Nový metodický pokyn MŽP k povodňovým odpadům

Česká asociace odpadového hospodářství se proto neprodleně po začátku úklidových prací písemně obrátila na Ministerstvo životního prostředí s žádosti o zodpovězení konkrétních dotazů, které jsou důležité jak pro postižené obce, občany, ale i pro firmy zajišťující odstranění povodňových odpadů. MŽP následně zpracovalo užitečné a jednoznačné odpovědi na aktuální dotazy do nového metodického pokynu, který vydalo dne 17.10.2024.

Níže uvádíme konkrétní dotazy ČAOH a návazné odpovědi z nového metodického pokynu MŽP. Pod textem jsou k dispozici ke stažení také originály obou písemností:

Dotaz č. 1 - Uplatňování tzv. třídící slevy

Ve vztahu k možnosti využít tzv. třídící slevu dle ustanovení §157 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“) bychom si Vás dovolili požádat o sdělení stanoviska, zda se množství odpadů vzniklých v důsledků povodní standardně započítává do produkce komunálního odpadu obce ve smyslu možnosti dosažení třídící slevy pro obec, či nikoliv.

Výše citované ustanovení uvádí, že „V poplatkovém období do roku 2029 se komunální odpad splňující podmínky podle § 40 odst. 1 s výjimkou nebezpečných odpadů, jehož původcem je obec, zahrne namísto dílčího základu poplatku za ukládání využitelných odpadů do dílčího základu poplatku za ukládání komunálního odpadu, pokud celková hmotnost takového odpadu uloženého na libovolnou skládku od prvního dne kalendářního roku, ve kterém nastane toto poplatkové období, ve vztahu ke kterému uplatní obec nárok podle odstavce 2, nepřesáhne množství vypočtené podle přílohy č. 12 k tomuto zákonu. Pokud se v poplatkovém období toto množství přesáhne, zahrne se do dílčího základu poplatku za ukládání komunálního odpadu pouze část odpadu do jeho dosažení.“

Dle přílohy č. 12 zákona o odpadech se tedy výše třídící slevy určuje podle celkové produkce komunálních odpadů. Metodika 2021 pak uvádí, že odpovědnost za odstranění odpadů od občanů v důsledku živelné pohromy má místně příslušná obec, která postupuje v souladu s pokyny orgánů krizového řízení. Z uvedeného je zcela zřejmé, že původcem odpadu vzniklého při povodních jsou právě postižené obce. Metodika 2021 následně předpokládá, že netříděný odpad vzniklý při živelné pohromě, bude zařazován pod druh odpadu kat. č. 20 03 99, tedy komunální odpady blíže neurčené, které by podle výše uvedeného ustanovení zákona o odpadech měly být zahrnovány do výpočtu třídící slevy, za předpokladu, že budou ukládány na skládce.

Z výše uvedeného je nicméně zřejmé, že pokud by se odpad vzniklý v důsledku povodní do produkce komunálního odpadu podléhajícího třídící slevě započítával, pak by obce postižené povodněmi v důsledku odklízení jejích následků prakticky vždy o třídící slevu do konce tohoto roku přišly. Tímto postupem by vedle vynaložení nemalých výdajů na odstranění následků povodní došlo k navýšení výdajů obce v souvislosti s vyššími poplatky za uložení odpadu, což může být pro už tak zatížené rozpočty postižených obcí značně problematické. Určitou variantu představuje sice likvidace povodňových odpadů ve spalovnách, nicméně je třeba počítat jednak s jejich omezenou kapacitou v čase nutném pro odstranění tohoto odpadu a jednak s tím, že ne všechny odpady je možné do těchto zařízení přijmout.

S ohledem na tuto skutečnost žádáme o vydání stanoviska, resp. metodického pokynu, zda a jakým způsobem řešit započítávání takto vzniklých odpadů do třídící slevy ve smyslu § 157 zákona o odpadech.

Odpověď MŽP v rámci metodického pokynu

Výpočet cíle třídění

Jelikož nejde o odpady běžně produkované v obecním systému obce, tak toto množství odpadu si obec nezapočítá do výpočtu plnění cíle třídění pro komunální odpad dle přílohy č. 18 vyhlášky č. 273/2021 Sb.

Dotaz č. 2 - Poplatky za ukládání odpadů na skládku

Druhým problematickým aspektem (který však souvisí i s výše uvedeným) je možnost odpuštění poplatků za ukládání odpadu na skládce.

Poplatek za ukládání odpadů na skládku je (i dle konstantní judikatury) daní, pro níž se vedle úpravy zákona o odpadech podpůrně užije zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. Ten v §259 odst. 1 stanoví, že „Pokud zákon stanoví orgánu veřejné moci pravomoc zcela nebo částečně prominout daň nebo příslušenství daně, lze tak učinit na základě žádosti daňového subjektu nebo z moci úřední“.

Podle ustanovení §105 zákona o odpadech pak platí, že „Od poplatku za ukládání odpadů na skládku se osvobozuje uložení odpadu na skládku v rámci řešení následků krizové situace podle krizového zákona.“ Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (dále jen „krizový zákon“), blíže definuje krizovou situaci takto: „mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu“.

Z uvedeného je zřejmé, že existuje možnost prominutí poplatku za uložení odpadů na skládku (což ostatně uvádí i Metodika 2021), nicméně pro to, aby byla uvedená výjimka aplikovatelná, je nutné, aby se jednalo o krizovou situaci dle krizového zákona, tedy situaci, při níž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav uhrožení státu.

Stav nebezpečí ve smyslu ustanovení §3 odst. 3 krizového zákona vyhlašuje hejtman kraje, resp. Primátor hlavního města Prahy, a to pro celý kraj nebo jeho část. Ačkoli povodeň zasáhla téměř všechny kraje, stav nebezpečí byl vyhlášen pouze v kraji Moravskoslezském, Olomouckém a v Libereckém kraji pouze pro část území (pro obec s rozšířenou působností Frýdlant).

Je nutné upozornit na to, že i mimo tato území je řada obcí, která byla povodněmi značně poškozena (namátkově např. Benešov nad Černou, Doudleby, Plav v Jihočeském kraji nebo Dobšice či Podhradí nad Dyjí v kraji Jihomoravském, v Pardubickém kraji bylo silně zasaženo město Luže). Tyto obce se přitom budou rovněž muset vypořádat se značným množstvím odpadů z povodní, přičemž pro ně s ohledem na výše uvedené neplatí osvobození od poplatků za uložení odpadů na skládce.

Uvedená situace tak znamená nerovné zacházení ve vztahu k jednotlivým obcím, které jsou zatíženy shodnými následky povodní, přičemž podobně postižené obce ležící v „méně postižených“ krajích musejí platit standardní (nemalé) poplatky za ukládání odpadu na skládku, což zbytečně zvyšuje negativní dopady havarijního stavu a ekonomických dopadů takto postižených obcí.

K takto omezené aplikaci osvobození od poplatku dle §105 odst. 1 zákona o odpadech přitom není důvod, neboť zcela převažujícím původcem odpadů z živelných pohrom jsou obce a upuštění od poplatku by tak představovalo šetření peněz obecních rozpočtů. V každém jednotlivém případě musí být původ odpadu jakožto následku živelné pohromy prokázán a zdokumentován prostřednictvím základního popisu odpadu. Tyto podmínky garantují, že i v případě vyhlášení stavu nebezpečí bude osvobození dopadat pouze na odpady, které jsou důsledkem povodní, jakožto živelné pohromy. U těchto typů odpadů je osvobození z výše uvedených důvodů plně žádoucí a nemělo by narážet ani na překážku v podobě absence vyhlášení stavu nebezpečí.

Bohužel u odpadu z povodní neexistuje mnoho dalších reálných způsobů, jak s nimi v potřebné době naložit. Odpady mají vysoké riziko infekce, jsou zde mrtvá zvířata a další kontaminující prvky. V některých krajích je možné energetické využití určitého množství odpadů ve spalovnách (ZEVO), ale pro většinu lokalit je spálení nereálné s ohledem na dlouhé přepravní vzdálenosti a potřebu odstranit odpady z lokalit co nejdříve, aby se nezvyšovalo riziko kontaminace, či nákaz.

a) S ohledem na uvedené tímto žádáme o vydání stanoviska k výše uvedené problematice, nalezení společného řešení s příslušnými hejtmany, či o zrychlenou přípravu legislativní změny, která by narovnala výše uvedený nespravedlivý a nerovný přístup k jednotlivým postiženým obcím.

b) Řada starostů a postižených občanů také vznáší dotaz, zda po skončení vyhlášeného stavu dle krizového zákona v dané oblasti se na již vzniklé a z lokalit stále odstraňované odpady z povodní vztahuje výjimka ze zpoplatnění i po skončení krizového stavu. Množství povodňových odpadů se nestihne odvést na koncová zařízení před koncem krizového stavu. Jako doplnění k tomuto bodu bychom si tedy dovolili požádat také o stručné vyjádření MŽP k této problematice.

Odpověď MŽP v rámci metodického pokynu:

Osvobození od platby poplatků za ukládání odpadů na skládky

Při odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti s krizovou situací se postupuje podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „krizový zákon“). Zákon o odpadech se používá podpůrně, je nutno zajistit prioritně ochranu zdraví lidí a životního prostředí.

Poplatek za ukládání odpadů na skládku

Podle ustanovení §105 zákona o odpadech platí, že od poplatku za ukládání odpadů na skládku se osvobozuje uložení odpadu na skládku v rámci řešení následků krizové situace podle krizového zákona.

Krizový zákon blíže definuje krizovou situaci. Mimořádná událost podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému je narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

Stav nebezpečí podle krizového zákona vyhlašuje hejtman kraje, resp. i primátor hlavního města Prahy, a to pro celý kraj nebo jeho část.

Pokud ovšem nejde o řešení krizové situace, tedy pro místo vzniku odpadů nebyl vyhlášen alespoň stav nebezpečí, není možné uplatnit osvobození od poplatku za ukládání odpadů na skládku podle §105 odst. 1 zákona o odpadech.

Pokud by prodlení v odklízení odpadů mohlo způsobit ohrožení lidského zdraví nebo životního prostředí, což s ohledem na možnou kontaminaci odpadů lze téměř s jistotou tvrdit, pak je možné doporučit zvážení vyhlášení stavu nebezpečí ve vztahu k urychlení odklízení odpadů. Toto by mimo jiné znamenalo, že by se na tyto odpady uplatnilo osvobození od poplatku za ukládání odpadů na skládku podle §105 odst. 1 zákona o odpadech.

Důležité je upozornit, že případ, kdy stále dochází k odklízení odpadů vzniklých při krizové situaci, ale krizový stav již skončil, tak ukládání odpadů na skládku spadá do osvobození podle §105 odst. 1 zákona o odpadech.

Dotaz č. 3 - Vykazování předávaných odpadů a související otázky

Metodika 2021 v rámci pokynu pro odpad od fyzických osob podnikajících a právnických osob uvádí, že tyto osoby jsou v postavení původců odpadu, přičemž odpad vzniklý při živelné pohromě budou zařazovat obdobně a nakládat s ním způsobem popsaným v Metodice 2021.

Dále je v Metodice 2021 uvedeno, že „V případě uložení odpadů na skládku předají právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozovateli skládky jako součást základního popisu údaje o parcelním čísle pozemku, na kterém odpad vznikl. V případě stavebních a demoličních odpadů dále rovněž číslo popisné nebo evidenční číslo budovy, ze které odpad vznikl“.

V této souvislosti si dovolujeme podotknout, že v případě takto rozsáhlých a ničivých povodní, které postihují oblasti o rozloze stovek km², není reálné v případě likvidace odpadů určovat, který odpad pochází z kterého pozemku, obzvlášť s ohledem na nutnost dokončení sanačních prací co nejrychleji (s ohledem na blížící se zimní období). Rovněž je reálně nemožné určovat konkrétní evidenční čísla budov, z nichž pocházejí stavební odpady, když tyto se v důsledku povodňové vlny mohou nacházet desítky až stovky metrů od původního objektu. Přitom neuvedení těchto údajů znamená pro tyto původce riziko a stejně tak pro přejímající zařízení riziko kontrol a sankcí ze strany příslušných orgánů, a to do výše 1.000.000,- Kč. Navíc stejně tak hrozí riziko nutnosti doplacení poplatků v případě, že evidované údaje vypisované v době havárie, nebudou s odstupem řady měsíců odpovídat představám dozorového orgánu.

Metodika 2021 obhajuje uvedený požadavek tím, že uvedené údaje umožní následnou kontrolu, zda mohlo předané množství odpadů vzniknout v daném místě v rámci řešení následků živelné pohromy. Dle našeho názoru v případě takto závažných katastrof by bylo rozumné definovat takové řešení, aby bylo v praxi lépe realizovatelné.

Vzhledem k výše uvedenému žádáme o opětovné vyhodnocení uvedené textace tak, aby byl proces předávání odpadů z živelních pohrom, pokud možno, co nejvíce zjednodušen a přiblížen praktickým podmínkám při odstraňování havarijního stavu z podobných pohrom.

Odpověď MŽP v rámci metodického pokynu

Evidence odpadů ze živelní pohromy, plnění cíle třídění a uplatnění slevy při ukládání využitelných odpadů na skládky

Odbor cirkulární ekonomiky a odpadů MŽP sděluje způsob vedení průběžné evidence odpadů po živelné pohromě, jako jsou např. povodně, podle zákona o odpadech.

V souladu s metodickým pokynem MŽP č.j. MZP/2021/720/3403 ze dne 7. července 2021 má odpovědnost za odstranění odpadů od občanů v důsledku živelní pohromy místně příslušná obec, která postupuje v souladu s pokyny orgánů krizového řízení.

Evidence a ohlašování odpadů

V průběžné odpadové evidenci obce se zaznamená vznik odpadu ze živelní pohromy, povodňové deponie apod. Odpad se zařazuje pod vhodné katalogové číslo druhu odpadu, uvede se množství v tunách, kód nakládání AN60 a poznámka „Vznik odpadů ze živelní pohromy – povodně apod.“.

Původcem odpadu z pohromy (povodně apod.) v případě, že se jedná o komunální odpady od občanů je obec, na jejímž území se tento odpad nachází. Obec může být původcem také naplavené zeminy a stavebních a demoličních odpadů, v případě, že zajišťuje jejich odklízení.

Pokud jsou odpady z pohromy (povodně apod.) soustřeďovány na společných deponiích pro více obcí a množství odpadu po pohromě z dané obce není přesně známo, pak se stanoví odborným odhadem (podílem) množství tohoto odpadu z jednotlivých obcí podle míry zasažení obcí danou pohromou.

Obec odpad ze živelní pohromy předává pod kódem AN3. Obec si toto množství odpadu započítává do limitu pro ohlašování produkce a nakládání s odpady, a pokud dojde k jeho překročení, tak musí podat roční hlášení o odpadech.

Zařízení, které odpad přijme, zaznamená v evidenci B00 a uvede jako partnera obec, kde odpad vznikl.

Sleva při ukládání využitelných odpadů

Odpad ze živelní pohromy, který nesplňuje podmínku pro osvobození podle §105 odst. 1 zákona o odpadech se zařazuje k základu poplatku podle své charakteristiky v souladu s §106 zákona o odpadech. V případě, že se jedná o využitelný odpad, pak může obec tento odpad ukládat podle §157 zákona o odpadech za 500 Kč do dosažení celkového množství využitelných odpadů ukládaných na skládku v tomto režimu v daném kalendářním roce podle přílohy č. 12.

V případě, že se na odpad ze živelní pohromy vztahuje osvobození podle §105 odst. 1 zákona o odpadech, tak se tento odpad do celkového množství využitelných odpadů uložených na skládky se slevou podle přílohy č. 12 zákona o odpadech nezapočítává.

Evidence odpadů osobou provádějící úklid a demolice

Na základě vzájemné dohody před zahájením úklidu odpadu ze živelní pohromy (povodně apod.) je možno připustit, že původcem odpadu z pohromy může být společnost, která provádí činnost odklízení odpadu z pohromy. Odpad z odklízení živelní pohromy (povodně apod.) bude vznikat společnosti najaté k odklízení při její činnosti úklidu.

U odpadů, které vzniknou dodatečnou demolicí je původcem osoba (stavební společnost) provádějící odstranění stavby.

Osoba, která je původcem, uvede v evidenci druh odpadu, množství v tunách, kód nakládání AN60 a poznámku „Vznik odpadů ze živelní pohromy – povodně apod.“.

Odpad z pohromy předá pod kódem AN3 do zařízení určeného pro nakládání s daným odpadem. Společnost si toto množství odpadu započítává do limitu pro ohlašování a podání ročního hlášení o odpadech a nakládání s nimi.

Je žádoucí, aby otázka původcovství a evidence byla vždy vyjasněna před započetím prací pro odklízení odpadu ze živelní pohromy (povodně apod.).

Základní popis odpadu

Ze základního popisu odpadu musí být zřejmé, z jakého území pochází odpad, aby provozovatel skládky disponoval informacemi, zda odpad spadá do osvobození podle §105 odst. 1 zákona o odpadech. V případě vyklízení objektu konkrétního původce odpadu nebo odstranění konkrétní stavby je vhodné uvést adresu nebo parcelní číslo.

V případě úklidu většího množství odpadů z území obce je dostatečné, pokud je identifikována obec, z jejíhož území odpady pochází. V případě, že je původcem odpadu obec nemusí být podrobnější údaj uveden, protože je zřejmé, že odpad pochází z jejího území.

Ke stažení:

Dotazy ČAOH k likvidaci odpadů z povodní: Dotazy ČAOH na MŽP - povodně

Metodický pokyn MŽP č.j.: MŽP metodický pokyn - živelní pohroma MZP/2024/740/6949 

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství s využitím metodického pokynu MŽP - živelná pohroma