Mezinárodní kongres označil zálohování PET lahví za chybu hned v několika státech

23. června 2024

Polsko, Slovensko a Česká republika probíraly společně řadu aktuálních témat. Na konci května 2024 Sdružení komunálních služeb České republiky spolupořádalo Polsko-Česko-Slovenský kongres, který se v obci Karpacz konal pod záštitou řady osobností a subjektů ze všech tří států. Jedním ze zásadních témat byla také oblast zálohových systémů, o které diskutovali odborníci ze všech tří zúčastněných států. V široké panelové diskuzi patnácti odborníků ze všech tří států, čtrnáct povinné zálohování s řadou argumentů odmítlo jako nevhodný a nevýhodný nástroj. Jeden z panelistů se zdržel hodnocení.

„Při přípravě kongresu jsme podle mediálních výstupů prezentovaných v České republice spíše očekávali přesvědčování ze strany Polských a zejména Slovenských kolegů o prospěšnosti a úspěšnosti systému zálohování některých nápojových obalů. O to větší bylo naše překvapení, že opak byl pravdou. Hodnocení odborníků ze všech tří států bylo kritické,“ říká Bohumil Rataj, předseda Rady SKS.

Kongresu v Polsku se zúčastnilo cca 650 odborníků z Česka, Polska a Slovenska. Za Českou republiku byli přítomni také zástupci Poslanecké sněmovny, některých ministerstev, Svazu měst a obcí, významných profesních organizací, některých kolektivních systémů, apod. Druhý kongresový den se nesl ve jménu českého odpadového systému. Panelisté se věnovali otázkám povinného zálohování, problematice gastroodpadu a nebezpečných odpadů i blížícímu se povinnému sběru textilu. Upozorňovali na otázku chybějících kapacit na zpracování některých odpadů, což zejména ve srovnání s Polskem ukazuje na rezervy, které musí Česká republika urychleně řešit.

Nejvíce diskutovaným tématem tohoto dne bylo téma, které v České republice aktuálně nejvíce rezonuje – zavedení, či nezevedení zálohového systému na PET láhve a nápojové plechovky. Přítomní odborníci se shodli na jeho zbytečnosti a ekonomické nevýhodnosti, jak pro občany, tak zejména pro obce a města. Stávající systém v České republice vykazuje natolik dobré výsledky, že není nutné jej duplikovat, což potvrdili také zástupci Polska či Slovenska.

V Polsku se jedná o odložení zálohového systému

Polští kolegové dále informovali, že dělají maximum pro odložení spuštění zálohového systému v Polsku, neboť jsou si vědomi jeho negativních ekonomických dopadů. Bylo sděleno, že odložení zálohového systému se aktuálně v politických kruzích vyjednává na vysoké politické úrovni. Možné zavádění zálohového systému v Polsku označili za chybu, kterou je třeba řešit. V podkladech ukázali, že pokud by byl systém v Polsku spuštěn, výrazně se zdraží služby za komunální odpady v obcích. Konkrétní míru zdražení prezentovali odborníci z Polska na podrobných tabulkách. Naopak procento recyklace komunálních plastů se po zavedení zálohování PET lahví prakticky nenavýší, podobně, jako tomu bylo na Slovensku. Pro Polská média se v samostatném příspěvku vyjádřil také Petr Havelka, z České asociace odpadového hospodářství.

Na Slovensku nedošlo k podstatnému navýšení recyklace komunálních plastů. Výrazně však narostly náklady

Odborníci ze Slovenska také varovali, že po spuštění zálohového systému na Slovensku v žádném případě neklesl počet svozů tříděných plastů, jak bylo prosazovateli slibováno. Naopak narostlo množství hůře recyklovatelných či nerecyklovatelných plastů, a tedy citelně narostly také náklady na svoz a využití plastů jako takových. Do vážných problémů se tak aktuálně na Slovensku dostávají autorizované obalové společnosti (OZV). Obce, podle vyjádření některých přítomných starostů, sledují poslední vývoj se značným znepokojením, protože zde stále více chybí systémové prostředky na plnění cílů komunálních obalů.

"V posledních měsících přibývá států, které nechtějí akceptovat evidentní nevýhody systémů povinného zálohování PET lahví. Nevýhody zálohování jsou nejvíce markantní zejména pro občany a pro municipální sféru. K Francii, která povinné zálohování odmítla již v minulém roce, hledají jiné cesty Belgie, Itálie, Španělsko. Zavedení povinného zálohování odsouvá také Velká Británie. Státy chtějí hledat moderní řešení, důstojné 21. století. To nošení odpadků do obchodů s potravinami určitě není. Není to ani ekologické. Jmenované státy hledají skutečné oběhové hospodářství pro všechny typy obalů. Nikoli malou domů pro nápojový průmysl a pouhé dvě nejlépe vytříditelné a recyklovatelné suroviny (PET a plechovky). Skutečné oběhové hospodářství řeší komplexně a synergicky všechny typy materiálů. Jasně to potvrdila i odborná diskuze na prestižní konferenci v Polsku," doplňuje Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, který se mezinárodní konference také aktivně zúčastnil.

Tisk upozorňuje na rozpaky nad finančními motivacemi od prosazovatelů zálohových systémů

Dalším problematickým aspektem, který je v diskuzích stále více sdělován, je viditelně neobjektivní angažovanost některých tzv. zelených organizací v oblasti prosazování povinného zálohování JEDNORÁZOVÝCH obalů (PET lahve, plechovky). Ty jsou obecně pro životní prostředí problematické. Zálohování může mít smysl u opakovaně použitelných obalů, jak to známe například u piva. Nicméně v navrhovaném systému v ČR nebude vypláchnuta a znovu naplněna ani jedna PET lahev a ani jedna plechovka. Stane se s nimi úplně to samé, jako s obaly v barevných popelnicích. Smysl mnohonásobně dražšího zálohování se proto jaksi ztrácí. Z pohledu zelených organizací by bylo logické slyšet spíše podporu pití kohoutkové vody, či vratných opakovaně použitelných obalů. Podpora výroby miliard jednorázových obalů je ze strany podobných organizací obtížně uvěřitelná. Možné vysvětlení této podivné a obtížně uvěřitelné angažovanosti některých osob přinesl nedávno evropský deník POLITICO.

Deník POLITICO píše, že zelené nevládní organizace mají podle prohlášení stále většího počtu uznávaných odborníků peníze od společností prosazujících povinné zálohové systémy - "Joachim Quoden, prezident EXPRA, aliance národních organizací pro recyklaci obalů, poukazuje na to, že některé nevládní organizace prosazující plošnou implementaci systémů vracení záloh mají k tomu finanční motivaci. Například Eunomia – britská poradenská společnost stojící za španělskou případovou studií – spolupracovala s bruselskou nevládní organizací Reloop na stejném tématu, ale se zaměřením na americký trh. Společnost Reloop spoluzaložil Wolfgang Ringel, senior viceprezident společnosti Tomra, norské společnosti, která vyrábí automaty na vracení lahví a plechovek. Tomra má také vazby se španělskou neziskovou organizací Retorna, člena Zero Waste Europe," píše POLITICO ve svém placeném článku na adrese https://pro.politico.eu/news/180943 Nevídaná a překvapující intenzita postojů některých osob, pár politiků a zelených institutů, které s nasazením všech sil prosazují "za každou cenu" povinné zálohování se tak může poměrně jasně vysvětlovat.....a to nejen ve Španělsku.

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství s využitím tiskové zprávy Sdružení komunálních služeb