 4 miliony tun odpadů, tak jak je to i ohlašováno do zákonných evidenčních systémů. K otázce srovnání zálohování láhví od piva a PET láhví. To je přece zcela něco jiného. Zatímco láhve od piva se vymyjí a znovu naplní, s petkou v zálohovém systému se stane přesně to samé co s petkou ve žluté popelnici. Tedy žádná z nich se nikdy nevymyje ani nenaplní, ale rozdrtí se, regranuluje a materiál je připraven pro různé typy recyklace.

Ale argumentují také tím, že každý rok skončí buď ve směsném odpadu, nebo někde v přírodě 10 000 tun hliníku a 30 000 tun PET láhví. To je docela zásadní...

Slyšel jsem tento argument. Pokud by to byla pravda, musí začít konat příslušné orgány. Uvedu to na příkladu PET láhví. V Česku ročně obecním systémem vytřídíme necelých 43 000 tun odpadních PET láhví. Na trh je uvedeno podle údajů AOS EKOKOM asi 50 000 tun. Mimo systém je tedy asi 7 000 tun, nikoli 30 000, jak říká institut. Pokud by byla pravda, co říká institut, pak by se nabízela možnost, že povinné osoby – výrobci nápojů – nenahlásily správné údaje o množství obalů uvedených na trh, čímž by sice ušetřily významné prostředky, ale šlo by o nezákonné jednání. Pokud si tedy opravdu někdo myslí, že informace institutu jsou správné, je třeba zahájit šetření.

Jaký systém – když ne zálohování – je tedy z vašeho pohledu nejúčinnější?

Například v Belgii, podobně jako u nás, se ukazuje, že je to systém intenzifikace tříděného sběru, např. s využitím door to door systémů, kdy mají sběrné nádoby lidé ve svých domech, v kombinaci s moderními třídicími linkami, případně s multikomoditním sběrem, kdy do jedné nádoby sbíráte více druhů materiálů.

Například v Ostravě, kde firma OZO před dvěma měsíci spustila nejmodernější třídící linku v republice, umějí vytřídit z odpadu prakticky všechny petky a všechny plechovky. A to jak z odpadu z barevných nádob, tak ze směsného komunálního odpadu. Jejich účinnost třídění je přes 95 procent. Podobné linky připravovala řada dalších firem, jenže investice se zastavily poté, co bylo opět ohlášeno, že se bude prosazovat zavedení povinného zálohování, a to i přesto, že parlament naposledy v roce 2020 hlasováním jasně odmítl zavedení povinných záloh. Privátní sektor musí velmi obezřetně sledovat rizika investic. Stávající prostředí, kvůli aktuálnímu návrhu MŽP, bohužel není pro investice stabilní, dokud nebude jasné, jak to se zálohami dopadne. Linka v Ostravě nebo podobná v Brně by po zavedení zálohování ročně ztratily 20 až 30 milionů korun.

Jinými slovy říkáte nechat to běžet tak, jak je to teď? Vůbec nic nezálohovat?

Posílit třídění odpadů lze a obce to dělají, protože musí. Není to kvůli petkám ani plechovkám. Obce mají povinné cíle třídění všech komunálních odpadů a musí se ještě hodně zlepšit. Finální cíle v obalech jsou pro rok 2029, máme tedy ještě čas. Pokud by se ukazovalo, že některé cíle jsou ohrožené, existuje způsob, jak by se dalo zálohovat, aniž by se vytvářel zbytečně nákladný systém zálohových automatů a sběrných míst v obchodech. Dnes už jsou k dispozici nejmodernější digitální technologie s využitím QR kódů a lze prostřednictvím nich zajistit, aby občané třídili prakticky cokoli, co bude stát potřebovat, a to na skutečně vysokou míru sběru. Podstatné je, že by to dělali do stejných nádob jako nyní a měli by to tedy nejvíce pohodlné, jak to jde.

Jak by to s těmi QR kódy fungovalo?

Je to technologie, která tiskne unikátní QR kódy na každý výrobek. Pivní plechovky, petky, cokoliv nebo třeba i nápojové kartony, tedy tetrapaky. Když házíte láhve nebo jiné obaly do žluté popelnice, načtete mobilem QR kód z výrobku a z kontejneru a vrátí se vám záloha, kterou jste zaplatil v obchodě. Systém znamená, že se využívá stávající infrastruktura, lidé odpad nemusí nosit nikam jinam. Znamená to zároveň, že materiál zůstává obcím a ty z něj mohou mít dál benefit. Lidé nemusí nosit odpady do prodejen potravin. Tato technologie je vyvinutá již v několika zemích. Funkční systém mohou nabídnout například v Rakousku. Jiný se testuje v Belgii, ale například i ve Velké Británii.

Není to zneužitelné, že někdo bude skenovat ty QR kódy ještě v obchodě?

Není. QR kód funguje jen jednou a aktivní je až potom, kdy se zboží prodá neboli projde přes pokladnu. Všechny tyto věci už vývojáři dávno vyřešili v praxi.

Náklady na tento moderní systém by byly jaké?

Náklady jsou řádově menší než u navrhovaného nápojářského zálohového systému v obchodech, protože jde jen o to něco vytisknout na etiketu a dát lidem ke stažení aplikaci. Nekupujete žádné automaty, není tam duplicitní systém dopravy, další náklaďáky s odpadem z obchodů, také nenutíte lidi vozit obaly do obchodů autem, shromažďovat je doma nesešlápnuté ve velkých pytlích apod.

Další argument, o nějž se zavedení zálohového systému opírá, je nutnost dostat do recyklačního systému plast ve „food kvalitě“ neboli potravinářské, aby se nové petky mohly vyrábět z těch starých. Je to podle vás nutné?

Ze žlutých kontejnerů lze recyklovat a využít materiály určené pro styk s potravinami. V tomto směru jsou stejné požadavky na PET ze žlutých popelnic i na PET ze zálohového systému. To je ověřitelný fakt. A protože řada subjektů i osob v tomto záměrně a opakovaně neříká pravdu, zveřejnili jsme odborný materiál uznávaných autorit z Německa, který obsahuje všechny povinnosti, které k tomuto evropská legislativa stanoví. Po jeho přečtení pravděpodobně již tyto nepravdy nebudou sdělovány, protože podmínky jsou v této oblasti zcela jasné a jsou platné jak pro PET ze žlutých popelnic, tak pro ten ze zálohového systému.

Opravdu to nadále říkají, ministerstvo životního prostředí minulý týden reagovalo, že je potřeba zajistit recyklovaný PET v takové kvalitě, která umožní jeho přidávání do nových láhví.

Co k tomu dodat. Je nezpochybnitelné, že i stávající PET ze žlutých sběrných nádob je využíván do rPET do nových láhví. Je to zcela standardní a děje se to roky. Jde o stejné chemické složení a je úplně jedno, zda je PET ze žlutých kontejnerů nebo ze zálohového systému. Nové legislativní požadavky jsou shrnuty v citované německé metodice, která je zcela využitelná i v ČR, protože evropská legislativa zde platí stejně. Pokud kdokoli říká, že do nových PET láhví nelze použít PET ze žlutých popelnic, pak prokazatelně nemluví pravdu a je třeba se ptát, proč tyto informace šíří.

Z vašeho pohledu je tedy stávající systém sběru odpadů dostačující?

Náš systém je dlouhodobě jeden z nejlepších v Evropě. Umísťujeme se po řadu let na prvních třech příčkách v celé EU. Plníme cíle dané EU. Teď běží debata v Evropském parlamentu a v Evropské komisi ohledně nového nařízení, které říká, že by v roce 2026 mělo být vytříděno 78 procent PET láhví. My to plníme už teď, plnili jsme to dokonce už v roce 2020.

Cíl 90 procent, jehož chce dosáhnout zálohový systém, je podle vás dosažitelný i dnešním tříděným sběrem?
Ano. Zmíněný strategický materiál dávali dohromady přední odborníci v ČR a prošel oponenturou jak profesních svazů, tak obecních svazů. Právě obce hrají naprosto klíčovou roli v separačním systému, protože u nich jsou sběrné nádoby, u nich dochází k největšímu výkonu třídění. Na vaši otázku odpovídám ano, dosažitelné to je, dalším rozvojem současného systému cíle dokážeme reálně splnit. EU po nás ani žádné zálohování nepožaduje, ta vznáší jen požadavek na 90 procent sběru a s tím jsme počítali již od roku 2019. Nyní jsme bohužel zcela zbytečně nabrali zpoždění, kvůli znovu opakovanému požadavku nápojářského průmyslu na povinné zálohování.

Jak se vlastně staví EU k otázce třídění PET láhví?

Jak jsem už uvedl, Rada ministrů ŽP v prosinci odhlasovala, že cíl sběru pro rok 2026 je 78 %. Tento cíl jako ČR plníme již nejméně od roku 2020. Navíc Evropský parlament v listopadu 2023 odhlasoval, že nedává žádnou logiku chtít evropskou legislativou vysoké cíle sběru jen u PET láhví a plechovek, ale že 90 procent sběru je nutné splnit u všech obalových materiálů. Jen to pak lze označit za skutečné oběhové hospodářství. Nelze než souhlasit s tím, že cíle mají být pro všechny druhy obalových materiálů. Proč by zrovna jenom PET láhve nebo jenom hliníkové plechovky měly být sbírány ve vysoké míře? To byl samozřejmě nesmysl. I z popsaného evropského postoje je tedy zřejmé, že vracení odpadů do prodejen potravin není reálná cesta. Řada lidí má sběrné nádoby přímo doma. Dovedete si představit, že byste všechny obaly nosil do navrhovaného systému, do prodejen s potravinami, do nějakých vracecích automatů? To asi nikdo. My musíme splnit cíle pro všechny komunální odpady.

Hospodářská komora napsala, že navrhovaný zálohový systém by byl návrat do 80. let minulého století...

Já s tím zcela souhlasím, je to trefné přirovnání. Já si osmdesátá léta pamatuji a nemyslím si, že to byl efektivní systém pro sběr obalových odpadů. Zálohování v obchodech je systém, který obtěžuje občany, aniž by jim za to cokoliv dal. A jediný, kdo z toho těží, je výrobce. Proč by tady mělo deset milionů lidí pracovat zdarma pro nápojářské firmy a ještě na to doplácet? Omlouvám se, ale v tomto logiku skutečně nevidím. Souhlasím s postojem Hospodářské komory. Je evidentní, že novela musí být zásadně přepracována.

Město, kde bydlím já, třeba zavedlo systém, že všichni lidé mají doma barevné popelnice na tříděný odpad, a tak odpadá nutnost někam odpad nosit, prostě jen dáte popelnici před dům. Tenhle systém by mohl být povinným zálohováním narušen?

Teď popisujete „door-to-door systém“, to znamená, že sběrné nádoby, které dřív byly v ulicích, mají lidé doma. Určitě dává logiku, aby tento systém byl všude tam, kde to je možné a efektivní zavést. Aby třídění měli lidé co nejjednodušší a aby zároveň výkon byl co nejvyšší. Tento systém navyšuje výsledky třídění o desítky procent. Obce v celé republice nyní tento systém na řadě míst rozvíjejí. Ano, povinné zálohování by dosavadní funkčnost a efektivitu tohoto systému narušilo tím, že by se obcím ze systému vzaly nejhodnotnější suroviny a daly by se nápojářskému průmyslu, respektive operátorovi zálohování. Těch negativních dopadů je tam více.

Ekokom uvádí, že průměrná docházková vzdálenost k třídicím kontejnerům je v Česku pod 90 metrů. To asi zálohový systém se svými jedenácti tisíci sběrných míst nepřekoná.

Máte pravdu, nepřekoná. Sběrných nádob na plast je aktuálně zhruba 180 000. Každý je má velmi blízko, někteří i doma. Obce toto rozvíjely přes dvacet let a investovaly do toho. Teď chce někdo nutit lidi nosit část plastů povinně do pouhých 11 000 sběrných míst, do obchodů s potravinami. V nedávné anketě na iDNES lidé zcela jednoznačně povinné zálohování odmítli, a to poměrem 82 procent proti a pouze 18 procent pro. Byla to již několikátá taková anketa a poměr hlasů je stále stejný. O nápojářských průzkumech, které říkají, že lidé si povinné zálohování většinově přejí, já osobně velmi pochybuji a nevěřím jim. Ten systém není pro lidi výhodný, jen je využívá a zdražuje jim zbytečně řadu věcí, včetně všech ostatních obalů. Máme systém, který nám roky závidí většina Evropy. My si se zástupci jiných států o tom povídáme a oni se vždycky ptají: „Jak jste to dokázali?“ A teď nám tady přijde někdo, kdo to rozbourá. A ještě za tak obrovské náklady? Věřím, že nikdo rozumný pro toto skutečně nemůže hlasovat. Hlasoval by evidentně proti lidem, tedy svým voličům. Moje slova jen potvrzuje to, že sněmovna tyto nápady již v hlasování již dříve jasně odmítla.

Řetězce už opatrně přiznávají, že s tím budou mít potíže, že budou muset přestavět svoje prodejny, kterých jsou třeba stovky.

Nechci mluvit za řetězce, ale vím, že mají své svazy, které to pečlivě analyzovaly, a dopady navrhovaného zálohového systému jsou pro ně samozřejmě velmi zatěžující. A zde je potřeba si říci, že náklady obchodníků by zase zaplatili pouze lidé. Z připomínkového řízení vím, že všechny největší svazy obchodníků zavedení povinného zálohování nepodporují, protože vědí, že to má negativní ekonomické dopady na jejich zákazníky. To je zcela evidentní. A není to žádné tajemství, předsedové těchto svazů to opakovaně dopředu sdělovali i do řady médií, že povinné zálohování nepodporují. A myslím, že to vysvětlili velmi jasně a pochopitelně.

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství s využitím článku iDNES.cz: Zálohování petek? Jen lobby nápojářů, cupuje zákon šéf odpadové asociace, Tomáš Lánský, 22.1.2024, na dotazy redakce iDnes odpovídal Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (plná verze rozhovoru)