Není to výhodné pro lidi. Francie odmítá zálohování PET lahví

12. února 2024

Francie nebude zavádět systém povinného zálohování PET lahví. Zástupci francouzských místních samospráv argumentují tím, že je to příliš nákladné a způsobilo by to místním orgánům více ekonomických problémů a pro obyvatele více praktických nepříjemností, než ekologických přínosů. Podobný postoj mají i české obecní svazy SMO ČR a SMS ČR. Francouzská vláda dává komunálním politikům za pravdu a povinné zálohování nechce a nebude přijímat. Navíc bojuje o jeho omezení i na evropské půdě. Stále více sílí komentáře, že celý příběh je jen lobbing nápojářských koncernů a jasný příklad greenwashingu.

Dne 22.11.2023 Evropský parlament (EP) odhlasoval cíl sběru 90 % k roku 2029, a to pro všechny obalové materiály (plasty, papír, sklo, dřevo, kovové obaly, apod.). Cíle má být dle Evropského parlamentu dosaženo systémy tříděného sběru tak, aby bylo zajištěno oběhové hospodářství pro všechny recyklovatelné obalové materiály. O tomto náročném cíli se ještě povede diskuze, ale již nyní je zřejmé, že nelze odborně obhájit vysoké cíle sběru jen pro PET lahve a plechovky, to příliš evokuje zřejmé byznysové zájmy, jak potvrzují i komentáře některých politiků. Proto poslanci vyžadují obhajitelné řešení pro všechny obalové materiály. Jen tak lze hovořit o oběhovém hospodářství. Evropský parlament po tomto svém hlasování odhlasoval v upravené formě také povinnost zavést od 1. 1. 2029 povinný systém zálohování plastových lahví, a to všem státům EU s výjimkou těch, které prokáží, že v letech 2026 a 2027 dosáhly minimálně 85% třídění plastových lahví. V prosinci 2023 Rada evropských ministrů životního prostředí na základě protestů více zemí snížila tento cíl na 78 %. „Stanovení této výjimky je menší zlo, ale zcela nenaplňuje naše očekávání,“ vysvětluje Yoann Jacquet z „Intercommunalité de France“, zastupující velkou část francouzských územních samospráv. „Dlouhodobě žádáme o zrušení povinného zálohování, “ zdůraznil zklamání francouzský ministr Christophe Béchu, který na evropské úrovni usiluje o prosazení skutečného oběhového hospodářství a tedy cesty třídění všech obalových materiálů. Nedává smysl třídit na 90 % jen některé složky, oběhové hospodářství musí být zaměřené na všechny obalové materiály. Francie zastává postoj, že každý členský stát by měl mít možnost určit své vlastní prostředky k dosažení cílů.

Tlak nápojářské lobby je evidentní, ve Francii však neuspěl

Francouzské komunity se již čtyři roky jednomyslně staví proti povinnému zálohování PET lahví. Hlasitě argumentují jasnými byznysovými zájmy nápojářských koncernů a výrobců zálohovacích automatů, které pronikly až na evropskou úroveň. Francouzská vláda se doposud postavila proti navrhovaným evropským závazkům v této oblasti a dokonce dvakrát (v letech 2020 a 2023) toto řešení na francouzské úrovni odmítla. Generální delegát sítě komunit Amorce Nicolas Garnier se domnívá, že „povinné zálohování PET lahví, tlačené nadnárodními nápojářskými koncerny, by mělo za následek zvýšení cen nápojů a dalšího zboží, zdražení třídění a odpadových služeb, poškození stávajících třídících linek a rozhodně by nevyřešilo mnohem širší problém znečištění planety plasty, neboť se stále jedná o řešení využívající plastovou lahev na jedno použití. Což není z environmentálního hlediska dobrý princip.“

Ekonomické hledisko. V tříděném sběru platí náklady výrobci. V zálohovém systému nesou finální tíži nákladů lidé a obce

Mezi argumenty francouzských místních samospráv patří mimo jiné také to, že zavedení Evropskou unií navrhovaného zálohování je příliš nákladné, což by způsobilo místním orgánům více ekonomických problémů a pro obyvatele více praktických nepříjemností než ekologických přínosů.

Nezisková společnost Citeo, která se ve Francii specializuje na recyklaci, v současné době vybírá od nápojářských společností poplatek za každý balený výrobek uvedený na trh. Jedná se o systém rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR) a naplňování principu „znečišťovatel platí“. Znečišťovateli jsou v tomto případě nápojářské společnosti, tedy výrobci. Poplatek hrazený výrobci je částečně přerozdělován místním orgánům, aby pokryl až tři čtvrtiny hrubých nákladů na sběr, třídění a zpracování obalů z domácností. „Se zavedením zálohového systému na PET lahve by však došlo k přesunu příjmů spíše k samotným výrobcům nápojů, kteří by nově cenné lahve sbírali, zatímco náklady místních orgánů na sběr ostatního hůře recyklovatelného plastového odpadu by se odklonem PET lahví nesnížily, což je pro obce jednoznačně nevýhodné“, nechal se slyšet Jean-Yves Daclin, generální ředitel francouzského sdružení Plastics Europe, které hájí zájmy výrobců a recyklátorů plastů.

Martin Červenka, místopředseda Sdruženie miest a obcí Slovenska, na únorovém semináři v Poslanecké sněmovně ČR sdělil, že po zavedení zálohového systému na PET lahve na Slovensku, se obcím nesnížilo množství odpadů, jak někteří slibovali. Naopak se obcím viditelně navýšilo množství hůře recyklovatelných plastových odpadů v obecním sběru a tím obcím také narostly náklady na komunální odpady jako takové.

Podle Intercommunalité de France by se v případě zálohování jednalo o "dvojí trest" pro Francouze, kteří by de-facto museli platit zálohu za láhev a zároveň poplatek za svoz domovního odpadu. Zato výrobci budou mít, kromě zisků dosažených z nevrácených záloh, k dispozici také drahou surovinu v podobě dobře recyklovaného PET, která byla doposud v rukou obcí.

Zástupce sdružení Plastics Europe uvedl, že "Zavedení záloh na PET lahve je sice možným nástrojem, který bychom podpořili, pokud by však neexistoval jiný účinný systém sběru a recyklace plastových lahví. Máme ale třídění ve žlutých popelnicích." Systémy třídění a odděleného sběru mohou být vysoce účinné, jako má například Belgie, nebo Česká republika. A lze s nimi při realtivně nízkých nákladech v porovnání se zálohovými systémy řešit vysoké úrovně sběru řady komodit komunálních odpadů. Zde je navíc zajímavá kombinace se systémy tzv. digitálního zálohování, které využívají stávající sběrnou infastrukturu pro komunální odpady a jsou proto výrozně levnejší. Státy, které zálohování PET lahví zavedly či zavádějí, měly buď nízkou míru sběru PET lahví v rámci třídícího systému komunálních odpadů a nebo na svém území dlouhodobě rozvíjejí systém opakovaně použitelných znovu naplnitelných PET lahví, jako třeba Norsko, Rakousko, apod. Tyto státy samozřejmě mají zálohový systém na opakovaně použitelné PET lahve, kde lze vrátit i ty jednorázové. To však prosazovatelé záloh už neříkají. V České republice se nepočítá s opakovaně použitelnými PET lahvemi. Žádná z lahví, které by skončily v zálohovém systému se tedy nevypláchne a znovu nenaplní. S PET lahvemi se stane zcela to samé, jako s PET lahvemi ze žlutého kontejneru, rozdrtí se, vyperou se, regranulují se a připraví se na jakékoli formy recyklace, včetně recyklace bottle to botle.

Nevládní organizace rovněž upozorňují na nevýhody zálohování

Nevládní organizace Zero Waste France vidí v povinném zálohování zavedení pouze souběžného systému sběru dobře recyklovatelných obalů, které budou směřovány k recyklaci úplně stejně, jako prázdné plastové lahve, které se v současnosti třídí do žlutých popelnic. Pouze s tím rozdílem, že by žluté popelnice přišly o hodnotné PET lahve a nadále by přijímaly všechny ostatní nezálohované plastové láhve (od mléka, jogurtů atd.). Nevládní organizace mají obavu, že paralelní systém sběru by mohl destabilizovat samotné odpadové hospodářství a využití dalších odpadů tím, že naruší rovnováhu financování současného synergického tříděného sběru, který je spravovaný obcemi a který je z části financován opětovným prodejem materiálů – mimo jiné také PET lahví, tj. velmi žádanou komoditou (zejm. v období rostoucích cen ropy) a z části výrobci v rámci rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR, v ČR EKOKOM). Poukazují na to, že cíl sběru 90 % PET lahví do roku 2029 jde proti cíli snížit do roku 2030 na polovinu počet plastových lahví uvedených na trh. Vzhledem k rozsahu plastového znečištění by tak mělo být prioritou snížení samotné výroby plastových obalů u zdroje a nikoli prosazovaní jiné formy jejich dalšího používání. Zde navíc dokonce používání opět ve formě jednorázových plastových obalů, při jejichž recyklaci opět dochází ke spotřebě obrovského množství energie.

„Kupovat vodu v plastu není udržitelné jednání“ ani podle výkonného ředitele České asociace odpadového hospodářství Petra Havelky. Jak sdělil na sociální síti LinkedIn: „Není to správné jednání ve vztahu k ekologickým dopadům. Dá se to také shrnout pod heslo: „Produktem balené vody je plast, nikoli voda. A to je velmi špatný princip, na který si lidé bohužel zvykli díky obrovskému marketingu nápojových firem, které nám vlastně prodávají cukr ve vodě a v plastu za velmi vysokou cenu. PET lahev se za posledních 60 let stala symbolem plastového znečištění planety. Právě kolem plastového obalu jsou mnohonásobně větší dopady na životní prostředí (ŽP), než ze samotné vody, a je úplně jedno, jestli je jednorázová láhev s obsahem rPET nebo bez. Dopady na ŽP jsou tak či tak obrovské. Výroba tohoto obalu a celá logistika zatěžuje ŽP extrémně více, ve srovnání s tím, že vše se dělá jen pro 1,5 litru vody a v případě limonád ještě cca 40 kostek cukru. Pro vodu, která se vypije za půl dne. Od MŽP bych čekal spíše osvětu ve smyslu, aby lidé pili kohoutkovou vodu, jak to doporučovali i předchozí ministři ŽP. Ale nikoli již několikaměsíční adoraci systému povinných záloh na jednorázové plastové obaly pro prodej pitné vody, či rozpuštěného cukru. Ta je spíše zarážející.“

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství, https://www.euractiv.com/section/circular-economy/news/french-local-authorities-seek-axing-of-eu-deposit-return-scheme-for-plastic-bottles/, https://www.lemonde.fr/planete/article/2023/09/28/la-france-renonce-a-la-consigne-pour-recycler-les-bouteilles-en-plastique_6191372_3244.html, https://www.amf.asso.fr/documents-reglement-europeen-emballages-les-elus-locaux-demandent-au-gouvernement-faire-choix-la-coherence-en-sopposant-la-fausse-consigne/41984