Odpovědi ČAOH na dotazy k POH ČR pro Moravské hospodářství

Čtenářům webu ČAOH nyní přinášíme nezkrácené dotazy a odpovědi k tomuto velmi důležitému tématu. Celý článek s názvem "Příštích deset let s odpady" lze nalézt také pod tímto odkazem v aktuálním čísle Moravského hospodářství.

Jak hodnotíte podobu Plánu odpadového hospodářství pro roky 2015-2024, ve které jej v druhé polovině prosince schválila vláda?

Nový POH ČR je podstatně realističtější než návrh, který MŽP zpracovalo a předložilo na konci roku 2012. Ten byl poměrně ostře a široce odmítnut, mimo jiné i proto, že byl silně založen na protitržním základu kontroverzní strategie ISNO a na silné centralizaci řízení odpadového hospodářství v ČR. Byly v něm rovněž nesmyslné predikce vývoje produkce odpadů a další nereálné věci. Je pozitivní, že aktuální plán je v oblasti výhledu budoucí produkce odpadů mnohem realističtější, některé problémové věci však bohužel přetrvaly, ale je jich o poznání méně.

Ekologové například kritizují údajné snížení recyklačního cíle. Sdílíte tento názor?

Nechci hodnotit názor ekologů, ale asi je vhodné připomenout, že aktuální nová evropská strategie skutečně poměrně citelně tlačí na co největší míru třídění, recyklace a dalšího zpracování směsných odpadů. A to je jistě dobře. Jednotlivé cíle evropské strategie možná ještě budou upraveny tak, aby více odpovídaly ekonomickým možnostem všech států v EU, ale základní cesta důrazu na třídění, úpravy odpadů a recyklaci bude jistě zachována. Odpady jsou cennou surovinou a je třeba je co nejvíce zpracovávat, třídit a využívat jednotlivé frakce ekonomicky vhodným způsobem. Nikoli je např. spálit jako neupravenou směs (obsah černých popelnic). Toto bohužel nový POH ČR stále dostatečně nereflektuje, což je velká škoda a dříve nebo později se to bude muset stejně upravit do souladu s cíli EU. Je pravdou a je s podivem, že v POH je nyní vytvářen spíše prostor pro nové spalovny odpadů, které jsou však zároveň tím nejdražším způsobem, jak s odpady naložit. Poměrně známým faktem je, že průměrná cena za spálení jedné tuny odpadu v evropských spalovnách je cca 100 euro, tedy 2750 Kč. Nyní jsou v ČR náklady na tunu méně než poloviční. Mohou si takové navýšení občané v ČR skutečně dovolit? Je zřejmé, že nezbytné v žádném případě není, cesta s vyšším důrazem na recyklaci je levnější.

ČAOH upozorňovala, že před schválením Plánu odpadového hospodářství nebyla k dispozici žádná analýza jeho ekonomických dopadů na firmy a obce. Přišlo nakonec ministerstvo s nějakou analýzou?

Ministerstvo analýzu na základě požadavku MPO, Hospodářské komory a ČAOH nakonec formálně zpracovalo. Bohužel, a to je zásadní, nebylo dodrženo slovo, že analýza bude k dispozici k připomínkování před zasláním POH do vlády a že připomínky budou před schvalováním POH vypořádány a zapracovány. To se nestalo. Ptáme se proč? Tento postup MŽP je skutečně velmi obtížně akceptovatelný. Osobně neznám firmu, která by schvalovala svoji strategii na dalších deset let bez alespoň elementární diskuze k ekonomickým aspektům strategie. S původci odpadů (obce, firmy), ale ani s celým odpadářským sektorem toto prostě nikdo před zasláním materiálu do vlády nekonzultoval. Jaké dopady tedy bude strategie mít, kdo to zaplatí? Odpověď je jednoduchá, vždy to zaplatí občané a firmy. Politická odpovědnost za zvolený postup je zřejmá.

Pokud ne, jak závažný je to problém a očekáváte, že analýza nakonec k dispozici bude?

Když bych to chtěl odlehčit, tak řeknu, že je trochu s úsměvem, že nyní po projednání na vládě a schválení POH, již máme analýzu k dispozici… Obsah analýzy a její výstupy jsou však dle našeho názoru problém skutečně poměrně závažný (více rovněž zde). Ekonomická analýza vychází z ne zcela reálných předpokladů. Absentují v ní zásadní aspekty a jejím výstupem je víceméně potvrzení dlouhodobě ministerstvem obhajované cesty razantního zdražení skládkovacích poplatků, které neplatí nikdo jiný než původce, což je u skládkovaných komunálních odpadů zejména občan. Velmi zajímavé ale je, že v analýze vychází zcela minoritní dopad na obce. Ten hodnotíme jako silně nerealistický, dopad bude jednoznačně vyšší a čas to ukáže, to však už bude pozdě. Ale chápu, že to mohl být určitý záměr k prosazení věci, dle našeho názoru však velmi krátkozraký. Naopak dopad na živnostníky je v některých částech vyjádřen v míře až 40 – 50 % zdražení. Je otázkou, co na toto řeknou sami živnostníci. Dále analýza jaksi automaticky předpokládá, že živnostníci se budou ve velkém zapojovat do obecních systémů nakládání s odpady a že jejich doplatky se negativní dopad zdražení na občany neutralizuje, což také není realistické. Živnostníci se rozhodují svobodně a potřebují vždy možnost volby a možnost hledání nákladově efektivního řešení nakládání s odpady a toho lze samozřejmě nejlépe dosáhnout v rámci konkurenčního prostředí různých poskytovatelů služeb.

Předpokládáte, že firmy i obce budou moci na základě takové analýzy ještě nový Plán připomínkovat a že jej bude možno na základě těchto připomínek korigovat?

Ano, korekci schváleného POH vnímáme jako zcela nezbytnou. Předpokládám, že MŽP si nedovolí, byť se zpožděním neumožnit připomínkování ekonomické analýzy dopadů. Z tohoto procesu se pak jistě ukáže, že některé věci je třeba korigovat. Těch věcí ke korekci v samotném textu POH není mnoho, ale ďábel se vždy skrývá v detailu. Není akceptovatelné hazardovat s neúměrným a hlavně zbytečným zdražením služeb. Velmi cenné např. je, podívat se na srovnání výše skládkové daně v ČR a v ostatních státech při srovnání jejich ekonomické síly, tedy HDP, či parity kupní síly. Pak zjistíte, že cesta navrhovaná MŽP tedy radikální zvýšení této daně zásadním způsobem zcela zbytečně znevýhodňuje ČR (občany i firmy). Otázkou je, proč toto MŽP navrhuje?

Analyzovala si ČAOH dopady Plánu odpadového hospodářství z ekonomického hlediska sama? Mají firmy v rámci ČAOH představu, jak ovlivní jejich podnikání? Vyjdou je změny spojené s novou strategií draho?

Ano, dělali jsme si odborné odhady i nějaké analýzy. ČAOH dlouhodobě prosazuje podobné cíle jako EU, tedy orientaci na třídění odpadů, recyklaci, úpravy směsných odpadů, ale i energetické využití energeticky bohaté frakce po úpravě odpadů v zařízeních k tomu určených. Námi navrhovaná cesta splnění evropských cílů nevyžaduje razantní zdražení. Máme spočítáno, že s rezervou stačí maximálně poloviční navýšení, než navrhuje MŽP. Razantní zdražení, zamýšlené v POH, je však nezbytné pro výstavbu a zejména pro provoz nových spaloven odpadů. Stále větší část veřejnosti však již zavnímala, že ani EU tuto cestu již nevnímá jako optimální. Je třeba si uvědomit, že jakékoli zvýšení ekologických daní nemá primárně dopad na samotné odpadové firmy, ale vždy zejména na samotné původce, tedy obce, občany a firmy. Hledejme tedy zodpovědně efektivní řešení, které povede ke splnění evropských cílů, avšak s co nejmenším dopadem na peněženky občanů. Stávající POH toto řešení bohužel neobsahuje.

Dotazy formuloval Mgr. Jan Pacas, šéfredaktor Moravského hospodářství

Na dotazy odpovídal Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)

Související články:

Sedm svazů firem a obcí kritizuje MŽP kvůli analýze odpadů

Otevřená TV diskuze k novému odpadovému zákonu - Na kávě v CEMC

Na základě čeho se vláda rozhodovala? Základní připomínky k ekonomické analýze dopadů POH ČR

ČAOH: Změny v odpadovém hospodářství musí mít co nejmenší dopad na občany

Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"