Jsou dotace spásou, či spíše rizikem? Výsledek několikaměsíční veřejné ankety ČAOH
Platforma OPŽP organizovaná Ministerstvem životního prostředí k problematice Operačního programu Životní prostředí 2014-2020 (OPŽP), je nyní v konečné fázi svého jednání v této věci. Česká asociace odpadového hospodářství, jakožto člen Platformy, již v březnu tohoto roku vyvěsila na svých internetových stránkách www.caoh.cz anketu, dotazující se na vhodnost a nezbytnost směřování dalších dotací z evropských fondů do odpadového hospodářství. Výsledek ankety nyní přinášíme, včetně některých důležitých aktuálních informací z OPŽP.
Sedmá verze OPŽP nakonec vyslyšela hlasy kritiků i Evropské komise
ČAOH hodnotí převážně pozitivně zcela aktuální změny provedené ve finální verzi OPŽP před jejím zrychleným odesláním do Bruselu. I když za samotný závěr zpracování materiálu a neadekvátní možnost pouhých dvou dnů na připomínkování finální verze, již sklidilo MŽP kritiku z několika stran. Podstatná je však nejen forma projednání, ale také obsah materiálu. MŽP nakonec v sedmé verzi textu OPŽP vyhovělo opakovaným připomínkám Evropské komise např. ke kritizovaným spalovnám odpadů a k dalším věcem (více zde, nebo zde - EU nepodpoří spalovny na Slovensku). Pozitivně také hodnotíme příslib MŽP, sdělený na posledním jednání Platformy ústy pana náměstka Kříže. Ten se vyjádřil k tomu, že pro nové dotační období vnímá MŽP jako zcela reálné využití Evropou doporučovaných nových nástrojů, jako jsou bezúročné půjčky, namísto pouhých dotací, které stále více deformují tržní prostředí. ČAOH dlouhodobě doporučuje nahrazení nemalé části balíku dotací do sektoru odpadového hospodářství právě bezúročnými půjčkami. Podobné hlasy se stále více ozývají i od uznávaných ekonomů (např. A. Michl, konference BID Spalovny a energ. využ. odp., Praha 2013), ale např. i ze Slovenska (Dotace jsou terčem kritiky i na Slovensku - deformují trh).
Ale zpět k původní anketě
Znění ankety bylo následující: „S ohledem na stávající přebytek kapacit odpadářských zařízení v ČR (k využití/recyklaci, úpravám i odstranění odpadů – viz Statistická ročenka MŽP, 2012), měla by česká vláda přehodnotit využití evropských fondů pro další dotační období 2014-2020 tak, aby na místo dalších dotací na podporu odpadářských zařízení preferovala smysluplnější investice v ČR - např. sanace, zateplení, ovzduší, doprava?“
Respondenti z řad odborné i laické veřejnosti měli možnost tří odpovědí - ano, ne, nevím. Během osmi měsíců se na webu ČAOH sešlo 18 462 hlasů. Výrazná většina hlasů (konkrétně 9 080 hlasů) vnímá možná negativa dalších dotací do odpadového sektoru. Tato největší skupina spatřuje vhodnou cestu ve směřování dotací spíše mimo tento tržně fungující sektor. Potřebu dotační subvence odpadářských zařízení naopak podpořilo 4 689 hlasů a téměř srovnatelné množství hlasů (4 693) se nepřiklonilo ke kladné ani k záporné odpovědi.
Směrujme dotace tam, kde jsou skutečně třeba a nikoli do tržně fungujících sektorů
Postoj a názorové rozložení respondentů je tedy celkem zjevné. Dotazovaní vnímají, že sektor odpadového hospodářství v České republice má již poměrně rozvinutou síť širokého spektra odpadářských zařízení mnoha forem, a to prakticky ve všech regionech ČR (viz Statistická ročenka MŽP, 2012). Tato síť s celkovými kapacitami násobně převyšuje celkovou roční produkci odpadů v ČR (cca 30 mil. tun v roce 2012). Pozn. komentář Německo - Česko zde.
Navíc sektor OH doposud naštěstí funguje na tržních principech a je tedy schopen realizovat prostředky na další investice. Proto ČAOH podporuje uplatnění evropských dotací spíše v oblastech či sektorech, kde budou přispívat k rozvoji infrastruktury (doprava), ochraně životního prostředí (ochrana ovzduší, sanace apod.), nebo zvýšení sociální a hospodářské úrovně (např. kultura, péče o památky, vzdělávání), tedy v sektorech, které si na svůj další rozvoj vydělávají obtížně. Tím neříkáme, že do sektoru OH není možné směřovat další prostředky, ale forma dotací je pro tuto oblast a její dlouhodobou funkčnost na principech volného trhu jednoznačně riziková. Dotace deformují tržní prostředí. Jako vhodný způsob případné podpory odpadářských zařízení považujeme cestu moderních finančních nástrojů Evropské unie – tzv. bezúročných půjček. Tyto lze na kohezní fondy aplikovat a mohou kvalitním způsobem nahradit nemalou část budoucích dotací, a to bez většiny doprovodných negativních jevů. Více o tomto formulovala ČAOH zde.
Vyhodnocení ankety v číslech:
Celkem přijato hlasů: 18 462
ANO
════════════════════════════════════════════════ (9080 hlasů)
NEVÍM
══════════════════════════ (4693 hlasů)
NE
═════════════════════════ (4689 hlasů)
Nová anketa
Nyní je na webu ČAOH připravena anketa nová, jejíž znění je následující:
Otázka, na jakou míru jsou občané ochotní jít při placení poplatku za odpady, patří mezi zvlášť citlivé. Budete ochotni platit za svou domácnost vyšší poplatky za odpady, i kdyby se v roce 2020 mělo jednat o navýšení o cca 240 Kč na občana (tedy průměrná rodina o cca 720 Kč více)? Vnímáte takové navýšení jako nezbytné?
Pozn. Podle výpočtů ČAOH se ministerstvem původně zvažované zdražení v zákoně o odpadech (skl. popl.) projeví 48 Kč na každé navýšení o 100 Kč (celkový dopad na občana se skládá z primárního dopadu zdražení o 100 Kč = 21 Kč + 17 Kč sekundární dopad vlivu přenesený v ceně výrobků a služeb ze sektoru průmyslu a služeb + DPH (poplatek sice přímo nepodléhá DPH, ale v praxi se vliv zvýšení promítne i na zvýšení odvodu DPH neboť služby OH jsou fakturovány většinou společně a takto i vztaženy k DPH). Otázka případného zdražení a jeho možné míry zatím není finálně stanovena, nicméně MŽP cestu citelného zdražení již několikrát deklarovalo a tato otázka bude diskutována také v rámci nového zákona o odpadech.
Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)
Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"