Národní plán obnovy v dotační výzvě podpoří lepší využití kompostů

V České republice je značný nedostatek tradičních organických hnojiv, který je způsoben významným snížením chovů hospodářských zvířat, z tohoto důvodu je nutné se touto oblastí důsledně zabývat. Jedná se o cca 30 % doporučené potřeby pro aplikaci, která zajistí udržení půdních vlastností (např. v Německu je intenzita chovu hospodářských zvířat, a tedy i produkce statkových hnojiv dostatečná, a to více než 100 % potřeby). Kromě tradičních zdrojů organického hnojení (hnůj, kejda) je tedy vhodné v České republice maximálně využít potenciál organických hnojiv z bioodpadů. Náhradními zdroji (komposty, kaly z ČOV) je možno doplnit až 30 % potřebné organické hmoty v regionu, což je priorita v rámci využívání odpadů a cirkulární ekonomiky, která je podporovaná platnou legislativou i dotačními tituly.

Cílem připravované dotační výzvy Ministerstva životního prostředí na „Podporu aplikace zapravování kompostu, digestátu či fugátu vyprodukovaného ze zařízení na zpracování bioodpadů na zemědělskou půdu" je celková podpora zkapacitnění a zefektivnění systému nakládání s biologicky rozložitelnými odpady jako celku, a to prostřednictvím podpory na pořízení techniky pro koncové zapravování kompostu (případně digestátu a fugátu) vyprodukovaného v zařízeních na zpracování bioodpadů na ZPF (zemědělský půdní fond). Na rok 2023 je tak v rámci komponenty 2.7 Cirkulární ekonomika, recyklace a průmyslová voda investice 2.7.1 Budování recyklační infrastruktury připravena alokace v celkové výši 1,6 mld. Kč. Předmětem podpory jsou následující dílčí podporované aktivity realizované v souladu s podmínkami této výzvy:

Aktivita A: Pořízení vybavení na aplikaci kompostu pro zemědělce

Předmětem podpory je pořízení techniky potřebné pro aplikaci kompostu na ZPF.

Žadatel (zemědělský podnik) uzavře před podáním žádosti o dotaci s provozovatelem odpadové kompostárny „Rámcovou smlouvu o budoucích dodávkách kompostu“ na odběr konkrétního ročního množství kompostu. Žadatel se podáním žádosti o dotaci zavazuje po dobu udržitelnosti, tedy po dobu 5 let od ukončení realizace projektu, k aplikaci daného celkového množství kompostu na zemědělskou půdu.

Monitorovaným indikátorem projektu je výhradně celkové množství aplikovaného kompostu; režim aplikace a to, na kterých konkrétních plochách bude kompost postupně využit, je volbou žadatele. Výše podpory: max. 50 % z celkových způsobilých výdajů na projekt;

Aktivita B: Pořízení vybavení na aplikaci kompostu pro provozovatele kompostáren a BPS

Předmětem podpory je pořízení techniky potřebné pro aplikaci kompostu (digestátu či fugátu) na ZPF pro provozovatele odpadových kompostáren a BPS.

Žadatel, tedy provozovatel odpadové kompostárny či BPS uzavře před podáním žádosti o dotaci se zemědělským podnikem či více podniky „Rámcovou smlouvu o dodávkách kompostu a jeho zapravení na ZPF“. Smlouvy budou obsahovat konkrétní roční množství dodávaného kompostu a výměru plochy, na kterou bude kompost aplikován. Žadatel se podáním žádosti o dotaci zavazuje po dobu udržitelnosti, tedy po dobu 5 let od ukončení realizace projektu, dodávat a aplikovat kompost na ZPF.

Monitorovaným indikátorem projektu je výhradně celkové množství aplikovaného kompostu; režim aplikace a to, na kterých konkrétních plochách bude kompost postupně využit, je předmětem dohody mezi žadatelem a smluvními zemědělskými podniky a může být průběžně upravováno dle jejich aktuálních potřeb.

Výše podpory: max. 70 % z celkových způsobilých výdajů na projekt;

Aktivita C: Podpora navýšení kapacity stávajících kompostáren za účelem zvýšení produkce kompostu

Předmětem podpory je intenzifikace a modernizace kompostáren provozovaných v souladu s § 21 odst. 2 a dále v souladu s §153 odst. 2 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, které zahrnují/doplňují další systémové prvky, jako je svoz a třídění BRKO (biologicky rozložitelných komunálních odpadů). Projekt musí vždy přispět k navýšení kapacity kompostárny.

Žadatel, tedy provozovatel odpadové kompostárny, se přijetím dotace zavazuje po dobu udržitelnosti, tedy po dobu 5 let od ukončení realizace projektu, předat 100 % kompostu (hodnota navýšení kapacity) k aplikaci na ZPF.

Výše podpory: max. 70 % z celkových způsobilých výdajů na projekt.

Certifikace kompostu dle ISO

Uznatelným nákladem dotačního titulu na "Podporu aplikace a zapravování kompostu, digestátu či fugátu vyprodukovaného ze zařízení na zpracování bioodpadů na zemědělskou půdu" je certifikace kompostu dle ISO norem podle platné ČSN (kompost s certifikátem, kompost s certifikátem pro ekologické zemědělství, kompost s certifikátem obsahující kaly).

V rámci procesu kontroly kvality kompostu je kompostárně udělen certifikát obsahující detailní informace o certifikovaném produktu (informace o obsahu živin a jejich postupném uvolňování, informace o jeho stabilitě a zralosti, aj.). Systém certifikace kompostu umožní dohledat certifikovaný produkt od jeho výroby až po využití. Jsou garantovány postupy výroby i možnosti využití s ohledem na životní prostředí a ochranu zdraví, navíc je zaručena minimalizace mikrobiální nebezpečnosti i snížení klíčivostí semen. Během certifikačního procesu jsou poskytována doporučení, jak lze při výrobě a aplikaci kompostu minimalizovat uvolňování skleníkových plynů (CH₄, NH₄ a CO₂) a navýšit tak obsah dusíku v kompostu, což zlepší jeho uplatnění na trhu organických hnojiv a pozvedne jeho prodejní hodnotu. Nadto aplikace kompostu nahrazuje průmyslová hnojiva, jejichž nedostatek se projevuje na jejich aktualní vysoké ceně. Součástí certifikačního procesu je dále kontrola dokumentace a každoroční provedení podrobného rozboru kompostu, čímž je zároveň splněna legislativní povinnosti vzorkování.

Využívání kalů z čistíren odpadních vod

Další formou organického hnojení je využití upravených kalů z čistíren odpadních vod. Právě na rozumné nakládání s komposty a kaly z čistíren odpadních vod zaměřuje dlouhodobě svou pozornost ČAOH. Zajištění většího využití kompostů a kalů z čistíren odpadních vod je v souladu nejen se strategickými potřebami České republiky ve vztahu ke zlepšení kvality půd, ale také je součástí vhodného naplňování cílů balíčku směrnic Evropské unie k oběhovému hospodářství. 

Aplikací kalů z ČOV je zajištěno využití živin (N, P,) a organických látek. Tímto dochází ke zlepšení vlastností půdy a zvyšování obsahu organické hmoty shodně jako při aplikaci jiných organických hnojiv (hnůj, kompost). Zásadní podmínkou však je dodržování podmínek stanovených v platné legislativě, která aplikaci kalů na zemědělskou půdu upravuje (vyhláška č. 273/2023 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady) a to zejména dodržení aplikační dávky a četnosti aplikace.

Profesní svazy aktivně komunikovaly s MŽP

V loňském roce zaslala ČAOH společný dopis (ČAOH, ZERA a SOVAK ČR) ministryni MŽP se žádostí o aktivní přístup ministerstva a s doporučením potřebných změn legislativy v oblasti lepšího využívání kompostů a kalů z čistíren odpadních vod (dopis ze dne 12. 4. 2022). Těmito odbornými profesními svazy bylo doporučeno, aby kaly i komposty byly zavedeny jako prokazatelně benefiční materiál do protierozních opatření státu (např. Strategický plán SZP 2021 – GAEC 5,6). Z hlediska strategického nastavení bude také vhodné, aby stát, například v rámci nového POH ČR, definoval jaké má ČR potřeby pro využití kompostů a kalů z ČOV na zemědělské půdě. Je nutné, aby investoři do těchto způsobů využití bioodpadů mohli i do budoucna počítat s udržitelným rozvojem v tomto důležitém segmentu odpadového hospodářství.  

Stejně tak se v loňském roce podařilo společně ČAOH, ZERA, SOVAK ČR, SMS ČR a ČAObH změnit nadmíru zpřísňující podmínky pro aplikaci upravených kalů kategorie II. z čistíren odpadních vod na zemědělskou půdu, které již dříve zavedla novelizovaná kalová vyhláška MŽP a které měly dle vyhlášky č. 273/2021 Sb., začít platit s účinností od 1.1.2023. Významnou roli v odmítnutí požadavku na přísné mikrobiologické limity a cesty povinné hygienizace kalů měla studie zpracovaná v rámci resortu Ministerstva zemědělství, konkrétně ze strany státního dozorového orgánu ÚKZÚZ, na základě požadavku zemědělského výboru Poslanecké sněmovny (č.j.: UKZUZ 002708/2022, č. 25785/2020-MZe-18145). Dvouletá studie státu přímo v praxi potvrdila, že objektivně nejsou podobné obavy z odborného hlediska na místě (rizika indikátorových organizmů se nepotvrdila ani na půdě, ani na sledovaných plodinách). Naopak původní přísné nastavené mikrobiologické limity by významně komplikovaly možnosti reálného využití kalů, nemluvě o tom, že by způsobily řadu problémů, ať už na straně dalšího zhoršení situace ohledně nedostatku organické hmoty v půdě, či zbytečného zásadního navýšení nákladů vodního hospodářství v ČR mající dopad na rozpočty obcí a měst, i na samotné občany. Na základě výsledků státní studie a doporučení odborné veřejnosti vrátilo MŽP novelou vyhlášky č. 445/2022 Sb. nastavení podmínek pro aplikaci kalů do původního stavu, odpovídajícího osvědčenému dlouhodobému nastavení, které v dosavadní praxi nepřineslo žádné negativní případy ve vztahu k limitům mikroorganismů, ale umožnilo potřebné využití bioodpadů v zemědělství. Tato potřeba se nyní dále prohlubuje, proto je velmi pozitivní, že MŽP přichází s programem na „Podporu aplikace a zapravování kompostu, digestátu či fugátu vyprodukovaného ze zařízení na zpracování bioodpadů na zemědělskou půdu“.

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství s využitím podkladů MŽP a CETT agri