Odpady a obce – prezentace odborníků potvrdily, že zálohování zdraží lidem odpady i nákupy potravin

S ohledem na to, že někteří zainteresovaní politici neříkají v dané věci veřejnosti a starostům opakovaně pravdu a sdělují, že náklady drahého zálohovacího systému ponesou výrobci nápojů, tedy ti, kteří zálohování sami silně prosazují, je vhodné připomenout si, co ukázaly prezentace osob z praxe, zaměřené právě na otázku finančních dopadů zálohovací novely.

Nejprve pohovořil o dopadech na obce a obecní rozpočty zástupce městské svozové společnosti EKO servis Zábřeh, pan Milan Doubravský. Společnost je ve vlastnictví města.

Klíčové závěry, které z jeho prezentace vyplynuly, jsou tyto:

Dojde ke snížení množství plastů ve žluté nádobě o PET lahve, a to v míře 11,7 %, přibudou ostatní méně recyklovatelné plasty. Nedojde ke snížení intervalu svozu, protože to nelze a tedy cena svozu plastů se nesníží. Dojde k poklesu příjmů městské firmy za druhotné suroviny. Dojde k poklesu odměn za třídění na třídící lince města. Nebude se měnit počet zaměstnanců, ale zvednou se náklady třídící linky. Celkem dojde k navýšení nákladů za třídění plastů ve výši cca 600 000 Kč oproti stavu, pokud by zálohy zavedeny nebyly. Náklad na občana za odpadové hospodářství obce se po zavedení zálohování PET lahví navýší o cca 44 korun, jen co se týká PET lahví. Město bude muset pravděpodobně navýšit poplatek občanům za odpadové hospodářství. Kompenzace navrhované novelou v dalších letech v žádném případě obci nové vysoké náklady nezaplatí. Podrobněji je vidět dopady zálohovací novely níže na slidech prezentace.

Následovala prezentace zástupce provozovatele třídící linky a zároveň svozové společnosti FCC Česká republika, pana Libora Luňáčka.

Klíčové závěry, které z jeho prezentace vyplynuly, jsou tyto:

PET lahve tvoří na třídící lince cca 12 % hmotnosti plastového odpadu na třídící lince. Sdělil, že PET lahve na třídících linkách vyprodukovaly cca 67 % výnosu ze všech obchodovatelných plastů. Zájem o recyklaci PET má řada recyklačních průmyslů, kdy právě to činí dlouhodobou dobrou cenu této druhotné komodity na trhu. Náklady na provozování třídících linek rostou v čase, spolu s řadou nových legislativních nároků. Pokud by bylo zavedeno zálohování PET lahví a komodita by z tržního prostředí uměle přešla do soukromého monopolního systému, pak třídící linky a obce přijdou o 67 % výnosů z tříděných plastů. To celkově zhorší možnosti třídění plastů a zdraží služby zpracování plastového odpadu pro obce o cca 100 %. Privátní třídící linky navíc budou muset pravděpodobně propouštět zaměstnance, a to cca na polovinu stavu. V prezentaci byl ukázán příklad dopadů zavedení záloh na Slovensku, kde nadpoloviční část pracovníků třídících linek musela přijít o práci.

Jako další následovala prezentace zástupce maloobchodní sítě prodejen na venkově, společnosti COOP, přednesená panem Miloslavem Hlavsou.

Klíčové závěry, které z jeho prezentace vyplynuly, jsou tyto:

Obchodníkům se zálohováním výrazně navýší náklady. Ty budou muset přenést do cen dalších výrobků. Proto jsou také obchodníci výrazně proti zavedení povinného zálohování a proti vracení odpadů do prodejen s potravinami. Prodejny, které nebudou vykupovat PET lahve, budou mít odliv zákazníků do velkých prodejen ve městech a bude jim hrozit uzavření. Sdělil, že náklady jen na pořízení automatů jsou od 600 000 do 2 000 000 Kč a že to jsou náklady pro malé prodejny nereálné. Další náklady jsou se stavebními úpravami a s provozem. Náklady s provozem zálohování jsou i bez automatů a navíc na to obchody nemají skladové plochy. Shrnul studie nákladovosti zálohování pro celý sektor, které vycházejí na více 5,5 miliardy, investičních nákladů a provozní náklady cca 3 miliardy. Podtrhl, že zálohování jednorázových PET lahví a plechovek v žádném případě nelze srovnávat se zálohováním opakovaně použitelných skleněných lahví, třeba od piva. Upozornil na výrazné zhoršení hygienických standardů při vracení a skladování ulepených nezaviretelných plechovek od nápojů s obsahem sladkých sťáv, s plísněni a s hmyzem. Toto do prodejen potravin ve 21. stolení opravdu nepatří. Sdělil, že v ČR máme velmi dobře fungující systém třídění do barevných kontejnerů. Podtrhl také to, že ČR musí splnit cíle u všech komunálních odpadů, kdy PET lahve a plechovky znamenají jen pouhé 1,3 % z celkových komunálních odpadů. Zálohový systém s plněním ostatních cílů nejen, že nijak nepomůže, ale citelně zkomplikuje plnění cílů a fungování a financování celého systému i pro ostatní složky odpadů. Jako možnou alternativu označil cestu digitálního zálohování, nazývanou také jako třídění s QR kódy (DDRS), která má dvě zásadní výhody oproti navrhovanému zálohovému systému. Využívá stávající sběrnou infrastrukturu, je tedy násodbně levnější a za druhé je použitelná do budoucna pro řadu ostatních typů obalů. Naopak zálohování v automatech je extrémně drahé a neumí pomoci se sběrem ani všech PET lahví, ani všech plechovek, natož s paletou jiných druhů obalů. V tomto je ministerstvem navrhovaný systém zcela nekonkurenceschopný.

Kritický postoj k návrhu novely sdělil za obchodníky aktuálně také Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Podtrhl rovněž to, že novela MŽP přinese zdražení občanům a navýšení nákladů obcím. Tedy, že novela je proinflační. Celý článek je možné přečíst zde Deník: Zdanění letáků poškodí české seniory i drobné podnikatele, říká Prouza

K těmto prezentacím a postojům bylo ze strany na konferenci přítomného zástupce ministertsva životního prostředí sděleno, že povinné zálohování nezvedne náklady ani lidem, ani obcím, že náklady na celý systém ponesou výrobcí nápojů. A že důkazem neexistence negativních dopadů zálohování, je Ministerstvem životního prostředí vyhotovená online kalkulačka na webu MŽP.

Po shodě spektra odborníků z různých částí a segmentů obcí, průmyslu a služeb, kterých se zavedení zálohování dotkne a kteří se shodují na tom, že zálohování PET lahví a plechovek se negativně promítne jak do rozpočtu obcí, tak do peněženek občanů, se na závěr sluší citovat také stanovisko odborné vládní komise, která se hodnocením dopadů navrhované legislativy profesionálně zabývá, a to z důvodu, aby chránila celospolečenské zájmy.

Komise Legislativní rady vlády sděluje ve svém stanovisku široké množství zásadních připomínek. Komentuje, že materiál MŽP trpí zásadními nedostatky, že dopady zálohování na občany, obce a další účastníky systému budou vysoké a že neplatí to, co k tomu říká ministr Hladík, tedy že náklady ponesou výrobci nápojů (tedy ti samí, kteří novelu za každou cenu prosazují). Vládní Komise přímo říká: "Takto vysoká suma nákladů nutně zatíží všechny dotčené ekonomické subjekty, a to včetně prodejců, obcí, konečných spotřebitelů a státu nevyjímaje. Předkladatel tvrdí, že náklady systému ponesou výrobci. Je zcela evidentní, že výrobci nebudou kvůli zálohovému systému snižovat své marže, zisk, ani své dividendy. Vysoké náklady tohoto nového systému se přenesou na zákazníka a ve svém důsledku povedou k dalšímu nárůstu cen potravin a spotřebního zboží. Související otázkou jsou také realizované investice do třídících linek na odpady ve velkých městech jako Praha, Brno, Ostrava, které byly realizovány v posledních letech v řádu stovek milionů korun. Se zavedením zálohového systému hrozí zmaření části těchto investic a zejména růst nákladů na jejich provoz v důsledku „selekce“ ekonomicky nejzajímavějších komodit (PET, hliník) do zálohového systému. Tato otázka není v RIA řešena ani vyhodnocena u jednotlivých variant."

Stanovisko Komise LRV zde na webu ČTK komentují také Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Hospodářská komora ČR.

Prezentace zástupce městské svozové společnosti EKO servis Zábřeh, pana Milana Doubravského.

Prezentace zástupce svozové společnosti FCC Česká republika, pana Libora Luňáčka.

Prezentace zástupce maloobchodní sítě prodejen na venkově, společnosti COOP, pana Miloslava Hlavsy. 

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství, www.caoh.cz