Odpovědi na dotazy deníku Právo - odpady, Čína, třídění, recyklace

04. března 2018

Deník Právo oslovil Českou asociaci odpadového hospodářství s dotazy k aktuálním tématům odpadového hospodářství v České republice. Plné znění dotazů a odpovědí Petra Havelky z ČAOH přinášíme v tomto článku.

Váš komentář k omezení importu odpadů do Číny - co Čína vlastně omezuje a proč?

Jedná se o řadu odpadů, ale nejvýznamnější podíl mají různé druhy plastů. Citelně se omezení projevilo např. na plastových fóliích, jejich výkupní cena za několik měsíců klesla na nulu a následně dokonce i do záporných čísel. V měřítku celého světa se jedná o cca 7 000 000 tun druhotných surovin, které byly do Číny každoročně importovány a jejichž dovoz se nyní omezil (více viz zde).

Jaké to bude mít bezprostřední a střednědobé důsledky pro trh s odpady v ČR?

Hlavní dopad pocítily odpadové firmy i obce a města, která provozují své odpadové společnosti zejména na výkupní ceně vytříděných surovin a reálných možnostech odbytu. Cena vybraných komodit viditelně poklesla a s tím i možnosti odbytu. Některé obce a města pak pocítily dopad i na změně cen služeb. Dalším důsledkem je dočasné zvýšení skladových zásob druhotných surovin v areálech zpracovatelských a třídících linek. Lze ale reálně předpokládat, že tato situace se v čase opět ustálí. Podobně tomu bylo v roce 2009 v době světové ekonomické krize. Je to prostě tržní výkyv cen vybraných komodit, podobně jako tomu bývá např. u ropy. Nyní se to odehrává u druhotných surovin.

Jaké vidíte možnosti řešení? Dá se z toho pro ČR nalézt něco pozitivního?

Uvidíme, jak se přijaté opatření Číně osvědčí. Není vyloučené, že nyní nově velmi přísně nastavené omezující podmínky budou v čase upraveny. Čína spotřebuje obrovské množství surovin pro výrobu. Aktuálně chce sama využít více ze své vlastní produkce odpadů. Jestli jí to bude stačit je otázka.

Tak či tak, by se EU ani ČR neměla spoléhat na jakýkoli vývoj v Číně, či dalších zemích, které mohou Čínu ve věci možného importu druhotných surovin nahradit. Aktuálně bych to vnímal spíše jako pozitivní impuls k nastartování skutečné podpory recyklace a většího využívání odpadů v EU. V teoretické rovině to Evropa již řeší v rámci svého balíčku k oběhovému hospodářství. Nyní se to může transformovat do praktických opatření.

My jako Česká asociace odpadového hospodářství pro skutečnou podporu recyklace navrhujeme např. daňové zvýhodnění pro recyklované výrobky, snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu, nebo větší podíl využití recyklovaných výrobků a materiálů v rámci státních zakázek (liniové stavby, hromadné nákupy, apod.).

Kroky MŽP - okomentujte prosím změnu vyhlášky ohledně možnosti skládkování na základě výhřevnosti. Jaké dopady byly pro trh s odpady. Vyhláška podle Vás uškodila recyklaci - proč a jak?

Novelizovaná vyhláška jednoznačně uškodila možnostem lepšího nakládání s odpady. Byly zastaveny všechny projekty třídících linek v ČR (více zde a zde). Je to velká škoda, protože zde byla připravena řada projektů moderních třídících linek na směsné komunální odpady. Příkladem je třeba plánovaná velkokapacitní moderní linka městské společnosti OZO Ostrava, která měla zajištěné dokonce již i financování (více zde). Vše bylo zastaveno. Nové třídící linky měly zajistit efektivnější separaci druhotných surovin a tím i omezení ukládání neupravených směsných odpadů na skládky.

Pokud odpad projde linkou, lze z něj vytřídit část využitelnou pro recyklaci, část využitelnou pro energetické využití, zajistí se redukce hmotnosti odpadů oparem vody a ve finále zbyde významně menší množství již nijak nevyužitelného odpadu, které lze bezpečně uložit na skládku (více zde).

Váš komentář, jak byste vyhlášku případně změnil?

Vyhláška byla kupodivu nastavena tak, že nově lze na skládky bez jakéhokoli omezení ukládat veškeré směsné komunální odpady. Dříve byly alespoň omezeny parametrem výhřevnosti v hodnotě 8 MJ/kg v normálním vzorku (nikoli v sušině). Vyhláška nově nastavuje omezení nepochopitelně jen pro výstupy z třídících linek. Je tedy zaměřena nikoli proti skládkování, ale pouze proti technologiím třídících linek. Omezuje totiž extrémně přísně možnosti nakládání s nevyužitelným zbytkem z těchto linek, a to opět parametrem výhřevnosti nastaveným na hodnotu 6,5 MJ/kg v sušině (což je cca 4,5 Mj/kg v normálním vzorku) (více zde).

Firmy jsou tak de-facto nuceny odpady hlavně nijak technologicky netřídit a rovnou je jako celý obsah černé popelnice vysypat na skládku. Bez jakéhokoli omezení. Je to skutečně podivné. Kritizují to jak nevládní ekologické organizace (více zde), tak naprostá většina odborných svazů (více zde). Chyba ve vyhlášce však stále napravena není.

Řešení je přitom jednoduché. Nastavit parametr na dříve i ministerstvem doporučovanou hodnotu 6 MJ/kg (nikoli v sušině, ale v normálním vzorku). Velmi rychle by se opět spustily práce na projektech třídících linek a odpady by se začaly zpracovávat, podobně jako v jiných evropských zemích. Někomu se to tu ale evidentně nehodí…

Jaké jsou dopady pro obyvatele?

Dopady na ČR jsou zejména v tom, že firmám není umožněno odpady dále zpracovávat tříděním a přispívat tak k plnění budoucích vysokých separačních a recyklačních cílů. Těch reálně není možné dosáhnout bez technologického třídění. Pokud by ČR měla v budoucnu problémy s plněním cílů, vystavuje se značnému riziku vysokých sankcí z Bruselu.

Návrh růstu poplatků za skládky - co by to konkrétně znamenalo?

Pokud by nárůst poplatku byl čtyřnásobný, jak opakovaně navrhovalo MŽP, pak by to dle Komise pro hodnocení dopadů legislativy, Legislativní rady Vlády ČR, mělo cituji: „rozsáhlé finanční náklady na široké skupiny dotčených subjektů.“ Komise dále konstatovala, že takové zdražení není vůbec podloženo reálnými podklady z nichž by bylo možné případné přínosy usuzovat (více viz zde).

Opakovaně k této věci v médiích zaznívá názor, že takto extrémní zdražení je navrhované pouze s cílem vytvořit ekonomický prostor pro nové spalovny odpadů (více zde a zde). Ty však ani EU nepodporuje. EU naopak cílí jednoznačně na redukci množství směsných odpadů, na separaci a na recyklaci. Dokonce konkrétně uvádí, že odpady by neměly být přesouvány ze skládek do spaloven (ZEVO), ale měly by být využívány jako zdroj surovin pro další výrobu. Proč tedy takové zdražení?

Oborové svazy (ČAOH, SVPS, SKS) jsou pro určitou míru navýšení poplatku, ale pouze pro takovou, která je nezbytná pro splnění evropského cíle omezení skládkování. Ten Evropa stanoví k roku 2030, případně 2035. Skládkování se přitom v ČR daří každoročně omezovat již sedmým rokem, bez potřeby zdražení. A trend ke splnění evropského cíle je již nyní velmi příznivý (viz zde). Je třeba si také uvědomit, že tuto ekologickou daň platí zejména obce a města, a proto by zájmem státu mělo být jejich co nejmenší zatížení (více zde). Obce jistě umí své prostředky využít lépe samy, než aby je formou daní přesouvaly do centrálních rozpočtů.

Samotná recyklace přitom v žádném případě čtyřnásobné zdražení nepotřebuje. Celý příběh se tak zdá dosti účelový a řada obcí a měst se proti podobným návrhům již hlasitě ozývá. Chtějí vysvětlit, proč takové zdražení, když evropský cíl k omezení skládkování je za 12, či 17 let (viz zde). A také nechápou, proč ČR prosazuje tuto umělou podporu spaloven, když je EU již nepodporuje a naopak je chce zdanit.

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz) s využitím dotazů redaktora deníku Právo

Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"