Lidové noviny: Nový zákon o odpadech budí vášně. Budeme platit víc za popelnice?

24. dubna 2016

Dne 21.4.2016 vyšlo v tištěném deníku Lidové noviny, v jeho ekonomické rubrice, několik článků k tématu přípravy nového zákona o odpadech z dílny MŽP a kritiky, která tento návrh zákona provází. Uvozující článek je uveden níže.

Článek je rovněž umístěn na webové verzi Lidových novin, pod tímto odkazem Nový zákon o odpadech budí vášně. Budeme platit víc za popelnice?

Lidové noviny: Zásadní změny v nakládání s odpady a jiná pravidla pro firmy, obce a občany by měl přinést nový zákon o odpadech. Poplatek za skládkování směsného komunálního odpadu by se měl zvýšit až na čtyřnásobek. Od roku 2024 by měl platit zákaz ukládání odpadu na skládky. Kritici tvrdí, že je šit na míru investorům do spaloven. Jejich výstavbu přitom EU už nechce podporovat.

Návrh nového zákona o odpadech, který je nyní v připomínkovém řízení, vychází z připravované evropské směrnice o takzvaném oběhovém hospodářství, která stanoví, že již v roce 2025 bychom měli recyklovat 60 procent komunálního odpadu. Nyní recyklujeme pouze 33 procent. V roce 2030 už to má být dokonce plných 65 procent. EU totiž chce, aby odpad byl nově chápán hlavně jako zdroj cenných surovin.

Cílem zákona je vytvořit v Česku dobré podmínky pro předcházení vzniku odpadů a pro jejich recyklaci, uvedl již dříve Jaromír Manhart, ředitel příslušného odboru na ministerstvu životního prostředí. Jedním z cílů zákona je podle něj připravit stát na úplný zákaz skládkování směsného, tj. netříděného komunálního odpadu.

Novela počítá i s budoucím postupným zvyšováním poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládku, který platí obce i firmy, a to ze současných 500 korun za tunu až na 1850 korun v roce 2023. Pokud by se zvedl poplatek za skládkování, jejž platí za své občany obce, měnily by se i poplatky za popelnice.

MŽP ale počítá s tím, že směsného odpadu bude spíše ubývat, protože lidé budou třídit podle pravidla „platíš tolik, kolik vyhodíš“. „Třídiči“ tak prý mohou být bez obav, tvrdí Manhart. Podle něj se poplatky za odpady pro lidi, kteří třídí odpad, a v obcích, kde ho chytře využijí, nemusejí zvýšit.

Novela je zastaralá

Podle odborníků se však v návrhu málo reflektují předpokládané evropské cíle, které Brusel představil na konci roku v balíčku o oběhovém hospodářství. Namísto spalování odpadů, které jako preferovanou variantu likvidace odpadů doporučuje národní Plán odpadového hospodářství ČR (POH) i krajské plány odpadového hospodářství, by prý mělo Česko preferovat recyklaci. Jinak může za pár let připravovat další novelu.

„Zatímco řada zemí už cíle nového balíčku promítá do svých zákonů, připravovaný český zákon moderní trendy zatím dostatečně nereflektuje. Český odpadový zákon je připravován na asi sedm let starém ideovém základu, a to je velká škoda,“ říká ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka.

V dosavadním odpadovém plánu ČR je podle něj cíl do roku 2020 recyklovat 50 procent papíru, plastu a skla.

„To ale není veškerý komunální odpad. Tolik už recyklujeme prakticky nyní. Tento cíl je už ale překonaný, EK chce více. Dále je v POH uvedeno, že směsný komunální odpad se má likvidovat zejména v zařízeních na energetické využití odpadu. Ani to už ale není aktuální. EK naopak chce, abychom odpad především třídili a recyklovali, vytřídili z toho předtím materiálově využitelný, nebezpečný a biologický odpad. My musíme proto recyklaci posunout, motivovat firmy k třídění a recyklaci, jinak nám ze strany EU hrozí po roce 2025 sankce,“ řekl LN Petr Havelka.

Jsme skládkařská velmoc?

„Skládkování považuji za relikt minulého století, ze skládek se postupně stávají časované ekologické bomby. Přitom v podstatě vyhazujeme miliony tun potenciálních surovin do země,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. Česko je podle něj ve skládkování evropskou velmocí, kterou předčí jen několik málo zemí, jako je Rumunsko nebo Polsko.

Havelka však tvrzení o Česku jako skládkařské velmoci zpochybňuje (více viz zde a zde). „Česko je podle údajů Eurostatu v množství odpadu ukládaného na skládku na úrovni průměru EU. Navíc od roku 2009 se objem odpadu ukládaného na skládky trvale snižuje (viz zde),“ tvrdí Havelka s tím, že jen šest nejbohatších států EU zakazuje skládkování zcela.

Zvyšovat se navíc bude i poplatek za zbytkový, tj. již nevyužitelný odpad, jehož skládkování bude povoleno i nadále (pozn.: dokonce na 1350 Kč, nejvíce v EU).

Maximální poplatek (vybíraný od občana) stanovuje návrh zákona na 1100 korun na občana za rok, když nyní je maximální poplatek za občana a rok tisíc korun.„To nebude obcím stačit. Náklady budou vyšší, takže to bude muset za obecní peníze doplatit obec. Nyní se platí průměrně 550 Kč. Průměrné náklady obcí jsou ale 850 Kč. Zbytek doplácejí obce. Když se pokusily zvýšit poplatky na 1000 Kč na hlavu (v roce 2012), přibylo lidí, kteří nezaplatili, a tím i nákladů na vymáhání, takže se po čase zase snížily,“ míní Havelka.

Česko by se mohlo inspirovat v Polsku. „Zvolili systémové řešení - zdražili skládkovací poplatek na 750 Kč za tunu. Nevyužitelné odpady mají logicky zpoplatnění nižší, cca 450 Kč, 250 či dokonce nulu, dle vlastností odpadu*. To motivuje obce i firmy ke třídění a zpracování odpadů. Zásadně se tím snížilo množství odpadů, které jde na skládky. Vybudovali mnoho zařízení na zpracování a třídění odpadu, kam jsou teď odpady směřovány,“ popisuje Havelka polský příklad.

Komu prospěje zákaz

Havelka tvrdí, že úplný zákaz skládkování nahrává spalovnám (více viz zde). „Unie chce, aby se do roku 2030 skládkování omezilo jen na deset procent odpadu, zákaz nenavrhuje. ČR má již v platném zákoně zákaz skládkování, a to už k roku 2024. Jsme jedni z pouhých sedmi států v EU, všechny tyto bohaté státy mají zároveň vysoký počet spaloven.*“ komentuje zahraniční fakta Havelka.

Pro splnění evropských recyklačních cílů bude naopak podle Havelky potřeba zintenzivnit uliční sběr a zvýšit podíl mechanického třídění směsných odpadů. „Navíc spalovny jsou z pohledu odpadové hierarchie EU na předposledním místě,“ dodal.

Že spalování skutečně v EU nepatří mezi preferované možnosti, upozorňuje i ekologické Hnutí Duha. ,,S podporou z evropských fondů v programovacím období 2014 až 2020 může počítat prevence, třídění i recyklace. Naopak spalovny se podpory nedočkají,“ vysvětlují jeho experti.

MŽP přitom počítá s výstavbou až pěti nových spaloven – v Komořanech u Mostu, v Přerově, Karviné, Mělníku a Opatovicích za více než 14 miliard korun. Celkem by tak v republice, kde jsou nyní čtyři spalovny, mohlo fungovat až devět těchto zařízení. Ekologové upozorňují i na další úskalí výstavby spaloven.

„V Německu a Rakousku stejná politika způsobila výstavbu zbytečných spaloven, které nyní nemají využití. Snaží se proto dovážet odpad ze zahraničí, aby snížily své ekonomické ztráty, a omezují recyklaci v širokém spádovém okolí,“ uvedl Ivo Kropáček z Hnutí Duha.

Města spalovny podporují

Svaz měst a obcí není sice spokojen s prudkým nárůstem poplatku za skládkování, jeho úplný zákaz od roku 2024 ale podporuje. „Se zákazem jsme srozuměni, chceme ale, aby poplatek rostl do roku 2024 jen mírně, zhruba na 900 korun za tunu. Z peněz, které se vyberou navíc, pak navrhujeme vytvořit fond na podporu energetického využití odpadu, na výstavbu spaloven. Ve chvíli, kdy spalovny vybudujeme, i s využitím národních dotačních programů, zvyšme skládkovací poplatek třeba na 1500 korun za tunu od roku 2025,“ říká místopředseda svazu Pavel Drahovzal. Nebojí se, že by odpadu pro spalovny byl nedostatek.

„V Česku se produkuje něco kolem 3,2 mil. tun komunálního odpadu, 650–700 tisíc tun se vytřídí na materiálové využití, 600 tisíc tun se dá energeticky využít. Dva miliony tun se skládkují. I když se bude na skládky ukládat méně a vytřídí se více, stejně bude potřeba nějak zlikvidovat zhruba 1,3 milionu tun. Více vytřídit nedokážeme. Navíc o suroviny musí být zájem na trhu. Je reálné nebezpečí, že se nám vrátí krize z let 2008–2009, kdy nebyl o suroviny zájem kvůli útlumu výroby. Tříděný odpad se musel vyvážet. Jako jediná alternativa skládek pro těch 1,3 milionu tun komunálního odpadu nám přijde energetické využití,“ uzavřel Drahovzal.

Co se nelíbí obcím a městům:

Hlavní připomínky Svazu měst a obcí (SMO) a České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) k novému odpadovému zákonu:

■ Svaz nesouhlasí s postupným zvýšením poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládku ze současných 500 Kč/tunu na 1850 Kč/tunu v roce 2023. To by neúměrně zvýšilo náklady obcím a následně občanům.

■ SMO navrhuje poplatek zvyšovat jen po stokoruně za každý rok, na maximálně 1100 Kč/tunu v roce 2023. Souhlasí se zákazem skládkování v roce 2024, pokud peníze vybrané navíc budou použity na vytvoření fondu na podporu energetického využití odpadu (spaloven). Jinak jde jen o skrytou formu dalšího zvyšování daní.

■ Svaz nesouhlasí ani se zvyšováním plateb za tzv. zbytkový odpad, který nelze likvidovat jinak než uložením na skládce.

■ Česká asociace odpadového hospodářství s úplným zákazem skládek v roce 2024 nesouhlasí, EK požaduje jen omezení skládkování na 10 procent z celkového množství odpadu v roce 2030.

■ Stát v POH ČR a proto i některé kraje preferují podle asociace hlavně energetické využití odpadu bez jeho třídění, což je v rozporu s požadavky Evropské komise, která chce do roku 2030 recyklovat 65 procent komunálního odpadu.

■ SMO i ČAOH považují za nesmyslný návrh, aby občanovi, který nenahlásí obci černou skládku, mohla být uložena pokuta až 100 tisíc korun.

■ ČAOH nesouhlasí se zrušením mobilních sběrných zařízení, která jezdí po regionu a sbírají odpad od původců, ani s udělováním licencí na provozování zařízení na likvidaci a zpracování odpadu jen na pět let.

Zdroj: Lidové noviny, 21.4.2016

*korigováno do původní textu citace autora

Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"

Související články:

ČAOH: Kompletní připomínky k návrhu nového zákona o odpadech

Kolik států má zákaz skládkování a jak jsou vysoké poplatky v Evropě?

Události České televize: Obce ani firmy nesouhlasí s ministerským návrhem čtyřnásobného zdražení poplatků

Parlamentní listy (ČTK): Vyšší poplatky za skládkování jsou pro obce trest, tvrdí SMO ČR

Veselá diskuze k článku - názory čtenářů webu HN k článku MŽP k násobnému zdražení poplatků

E15: Kraje chtějí moc spaloven, recyklaci z peněz EU zanedbávají

Komise vyhlásila cíle balíčku k oběhovému hospodářství

Shrnutí z konference Šetrná energetika a přeměna odpadů na zdroje