Ministři řady států kritizují návrh evropského nařízení o obalech
V třetím díle našeho seriálu, který komentuje aspekty návrhu nového evropského nařízení o obalech a obalových odpadech se podíváme také na postoje politiků z dalších států Evropské unie. V prvním díle jsme komentovali obecné připomínky k tomuto návrhu. V druhém díle jsme přinesli podrobnější informace a komentáře ke klíčovým částem nařízení, novým definicím, nově navrhovaným povinnostem a cílům.
První díl: Návrh nařízení o obalech je třeba ještě dopracovat - systémové připomínky
Podrobněji jsme si vysvětlili také některé vyloženě přestřelené navrhované body, například s přepočítáváním a urychlováním cílů ke sběru PET lahví a nucení členských států do unifikovaných řešení, bez ohledu na specifika a efektivní výsledky zavedených systémů v konkrétních státech.
V tomto díle čtenářům přinášíme také shrnutí z prezentace Petra Havelky z červnové konference v Odpady a obce v Hradci Králové k návrhu nařízení o obalech a jeho dopadům na sektor odpadového hospodářství v České republice. A jak již bylo uvedeno, také citace některých vrcholových politiků z členských států, k navrhovanému nařízení.
Realizace investic se úspěšně odstartovala
Ve své prezentaci Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, shrnul podstatné cíle balíčku oběhového hospodářství z roku 2018 a 2019. ČAOH tyto cíle evropského balíčku oběhového hospodářství aktivně podporovala a podporuje. Vnímá je jako klíčové k prosazení politik efektivního nakládání s odpady, jako zdroji surovin pro další výrobu a u vytříděných nerecyklovatelných odpadů, pak pro energetické využití. Balíček oběhového hospodářství definoval funkční model, jak změnit řadu dosavadních procesů ve více efektivní, a to s cílem lepšího využití odpadů, jako zdrojů surovin pro další výrobu. Surovin má evropská unie dlouhodobě málo a není zde předpoklad, že by její reálně těžitelné nerostné bohatství kdy rostlo.
Do poloviny roku 2021 se realizovala legislativní implementace balíčku oběhového hospodářství do národní legislativy. Od poloviny roku 2021, kdy MŽP vydalo vyhlášku o podrobnostech nakládání s odpady, měli investoři konečně dostatečně definované legislativní prostředí pro stavbu konkrétních technologií a investic pro oběhové hospodářství. Členové ČAOH následně provedli řadu připravených investic do moderního využití odpadů. Část z nich je k vidění na přiloženém slidu z prezentace Petra Havelky s fotografiemi. To, že doposud se nám daří efektivně využívat odpady, potvrzuje mimo jiné také nedávno zveřejněná informace o výsledích využití odpadů ze strany členských společností ČAOH - Členové ČAOH využili přes 4 miliony tun odpadů.
ČR je Evropskou komisí hodnocena a zařazena do malé skupiny nejlepších zemí ve vztahu k možnému splnění cílů
Evropská komise zveřejnila v červnu 2023 své hodnocení členských států ve vztahu k reálnosti splnění cílů oběhového hospodářství k roku 2025, který je první metou k měření dle balíčku směrnic z roku 2018. Je pozitivní, že Česká republika se zařadila mezi pouhých 9 devět nejlepších států, které svým dosavadním snažením a nastavením sektoru odpadového hospodářství a souvisejících oblastí mají reálnou cestu ke splnění cílů pro rok 2025.
Potřebný pozitivní rozvoj technologií k využití odpadů měl dále pokračovat tak, aby bylo reálné splnit i cíle pro roky 2030 a 2035. Investoři měli své plány připravené.
Potom přišla studená sprcha
Přišla však zásadní komplikace, která vnesla velmi podstatná rizika do investic v oběhovém hospodářství a zpomalila, či zastavila velkou část investic. Komplikací pro řadu investic se stala jak znovu otevřená debata ohledně povinného zálohování PET lahví, a to pouhý rok po-té, co byly povinné zálohy na PET lahve hlasováním odmítnuty v Poslanecké sněmovně, tak předložením návrhu evropského nařízení k obalům a obalovým odpadům v listopadu 2022. Ten se stal silným terčem kritiky ze strany řady členských států.
Například moderní velkokapacitní třídící linky, které byly v mezičase postaveny s cílem, aby obcím zajistily splnění vysokých třídících cílů z platné legislativy, by byly zavedením povinného zálohování PET lahví ekonomicky poškozeny v řádu desítek milionů korun roční provozní ztráty oproti dosavadnímu nastavení, kdy PET lahve jsou efektivně sbírány a tříděny v obecních separačních systémech (žlutých nádobách) a efektivně recyklovány v rámci širšího spektra zpracovatelského recyklačního průmyslu.
Ti, kdož už investice postavili, jsou nyní ve velkém stresu ohledně ekonomických škod, které by jim zásadní změna doposud efektivně fungujícího separačního systému, který již s předstihem plní evropské cíle i k roku 2025, přinesla. Ostatní investoři stopli desítky svých investic do oběhového hospodářství a roste nespokojenost se silnou legislativní nepředvídavostí a nestabilitou, kterou bohužel ve stávajícím období pozorujeme. Namísto toho, aby byly z legislativy odstraněny některé zbývající prvky, které zbytečně blokující oběhové hospodářství, připravují se nesystémová a neefektivní řešení, která jsou spíše bojem části průmyslu o materiály, než poctivou snahou pokračovat v rozvoji efektivních procesů oběhového hospodářství.
Videozáznam prezentace Petra Havelky z konference Odpady a obce v Hradci Králové
Podrobněji se k problému aktuální nečitelnosti dalšího vývoje pro investory v odpadovém sektoru vyjádřil Petr Havelka v níže uvedeném kompletním videu z jeho prezentace na konferenci Odpady a obce v Hradci Králové v červnu 2023.
Kritika nařízení se ozývá i od ministrů životního prostředí evropských zemí
Nesouhlas s obsahem návrhu evropského nařízení průběžně vyjadřují i vrcholoví představitelé resortů životního prostředí řady členských států. Zde pro informaci přinášíme jen některé z výroků.
„To, co toto nařízení dělá, je pouze zasahování do vnitrostátních opatření, která jsou již zavedena a fungují, a proto odstraňuje právní jistotu,“ uvedla rakouská ministryně životního prostředí Leonore Gewessler, která vyjádřila obavy ze stávajících systémů vracení záloh v členských státech EU.
„Volba právního nástroje – nařízení – není vhodná“ a „povede k vytvoření neefektivního systému,“ řekla belgická ministryně životního prostředí Zakia Khattabi.
„Je třeba postupovat pozvolněji,“ navrhl Petros Varelidis, generální tajemník řeckého ministerstva životního prostředí. „Některá z těchto opatření lze realizovat, ale postupně a s nízkými procenty, abychom viděli, že fungují, a pokud fungují, pak na nich můžeme stavět,“ řekl.
Jak z toho ven?
Na evropské úrovni by měly být vyslyšeny odborné hlasy, které respektují dobré výsledky, jakých je dosahováno v řadě evropských států národními systémy. Evropa by měla respektovat úspěšná regionální řešení a nikoli za každou cenu vnucovat jednu cestu, která v důsledku může mít horší ekologické, ale i ekonomické dopady než stávající dlouhodobě budované systémy. Je otázka jak samotné nařízení v evropském legislativním procesu dopadne. Doufejme, že zvítězí zdravý rozum a široká řada racionálních pozměňovacích návrhů bude přijata. Je také otázka, zda se nařízení, s ohledem na skutečně velké množství problematických částí a silnou kritiku, vůbec podaří projednat tak, aby tvořilo funkční celek, který může přinést něco pozitivního. Pokud ne, bude odpovědnější ponechat agendu dosavadní obalové směrnice (případně nově nařízení) na vyhodnocení novému vedení Evropské unie, které vznikne po blížících se evropských volbách. Jak bylo možné v poslední době slyšet i z úst francouzského prezidenta Macrona: měli bychom si i na evropské úrovni dopřát cca do roku 2030 legislativního klidu s novými a novými povinnostmi. Nyní je zde období, kdy je třeba naplnit již dříve stanovené ambiciosní cíle, nikoli je stále znovu a znovu přebíjet cíli novými. A na to potřebujeme stabilitu a platnost legitimních očekávání.
A co se týká České republiky. Ke splnění 22 cílů oběhového hospodářství je třeba další rozvoj stávajícího systému separace a jeho intenzifikace. Zatím jsme mezi 9 nejlepšími zeměmi. Obce i firmy na tomto usilovně pracují již řadu let a daří se jim to. Nutné je rovněž doplnění kapacit na využití vytříděných recyklovatelných i nerecyklovatelných odpadů. K tomu je třeba funkční, stabilní a předvídatelné právní prostředí pro investory a provozovatele. V tuto chvíli jej bohužel nemáme.
Jakékoli nové návrhy k řešení vybraných komodit, např. PET lahví, by se měly zvažovat a realizovat pouze po objektivním prokázání vyšší ekonomické a environmentální efektivity a většího komfortu pro občany, jako uživatele služby. Pokud toto není veřejně a jednoznačně prokázané na datech, pak by politici neměli svévolně měnit dlouhodobě pozitivně budovaný systém s jeho dobrými výsledky.
Ke stažení
Prezentace Petra Havelky z konference Odpady a obce v Hradci Králové, červen 2023: Prezentace-Havelka-Odpady-a-obce-2023-v3
Zdroj: Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství
Související články
Návrh nařízení o obalech je třeba ještě dopracovat - systémové připomínky
Dávají povinné zálohy na plechovky smysl?
Zálohy na plechovky od piva. Zelená nebo čistě byznysová otázka?
Ze zálohování se stal byznys. O ekologii už se nemluví, říká šéf sítě COOP
Pro města o obce: Mají politici zakázat lidem nákup v nezálohovaných lahvích?
Debata odborníků o chystaném zavedení záloh na PET lahve
Řada evropských států má stejně jako ČR vážné pochybnosti k návrhu evropského nařízení k obalům
Návrh nařízení o obalech je třeba ještě dopracovat - systémové připomínky
Zálohování PET lahví v ČR očima odborníků
Výrobci nápojů nebudou mít přednostní přístup k rPET
Opětovné použití materiálů nemusí být ekologičtější než jejich okamžitá recyklace
Odpady a obaly - odpovědi Petra Havelky pro časopis Svět balení