Novela k zálohování PET lahví pod palbou kritiky klíčových aktérů a připomínkových míst

08. ledna 2024

Hlavní podnikatelské svazy, včetně Hospodářské komory ČR, Unie zaměstnavatelských svazů ČR, oba obecní svazy SMO ČR i SMS ČR, některá ministerstva, dotčené státní orgány, jednotlivé kraje i celá Asociace krajů, asociace prodejců a obchodníků, profesní svazy svozových a recyklačních firem, asociace čerpacích stanic a další organizace jednoznačně protestují proti zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek v České republice.

Termín 8.1.2024 byl posledním dnem pro podání připomínek k novele obalového zákona, ve které Ministerstvo životního prostředí navrhuje zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek.

Potvrdil se široký nesouhlas s návrhem řešení z dílny MŽP

Před připomínkovým řízením prosazovatelé tohoto návrhu hlasitě sdělovali do médií, že povinné zálohování má širokou podporu dotčených aktérů. Připomínky, které jsou nyní k dispozici ve vládním systému Eklep však ukazují, že opak je pravdou. K ministerské novele, kterou velmi aktivně prosazují zástupci nadnárodních nápojářských koncernů, se přes Vánoce sešlo nevídané množství kritických připomínek. Tvrdá kritika se snesla jak na samotný záměr povinného zálohování PET lahví a plechovek, tak na důvodovou zprávu, včetně analýzy dopadů (RIA), ale také na jednotlivé paragrafy tohoto kontroverzního návrhu. Kritických připomínek jsou stovky, a to jak od povinných připomínkových míst, tak od ostatních organizací.

Pro přehlednost je níže uvedeno deset hlavních témat, na která ve vztahu k novele upozornila Česká asociace odpadového hospodářství, a která rezonují i v připomínkách řady povinných připomínkových míst. „Novela bohužel nepřináší nějaký jasný celospolečenský přínos, který by vyvážil obrovské miliardové náklady a výrazné zhoršení komfortu občanů. Novela přináší zastaralý systém z minulého století, který je založen na vracení odpadů do prodejen potravin. To není řešení pro Českou republiku ve 21. století. Návrh je výhodný prakticky pouze pro nápojářský průmysl, což v připomínkách komentují i státní instituce, ostatní na něj doplatí (více zde). Bohužel nejvíce na návrh MŽP doplatí peněženky lidí a rozpočty obcí a měst,“ sděluje Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, tedy svazu, který v České republice sdružuje největší kapacity recyklačních technologií.

Vybrané okruhy připomínek k aktuální novele zákona o obalech č. 477/2001 Sb.:

Jedná se o extrémně drahý systém. Náklady zaplatí občané. Na jednoho člena domácnosti vychází zdražení způsobené novelou na cca 250 – 300 Kč za rok. Cílem má být přitom navýšení sběru PET lahví ze současných cca 43 tis. tun o pouhých 5 tis. tun do roku 2029. Investiční náklady v obchodech mají být 5,2 miliardy Kč a provozní přes 1,5 – 2 miliardy ročně. Změnou systému se navíc citelně zdraží i poplatky za všechny ostatní obaly. Zdraží se tedy i všechny balené potraviny, ale i další zboží. Pro příklad lze uvést, že náklady slovenského zálohového systému na jednu PET lahev jsou dokonce 7 krát vyšší, než náklady na PET lahev v ČR. Požadované navýšení sběru PET lahví i plechovek je přitom možné zajistit rozvojem stávajícího systému separace v obcích, na čemž se shodují jak firmy, tak obce.
Evropský parlament a Rada ministrů ŽP na konci roku 2023 odhlasovali nutnou revizi cílů. Rada ministrů snížila průběžný cíl sběru pro PET lahve na 78 % k roku 2026, což ČR plní už od roku 2020. Evropský parlament zdůraznil, že nedává logiku sbírat na vysoké procento jen PET lahve a plechovky a schválil cíl sběru 90 % na všechny obalové materiály. Je logické, že cíle u všech obalů nelze dosáhnout vracením odpadů do obchodů s potravinami. Navrhovaný systém je zastaralý, nekomfortní pro občana a velmi drahý. Francouzská vláda před pár týdny finálně oznámila, že povinné zálohy na PET lahve nebude zavádět, protože je to ekonomicky velmi nevýhodné pro obce a města, které se proti povinným zálohám také aktivně postavily (více zde). Podobně si začínají situaci analyzovat také další státy a hledají modernější řešení.
Vláda se v programovém prohlášení nezavázala k přijetí povinného zálohování, pouze slíbila, že věc bude zvažována a vyhodnocována. Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny v prosinci 2023 odhlasoval usnesení, kde požaduje nevyjímání hodnotných komodit z obecních systémů separace, protože by to poškozovalo obce. Dále parlamentní výbor vyzval k hledání řešení, které bude mít jasný celospolečenský přínos a nebude výhodné jen pro úzkou skupinu průmyslu (více zde). Návrh novely je v rozporu s požadavky usnesení Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny a také s postoji obou obecních svazů SMO ČR a SMS ČR, které ve svých připomínkách povinné zálohování jednoznačně odmítají.
Navrhované povinné zálohování PET lahví a plechovek má významné negativní dopady na životní prostředí. Samo MŽP v materiálu uvádí, že jen spotřeba elektrické energie nutná na provoz zálohových automatů v obchodech, znamená celkové navýšení roční spotřeby oproti stávajícímu stavu, a to v ekvivalentu dalších 6 300 domácností. To je obrovské číslo i ve vztahu k tomu, že cílem je de-facto navýšení sběru o pouhých pár tisíc tun materiálu, oproti stávajícímu stavu. MŽP dále uvádí, že pro zajištění funkčnosti zálohového systému bude třeba navíc spotřebovat ročně o více než 10 000 000 kusů plastových pytlů na zálohované obaly, oproti současnému stavu, a dalších cca 2 600 000 pytlů u operátora. Další negativní ekologické dopady, včetně navýšení uhlíkové stopy, budou nutným navýšením dopravy odpadů z dalších uváděných cca 11 000 sběrných zálohových míst. A to systémem výrazně méně efektivním a dražším, než je stávající svoz odpadů s využitím vysokotlakých lisů. Pro příklad lze uvést, že nově vzniklý zálohový systém na Slovensku má dle posledních zveřejněných dat operátora přepravu dražší cca 5-7 krát oproti stávajícímu systému v ČR (náklady opět nesou občané).
Novela chce sebrat prakticky nejhodnotnější odpad, který je v současném systému ze zákona ve vlastnictví obcí a který je doposud obchodován jako hodnotná surovina na otevřeném trhu, kde si jej kupují recyklační firmy pro svou výrobu. Novela chce nově tyto dobře recyklovatelné komodity předat monopolnímu uměle vzniklému operátorovi, který má mít celkové výnosy z jejich prodeje. Navíc podmínky tohoto monopolního prodeje má podle návrhu určit ministerstvo operátorovi v neveřejném řízení.
Novela výrazně rozvolňuje základní principy ochrany hospodářské soutěže a opatření proti konfliktu zájmů, které byly v daném odvětví stanoveny a respektovány více než 20 let a které byly dlouhodobě funkční a zajistily v ČR plnění platných cílů efektivním způsobem tak, že ČR se dlouhodobě umísťovala v třídění a využití obalů na třech předních příčkách v Evropské unii. Principy jsou rozvolněny směrem k výhodám pro zástupce nápojářského sektoru. Podle odborníků na soutěžní právo navíc novela pravděpodobně naráží na principy nedovolené veřejné podpory, což je rovněž velmi vážný problém.
Negativní ekonomické dopady povinného zálohování poškodí obce a města – Negativní ekonomický dopad na obce v oblasti komunálních odpadů byl ze strany profesních svazů vyčíslen na cca 58 Kč/občana a rok. Pro město velikosti Prahy to znamená roční ztrátu kvůli povinnému zálohování ve výši přes 70 milionů korun. Dalšími ztrátami jsou poškozené již realizované investice do třídění odpadů. Jen nově postavené moderní městské třídící linky v Ostravě a Brně avizovaly roční ztráty ve vztahu k zavedení zálohování PET lahví a plechovek ve výši 20 – 30 milionů korun, každá. Novelou navrhované kompenzace pro obce jsou nedostatečné a nesystémové (více zde). Připomínková místa ve vztahu k navrženým kompenzacím avizují zásadní rozpory. Nápojářský průmysl požaduje, aby kompenzace pro obce byly citelně nižší a byly jen na dobu maximálně 5 let. Zásadně kritizované řadou svazů a připomínkových míst je také navrhované zpoplatnění letáků, které dle MŽP mělo obcím rovněž přinést kompenzaci za škody způsobené zavedením zálohování. A které pravděpodobně neprojde, protože s ním zásadně nesouhlasí klíčová připomínková místa. Řešení kompenzací pro obce navrhované ministerstvem je tedy v reálu zcela nefunkční a systémově nevyužitelné.
V žádném případě neplatí předpoklad MŽP, že při zavedení zálohového systému obce ušetří optimalizací stávajícího systému tříděného sběru, tedy snížením intervalů svozu apod. Tento předpoklad je zcela mylný a zapomíná na klíčové zákonné povinnosti obcí ve vztahu k třídění všech komunálních odpadů (třídit 70 % v roce 2035). Obce jsou v tlaku ze strany nutnosti splnění vysokých třídících cílů, a proto potřebují dále zvětšovat prostor pro třídění, intenzifikovat celý systém a potřebují z něj dostat o desítky procent více materiálů, než doposud. Předpoklad aktuálního materiálu o optimalizaci separace v obcích a o ušetření nákladů v této oblasti v důsledku odklonění PET lahví je tedy zcela lichý a postrádá potřebné parametry odbornosti. Obce jdou naopak cestou realizace "door to door" systémů (tedy barevných popelnic přímo do domů), aby poskytly občanům co nejvíce prostoru ve sběrných nádobách a aby jim učinily třídění co nejjednodušší. Vysoké procento třídění v míře nejméně 70 % je nezbytným předpokladem pro možné splnění platných evropských cílů recyklace komunálních odpadů.
Novela nepravdivě sděluje, že je nezbytná ve vztahu k zajištění čistého materiálu pro recyklaci. Dle platné evropské legislativy je možné používat odpadový PET, stejně jako ostatní plasty, pro aplikace "food kontakt", jak ze systému barevných kontejnerů, tak ze zálohového systému. Materiály z obou systémů jsou chemicky zcela shodné a mají shodné technologie jejich zpracování. To, co evropská legislativa nově požaduje, je proces certifikace zpracovatelských postupů a jeho průběžné ověřování nezávislou stranou. To platí jak pro plasty ze žlutých nádob, tak pro plasty ze zálohového systému (více zde).
Novela MŽP překvapivě neobsahuje reálné nastavení pro moderní zálohovací systémy založené na digitálních technologiích a využití QR kódů. A to je velká chyba. Tyto systémy jsou na rozdíl od zastaralého zálohování a vracení odpadů v obchodech s potravinami, schopné využít na maximum stávající třídící infrastrukturu v obcích. Občané v moderním digitálním systému vrací zálohované obaly klasicky do odpadových sběrných nádob tak, jak jsou zvyklí. Jednoduchá funkčnost digitálních systémů je vysvětlena například v tomto videu, jedná se o systém testovaný v Belgii - https://www.youtube.com/watch?v=Y80Gno0sZwU. Další komplexně vyvinutý systém byl s velmi dobrými výsledky pozitivně otestován v Rakousku (Digi-cycle). Obrovskou výhodou těchto systémů je to, že mohou být použity prakticky na všechny druhy obalů a lze je v budoucnu postupně dále rozšiřovat dle potřeby. Digitální zálohové systémy jsou také řádově levnější, než klasické zálohové systémy s drahými automaty v obchodech. Moderní digitální systémy podporují i obchodníci. Bohužel zástupci nápojářského průmyslu tyto digitální zálohové systémy hlasitě odmítají a snaží se je znevěrohodnit, protože v nich PET lahve zůstávají ve vlastnictví obcí.

Shora jsou uvedené jen některé problematické okruhy aktuálního návrhu novely obalového zákona. V rámci průběžného odborného konzultačního procesu s řadou svazů, recyklačních firem a profesních organizací, připravila Česká asociace odpadového hospodářství přes 120 konkrétních připomínek. V jejich odůvodnění lze nalézt řadu dalších informací. Náhledem do vládního systému Eklep se pak lze seznámit s připomínkami všech povinných připomínkových míst. Z podaných připomínek je zřetelně viditelné přesvědčení, že stávající návrh byl zpracován na míru nápojářskému průmyslu. To je však neakceptovatelné, když na druhé straně mají aktuálně prosazované řešení zaplatit občané a obecní rozpočty. V roce 2020 Poslanecká sněmovna v hlasování jasně odmítla návrh na povinné zálohování PET lahví, a to právě s odkazem, že tímto systémem by byl výrazně zvýhodněn nápojářský průmysl na úkor všech ostatních. A to není v celospolečenském zájmu. Nebylo to ani v roce 2020 a není to ani nyní, v roce 2024. Sněmovna tehdy odkázala na možnost zavedení dobrovolného zálohování. Pokud je nápojářský průmysl tak silně přesvědčen o nesporných benetifech této cesty, zákon mu umožńuje zavést svůj zálohový systém. Rozdíl mezi povinným státním zálohováním a dobrovolným zálohováním je v tom, že u povinného hradí náklady občané a dobrovolné zálohování hradí sám výrobce. Ve Francii již zodpovědní politici toto jasně veřejnosti sdělili a povinné zálohování PET lahví definitivně odmítli jako společensky nevýhodné řešení.

Připomínky ČAOH jsou pro informaci uvedeny v přiloženém souboru v přehledné tabulce: caoh---pripominky-zalohy-pet

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství