NOVA.cz: Třiďme použitý textil - i ten je vhodné recyklovat, říkají odpadáři
Nově pořízený kousek přináší radost asi každému, a zejména u žen to platí dvojnásob. Do obchodních center nás mnohdy žene pouze touha sehnat něco pěkného, udělat si radost nebo si pořídit něco za odměnu. Jenže domů si často přinášíme nekvalitní věci za pár korun, které můžeme po dvou vypráních vyhodit, protože nám stejně moc nesedí a nelichotí. A v sezoně výprodejů to platí dvojnásob.
Oblečení vnímáme jako spotřební zboží, často i jako jednoúčelovou položku. Vyplatí se ale zainvestovat a namísto pěti triček za měsíc pořídit jedno kvalitní, které vydrží třeba i několik let. Ušetříte svou peněženku, čas strávený v obchodech a životní prostředí. Impulzivní nákupy plní naše skříně k prasknutí, přesto každé ráno zoufáme, že nemáme co na sebe. Aktuální podobu oděvního světa lze přirovnat ke stánkům s rychlým občerstvením. Rychle a levně zahnat hlad, aniž bychom přemýšleli, jaký má tento fastfoodový styl dopad.
Móda – rozmar, nebo nutnost?
V letech minulých oděv určoval společenský status jednotlivce. Móda byla privilegiem především bohatší vrstvy, až průmyslová revoluce pomohla objevit šicí stroje a možnost „líbit se“ se otevřela i nižší vrstvě obyvatel. Později začaly vznikat módní domy a první konfekce byla na světě. Výroba oblečení se postupně přesunula do zemí třetího světa. Tento přesun sice způsobil snížení cen oděvů, ale za jakou cenu?
Určitě se vám už stalo, že jste si vyhlédnutý kousek oblečení nezakoupili okamžitě, vrátili jste se pro něj až po několika dnech – ale co se nestalo, už jste ho na místě nenašli. Velké řetězce totiž obměňují regály s oblečením několikrát do týdne a my pod taktovkou slev skupujeme i to nepotřebné. Vývoj současné módy lze označit jako fast fashion, která zaplavuje nejen volná místa v naší skříni, ale především planetu, a to nekvalitním oblečením často neznámého původu.
Textilní nadprodukce prokazatelně poškozuje životní prostředí. Na výrobu jednoho bavlněného trička se dle některých studií spotřebuje až 7000 litrů vody. Množství použitého rychloobrátkového textilu přitom zbytečně končí na skládkách nebo v kotlích spaloven. „Textil může být dobře recyklovatelný materiál,“ říká Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství, a dodává: „Pro jeho recyklaci je však potřebné, aby byl co nejlépe roztříděn a co nejméně znečištěn různými chemikáliemi či mastnotou. Ze speciálních kontejnerů na použitý textil je druhotná surovina směřována nikoli na skládky nebo do spaloven, ale na recyklaci.“
Druhý život
Textil lze recyklovat dvěma způsoby. „Mechanická recyklace se zabývá pouze přírodními materiály. Tento proces ovšem způsobuje zkracování vláken, tudíž není možné jejich využití k výrobě materiálu odpovídajícího původní kvalitě,“ vysvětluje Havelka. Dochází tedy ke smíchání vláken, a to v poměru 20 % recyklátu a 80 % nových vláken.
Druhou možností je chemická recyklace. Ta zpracovává např. oděvy ze 100% polyesteru, z něhož se vyrábí znovu recyklovaný polyester.
Oblečení vyrobené ze směsi vláken se nerecykluje, ale provádí se tzv. downcyklování. „Během tohoto procesu vznikne materiál nižší kvality i hodnoty. Vznikají vlákna, která se používají k výrobě netkaných textilií, čisticích hadrů, izolačních materiálů nebo jako příměs v papírenském průmyslu,“ říká Havelka.
Samotné recyklaci předchází proces „odknoflíkování“, kdy se odstraňují všechny kovové komponenty (zipy, knoflíky, přezky, etikety, korálky, nášivky atd.). Jedná se o velmi časově náročnou činnost a běžně se stává, že se takto ozdobené kousky oblečení rovnou vyhazují.
Svět módy potřebuje designéry, kteří si mimo jiné uvědomí i určitá rizika textilního průmyslu a převezmou větší míru odpovědnosti za svůj produkt během celého jeho životního cyklu.
U textilu mohou tedy již jeho výrobci efektivně pomoci tomu, aby bylo možné materiál v budoucnosti znovu využít – tím, jak a z čeho výrobek na začátku navrhnou a vyrobí. Významně tím ovlivní možnost materiál po skončení jeho životnosti opět použít.
Zero waste styl
Další způsob, jak nevhodné oblečení „recyklovat“, je poslat ho dál. Pokud nesluší nebo nesedí vám, může se hodit někomu jinému. Od toho jsou různé prodejní weby a aplikace, bazárky, výměnné akce. Na nich může pro vás nepotřebný hadr dostat znovu smysl v šatníku někoho jiného.
Šatník si tak lehce protřídíte, navíc můžete utržit nějakou korunu nebo přispět na dobrou věc – výdělek jde často na různé dobročinné organizace. Klidně se do protřídění šatníku pusťte ještě teď, namísto hodin strávených pobíháním po výprodejích.
Nový šatník pak dávejte dohromady promyšleně, v duchu zero waste (bez odpadu), udržitelné módy a slow fashion (doslova pomalá móda), který klade důraz na řemeslnou dovednost, kvalitu a respekt k tomu, kdo oblečení vyrábí. Může vám napomoci trik jménem cost per wear neboli cena za jedno nošení. Ta se rovná ceně za pořízený kousek / počet nošení. Koupíte-li si třeba za 3000 plesové šaty, které máte jednou na sobě, je jejich cena 3000 Kč. Koupíte-li si za 3000 Kč značkovou kabelku, kterou nosíte skoro obden, dejme tomu stokrát za rok, je už po roce její cena za jedno nošení krásných 30 Kč. A takto si propočítejte každé tričko nebo košili, kterou jste tak výhodně pořídili ve výprodeji.
Zdroj: server NOVA.cz - http://krasna.nova.cz/clanek/modaastyl/male-zamysleni-nez-se-vydas-do-povanocnich-vyprodeju.html
Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"
Související články:
Zeptali jsme se: Plastic Union – zpracování a recyklace plastů v ČR
Časopis Pro města a obce: Havelka - Jak podpořit recyklaci
Zeptali jsme se: Stanislav Cimburek - Recyklace skla v ČR
RUMPOLD - Moderní recyklační linka mění chladicí zařízení na zdroje
Zeptali jsme se: Stanislav Cimburek - Recyklace skla v ČR
Úspěšně aplikované principy cirkulární ekonomiky v komunální sféře - AQUATEST (Purum)
Polemika Odpadového fóra - Roztočení cirkulárního kola - klíčová je POPTÁVKA
RUMPOLD úspěšně rozšířil výrobu paliv z odpadů (TAP)
ČAOH se rozrůstá o další zpracovatelskou a recyklační firmu, je jí česká skupina Plastic Union a.s.
OZO Ostrava dále rozvíjí nový systém třídění odpadu
Obce na Znojemsku výrazně zvýšily třídění odpadů, firma FCC sváží tříděný odpad přímo od domů
Český rozhlas - Radiofórum: Petr Havelka k třídění a recyklaci odpadů
Třídění a recyklace dává smysl - dokazuje firma Transform Lázně Bohdaneč
Projekt Třídíme v Hradci bilancuje rok 2016, ubylo 1236 tun směsného odpadu
Recyklace v praxi - V Kovohutích Příbram vyrobeno přes 50 tisíc tun olova
iDNES - Havelka: Čínský zákaz dovozu odpadů je příležitost pro recyklaci
Dopis SKS, SVPS a ČAOH na obce a města
iDNES: Jak může stát podpořit recyklaci? Firmy navrhly odpadové desatero
Desatero moderního odpadového hospodářství
Hradec rozšíří svoz bioodpadu, lidé dostanou tašky na třídění
Filtry v železárnách zachytí tisíce tun prachu. Co s ním?
Marius Pedersen a.s. úspěšně provozuje odpadovou bioplynovou stanici v Pradubicích-Rybitví
Stanovisko SVPS k parametru výhřevnosti ve vyhlášce č. 294/2005 Sb.
Společnost Purum pořádala další akci pro děti i dospělé
Využíváme odpady - Kompost a substrát OZO láká zahrádkáře
Kovohutě Příbram vyrobily přes 48 tisíc tun olova
OZO Ostrava - Vánoční stromečky kompostujeme
Věda, technika a děti v Mníšku pod Brdy
AVE CZ pomáhá technickému vzdělávání dětí
ČAOH a její členové se naplno věnují recyklaci a vzdělávání veřejnosti
Den otevřených dvěří v OZO Ostrava