Nápojový karton - třídění a využití
Nápojové kartony, obecně známé jako tetrapaky, jsou kompozitní (neboli kombinované) obaly, které jsou složené z několika druhů materiálů. Přibližně tři čtvrtiny tvoří celulóza vyrobená ze dřeva – tedy z obnovitelného přírodního zdroje.
Podle LCA analýzy životního cyklu výrobků z roku 2009 zpracované v rámci celoevropského trhu nezávislými odborníky patří nápojové kartony z hlediska udržitelnosti obalů k nejohleduplnějším obalům vůči životnímu prostředí. Studie také uvádí, že díky použití nápojových kartonů jako obalů pro trvanlivé potraviny je možné snížit produkci skleníkových plynů až o 60 % ve srovnání se sklenicí, o 54 % v porovnání s plechovkou a o 36 % ve srovnání s plastovými sáčky na trvanlivé potraviny.
Nápojové kartony se v ČR třídí od roku 2003. Sbírají se v rámci tříděného sběru stejně, jako je tomu u papíru, plastů, skla aj. Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM jejich sběr podporuje jednak formou finanční odměny, kterou poskytuje jednak městům a obce za jejich třídění, ale i dotřiďovacím linkám. Zároveň EKO-KOM sběr propaguje pomocí informačních kampaní. Na svých webových stránkách EKO-KOM uvádí, že dosažená míra recyklace nápojových kartonů v ČR za rok 2020 byla 24 %, přitom každoročně se v České republice uvede na trh 18000 tun těchto obalů.
Oranžová nádoba nebo multikomoditní sběr nejčastěji ve žluté
V rámci tříděného sběru měst a obcí lze nápojové kartony odložit buďto do přímo k tomu určené samostatné zpravidla oranžové nádoby, nebo v rámci multikomoditního sběru do společné nádoby, která je určena pro více druhů tříděného odpadu, a to zpravidla spolu s plasty, s plasty a kovem, s papírem apod. Možnost multikomoditního sběru je podmíněna jednak dohodou měst a obcí s jejich dodavately svozových služeb, zda jej jsou schopny logisticky zajistit, ale také technologickým vybavením provozovatelů třídicích linek. Pravidla třídění odpadů se často v jednotlivých městech a obcích liší. Zda příslušná obec či město využívá multikomoditního sběru se pak může občan informovat na příslušném městském či obecním úřadě. Stejně tak informace o tom, co do které nádoby na tříděný sběr lze nápojový karton vhazovat, bývá vyznačeno na návodných samolepkách na sběrných nádobách na tříděný odpad.
Zmíněná možnost multikomoditního sběru v rámci barevných kontejnerů je v současnosti stále více využívána obcemi a městy, jelikož přináší mnohé výhody. Jednou z nich je ještě vyšší míra efektivity sběru formou barevných kontejnerů pro více složek tříděných odpadů. Výhodou pro občany je pak větší komfort v docházkové vzdálenosti ke sběrným nádobám s vyšším počtem komodit, které lze třídit. Možnost multikomoditního sběru se v poslední době zavádí dokonce i do systémů door-to-door, tj. systému třídění odpadů v místě jeho vniku u vlastního domu.
Nápojové kartony z nádob na multikomoditní sběr jsou, stejně jako ty z jednodruhových nádob na tříděný sběr, nejprve převezeny v rámci jednoho svozu na třídící linku, kde jsou roztříděny na jednotlivé frakce. Ty následně putují ke zpracování do dalších specializovaných zařízení, kde jsou dále materiálově či jinak využity. Skladba odpadu se může lišit v závislosti na jednotlivých regionech, městech a obcích.
Druhy nápojových kartonů
Nápojové kartony lze podle složení vrstev materiálů rozdělit na aseptické, které obsahují hliníkovou fólii a umožňují uchování nápojů a potravin bez přidání konzervantů po dlouhou dobu, a na neaseptické, bez hliníkové fólie, které slouží pro pasterované nápoje a potraviny. Nápojové kartony dále obsahují vrstvy polyetylenu (PE), který brání úniku tekutin a chrání obsah, a dále vrstvu papíru, který dodává obalu pevnost a tvar.
Využitelná surovina
Papír použitý k výrobě nápojových kartonů má dlouhá celulózová vlákna, která jsou kvalitní a lze je mnohokrát recyklovat. Odpadní nápojové kartony proto většinou zpracovávají papírny, jež jsou vybaveny metodou separace plastových a hliníkových fólií. Recyklovaná papírová vlákna se využívají ve výrobě nových papírenských produktů a zbylé polymery a hliník se využívají buď energeticky, nebo pomocí technologií, které jim umožní nový život v podobě různých druhů produktů jako jsou přepravky a fólie (např.: papírna Stora Enso v Polsku). V ČR není zatím žádná taková papírna, nicméně je v ČR několik zpracovatelských zařízení, které se zaměřují na separované plastové a hliníkové fólie z nápojových kartonů (např.: Plastigram Industries (PGI) vyrábí LDPE a HDPE regranulát a hliníkový prášek pro další využití a zpracování). Odpadní nápojový karton je v ČR využíván také k výrobě panelových stavebních desek – např.: tzv. PackWall desek, které slouží jako plnohodnotná alternativa dřevovláknitých a sádrokartonových stavebních prvků (https://www.ceskatelevize.cz/porady/10263636293-recyklacni-architektura/).
Mezi vytříditelné nápojové kartony patří například krabice jakýchkoli velikostí, barev a tvarů od mléka a mléčných nápojů, džusů, či vín označených C/PAP, 81 nebo 84.
Nápojové kartony je vhodné před vytříděním vypláchnout malým množstvím vody, případně je sešlápnout. Plastová víčka lze ponechat. Naopak není vhodné, aby obaly obsahovaly zbytky nápojů a potravin. Do kontejneru na nápojové kartony nepatří „měkké“ sáčky, například od koření, kávy apod. Jedná se totiž o kombinovaný obal, jehož jednotlivé materiály nelze od sebe oddělit, protože jsou vyrobeny z papíru potaženého hliníkem či s jeho nástřikem, který vytvoří hliníkovou vrstvu.
Zdroj: Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, www.caoh.cz