Nárůst odpadů v době pandemie a zvyšující se náklady

Je pravda, že v době pandemie narůstají objemy komunálního i tříděného odpadu z domácností? O kolik zhruba procent?

Ano, mohu potvrdit, že množství odpadů z domácností v době pandemie narůstá. Míra nárůstu je odlišná podle specifik dané lokality, ale v průměru lze hovořit o nárůstu cca 15 %. Nárůst odpadu z domácností je poměrně logický. Lidé ve větší míře pracují z domova, děti nechodí do školy, lidé si nechávají zasílat více věcí poštou, apod.

Rostou v souvislosti s pandemií obcím náklady na odpadové hospodářství? Pokud ano, jak výrazně?

Náklady obcí na odpady se většinou odvíjí buď od počtu svozů sběrných nádob, nebo od hmotnosti svážených odpadů. Takže pokud v dané obci vzrostlo v průběhu pandemie množství odpadů, ano, lze očekávat dopad i na celkové náklady. Podmínky jsou stanoveny tak, jak je obce definovaly v rámci svých výběrových řízení a jsou zakotveny ve smlouvách.

Souhlasíte s tvrzením, že:  „Většina obcí má za odpadové hospodářství vyšší výdaje, než by musela. Důvodem jsou zejména zastaralé, klidně i více než dvacet let staré smlouvy s podmínkami, které nereflektují rozsah služby a neumí tak reagovat na změny nastavení systému.“  - Je to podle Vás pravda?

Je pouze na obcích, kdy a jak si vyhlásí výběrové řízení na dodávky služeb a jaké podmínky chtějí soutěžit. Obce samozřejmě průběžně tyto služby soutěží podle své potřeby. Denně komunikuji se starosty obcí a měst a jsou to velmi kompetentní lidé s širokým rozhledem. Vaší informaci tedy nemohu potvrdit, byť vím, že tyto věci někteří účelově šíří, aby si zajistili zejména svůj prospěch. Takový stav by byl přinejmenším nelogický ve vztahu k tomu, že obce mají zatím naštěstí plnou svobodu ve svém rozhodování. Aktuálně je však třeba se připravit na určitý nárůst nákladů za odpady, a to s ohledem na novou odpadovou legislativu, kterou prosazuje vláda.

Jaké mají obce aktuálně možnosti, aby náklady na odpadové hospodářství co nejvíce snížily? Co pro to musí udělat?

Jak už jsem řekl, tím hlavním nástrojem podle českého práva je soutěž, resp. vyhlášení výběrového řízení s tím, že obec si do zakázky navrhne řešení, které je podle jejich potřeb a představ (ceny podle výsypu, podle hmotnosti, podle objemu, apod.). Máme tu ale další parametry, které musí obec nově respektovat.

Nové evropské cíle přináší obcím potřebu mnohem více se zaměřit na třídění odpadů a na redukci množství směsných odpadů. U směsných odpadů lze do budoucna čekat nejvyšší navýšení cen. Ministerstvo životního prostředí hovoří o tom, že nová legislativa bude pro obce samozřejmě znamenat vyšší náklady. Faktorů navýšení nákladů je více. Kvůli třídění a recyklaci by to ale nemuselo být o tolik. Obcím se dá doporučit, aby se ve vztahu k potřebě dosažení vysokých cílů třídění zamyslely např. nad zavedením tzv. systémů door to door, tedy sběrné nádoby přímo do rodinných domů. Lidé pak více třídí, sníží se tím frekvence svozu černých popelnic a klesne množství směsného odpadu a nákladů na něj. V řadě obcí a měst to naše svozové společnosti nabízejí již několik let a výsledky těchto systémů jsou velmi dobré. Je otázkou, co s tím udělá nová legislativa.

Podle návrhu nového odpadového zákona má maximální hranice poplatků za občany vzrůst na 1200 korun. Je toto zvýšení podle Vás na místě?

Ano, to souvisí právě s tím, co říká MŽP, že nakládání s odpady se po přijetí nového zákona zdraží. Kritici říkají, že je to zejména kvůli podpoře nových spaloven na směsné odpady, které jsou prakticky nejnákladnějšími technologiemi, které navíc již EU nepodporuje a nechce na ně dávat dotace. Ať tak či tak, po obcích bude chtít MŽP, resp. zákon, více než dnes. Obce budou nuceny na odpadové hospodářství vynakládat vyšší prostředky. Proto se také navýšila možná nejvyšší sazba, kterou mohou obce vybírat od občanů. Uvidíme, zda se sazba nebude navyšovat i v dalších letech.

Celkové náklady systému jsou závislé od toho, co se s odpady děje a jak nakládané technologie se v daném státě využívají. EU razí cestu nikoli drahých velkokapacitních technologii a zařízení s velkými dopravními vzdálenostmi, ale spíše cestu menších regionálních provozoven, kde se odpady dokáží využít tzv. co nejblíže u zdroje. EU rovněž zastává názor, že velký potenciál se ukrývá zejména v recyklaci odpadů. Odpady EU vnímá zejména jako zdroje surovin pro další výrobu.

Recyklace může dle EU ve finále znamenat naopak nižší náklady na odpady pro obce a prostor pro rozvoj nových moderních technologií. Je otázkou, zda se touto cestou vydá také Česká republika. Nová česká legislativa bohužel zatím neobsahuje potřebné nástroje na podporu recyklace. To nyní opět zaznělo i v Senátu, který velkou většinou odhlasoval posun účinnosti nové legislativy o rok (více zde), aby byl ještě čas, některé potřebné věci připravit. Stále více je ale zřejmé, že bez co nejrychlejšího zavedení nástrojů na podporu recyklace do českého práva ČR pravděpodobně nesplní závazné evropské cíle.

Zdroj: web České asociace odpadového hospodářství s využitím dotazů redakce serveru Peníze.cz

Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"