Odpovědi ČAOH na dotazy Lidových novin k třídění BRKO

21. června 2016

Redakce Lidových novin oslovila Českou asociaci odpadového hospodářství s dotazy ke zkušenostem s tříděním biologicky rozložitelných odpadů v ČR. Část dotazů se týkala také připravovaného zákona o odpadech.

Plné znění dotazů Lidových novin a odpovědí Petra Havelky z České asociace odpadového hospodářství je čtenářům k dispozici níže.

Ministerstvo životního prostředí avizuje, že třídění bioodpadu patří nyní mezi jeho priority, vzhledem k tomu, že obalové odpady třídí Češi až nadstandardně dobře. Je podle Vás současná podpora, třeba i možnosti dotačních programů - na pořízení a svoz hnědých popelnic, kompostárny apod., dostatečná?

Ano, myslím, že podpora třídění biologicky rozložitelných odpadů je dostatečná, včetně podpory dotační. Kde je ale zatím stále slabé místo, je v možnostech a v nastavení využití zpracovaných bioodpadů, tedy např. výstupů z kompostáren, či bioplynových stanic v zemědělství. Vytříděných bioodpadů a zpracovaných výstupů z nich je stále více, což je pozitivní. Je ale třeba smysluplně a ekonomicky racionálně nastavit také cesty finálního využití těchto produktů. A rozumné využití v sektoru zemědělství se logicky nabízí. Chybí však motivační potřeba zemědělců tyto komodity ve větší míře využívat. To je třeba změnit.

Změní přístup k třídění tohoto druhu odpadu nový odpadový zákon s jehož zněním se nyní finišuje?

Legislativní nastavení pro třídění bioodpadů již v zákoně proběhlo v minulých dvou letech. Obce, které to ještě neměly, třídění BRKO také zavedly. Nastavení se jeví jako funkční. Bioodpady se viditelně odklání z černých popelnic, tedy ze směsného odpadu do vytříděného toku (např. do hnědých popelnic). Množství vytříděných bioodpadů tak roste. Pro obce to sice může znamenat o něco větší náklad, ale zákonné povinnosti je třeba respektovat. V tomto směru se proto neočekává nic zásadního od nového zákona.

Jak by bylo třeba občany motivovat, aby více třídili šlupky a spol?

Obecně platí, že občané v ČR každoročně více vytřídí. To je samozřejmě úspěch. Velmi cenná na tom je také skutečnost, že to lidé dělají dobrovolně, zejména v návaznosti na osvětu, práci obcí, odpadových firem apod. Jde tedy o kontinuální proces, jehož trendy jsou jednoznačně po řadu let pozitivní. Osobně bych proto nedoporučoval zavádět např. něco jako represivní motivaci, tedy systém „pokud nebudete dostatečně třídit, citelně vám vzrostou poplatky“ (více také zde). Obávám se, že to by mohlo naopak přinést problémy s černými skládkami, apod.

Je dostatečně rozvinutá infrastruktura pro třídění bioodpadu?

Ano, jedná se o postupný proces a obce k tomuto přistupují zodpovědně. Řada z nich ve spolupráci s odpadovými firmami úspěšně zavedla třídění bioodpadů ještě dříve než to bylo povinné. Ostatní to doplnily v posledním roce. Myslím, že postupem času budeme sledovat další zahušťování sítě sběrných nádob. Ale je třeba, aby to nebylo v návaznosti na nějakou zákonnou povinnost hustoty sběrné sítě, ale spíše, aby se to řídilo faktickými potřebami a možnostmi konkrétních obcí.

Jak se dle Vašich zkušeností liší přístup k třídění bioodpadu ve městě a na vesnici?

Ve městě je vyšší anonymita, takže např. v sídlištní zástavbě není vždy dobrá kvalita vytříděných složek. Je tam řada příměsí, což následně ztěžuje reálné využití odpadu. I zde je to ale o postupném vývoji a osvětě. Je dobře, že MŽP nenastavilo povinnost hnědých nádob všude, ale že to nechalo na uvážení a zkušenostech obcí a měst, které to mohou řešit např. i v rámci sběrných dvorů. Na vesnici tyto systémy fungují dobře. Fungování ve městech u bytových domů je otázka postupného vývoje. Třídění do hnědých popelnic lidem nemůžete nařídit, nefunguje to, musí na to přijít postupně sami. Výsledky ukazují, že je to možné.

Kde je podle Vás v této chvíli "nejužžší" místo v cestě za cílem roztřídit aspoň půlku bioodpadu jinam než do černých popelnic?

Cíl se netýká jen bioodpadu. Do roku 2025 je dle EU třeba recyklovat dokonce 60% veškerého komunálního odpadu. K tomu již třídění do barevných kontejnerů zřejmě stačit nebude. Odpad tedy bude třeba třídit ještě technologicky na k tomu určených moderních třídících linkách, podobně jako v zahraničí. Co největší intenzifikace tzv. uličního tříděného sběru je ale základním prvkem možného splnění cílů. Čísla ukazují, že jsme na dobré cestě. Čím více toho skončí v barevných kontejnerech, tím menší bude objem směsného odpadu, který bude třeba ještě dále upravovat a třídit.

Zdroj: S využitím dotazů Lidových novin odpovídal Petr Havelka z České asociace odpadového hospodářství

Související články:

Další odpadářské svazy vyjadřují shodné postoje k problémovým částem návrhu odpadového zákona

Výzva ČAOH: Omezme skládkování a pojďme stanovit do zákona evropské recyklační cíle

Polemika Odpadového fóra: Recyklace vs. spalovny

Časopis Pro města a obce: Rozhovor s Petrem Havelkou k novému odpadovému zákonu

ČAOH: Kompletní připomínky k návrhu nového zákona o odpadech

Kolik států má zákaz skládkování a jak jsou vysoké poplatky v Evropě?

Události České televize: Obce ani firmy nesouhlasí s ministerským návrhem čtyřnásobného zdražení poplatků

Parlamentní listy (ČTK): Vyšší poplatky za skládkování jsou pro obce trest, tvrdí SMO ČR

Veselá diskuze k článku - názory čtenářů webu HN k článku MŽP k násobnému zdražení poplatků

E15: Kraje chtějí moc spaloven, recyklaci z peněz EU zanedbávají