Odpovědi na dotazy k efektivitě nastavení podmínek u elektroodpadů

Produkce elektroodpadu roste 5x rychleji než jeho recyklace. Kde vidíte největší rezervy v oblasti OEEZ v rámci Evropy i ČR a jak řešit tuto problematiku?

U elektra bohužel neplatí dříve sdělovaná myšlenka, že výrobci si budou od národních EPR systémů (kolektivních systémů) rádi kupovat materiály a budou je chtít „za každou cenu“ využít při výrobě svých nových výrobků. Tento předpoklad je v podmínkách EU nesmyslný a prokazatelně to tak nefunguje. Tyto cenné suroviny musí být dostupné všem ve volném tržním prostředí. Elektro se v Evropě už mnoho let většinově nevyrábí a představa, že rozebrané komodity a materiály budou z ČR vezeny výrobcem do Číny, aby tam z nich Čína vyrobila nové rádio, je samozřejmě zcela mylná. Nebylo by to ani ekologické, ani ekonomické.

V některých státech EU se rozvojem EPR systémů v elektru negativně ovlivnilo dosavadní tržní prostředí. To způsobilo, že počet zpracovatelských zařízení na elektroodpad se snížil. Snížila tak i konkurence a kapacita. Důvodů k tomu je více a bylo by to na celý článek. Nicméně taková je realita. Řada firem v České republice dříve chtěla elektro zpracovávat, některé jej i zpracovávaly. Z důvodu legislativně zakotvených nerovných a netržních podmínek u této komodity od toho ale nakonec ustoupily. To pak vede k vašemu dotazu, který je zcela správný. Ano, zpracovatelských a recyklačních kapacit je zde méně a bude to tak do doby, než se legislativa opět narovná a bude zde opět zdravější tržní prostředí.

V legislativě chybí "čínská zeď", shoda na tom v čase stále roste

Potřebný nástroj k tomu je například tzv. „čínská zeď“ tedy zákaz vertikální integrace u kolektivní systémů a osob propojených (více o tomto nastavení je možné najít v článku Elektroodpad a čínská zeď). Tedy jinými slovy opatření před možným konfliktem zájmů a omezováním tržních principů. Tento nástroj se v roce 2019 a 2020 snažilo prosadit jak MŽP, tak UOHS. Bohužel však neúspěšně. Většina kolektivních systémů daný princip respektuje i tak, nikoli však všechny, a to je problém. Řada států v EU tento nástroj má a trh tam funguje o poznání efektivněji.

Freeriding a nezákonné slevy z poplatků

Dalším problémem v oblasti OEEZ je určitá míra tzv. freeridingu. Tedy stále existuje řada výrobků, ke kterým byť jsou stanoveny povinnosti, nejsou ze strany jejich výrobců placeny recyklační poplatky a stát ve vynucování této povinnosti není dostatečně efektivní. Problémů je samozřejmě více.

Poznámka - V týdenníku EURO například popsal problém s možným nedodržováním legislativy u stanovení poplatků a slev v rámci některých kolektivních systémů šefredaktor Průmyslové ekologie, Pavel Mohrmann - EURO: Výrobce elektrospotřebičů povinná recyklace netankuje. Článek pojednává o tom, že Ministerstvo životního prostředí aktuálně vyšetřuje některé kolektivní systémy kvůli podezření z nezákonného hospodaření se svěřenými finančními prostředky a z možného obcházení zákonů. Zdá se, že na finanční příspěvky na recyklaci jsou poskytovány slevy. Ty ale nejsou nabízeny všem, pouze vybraným, většinou velkým výrobcům elektrospotřebičů. Pokud by to tak bylo, byl by to objektivně další vážný problém k neprodlenému řešení. Aktuálně je v připomínkovém řízení zákon o výrobcích s ukončenou životností. Všechny již známé vážné problémy by tak mohly být, pokud by k tomu byla na MŽP vůle, efektivně řešeny. Uvidíme.

Jaké jsou hlavní výhody cirkulární ekonomiky v oblasti OEEZ?

To, aby se co nejvíce využívaly suroviny v odpadech je rozumný postoj a vždycky byl. Ne jen u OEEZ, ale obecně. Cirkulární ekonomika v Evropě má jeden velký problém. Narozdíl od jiných světadílů zde je tlačena příliš byrokraticky z evropské úrovně a z úrovně nevládních organizací. To v důsledku širokému použití surovin spíše brání, než aby mu to pomáhalo. V řadě firem v EU stále narůstá počet kapacit na byrokratické povinnosti a snižují se kapacity na výrobní výkon samotné firmy. To ve finále snižuje konkurenceschopnost evropských firem. Ve firmách je to jasně viditelné. A není to pozitivní. Ne každý to ale chce pojmenovat pravdivě.

Evropa v poslední době dala přednost řadě byrokratických omezení před fungováním trhu a konkurencí. Z tržní ekonomiky jsme udělali dotační ekonomiku. To z dlouhodobého hlediska efektivitě nesvědčí a pozici Evropy a evropských firem to ve světě snižuje. Ve finále jsou některé jiné kontinenty více cirkulární, než Evropa. A to je k zamyšlení. Říká ve své odpovědi pro časopis Odpady, Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství.

Celý článek je k dispozici na serveru Odpady-online pod tímto odkazem - Elektroodpad představuje významný zdroj pro cirkulární ekonomiku. Je však potřeba zvýšit konkurenceschopnost evropských firem

Zdroj: web České asociace odpadového hospodářství