Nefunkční třídící sleva - odůvodnění z předloženého pozměňovacího návrhu obcí a měst

Možným řešením je jeden z předložených pozměňovacích návrhů z dilny obcí a měst a jejich komunálních firem, který do legislativního procesu předložila paní poslankyně Krutáková. Tento pozměňovací návrh má podporu obecních svazů i obou největších profesních svazů komunálních firem ve vlastictví obcí a měst (zde).

Níže je odůvodnění pozměňovacího návrhu, který upravuje třídící slevu tak, aby v praxi fungovala a hlavně, aby motivovala obce a města k třídění, a to až do předepsaného roku 2035, do kterého stále bude třeba udržovat v obcích co nejvyšší úroveň třídění komunálních odpadů tak, aby mohly být splněny vysoké evropské recyklační cíle. Plný text pozměňovacího návrhu je k dispozici na webu Spolku veřejně prospěšných služeb zde.

Odůvodnění pozměňovacího návrhu obcí

1. K „třídící slevě“ (§ 162 a příloha č. 12 sněmovního tisku 676) :

Návrh zákona o odpadech upravuje klíčový ekonomický nástroj „tzv. třídící slevu“ pro obce až v přechodných ustanoveních (§ 162). To lze považovat za velmi nešťastné, například už jen z toho pohledu, že přechodná ustanovení se novelizují jen výjimečně (viz. Legislativní pravidla vlády). Přechodné ustanovení přitom řeší úpravu pro poměrně dlouhý časový úsek, tedy poplatkové období až do roku 2029. Přechodné ustanovení obsahuje rovněž zmocnění pro prováděcí vyhlášky, které teprve stanoví tak zásadní právní úpravu, jako je výpočet samotné „třídící slevy“, které složky komunálního odpadu budou do výpočtu zahrnuty, a také jak bude vypadat hlášení, které budou obce zasílat ministerstvu. To je příliš mnoho podrobností, které se odsouvají až na vyhlášku. Celý navržený mechanismus tzv. „třídící slevy“ tak vzbuzuje řadu otazníků.

Procenta třídící slevy pro obce v příloze č. 12 návrhu zákona jsou navržena jako velmi vysoká (např. v roce 2021 je to 55 % odděleně soustřeďovaných složek z celkového množství komunálního odpadu, v roce 2022 již dokonce 60 %). Na takto vysoká procenta a tedy ani na třídící slevu ale obce v ČR prakticky nedosáhnou. Tyto skutečnosti již zcela veřejně ohlašují představitelé jak jednotlivých obcí, tak obecních svazů, a opakovaně to zaznělo z mnoha stran i v rámci odborných seminářů v Parlamentu ČR. Lze uvést například město Jihlava, které je ukázkovým příkladem správného třídění odpadu (ocenění Křišťálová popelnice za rok 2017)[1], momentálně dosahuje míry třídění 40 %, tedy pokud je v příloze č. 12 návrhu pro rok 2020 stanoveno 45 %, tak na třídící slevu nedosáhne ani jako vítěz oceněná Jihlava.  

Dalším problémem nastavení třídící slevy je, že pokud obec nesplní velmi vysoká procenta (podíl odděleně soustřeďovaných složek v příloze č. 12) v tom daném aktuálním roce, nebude mít žádnou slevu (tzv. náhlá smrt), a to přesto, že se obec snaží, investovala do systému třídění množství prostředků a dosahuje již velmi dobrých výsledků. I přes to bude dle modelu v zákoně jednoho dne toto vše znehodnoceno, protože obec spadne ve vztahu k třídící slevě zcela na nulu a bude muset platit plnou sazbu poplatku. Pro řadu obcí tedy bude takto v návrhu zákona nastavená třídící sleva působit naopak odrazujícím dojmem. Problémem je samozřejmě i to, že obec, která velmi správně předchází samotnému vzniku odpadů a pořídila (např. i za využití dotací) pro občany kompostéry na domácí kompostování, na třídící slevu nedosáhne, protože míra třídění se bude počítat ze vzniklých  odpadů. Reálně tedy hrozí, že obce budou na třídící slevy, ale i na samotné třídění odpadů, rezignovat. Velmi dobře bylo toto shrnuto v prezentaci na semináři v Poslanecké sněmovně dne 4. 2. 2020 k podpoře třídění a recyklace v obcích, kde zástupce sdružení firem ve vlastnictví obcí a měst Spolku veřejně prospěšných služeb (SVPS) a Sdružení komunálních služeb (SKS) prezentoval konkrétní výsledky a možné dopady u jednotlivých obcí a měst a zásadní problémy, které by obcím a městům přinesla navrhovaná třídící sleva v zákoně. Prezentace je k dispozici pod tímto odkazem http://www.caoh.cz/data/action/prezentace-psp-04-02-2020-svps-sks.pdf a audiozáznam je zde https://www.youtube.com/watch?v=Hd2K970IUks

Dalším vážným problémem řešení obsaženého v zákoně je korupční riziko systému v zákoně obsažené třídící slevy, resp. velmi zásadní motivace k tomu, aby roční výsledky třídění za danou obec „vyšly dobře“, neboť v nákladech obce pro další rok se to může projevit několikamilionovým zdražením celého systému, když obci chybí např. 1 procento k dosažení cíle. Pozměňovací návrh napravuje tuto chybu.

Dalším problémem v zákoně obsažené třídící slevy je to, že je navržena jen do roku 2027, resp. 2029. Evropské cíle však vyžadují systémové pokračování v motivaci směrem k vysokým podílům třídění odpadů v obcích a městech, a to minimálně do roku 2035. Po roce 2029 již zákon navrhuje řešit motivací obcí, aby třídily cestou represe a sankcí. To je z pohledu obcí zcela neakceptovatelné a jedná se také o nesystémové a demotivační opatření. Pozměňovací návrh napravuje tuto chybu a systémově rozprostírá motivaci k třídění na celé období.

Zcela opustit princip třídící slevy však s jistotou nelze, protože zákon jednoznačně musí obsahovat motivační model, které obce povede k potřebě co nejvyšší míry třídění v čase a to až do termínů stanovených cílů dle směrnic EU. Je třeba definovat takové motivační prostředí, které obcím zajistí dlouhodobou motivaci a pokračující investice do systémů třídění po řadu dalších let (nejméně do roku 2035). Řešení, které zohlední a neznehodnotí již proběhlé investice do třídění v obcích a dosažené výsledky. Je třeba takové řešení, které zcela eliminuje tzv. náhlou smrt pro obce, která by zcela zmařila jejich dosavadní investice.

Pokud se podíváme k našim sousedům, tak sazba poplatků za ukládání odpadů na skládku ve slovenském zákoně (zákon č. 329/2018 Sb. a nariadenie vlády č. 330/2018) se odvíjí od úrovně vytřídění komunálních odpadů v obci, ale tak, že konkrétní sazba poplatku je stanovena podle aktuálně dosažené míry vytřídění za příslušný kalendářní rok. Tedy jiná je sazba poplatku pro úroveň třídění např. pod 10 % a jiná nižší pro úroveň třídění nad 60 %.  Slovenský mechanismus snížených sazeb je pro obce výrazně motivační a hlavně dlouhodobý. Obce, které dosáhnou na určitou míru vytřídění a tím i nižší sazbu poplatku, jsou vždy dále motivovány zlepšit svůj systém třídění a posunout se tak na ještě nižší sazbu poplatku. Jinými slovy, čím více obec vytřídí, tím nižší zpoplatnění nevyužitelného zbytku je nucena platit. A to platí stále v čase a bez rizika náhlého znehodnocení dosavadních investic do systémů třídění odpadů v obcích. Jednoznačně neplatí to, že by slovenský model byl méně ambiciózní než český model, takové prohlášení je jednoznačným nepochopením funkčnosti slovenského modelu, který za jeho konstrukci dokonce pochválila Evropská komise. Naopak slovenský model je výrazně více pozitivně motivační, stabilní a má plný potenciál k rozvoji třídění směrem k potřebě splnění recyklačních cílů EU, na rozdíl od modelu českého. Slovenský model má také řádově nižší korupční riziko.

Navíc vzorec pro výpočet úrovně vytřídění komunálních odpadů a seznam složek komunálních odpadů, které je možné vytřídit, je obsažen přímo ve slovenském zákoně v přílohách (česká úprava nechává vše na budoucí vyhlášku a není tedy jasné, jak bude vypadat způsob výpočtu třídící slevy). To je pro obce a města nesrovnatelně výhodnější, čitelnější a stabilnější nastavení, než doposud neznámé nastavení českého modelu, který pouze odkazuje na vyhlášku, která není známá. A která navíc může být v čase mnohem jednodušeji měnitelná než ustanovení v zákoně, což je špatně. Řešení ve vyhlášce je tedy pro obce více rizikové ve vztahu k potřebě stability a ochrany proběhlých investic do třídícího systému obce.

Navržené změny sněmovního tisku:

Je tedy navrženo změnit návrh zákona o odpadech (sněmovní tisk 676) tak, aby více a zejména pozitivně motivoval obce k třídění komunálních odpadů než je aktuálně navržená „třídící sleva“. Do části páté návrhu zákona týkající se poplatků za komunální odpad je vložen nový § 108, který řeší sazbu poplatku pro komunální odpad v závislosti na míře odděleného soustřeďování složek komunálního odpadu v obci. Konkrétní výši sazby, která se odvíjí od konkrétní míry dosaženého vytřídění komunálních odpadů v obci za předchozí rok, je navrženo upravit v samostatné tabulce 2 přílohy č. 9. Dále se navrhuje přímo přílohou č. 12 zákona stanovit způsob výpočtu a seznam odděleně soustřeďovaných složek komunálního odpadu, které lze do tohoto výpočtu zahrnout. Dosavadní přechodné ustanovení týkající se třídící slevy (stávající § 162) by bylo zrušeno.

2. K úpravě stávající tabulky v příloze č. 9 „Sazba pro jednotlivé dílčí základy poplatku za ukládání odpadů na skládky“

Stávající tabulka v příloze 9 bod 1. návrhu zákona o odpadech (nyní označena jako tabulka č. 1) se i nadále bude týkat poplatků za ukládání odpadů nebezpečných a „nekomunální“. Nicméně i v této tabulce se navrhuje snížení zbytečně vysoko nastavené sazby poplatku za „využitelné“ odpady podle § 40.

Co se týká výše zákonných poplatků za uložení odpadů na skládky, je třeba si uvědomit, že sazba poplatku není konečnou cenou za tunu odpadů při jejich uložení na skládky (do ceny skládkování se promítají provozní náklady provozovatele a rovněž částka, kterou provozovatel odvádí na povinnou rekultivační rezervu – cca 500 – 700 Kč/ tuna). Tedy např. při sazbě poplatku 800 Kč za tunu v roce 2021 by částka, kterou např. obec zaplatí za uložení směsného komunálního odpadu, byla okolo 1400 Kč[2]. Při poplatku 1200 Kč je to pak 1800 Kč, při poplatku 1850 Kč, kterou navrhuje zákon, je výsledná cena 2450 Kč za tunu, a to pro obce (a občany), které jsou ze zákona nositeli těchto nákladů, představuje značnou zátěž. K těmto nákladům je samozřejmě třeba připočítat také náklady na dopravu odpadu z obcí a měst do koncových zařízení.

Zde několik informací týkajících se dopadů na obce a města - Dle dopadové analýzy, která je přílohou sněmovního tisku zákona o odpadech, je navýšení výdajů obcí na nakládání se směsnými komunálními odpady dražší při navýšení poplatku na 1000 Kč o 28,51 %,  při navýšení na 1250 Kč dražší o 35,67 %, pří navýšení poplatku na 1500 Kč dražší o 42,15 %. MŽP však navrhuje navýšení až na 1850 Kč. Což bude dražší o více než 50 %.

Zde citace z textu dopadové analýzy, která je přílohou sněmovního tisku. Strana 55 „Navýšení skládkovacího poplatku 1 500 Kč/t má na obce již výrazný vliv, nicméně stále obce Zlínského kraje a kraje Vysočina nedosahují průměru nad 900 Kč/obyvatele a kromě Středočeského a Ústeckého kraje nepřesahují průměrné výdaje 1 100 Kč/obyvatele. Průměrné výdaje obcí jsou 1 048,09 Kč/obyvatele.

Při navýšení skládkovacího poplatku 1 750 Kč/t, 2 000 Kč/t a 2 500 Kč/t jak je ukázáno v grafech 13 – 15 již ukazuje velkou zátěž na obce. Průměrné výdaje na obyvatele se u těchto navýšení rovnají: 1 095,57 Kč/obyvatele, 1 143,06 Kč/obyvatele a 1 238,03 Kč/obyvatele…,“ konec citace. Právě k těmto hodnotám je rovněž vhodné dodat, že další citelné náklady, které obce a města nově ponesou, jsou náklady samotných dalších technologií, kam budou nově odpady směřovány, po jejich odklonu ze skládek. Ty však v dopadové analýze vůbec zahrnuty nejsou, přitom jsou zcela zásadní a budou se dotýkat rozpočtů obcí a měst.

Sazby poplatku za využitelný odpad, jehož náklady ponesou obce a města, pozměňovací návrh snižuje na takové hodnoty, které jsou systémově motivační pro zvyšování třídění odpadů v obcích a zároveň nezbytné pro nutný odklon odpadů ze skládek dle cílů stanovených v závazných směrnicích EU (článek 5 odst. 5 Směrnice EU ke skládkám). Obcím s vysokou mírou třídění pozměňovací návrh zohledňuje náklady, které obce musely a musejí investovat do efektivních systémů třídění, a proto jim zároveň systematicky snižuje náklady na naložení s úměrně sníženým množstvím zbytkového odpadu.