Mladá fronta DNES - rozhovor s Liborem Luňáčkem z .A.S.A.

Skládky budou potřebné, spalovny se prodraží 

(vyšlo dne 17.6.2013 v Mladé frontě DNES)

Zákon o odpadech čeká velká novelizace, poprvé se mluví o konci skládkování. Je v tuto chvíli podle vás nový zákon potřeba?

Nepovažujeme navrhované změny, které jsou poměrně razantní, za opravdu nezbytné. Až na pár detailů je současný zákon sladěn s evropskými normami. Nežli nejednoznačný nový zákon, je mnohem lepší ponechat ten stávající. Bohužel je zde patrné lobby ze strany zájmových skupin, jejichž tvrdě prosazovaným podnikatelským záměrem je spoluspalování odpadu. Proto potřebují, aby se cena odpadu uloženého na skládku zvýšila do té míry, že producenti odpadu dají před skládkováním přednost nově vybudovaným kapacitám. Řada zemí dnes zjišťuje, že spalování není jedinou ani nejlepší cestou likvidace odpadu a hlavně – je drahé. Ostatně i to, že například EPH odstupuje od výstavby spalovny, o něčem svědčí.

Má se dál vozit odpad na skládky?

Podívejme se, jak to funguje v Rakousku a Německu. Skládky zde nadále existují, ale jsou na nich ukládány pouze nevyužitelné odpady. Názorným příkladem využitelného odpadu je klasický komunální odpad, který je u nás bez dalšího třídění a využití skládkován. Měli bychom se do budoucna ubírat cestou maximální recyklace a využití odpadu. To ovšem neznamená, že skládky nebudou zapotřebí. Naopak, nutně musí existovat místo, kam uložíte popel ze spaloven a odpad, který nelze spálit. V Německu už díky propracované strategii recyklace spalovny zjišťují, že nemají co pálit a musí odpad přivážet z velkých vzdáleností. A pokud mají odpadu dostatek, je zase málo výhřevný a musí používat přidanou energii, a to plyn.

Podle návrhu pracovní skupiny by měly skládky skončit do deseti let. Budete do té doby zakládat ještě nové?

V tuhle chvíli je nereálné zakládat skládku na zelené louce. Žádný úřad by k takovéto výstavbě nedal povolení. My hlavně voláme po tom, aby byla dána jasná strategie a racionální koncepce systému nakládání s odpady v Česku. Odborné firmy očekávají od státu koncepční strategii na střednědobé a dlouhodobé období. Každá firma, zejména v této složité době, velmi zvažuje, do čeho bude investovat. V případě absence takové koncepce je to velmi problematické a může se stát, že celé odvětví ustrne na jednom bodě. Jsme navíc rozladěni z toho, jak pracovní skupina na ministerstvu životního prostředí jedná. Na začátku se mluvilo o tom, že musí nastat názorová shoda, ale hlasuje se většinovým systémem, a to ještě při jasné nevyváženosti hlasů.

S jakým závěrem skupiny máte problém?

Jedná se například o rozdělení poplatku za skládkování a o jeho výši. Zvýšení na tisícikorunu je velmi zásadní navýšení původní ceny, kterou ve finále zaplatíme všichni. Navíc, stoprocentním příjemcem těchto poplatků jsou aktuálně obce, na jejichž katastru se skládka nachází. Odebrat jim část tohoto poplatku by bylo nefér.

Bude vůbec dostatek prostoru na skládkování, když nebudou vznikat už žádné nové?

Myslíme si, že ano. Stávající skládky mají dostatek kapacit pro rozšíření. Navíc očekáváme, že s lepší recyklací vzroste podíl odpadu, který se bude dále zpracovávat a využívat, což znamená další odklon od skládkování.

Sami jste o spalovně uvažovali?

Ano, ale momentálně se těmito myšlenkami příliš nezabýváme, bez jasné koncepce státu by to byl velmi riskantní projekt. Účastnili jsme se soutěže na prodej spalovny v Liberci, kterou jsme nevyhráli. Naše účast v této soutěži byla logická, protože v Liberci dlouhodobě zajišťujeme svoz odpadů.

Podle spaloven je provozování skládek zlatý byznys s malými náklady a velkými zisky...

Útočí se na nás hodně, nazývají nás skládkařskou lobby. Podíváte-li se však na pět největších odpadových firem v ČR včetně nás, tak skládkování hraje v portfoliu nabízených služeb minimální roli. Ve skupině firem .A.S.A. ČR tvoří skládkování jen 12 procent z celkového byznysu. A není to žádný zlatý byznys, jak si mnozí naivně myslí. Nepracujeme s dvacetiprocentní marží, jak se snaží tvrdit, to by možná mohlo fungovat v nějaké pískovně, kde je skládka na stavební materiál, ale rozhodně ne u nás. Skládky komunálních odpadů se řídí velice přísnými normami a nařízeními, navíc se o ně i po jejich naplnění musíme starat minimálně dalších 30 let. Lidé, kteří k nám chodí na exkurzi, jsou hodně překvapeni, kolik předpisů a technologií je zapotřebí, aby bylo vůbec možné řízenou skládku odpadů oficiálně provozovat. Málo se například ví, že z většiny skládek už dokážeme získat plyn, který přeměňujeme na energii.

Objem recyklovaného odpadu sice stále stoupá, ale růst je malý a už se zdá, že více lidí se třídit nenaučí. Jak chcete ještě zvýšit objem recyklace?

V Česku je teď velmi kvalitní systém třídění, který částečně umožňuje právě díky výnosům z třídění snižovat obcím náklady na likvidaci odpadů. Budujeme nové třídicí linky a daří se nám zvyšovat objem recyklovatelného materiálu i touto cestou. Ale na druhou stranu, sám svoz speciálních kontejnerů je také kvůli nákladům na dopravu čím dál tím víc dražší, a tak si pohráváme s revoluční myšlenkou třídit jen dva druhy odpadů: suchý a mokrý. Suchý by se roztřídil na našich linkách, mokrý by se mohl spálit nebo kompostovat. Je to zatím ve stadiu úvah, ale už teď víme, že bude zapotřebí ještě hodně zkoušek a různých posudků.

Bioodpad tvoří velkou část obsahu popelnic, ale není stále příliš využíván. Proč?

Pro obce je to zatím spíše náklad navíc, protože o nákup kompostu ze strany odběratelů (zemědělci, stavbaři) není příliš velký zájem. Okruh zákazníků je zde velmi omezený.

Praha vyhlásila tendr na svoz odpadů na jeden rok, hlásíte se?

Ano, i když mu moc nerozumíme. Je to soutěž, která vylučuje středně velké firmy, jedním z kritérií je požadavek na téměř 200 aut, ale kontrakt je přitom jen na jeden rok.

Pokud tendr vyhrajete a za rok ne, co pak s nimi uděláte?

Máme výhodu velké mezinárodní skupiny, takže můžeme auta poslat třeba do jiné země.

Ve výroční zprávě za rok 2011 uvádíte, že jste zastavili akviziční činnost. Stále platí zákaz nákupu jiných firem?

Spíše čekáme, až se naskytne zajímavá příležitost. Navíc teď je taková mrtvá doba, rok před volbami města příliš neprodávají své firmy, čekáme spíše jednání až po nových komunálních volbách.

Máte několik firem společně s městy, v čem je pro vás takový model výhodný?

Myslím, že je to hlavně výhoda stabilnějšího zázemí pro město, mají silného partnera a mohou dosáhnout i lepší ceny, města se touto formou mohou podílet na řízení dané firmy.

Jedním z takových příkladů je Liberec, ale tam jste nabídli o dost vyšší cenu v tendru na svoz odpadů než konkurence…

Na první pohled to vypadá jednoduše. Myslím, že náš konkurent velmi podhodnotil cenu. My tuto cestu nevolíme, ve výběrových řízeních nabízíme cenu seriózní a odpovídající a nemusíme ji tak později zvyšovat. Pokud si srovnáte cenu za svoz odpadů v Liberci s jinými stotisícovými městy, má Liberec jednu z nejnižších cen přepočtenou na jednoho obyvatele. Dále se nabízí srovnání této ceny u jiných obdobně velkých měst, kde tento náš konkurent působí.

Loni jste společně s dalšími firmami dostali rekordní pokutu od antimonopolního úřadu za kartelové dohody, změnilo se kvůli tomu něco ve firmě?

Rozhodně nám pokuta nepomohla, obraz našeho byznysu to dost poškodilo. Máme však dva tisíce zaměstnanců a nejde všechny uhlídat. Od té doby jsme provedli řadu opatření počínaje školením, jak máme postupovat, abychom se takové situaci vyvarovali.

---

PROFIL Libor Luňáček (47)

Vystudoval na katedře anorganické technologie Vysoké školy chemicko-technologické. Ve společnosti .A.S.A. pracuje od roku 1995 a je prokuristou firmy. Má na starosti Prahu a střední Čechy. Je ženatý, má dvě děti, rád sportuje.

Zdroj: Mladá fronta DNES