Kolik států má zákaz skládkování a jak jsou vysoké poplatky v Evropě?

17. února 2016

Server Odpady aktuálně zveřejnil přehled poplatků za skládkování odpadů v Evropě, který poskytlo Ministerstvo životního prostředí. Je pozitivní, že MŽP tyto informace zveřejnilo. Tabulkový přehled doufejme přispěje k objektivnímu hodnocení některých navrhovaných ustanovení nového odpadového zákona a k hodnocení jejich faktické nezbytnosti. Srovnání s ostatními evropskými státy, jak s těmi nejbohatšími, tak s těmi s námi srovnatelnými, je jistě ku prospěchu.

Kde mají široký zákaz skládkování?

Vyhlášený evropský balíček k oběhovému hospodářství, který ČAOH aktivně podporuje, navrhuje, aby členské státy omezily skládkování komunálních odpadů na 10%, a to za 14 let, tedy k roku 2030.

Z informací uvedených v tabulce MŽP (pod článkem) vyplývá, že zákaz skládkování komunálního odpadu, podobný českému zákazu, má ve své legislativě nastaveno Německo, Belgie a Švýcarsko. K roku 2024 má tento zákaz v platném zákoně i Česká republika. Zákaz skládkovat komunální odpad byl v ČR přijat v novele zákona o odpadech již v polovině roku 2014, a to jakožto poslanecký pozměňovací návrh, tedy bez jakékoli analýzy dopadů, či posouzení nezbytnosti navrhovaného opatření ve vztahu k evropské legislativě.

ČR samozřejmě může být jedním z nejpřísnějších států v této věci a reálně můžeme mít zakázané skládkování o šest let dříve než EU. Je to pouze otázka politiky státu a toho, zda zodpovědní politici chtějí, aby občané a firmy toto výsadní postavení ČR v EU zaplatili. Technicky je to jistě možné.

V ČR máme být nejpřísnější

Z tabulky vyplývá, že evropské státy omezující ukládání komunálního odpadu na skládky přijímají převážně zákaz skládkování biologicky rozložitelných odpadů. Evropská směrnice o skládkách 1999/31/ES stanovuje právě pouze omezení k biologicky rozložitelným odpadů, a to na úroveň 35% produkce roku 1995 v roce 2020. Několik států má zákaz skládkování neupraveného komunálního odpadu, či spalitelného odpadu. Takto to dlouhodobě navrhovala i ČAOH. Parametrem TOC pak omezují skládkování státy jako Rakousko a Norsko 5-10 % TOC (mají k tomu však i další parametry). V případě zákazu spalitelného odpadu je využíván parametr výhřevnosti, např. Itálie s hranicí 13MJ/kg. Výhřevnost je uvedena také v návrhu nového českého zákona o odpadech. MŽP však kupodivu navrhuje omezení již pro odpady, které vůbec nehoří, a to odpady s hodnotou 4 MJ/kg, tedy až 3 krát přísnější limit než má např. Itálie. Takovýto limit by byl nejpřísnějším v celé EU. Odpady přitom přestávají hořet při výhřevnosti cca 6,5 MJ/kg. Po-té již potřebují nemalé přídavky primárních paliv, např. zemního plynu, což je z hlediska environmentálního nežádoucí. Motivace MŽP proto není zcela jasná.

Jak je to s poplatky v EU?

Je možné obecně shrnout, že vysoké poplatky za skládkování jsou nastaveny u bohatších států Evropy. Státy, které mají řízené odpadové hospodářství pouze cca 25 let, tedy postkomunistické státy (jako ČR), touto cestou nejdou a volí méně nákladná opatření, často zaměřená na podporu třídění a úprav odpadů. Tedy na motivaci, nikoli na represi a násobné zdanění, jak je nyní navrhováno ministerstvem ŽP v ČR (více viz zde a zde). Na Slovensku a v Polsku byly hlavními odpůrci zdražení svazy a sdružení obcí. Ty finálně prosadily řešení motivační, levnější, bez potřeby násobného navýšení poplatků a vysokých nákladů obcí a občanů.

V případě inertního odpadu je v EU častým řešením poplatky nevybírat žádné, či je stanovit pouze v minimální výši. ČR má naopak poplatek i u inertního odpadu 500 Kč/t. Dle návrhu MŽP se má navíc navyšovat až na 1350 Kč/tunu – bude tedy nejvyšší v Evropě. Žádné nebo minimální zpoplatnění těchto odpadů má dle tabulky MŽP například: Bulharsko, Estonsko, Francie, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Nizozemí, Portugalsko, Slovinsko, Švýcarsko, nebo Velká Británie. Ceny se pohybují od nulových částek po maximálně 20 €/t.

Co je v kontextu informací z dalších států velmi s podivem je fakt, že MŽP navrhuje dokonce i u zbytkového/nevyužitelného odpadu výrazné zdražení až na 1350 Kč/t. U odpadu, který není možné využít, má navrhované zdražení jediný dopad, a sice umělé navýšení ceny služeb obcím a občanům, ale i firmám, resp. zajištění daňového výnosu státu na úkor peněženek všech. Pozitivní environmentální přínos opatření není zřejmý. Tímto nastavením navíc stát vytváří prostředí, kde se silně nevyplatí odpad jakkoli technologicky zpracovávat a třídit, ale výhodnější je jej spálit bez jakékoli úpravy jako směs - celý obsah černých popelnic. To však Evropa nechce a prosazuje, aby členské státy postupně ustopily z posledních příček hierarchie (skládky a spalovny) a odpady zpracovávaly s cílem jejich využití jako surovin pro další výrobu (více zde). Stejný přístup dlouhodobě doporučuje i ČAOH (více zde). Tento konkrétní parametr a jeho nastavení to však prakticky znemožňuje.

Směsný komunální odpad, recyklovatelný a využitelný odpad navrhuje MŽP zdražit na skoro čtyřnásobek (z 500 na 1850 Kč/t v roce 2023). Tedy na více než dvojnásobnou hodnotu, kterou mají okolní státy, jako např. Polsko, kde se s poplatkem cca 750 Kč daří odpady efektivně odklánět ze skládek do zpracovatelských zařízení. Navíc zbytkový a nevyužitelný odpad je v Polsku zatížen nižší daní ve třech skupinách dle využitelnosti odpadu – 450Kč/250Kč/0Kč. To motivuje odpadové firmy odpad zpracovávat (včetně SKO), nikoli s ním nakládat jako se směsí. Zavedené opatření funguje. Ani zde tak není zcela zřejmé, proč v ČR, když máme navíc uzákoněn i zákaz skládkování (již k roku 2024), potřebujeme zdražení násobně vyšší, než zafungovalo např. ve srovnatelném Polsku. Jako zvažovaný důvod je v médiích opakovaně zmiňována možná snaha MŽP o přesunutí odpadů ze skládek do nových spaloven odpadů (více zde). Veřme, že to tak není...

Nebezpečný odpad. Je asi již obecně známým faktem, že nebezpečný odpad má ČR dlouhodobě zpoplatněn nejvíce na světě, a to v míře 6200 Kč za tunu. Druhým nejdražším státem je Belgie, která má poplatek ve výši 1780 Kč/tunu. MŽP navrhuje tento poplatek pozvolna snižovat na 4000 Kč v roce 2017 a na finálních 2500 Kč/t k roku 2024. ČR a český průmysl tedy bude mít oproti svým konkurentům v zahraničí poplatek stále nejvyšší v EU i za 9 let. I zde by bylo zajímavé znát objektivní důvod.

Odpad využitý na povinné technické zabezpečení skládky (TZS) navrhuje MŽP zpoplatnit v míře 100 až 400 Kč/t, a to i ten, který doposud nepodléhal žádnému zpoplatnění a původci za něj v míře do 25% objemu nemuseli platit skládkovou daň státu. Neplatili proto, že tento odpad není na skládce odstraňován, ale je využíván namísto jinak nezbytných primárních surovin, a to k předepsanému zabezpečení skládky. Doposud tedy původci odpadů (firmy, obce) ušetřili významné prostředky/daně, které nyní naopak bude třeba státu odvést. Odpady využité na TZS nad hranici 20 % hmotnosti, mají být dle návrhu MŽP zpoplatněny dokonce stejně, jako odpady odstraňované. Konkrétní středně velká průmyslová firma "K", ze středních Čech, vypočítala dopad ministerstvem navrhovaných opatření týkajících se TZS na své náklady na odpady. Výpočtem je doloženo navýšení jejich nákladů o 70 000 000 Kč ročně. Tuto daň bude firma muset, oproti dosavadnímu stavu, odvést navíc státu.

Náklady navýšení vždy nese původce odpadů, nikoli provozovatel zařízení

Agenda skládkovacích poplatků je pro původce odpadů dosti důležitým tématem, neboť veškeré náklady navýšení poplatků vždy nesli a musí nést původci odpadů. Dle evropského principu „znečišťovatel platí“ je totiž vždy původce ten, kdo ovlivňuje množství vznikajících odpadů. Původce je ten, kdo nese daňové zatížení k vztahující se k odpadům a nakládáním s nimi. Provozovatel zařízení, ač tyto daně vybírá a v plné míře je odvádí státu, nemůže být znečišťovatelem, neboť on odpady neprodukuje a naopak nabízí zákonnou možnost, jak s odpady od původců naložit v souladu s platnou legislativou.

Ke stažení

Tabulka MŽP k výši skladovacích poplatků v Evropě a k případnému omezení skládkování: platby-za-skladkovani-a-zakazy.pdf [ 62.87 kB ]

Vývoj skládkování v ČR: vyvoj-skladkovani.jpg [ 421.45 kB ]

Má Evropa skládkové velmoci? Pokud ano, které to jsou? Srovnání míry skládkování v EU (Eurostat): graf.-ulozeno-ko-na-skladky-2012-s-popiskem.jpg [ 407.21 kB ]

Tabulka ministerstvem navrhovaného násobného zdražení - příloha č. 8 nového zákona o odpadech, který je právě ve vnějším připomínkovém řízení: tabulka-zdrazeni-mZp.pdf [ 35.72 kB ]

Související články:

Události České televize: Obce ani firmy nesouhlasí s ministerským návrhem čtyřnásobného zdražení poplatků

Parlamentní listy (ČTK): Vyšší poplatky za skládkování jsou pro obce trest, tvrdí SMO ČR

Veselá diskuze k článku - názory čtenářů webu HN k článku MŽP k násobnému zdražení poplatků

E15: Kraje chtějí moc spaloven, recyklaci z peněz EU zanedbávají

Komise vyhlásila cíle balíčku k oběhovému hospodářství

Shrnutí z konference Šetrná energetika a přeměna odpadů na zdroje

Lidové noviny - recyklace, skládky, spalovny, poplatky - úplné odpovědi ČAOH

Seminář k odpadové legislativě a oběhovému hospodářství na Italském velvyslanectví v Praze

Odpady: Celio: „Říkalo se tomu skládkový komplex“

Ekonom – krajské plány odpadového hospodářství – odpovědi ČAOH

Polemika OF - Role spalovny v oběhovém hospodářství?