Odpady a software pro řízení dopravy - jde to vůbec dohromady?

Zkusme si na položené otázky odpovědět

Odpady je nutno svézt, zpracovat, uložit nebo recyklovat, rozvézt výsledné produkty... Všechny uvedené činnosti souvisejí s provozem vozidel či mechanizmů. Jejich provoz zákonitě generuje značné náklady. A možnost tyto náklady evidovat, řídit, nebo dokonce snížit určitě stojí za zamyšlení.

Exaktně spočítat rentabilitu producenta odpadu, mít jednoznačné podklady pro stanovení ceny pro výkup či svoz odpadu, nebo dokonce optimalizovat svozové trasy?

Takové výpočty musí vycházet z reálných základů – evidence nákladů: mzdy osádek, spotřeba paliva a mazadel, oprav, náhradních dílů, ... Pokud chceme výši nákladů ovlivnit, je nutné evidovat a hlídat servisní intervaly strojů, garanční prohlídky, revize, řidičské, strojnické a profesní průkazy osádek, lékařské prohlídky, apod. o silniční dani nemluvě.

Pokud se řízená vozidla a mechanizmy počítají v desítkách či stovkách, jedná se o úkol pro sofistikovaný softwarový systém.

A zákonitě vyvstane otázka:

Lze si takový SW systém opatřit?

Lze, a to dokonce několika způsoby:

1. Najít opravdu profesionálně vyvinutý systém od specializované firmy. Ano, takové systémy opravdu existují, a nabízejí se jako samostatné řešení s možností propojení na již provozovaný SW.
2. Spokojit se s dílčím řešením, a slibem „to Vám dovyvineme“.
3. Jako součást komplexních IS, vyvinuté stylem „all in one“ na stejné platformě a s vyšším či nižším stupněm integrace.
4. Nechat si software vyvinout na zakázku.

Zkusme se nad předchozími možnostmi zamyslet:

První způsob je samozřejmě ideální. Pokud se podaří najít dodavatele se znalostí problematiky a systém, který se v podobných podmínkách osvědčil, je téměř vyhráno. Výrazně se sníží riziko nedorozumění (dodavatel i klient používají stejnou terminologii), kromě toho zkušený dodavatel a osvědčený systém dokáže splnit většinu našich potřeb a požadavků bez nutnosti dovývoje či přepracování. Obava z propojení s ostatními softwarovými systémy je zcela zbytečná (a někdy cíleně vyvolávaná). Běžně dostupné nástroje na mezisystémovou komunikaci zajistí dokonalou integraci, takže uživatel má k dispozici potřebné údaje, i když pocházejí z různých systémů.  

Druhý způsob přináší riziko nejdražší a nejdelší cesty k neúspěchu. Bude totiž ohýbat a doplňovat již existující řešení. Výsledek závisí na otevřenosti systému, který bude předmětem popsaných operací – čili na vlastnosti, kterou v okamžiku výběru stěží dokážeme ohodnotit. Další otázkou je (při vší úctě) orientace řešitelského týmu v nových podmínkách, protože nedorozumění přináší rozsáhlé důsledky. Vše může samozřejmě dopadnout k plné spokojenosti klienta, přesto je na místě maximální opatrnost, a to už při uzavírání smlouvy.

Třetí způsob se na první pohled jeví jako ideál – pokud budou všechny moduly systému (tj. i okrajové – např. doprava) stejně propracované a integrované (pozor – jednotná platforma neznamená nutně dokonalou integraci!). V opačném případě hrozí dovývoj, ale v podstatně větším rozsahu a s vyšším rizikem.

Cílem čtvrté varianty je zakázkově programovaný systém - „na míru“, dokonale přizpůsobený požadavkům a potřebám. Podmínkou je ale dokonalé zadefinování požadavků a potřeb hned v počáteční fázi vývoje. Je samozřejmě nutno počítat s cenou odpovídající zakázkovému vývoji, a časem odpovídajícím rozsáhlosti úkolů.

A co by měl takový SW obsahovat?

Všechno ...... Zkusme tento požadavek rozebrat podrobněji.

Příprava výkonu podle druhu

- Svoz TKO – tj. pravidelné, plánované výkony - možnost optimalizovat svozové trasy, ovšem s respektováním specialit takového typu provozu.

- Svoz odpadu od pravidelných producentů – přehled umístěných kontejnerů, termínů vyvážení, a pokud se sváží soupravami schopnými pobrat naráz více kontejnerů, tak opět možnost trasy optimalizovat.

- Svoz podle nahodilých objednávek – přehledně zobrazit objednávky, umožnit naplánování přistavení kontejnerů i jejich odvoz, samozřejmě s minimalizací km ujetých přepravníkem bez kontejneru.

- Vše zobrazit formou známé „dispečerské plachty“ s možností zásahů dispečera.

- Výstupem by měla být možnost prokazatelně předat úkoly osádkám – např. tisk stazek.

Vyhodnocení výkonu.

To je samo o sobě komplex činností. Měl by odpovídat dokladům a podkladům, které dopravní útvar předává dál.

- Vyúčtování – čili výpočet ceny provedeného výkonu.

- Vyfakturování svozu kontejnerů (samozřejmě včetně likvidace či uložení svezeného odpadu).

- Výpočet skutečných nákladů až na jednotlivého producenta.

- Podklady pro mzdovou účtárnu.

- Evidence svezených, zpracovaných či uložených odpadů, rozlišení podle tříd, ....

- Evidence spotřeby PHM. Výhodou může být někdy zatracované jindy vyžadované normování spotřeby.

- Informace o vlastní činnosti – výkony, tuny, kubíky, kilometry, kolik čeho odkud kam, atd....

Podporu řízení technického stavu provozovaných vozidel a mechanizmů – evidence na úrovni známých „vozových sešitů“ je pouze základem.

Ekonomické hodnocení parku – někde se vžil termín „hospodářské listy“.

Podpora „personalistiky“ – ohlídat platnost prohlídek, průkazů, školení, ...

Další „drobné“ výhody jako přiznání silniční daně, či avizování konce platnosti prohlídek a revizí už jenom doplňují celkový obrázek.

Samostatnou otázkou je vlastní záznam provozních skutečností, kde jedním pólem je manuálně vypisovaný doklad a druhým dokonalé palubní záznamové zařízení.

Na první pohled seznam funkcí, z nichž většinu nalezneme prakticky v každém informačním systému. Proč tedy samostatný modul či systém pro dopravu? Pokud se smíříme se skutečností, že pro každý z modulů informačního systému připravíme pomocí kalkulačky a excelu vhodné podklady (údaje vybrané z prvotních dokladů), budeme je do každého modulu vkládat samostatně, a rezignujeme na vzájemné logické vazby, pak si vystačíme bez speciálního dopravního modulu.  

Pokud se nehodláme smířit s výšeuvedeným postupem, nezbývá, než najít řešení obsahující funkce uvedené v předchozích sedmi bodech, ale zároveň dokonale provázané a zohledňující logiku provozu, s vyloučením duplicit, s kontrolou vzájemných vazeb, ...

Závěrem tohoto výčtu funkcí uvedu několik specialit, se kterými málokterý (pokud nějaký) obecný fakturační, mzdový či jiný systém dokáže pracovat: veličiny měřené v motohodinách, strojhodinách, tunokilometrech; ustanovení legislativních norem zabývající se dopravou odpadů nebo dopravou obecně (zákon 185/2001 sb. o odpadech, zákoník práce, zákon o DPH, daňové zákony, a pokud přepravy spadají do působnosti vyhl. 561/2006, ADR, ....).

Předchozí výčet se pohybuje na úrovni pověstné špičky ledovce, skutečnost je ještě daleko zajímavější .... 

Otázka dodavatele

Pro výběr dodavatele, pokud je možnost výběru, platí stejná pravidla jako u jakéhokoli jiného softwaru. Přesto je několik aspektů, na které bych rád upozornil: 

1. Co nejdříve do procesu výběru zapojit odborné útvary dopravy. Oni budou následně se systémem pracovat, a prostředí je natolik specifické, že formulace požadavků bez hlubšího vhledu je riziková.
2. U referencí je třeba věnovat pozornost náplni referujících dopravních útvarů. Např. požadavky kamionové dopravy a dopravního provozu v oblasti odpadového hospodářství mají dost odlišností.
3. Pokud je vybírán specializovaný dodavatel, výhodou je různorodost referenčních uživatelů – lze očekávat vyšší flexibilitu systému. Také různorodost navazujících SW systémů je téměř zárukou bezproblémové integrace.
4. Konečně výhodou, plně doceněnou až v průběhu implementace, je praxe pracovníků dodavatele. Vlastní prostředí dopravního provozu je samostatným mikrosvětem, s vlastním žargonem, kde jediným zdrojem informací je empirie, a praxe dodavatele má cenu zlata.

Závěrem

Každá firma zabývající se odpady je denně postavena před řešení logistických problémů, a použití speciálního softwaru může mnohé usnadnit. Názory prezentované v tomto článku si jeho autor vytvářel a tříbil po dobu více než třiceti let působení v dopravě, i vývoji a aplikování softwarových dopravních systémů. Pomůže-li přečtení této stati vyhnout se některým úskalím výběru potřebného SW řešení, byl jeho účel naplněn měrou vrchovatou.

Autor: Jiří Pech, spolumajitel firmy HOBL & PECH, s.r.o.

Zdroj: ČAOH (www.caoh.cz) - edukativně-reklamní sdělení