Obce a města chtějí třídít a zpracovávat i směsné odpady. Mohou tím ušetřit za energie i za odpady

Redakce - Může být směsný komunální odpad zdrojem pro výrobu TAP?

Odpověď zní ano, nerecyklovatelná a energeticky bohatá frakce obsažená ve směsném komunálním odpadu (SKO) je vhodným zdrojem pro výrobu TAP a řada připravovaných projektů s jejím využitím počítá. Předně je třeba uvědomit si, co požaduje platná legislativa a schválená strategie oběhového hospodářství.

Klíčovými požadavky jsou:

a) odklon využitelných odpadů ze skládek,

b) zásadní navýšení recyklace komunálních odpadů na stanovené cíle a

c) zásadní redukce množství směsných odpadů (dle Evropské komise do roku 2030 o 50 %).

Jednou z cest k dosažení těchto cílů je navázat na primární třídění do barevných kontejnerů dále technologické dotřídění a také třídění SKO na moderních třídících linkách, které dále navýší podíl materiálově využitelných odpadů. Z vytříděné nerecyklovatelné frakce s energetickým obsahem lze vyrobit hodnotná paliva z odpadů (TAP) pro energetické využití v regionálních teplárnách, či dalších energetických zdrojích. Je to moderní trend i v ostatních evropských státech.

Redakce - Lze v této oblasti využít veškerý směsný komunální odpad?

Samotná legislativa neumožňuje využít veškerý směsný komunální odpad na energetické využití. Nebylo by pak možné splnit zákonné cíle hierarchie odpadů, které se týkají recyklace. To plyne z jednoduchého matematického posouzení čísel ohledně produkce odpadů v ČR. Dalším aspektem je skutečnost, že Česká republika již v současnosti potřebuje ročně cca 770 000 tun neupraveného směsného komunálního odpadu pro své stávající spalovny komunálních odpadů (ZEVO). Toto množství odpadu bude energeticky využito v původním stavu, tedy jako netříděný/neupravený SKO. Pokud v budoucnu vznikne ke stávajícím čtyřem spalovnám na SKO ještě nějaká další spalovna, pak je třeba její kapacitu dále k uvedenému číslu přičíst. To jsou směsné komunální odpady, které nebudou tříděny či jinak upravovány, ale budou energeticky využity.

Pokud máme jako Česká republika k roku 2035 splnit zákonný cíl recyklace minimálně 65 % komunálních odpadů, pak ostatní směsné komunální odpady bude třeba technologicky třídit a upravovat. Je potom logické a racionální, že nerecyklovatelné a energeticky bohaté zbytky po třídících linkách budou využity v palivech z odpadů (TAP), a to v regionálních energetických zdrojích.

Redakce - Co to pro obce do budoucna znamená? Jedná se o vhodnou alternativu ke skládkování, které se bude dále zdražovat?

Pro obce je klíčové zejména to, aby dokázaly v budoucích letech navýšit své výsledky třídění na zákonem požadovaných minimálně 70 % k roku 2035. To současně znamená zásadní potřebu snížení produkce SKO. Za to jsou dle zákona odpovědné obce. Jinak jim hrozí sankce a dále by ani Česká republika nesplnila své legislativní povinnosti.

Dotřiďovací linky a třídící linky na SKO, v kombinaci s výrobou TAP, jsou proto důležitou součástí budoucího technologického mixu v ČR. Současně tato cesta velmi efektivně omezuje množství odpadů jdoucí na skládky. Ty jsou redukovány jen na zcela nevyužitelné frakce po třídění. Tím obce rovněž uspoří na nákladech za stále dražší skládkování.

Zároveň obce v případě TAP, oproti jiným řešením, neplatí za spalování inertních odpadů, které jsou v nemalém podílu zastoupeny v neupraveném SKO. Řada obcí a měst již chápe svou odpovědnost v dané věci a připravují, či realizují kapacity tohoto druhu, a to buď samostatně, nebo ve spolupráci s privátními firmami z oblasti odpadového hospodářství (pro příklad viz níže video -  Ostrava staví linku na třídění směsných komunálních odpadů a výrobu TAP, a nebo další video - Havířov připravuje třídící linku na směsné odpady).

Zdroj: web České asociace odpadového hospodářství - na dotazy redakce webu Komunální ekologie odpovídal Petr Havelka, výkonný ředitel ČAOH