Odpady: Celio: „Říkalo se tomu skládkový komplex“
V aktuálním čísle časopisu Odpady vyšel článek popisující mnohé pozitivní aktivity v provozovně společnosti Celio, která se postupně stala moderním recyklačním místem pro úpravy a využití odpadů. Společnost Celio je členem České asociace odpadového hospodářství. Společnost Celio, podobně jako další členové ČAOH těmito svými kroky přispívají k postupnému reálnému naplňování nových evropských cílů obsažených v balíčku k oběhovému hospodářství. Jen tak dál!
Na počátku byla jen skládka. Nyní se v zemi nikoho mezi Mostem a Litvínovem rozvíjí provoz mnohem komplexnější
Těsně vedle chemické továrny, na dohled bývalých růžodolských lagun a na hraně bývalého velkodolu Ležáky vznikly v devadesátých letech minulého století skládky Chemopetrolu.
Šlo o sektorové skládky pro tři typy odpadů – pro ostatní a komunální odpad (nyní s kapacitou 1,9 mil. m3), čtyřmi kazetami pro nebezpečné odpady (540 tisíc m3) a kazetou pro inertní odpad (380 tisíc m3). „Zpočátku se tomu říkalo skládkový komplex. Nedělalo se nic, jen se čekalo, co kdo přiveze. Firma byla personálně předimenzovaná, měla spousty ředitelů, byla hluboce zadlužená a neměla na výplaty,“ vzpomíná Ing. Jindřich Kauca, který v roce 2001 přišel do představenstva společnosti.
Od nijakých začátků se však skládka i její okolí začalo pozvolna měnit. Laguny v Růžodole, jedna z největších starých zátěží u nás, byly postupně sanovány. Povrchový důl se mění v rekreační Jezero Most a ze skládky Chemopetrolu je privátní společnost Celio, a. s., vlastněná dvěma osobami. „Od 2010, kdy jsme firmu koupili, jsme s mým společníkem Ing. Miroslavem Hájíčkem začali realizovat spousty projektů,“ říká Ing. Kauca, současný spoluvlastník a obchodně provozní ředitel Celio „Jednou z prvních věcí byl logistický park, abychom byli schopni nějaké odpady přivézt. Pak se vybudovala biodegradační plocha, začali jsem biodegradovat zeminy a stavební sutě. Postavili jsme také průmyslovou kompostárnu a provoz na zpracování pneumatik a technické pryže.“
Alternativní palivo
Největším projektem, do něhož se zatím v Celio pustili, je vybudování centra pro třídění a mechanickou úpravu odpadů a výrobu tuhého alternativního paliva z odpadů.
„Ročně se u nás otočí přes sto tisíc tun odpadů, z nichž větší část, přes 50 procent, je využita. Snažíme se, aby to procento rostlo. Proto jsme vybudovali linku na výrobu paliva s kapacitou desítek tisíc tun ročně. Využijeme na ní materiály, které dříve končily na skládce, například odpady z automobilového průmyslu. Jsme také jedna z mála firem, která na palivo drtí a zpracovává vysloužilé pražce.“
Pro výrobu alternativního paliva se využívaly také zbytky z lagun v Růžodole i dovezené z ostravských lagun Ostramo. „Palivo z lagun, je to vcelku jednoduchý, stabilní materiál, který cementárna La Farge spaluje v palivovém mixu,“ vysvětluje Ing. Kauca. Navážení kalů z ostravských lagun na skládku v Celio vzbudilo před několika lety velké emoce. „Nechci diskutovat o situaci kolem ostravských lagun, ale je škoda, že se to nedotáhlo. Materiál k nám byl navezen v roce 2011 a od té doby se nic neděje, ačkoliv je v lagunách ještě nejmíň devadesát tisíc tun materiálu. Ostravské kaly jsou něco jako mizerné hnědé uhlí s výhřevností mezi 10-12 GJ, cementárna by je bez problémů namíchala do svého paliva a spálila.“
Na jaře tohoto roku byla v Celio zkolaudována třídírna separovaného odpadu, která dosud v okrese Most chyběla. „Je to zcela nový provoz, v současnosti se zajíždí a vychytáváme mouchy,“ říká Ing. Kauca. Zbytky z třídicí linky jdou rovněž do alternativního paliva. Dalším cílem bude dotřiďování směsného komunálního dopadu a využití jeho podílů.
Komplexní centrum
Co dva společníky žene do stále nových projektů? „Tím že jsme jen dva, se velmi rychle rozhodujeme, u nadnárodní firmy trvají rozhodovací procesy mnohem déle. U nás je od rozhodnutí k realizaci velmi krátká cesta. Měli jsme také možnost cestovat a prohlédnout si technologie v zahraničí. A nikdo nám neházel klacky pod nohy - takové štěstí jiní neměli. Všechno co jsme vydělali, jsme zpětně investovali. Teď si myslím, že zákazníkům nabízíme komplexní službu. Máme zákazníky, například dceřiné firmy japonských matek, kteří nechtějí, aby jejich odpad končil ve skládce. Pro ně je to image, že se chovají odpovědně a my se jim v tom snažíme vyjít vstříc.
Zdroj: Ing. Jarmila Šťastná, šefredaktorka časopisu Odpady, převzal web České asociace odpadového hospodářství, www.caoh.cz
Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"
