Odpady: Digitalizace nabízí levnější a efektivnější systém. I v odpadovém hospodářství

Návrh nové evropské směrnice k obalům, která zpřísňuje podmínky pro využití i recyklaci obalů, považuje zálohování za možný nástroj, jak zajistit vysokou návratnost obalů do recyklace. Původní návrh nastavil cíl devadesát procent tříděného sběru jednorázových obalů (PET lahví a hliníkových plechovek) v roce 2029 s povinností zavést na ně zálohový systém. Nedávno však Rada EU tento požadavek upravila: zálohový systém nemusí povinně zavádět země, která podle dat za rok 2026 dosáhne úrovně tříděného sběru vyšší než 80 %, a má jasný plán, jak sběr do roku 2029 dotáhnout na požadovaných devadesát procent.

V třídění a sběru PET lahví se již dnes Česká republika pohybuje na úrovni zhruba 80 %. Problém však může být u hliníkových plechovek. Jejich cílený sběr u nás není zatím dostatečně rozvinutý, protože cíle nebyly historicky stanoveny. Generální ředitel autorizované obalové společnosti EKO-KOM Zbyněk Kozel se vyjádřil v tom smyslu, že zatímco cíle pro PET lahve bez problémů plníme, nesplněné nové vysoké cíle pro hliníkové plechovky mohou nakonec vést k nutnosti v budoucnosti zálohový systém zavést.

Jak to uděláme

Ministerstvo životního prostředí intenzivně prosazuje návrh zálohového systému, v němž by se tyto jednorázové obaly od nápojů odevzdávaly do speciálních automatů ve všech prodejnách potravin s plochou nad 50 metrů čtverečních, ale také na čerpacích stanicích nebo v rámci online prodeje potravin s vlastním rozvozem. Dobrovolně se mohou připojit i obchody s menší prodejní plochou. Náklady na vytvoření systému jsou odhadnuty na více než 5 miliard korun, roční provozní náklady na necelé 2 miliardy korun ročně.

Ministerský návrh předpokládá zřízení zhruba 11 tisíc sběrných míst. Finální návrh evropského nařízení však požaduje vracení všude tam, kde jsou zálohované obaly prodávány. To je u nás zhruba 35 000 míst, což by systém dále prodražilo.

Zálohy by byly určeny pro obaly o objemu od 0,1 do tří litrů od nealkoholických nápojů, minerálních vod, limonád, džusů, ledových káv a čajů, energetických nápojů, piva a dalších alkoholických nápojů. Výše zálohy by se mohla pohybovat v intervalu od tří do pěti korun – její konečná výše má být stanovena až před případným rozjezdem systému. Použité PET lahve by nesměly být sešlápnuté nebo poškozené, aby je automat bez problémů „přijal“. V menších obchodech se předpokládá ruční odběr.

Návrh takto nastaveného zálohového systému vyvolal značné kontroverze. Vydělení dvou lukrativních komodit ze separace může ohrozit stabilitu dobře fungujícího třídicího systému a odebere obcím zhruba půl miliardy korun jen za PET lahve a další stovky milionů za plechovky (tedy příspěvek EKO-KOMu), což může vést ke zdražení odpadových služeb pro občany. Některé obchody se zas brání tomu, aby byly nuceny nakládat s odpady v místech, kde se prodávají potraviny. Proti ministerskému návrhu se vyslovili skoro všichni klíčoví aktéři a opakovaně vyzvali MŽP ke stažení celé kontroverzní novely.

Jiný návrh

K tradiční podobě zálohového systému však existuje alternativní moderní digitální varianta, která využívá obaly s QR kódy. Jde o zálohový systém označovaný zkratkou DDRS (Digital Deposit Return System). Na semináři, který nedávno proběhl v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR pod záštitou Výboru pro životní prostředí a řady poslanců, byl představen návrh řešení společnosti ActumDigital na základě inspirace z Rakouska (DigiCycle) a Belgie.

Digitální systém je založen na jednoduché aplikaci, kterou si lze stáhnout a nainstalovat do mobilního telefonu. Každý obal nese svůj unikátní QR kód, stejně jako kontejner / klasická žlutá popelnice, kam je možné vracet zálohované obaly. Ta je součástí běžné sběrné sítě v obcích, nebo může být umístěna tam, kde je to pro vracení obalů nejvýhodnější (video zde).

Při „vracení“ PET lahve nebo plechovky naskenuje zákazník QR kód na kontejneru i QR kód na obalu a vhození potvrdí jedním klikem v aplikaci – to je vše. V aplikaci dojde k transakci, záloha je zákazníkovi vrácena zpět na účet nebo do elektronické peněženky. Pro ty, kdo nemají chytrý telefon, budou k dispozici žluté popelnice s jednoduchým scannerem, který vytiskne doklad.

Podle Jana Mračka z Hospodářské komory je digitalizace cestou vpřed. „Systém fakticky chystáme pro rok 2030–2035, do té doby se digitalizace nepochybně posune ještě mnohem dále. Opravdu chceme i za deset let nosit nesešlápnuté PET lahve jako odpad do obchodu, kde nám vyplatí pár korun?“ uvedl Mraček. Na hlasy, že lidé nemají mobil nebo aplikaci a použití QR kódů nezvládnou, říká: „Před patnácti lety se řešilo použití QR kódů v bankovnictví: zda je to možné a bezpečné a jak budou lidé reagovat. A teď už QR kódy používají všichni zcela běžně.“ Ostatně podle dat Českého statistického úřadu u nás využívá chytrý mobil 82 % populace a 63 % lidí přes něj již nyní nakupuje.

Potenciální podvody vedoucí k neoprávněnému získávání vyplacených záloh (falšování kódů, opakované vrácení na stejný kód atd.) se v systému minimalizují pomocí vícenásobného ověřování. Silná je také ochrana systému z hlediska kybernetické bezpečnosti, zejména ochrana dat v mobilech uživatelů.

Náklady na potenciální zavedení digitálního systému analyzovala studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Zřízení takového systému by mělo stát něco přes 1,1 miliardy korun (tedy zhruba čtyřikrát méně než u tradičního systému), provozní náklady odhaduje studie na necelou půl miliardu, tedy zhruba na třetinu nákladů tradičního systému.

Výhody systému

Jaké jsou výhody digitálního systému oproti navrhovanému? Především nebourá zavedený synergický systém třídění v obcích. Zachován zůstává vysoký počet sběrných míst pro občany (kolem 175 000 sběrných kontejnerů) a není třeba budovat unikátní, zcela novou infrastrukturu sběru a třídění. „V digitálním systému využijeme stávající infrastrukturu, necháme obyvatele a konečné spotřebitele využívat to, na co jsou zvyklí, a nebudeme je nutit, aby si zvykali na něco nového, protože třídit už dnes umíme dobře,“ vysvětluje Štěpán Csiba ze společnosti ActumDigital.

„Digitální zálohy neobtěžují lidi, protože obaly se vrací do stejných barevných popelnic tak jako nyní. Není při něm žádná duplicitní doprava, vše se sváží tak, jako doposud. Digitální řešení je tedy pozitivní i z hlediska uhlíkové stopy,“ řekl Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství. „Navíc hodnotné suroviny zůstávají v systémech obcí, které o jejich hodnotu mohou snižovat náklady na ostatní odpady,“ dodal.

Velkou výhodou digitálního systému je možnost jeho jednoduchého rozšíření i na další typy odpadů, což u sběrných automatů na PET lahve a plechovky není možné. Evropské tažení za maximální recyklací předpokládá, že by se zálohové systémy měly v blízké budoucnosti dále rozšiřovat. Ostatně Ministerstvo životního prostředí aktuálně svolává jednání k možnosti zavedení digitálního sběrového systému na vrstvené obaly, tedy obaly typu tetrapak. Digitální systém DDRS se dá na další komoditu rozšířit poměrně snadno – stačí přidat QR kód na zálohovaný výrobek i kontejner, kam se budou vracet.

Pilotní projekty

V roce 2021 proběhl v Horních Rakousích pilotní projekt, který byl inspirací i pro český návrh. V regionu s 1,5 milionu obyvatel ho realizovala společnost Digi-Cycle GmbH, založená jako společný podnik odpadářských společností ARA a Saubermacher. Pilotního projektu se v daném regionu zúčastnila každá šestá domácnost a vytříděnost PET se zvýšila do požadované míry. Nabyté zkušenosti byly využity i pro další komodity, například pro sběr kávových kapslí nebo sběr lithiových baterií.

Společnost Madeta má v plánu od příštího roku vyzkoušet digitální systém na tetrapaky, kterých se v ČR produkují desítky milionů ročně. „Každý obal od Madety bude mít unikátní QR kód, který se aktivuje ve chvíli, kdy projde pokladnou, aby se pak dal naskenovat při odevzdání k recyklaci u kontejneru,“ vysvětluje Petr Tichý ze společnosti Madeta. „Rádi bychom, aby se k nám připojili další výrobci tetrapaků,“ dodal s tím, že logické je třídit na vysokou úroveň všechny obaly, ne jen vybrané dva druhy.

Ohlasy odborné veřejnosti

Naprostá většina odborné veřejnosti zavedení tradičních záloh dlouhodobě aktivně odmítá, idea zřízení digitálního zálohového systému je však přijímána vesměs pozitivně.

Jan Mraček z Hospodářské komory konstatuje: „Digitalizace vede ke zlevnění procesů, zefektivnění činností a je logické, že i u sběru a třídění obalů i zálohování PET a plechovek má své místo.“ V reakci na vývoj evropské legislativy říká: „Ať dopadne evropské nařízení jakkoliv, budeme nuceni zavést několik EPR systémů k řešení sběru, kde bude výhodné zavést digitální řešení.“

S tím souhlasí i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza: „Systém, který spustíme dnes, uzamkne stav na dalších 10–15 let. Chystají se další EPR systémy. Nechceme desítky kolektivních systémů, každý na něco jiného, desítky reportingových pravidel a smluv.“ A poznamenává, že pro vracení obalů je nejdůležitějším atributem pohodlí a jednoduchost pro zákazníka. Finanční motivace je až na dalším místě.

„Naší odpovědností jako samospráv je vytvořit jednoduchý, srozumitelný, přehledný systém, který bude nekomplikovaný a komfortní,“ říká místopředseda Svazu měst a obcí ČR Pavel Drahovzal. „Z naší pozice jako samospráv je to logické, protože my za systém a jeho fungování poneseme odpovědnost, budeme ho prezentovat obyvatelům a poneseme i negativní dopady, pokud nebude funkční. Neradi bychom zaváděli a podporovali systém, na jehož konci bude mnohonásobné zdražení odpadového hospodářství pro města a obce. Třídicí systém funguje už 25 let. Povedlo se mu občany motivovat ke starosti o životní prostředí a probudit v nich osobní odpovědnost za jeho stav. Teď jdeme do další fáze, kdy hledáme, jakým způsobem jejich individuální odpovědnost ještě dále zacílit,“ dodal.

Jarmila Šťastná, časopis Odpady, červen 2024