Paliva z odpadů jsou budoucností energetického využití nerecyklovatelných materiálů

Proto Evropská unie podporuje energetické využívání UPRAVENÝCH odpadů a paliv z odpadů. Moderní energetické zdroje na paliva z odpadů jsou velmi potřebnou koncovkou právě pro vytříděné nerecyklovatelné odpady. Mezi takové zdroje umožňující využití moderních paliv patří například cementárny nebo regionální teplárny. Pro rozvoj energetického využití UPRAVENÝCH odpadů/paliv potřebuje Česká republika kvalitní vyhlášku k palivům z odpadů, která sjednotí pravidla dle evropských technických norem a zároveň, v souladu s evropskou legislativou, stanoví konec odpadového režimu pro tato paliva. Tak, jak to evropská legislativa předpokládá. Paliva jsou připravována dle kvalitativních požadavků konkrétních odběratelů a jejich technologií. Fungující spolupráce a kvalita paliv je ověřena délkou obchodních vztahů a pokračuje již dlouhá léta. Cesta energetického využití paliv z odpadů má řadu zásadních výhod.

Stanovení podmínek přechodu mimo odpadový režim předpokládá evropská legislativa

Vyhláška k palivům z odpadů definující přechod do neodpadového režimu je předpis, který v právním prostředí ČR dlouhodobě chybí. ČR má v tomto směru manko oproti řadě jiných států Evropské unie, které již vyhlášku mají. Vydání vyhlášky k TAP předpokládají jak doprovodné dokumenty již schváleného balíku nové české odpadové legislativy, tak zejména legislativa evropská[1].

Potřeba definování vyhlášky se s novou odpadovou legislativou stala zřejmou nezbytností

Potřeba vyhlášky se nyní ukázala jako zcela zásadní ve vztahu k nové kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu vyjadřovat se ve věci posouzení stavu „odpad x neodpad“. Výrobci paliv z odpadů po dobu více než 25 let úspěšně vyráběli a uváděli na trh paliva z odpadů mimo odpadový režim a v souladu se zákonem č.22/1997, zákon o technických požadavcích na výrobky. Byla a jsou to paliva, plnící požadavky evropských technických norem, a to vše v souladu se všemi povoleními. Celou svou produkci dlouhodobě uplatňují na trh a jejich produkty jsou velmi žádané. Ministerstvo průmyslu a obchodu však s novou kompetencí, s odkazem na neexistující předpis k palivům z odpadů, zatím nevydalo ani jedno souhlasné stanovisko k tomu, že doposud vyráběná paliva nejsou odpadem[2]. Ty tak po 25 letech úspěšného nakládání s nimi, jakožto s palivy (výrobky), nově mají zůstávat v režimu odpadů. Situace v ČR se v tomto tak vrací o několik desítek let zpět, a to zcela zbytečně a v rozporu s evropským směřováním.

ČR potřebuje naopak rozvoj Evropou podporovaných cest energetického využívání UPRAVENÝCH odpadů a navyšování kapacity takových moderních zdrojů. Jasně to v praxi ukázaly problémy s nemožností uplatnění vysokovýhřevných výmětů z třídění plastů v roce 2021 (více zde).

Není zde objektivní potřeba jít nad rámec platných evropských technických norem

Objektivně zde není potřeba, aby vyhláška k palivům z odpadů šla v jakýchkoli parametrech nad rámec platné evropské legislativy, či platných evropských technických norem[3]. Odvětví výroby paliv z odpadů v ČR za posledních cca 25 let evidentně prokázalo, že je plně a dlouhodobě funkční a má velmi dobré a stabilní výsledky na poli energetického využití paliv z odpadů.

Rovněž bylo praxí potvrzeno, že použití těchto výrobků – paliv z odpadů (TAP) neomezilo kvalitu následných výrobků, vyráběných s využitím TAP, a nemělo negativní vliv na požadovaný stupeň ochrany životní prostředí, spíše naopak. Oblast je i logicky a efektivně samokontrolovatelná, neboť dodávky paliv a jejich kvalita jsou pod smluvními dohodami a je v evidentním zájmu odběratele, aby bedlivě sledoval kvalitu paliv, aby chránil svou technologii. Toto se děje celých 25 let. Stát v dané oblasti prováděl po celou dobu průběžné kontroly. Nebyly zjištěny žádné systémové problémy. Důkazem dlouhodobé funkčnosti toho segmentu jsou každoročně vydávané zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu[4] z této oblasti, které ukazují na dlouhodobě velmi dobře odváděnou činnost na poli energetického využití paliv z odpadů a na jejich postupný nárůst v palivové základně na straně odběratelů. Dlouhodobě se tedy prokázala plná funkčnost tohoto segmentu výroby TAP na základě tehdy platné odpadové legislativy a stále platné legislativy výrobkové.

Nová vyhláška by měla obsahovat technické podmínky kopírující obsah osvědčených evropských technických norem pro paliva z odpadů. Úzce ve vztahu k těmto technickým parametrům by měly být ve vyhlášce definovány podmínky přechodu odpadů na palivo (neodpad) tak, jak předpokládá evropská legislativa.

Případné uměle definované další povinnosti, které evropská legislativa a technické normy neznají, fakticky nereagují na praktickou potřebu, ale spíše staví umělou bariéru od vyšší možnosti rozvoje energetického využívání upravených odpadů cestou paliv z odpadů. To však s jistotou není v zájmu České republiky a možnosti splnění jejích cílů z balíčku oběhového hospodářství. 

Paliva z odpadů mají viditelně lepší vlastnosti, než řada standardních paliv, včetně paliv přírodního původu

Při odborných konzultacích ohledně vhodného nastavení vyhlášky bylo prokázáno, že dlouhodobě vyráběná paliva z odpadů v České republice, odpovídající požadavkům evropských technických norem, mají o poznání lepší vlastnosti a složení, než řada přírodních paliv a paliv doposud hojně používaných. Podobných srovnání je větší množství, ale pro účely tohoto textu bylo vybráno srovnání provedené Výzkumným ústavem hnědého uhlí v Mostě.

Níže uvedená tabulka ukazuje naměřené hodnoty klíčových prvků a vlastností paliv, a to jak samotného uhlí, tak různých forem standardně využívané biomasy. V neposlední řadě jsou ve srovnání uvedeny výsledky paliva TAP Rumpold, které je jedním z paliv dlouhodobě a po řadu let vyráběných a dodávaných na trh mimo odpadový režim v souladu se všemi požadavky legislativy a takto i využívaného v příslušném energetickém zdroji s IPPC povolením.

                                                        Výsledky analýz různých druhů paliv, VUHU, Most

Z provedených analýz je zřejmé, že paliva z odpadů – TAP Rumpold mají lepší parametry než několik druhů analyzovaného uhlí a v řadě hodnot také viditelně až násobně lepší parametry, než standardně využívané formy biomasy. Pokud tedy stát z řady důvodů podporuje energetické využití biomasy, s uvedenými kvalitativními parametry, a činí to samozřejmě mimo odpadový režim, tedy v režimu paliv, pak je jistě na místě, aby takto nahlížel i na očividně kvalitativně lepší množinu paliv, tedy paliv splňujících parametry evropských technických norem pro paliva z odpadů.

Na druhé straně, pokud by stát do vyhlášky k palivům z odpadů navrhoval povinnosti nad rámec dlouhodobě prověřených a funkčních evropských technických norem pro paliva z odpadů, pak je třeba každou takovouto povinnost velmi podrobně odůvodnit, doložit objektivní potřebu požadavku nad rámec evropské legislativy a doplnit k ní náklady, které s sebou navrhovaná další povinnost nese. V takovém případě by bylo rovněž logické vztáhnout podobné kvalitativní nároky i na paliva z biomasy a jakákoli jiná kvalitativně horší paliva, než ta odpovídající evropským technickým normám pro paliva z odpadů. Tedy pokud má být sledovaným cílem deklarovaná ochrana životního prostředí.

Současně pokud stát bude mít za to, že požadavky evropských norem pro paliva z odpadů jsou nedostatečné, pak je třeba, aby Česká republika současně v EU iniciovala postup na aktualizaci těchto evropských norem, protože je v obecném zájmu, aby vysoký standard ochrany veřejných zájmů fungoval na celém území EU. Případné vyšší nároky nad rámec evropských norem by pak měly být zakotveny a vymáhány až po-té, co by prosazovaný názor na nutné zpřísnění norem, potvrdila i sama Evropská unie. Zde je vhodné doplnit, že pro paliva z odpadů je k dispozici zcela nová a aktuální norma z prosince 2021 s označením - ČSN EN ISO 21640.

Jaké jsou výhody energetického využití odpadů formou TAP mimo odpadový režim?

Výrobek TAP je vyroben z definovaných odpadů na definované technologii.  Kvalita výrobku se prokazuje výstupní kontrolou, která je prováděna definovaným procesem v souladu s harmonizovanými normami.  Normy stanovují způsob odběru vzorků tak, aby byla zajištěna jejich validace, stanovují standardní operační postupy stanovení jednotlivých ukazatelů a pokud si odběratel a dodavatel dohodne sledování dalších ukazatelů, tak stanoví i způsoby stanovení dalších ukazatelů. Toto se děje průběžně  a vzorky v souladu s normami jsou archivovány pro případnou kontrolu.  Výrobek se pak dělí do tříd daných technickou normou. Třídy kvality paliv pak vytváří podklad pro jednoduché obchodování s výrobkem, stejně jako je tomu u jiných paliv.  Přesto každý energetický zdroj musí projít zkouškou, zda daná třída paliva, případně třída lepší zajistí předepsanou  ochranu ovzduší odpovídající přísné evropské legislativě, a to vždy na konkrétní technologii. Pak certifikovaný výrobek TAP může odebírat od jakéhokoliv výrobce v dané třídě. Toto vytváří jednotný trh a zvyšuje možnosti využívání odpadů chtěným a bezpečným způsobem.

Dále si uveďme příkladný výčet výhod použití paliv z odpadů mimo odpadový režim:

1. Dle EU se jedná se o technologii udržitelnou a tudíž podporovanou jak v rámci ekonomických pobídek, tak strategií EU – příkladem budiž Operační program životní prostředí pro období 2021 – 2027[5], kde v kapitole energetické využití je taxativně odmítnuto možnost podpory energetického využití neupravených směsných odpadů. Naproti tomu je zde prosazena podpora energetického využití UPRAVENÝCH odpadů v řadě možných technologických přístupů.
2. Značná výhoda pro provozovatele energetického zdroje - Nová odpadová legislativa v ČR je nastavena tak, že pokud provozovatel energetického zdroje energeticky využívá odpad. Pak dodavatel odpadu v souladu s vyhláškou je povinen oznámit odběrateli každou významnou změně vstupujícího odpadu odběrateli. Odběratel energeticky využívaného odpadu znovu musí posoudit změnu jiného vstupujícího odpadu a případně znovu absolvovat proces posouzení provozu svého zařízení a stanovení nových podmínek jeho provozu. Naproti tomu, pokud bude energetický zdroj využívat palivo z odpadu mimo odpadový režim, pak jeho dodavatel je plně vázaný zajištěním kvality dodávaného paliva, kterou průběžně sleduje, vzorky archivuje a výsledky poskytuje odběrateli. Případné změny na vstupu odpadů sleduje a koriguje tak, aby jeho výrobek TAP splnil definované kvalitativní požadavky pro odběratele. Ten pak logicky nepodléhá potřebě opakovaného posuzování provozu zařízení a jeho podmínek.  
3. Výhody v povolovacím procesu – pokud odběratel chce využívat TAP nebo odpady, musí projít stejným schvalovacím procesem na konkrétní technologii v rámci IPPC, či povolení provozu energetického zařízení, v souladu s ochranou ovzduší. Jak TAP, tak odpad se energeticky využívají v souladu s předpisy za stejných podmínek. Zákon o ochraně ovzduší oba materiály posuzuje stejně. To je z pohledu ochrany životního prostředí zásadní věc. Výrobní zařízení na TAP, který je mimo režim odpadů, musí splňovat celou řadu povinností prokazování kvality. Výrobek TAP má taxativně definované a průběžně sledované vlastnosti. To na straně odpadů není v takovém rozsahu a takové míře zajištěno a tak musí být využívání odpadů podřízeno procesu vyšší míry verifikace v povolovacím procesu v případě změn na straně vstupujících odpadů. Další výhodou v rámci povolovacího procesu je tzv. výhoda větší míry prosaditelnosti záměru. Z konkrétních povolovacích procesů je již prokázané, že pokud jsou v daném zdroji využívána paliva z odpadů, splňující evropské technické normy, tedy homogenizovaná a kvalitativně stálá paliva mimo odpadový režim a nikoli odpady samotné, pak je jednodušší projít celým povolovacím procesem zařízení. I ekologické organizace a různé druhy občanských spolků vnímají tuto cestu jako bezpečnější a nevykazují vůči ní takovou míru citlivosti a negace.  
4. Reputační výhody – reputační rizika a obecné public relations nastavení jsou zpravidla výrazně jednodušší, pokud se v daném zařízení nevyužívají odpady samotné. Jedním z cílů evropských technických norem v oblasti paliv z odpadů bylo a je obecné snížení reputačních rizik a zvýšení důvěry v energetické využívání energie uložené v těchto nerecyklovatelných materiálech – palivech z odpadů. Jak již bylo uvedeno, i Evropská unie podporuje tyto cesty, jako o poznání vstřícnější ke vnímání veřejnosti a ve vztahu k plnění smyslu cílů balíčku oběhového hospodářství. Logicky je výhodnější systémově využívat poznanou materii, v tomto případě výrobek TAP, který je podrobně sledován a je k němu definována stálá kvalitativní odpovědnost. Způsob sledování je stanoven technickými normami je tedy praxí plně respektovaný a využívaný. Odpad je definován obecným katalogovým číslem. Jeho materiálové složení se však může v průběhu doby měnit, aniž by o tom bylo podrobné sledování a aniž by byla definována metoda sledování. Cesta paliva z odpadu je tedy vybavena vyšší úrovní kvalitativního monitoringu, který obecně snižuje možná rizika a tedy i reputační rizika.
5. Technicko-provozní výhody – pro provozovatele energetického zdroje je klíčovou prioritou ochrana jeho technologie. Nekvalitní odpady, či nekvalitní palivo obecně, by mohlo mít nemalé negativní dopady na samotnou technologii. Zatímco u odpadů není možno plně deklarovat jejich neměnnost a kvalitativní stabilitu v čase, a to již z podstaty toho, že odpad je nehomogenní materiál, který je navíc zpravidla od širšího spektra původců, naopak palivo z odpadů tyto nevýhody řeší a plně eliminuje. Výrobce paliva z odpadů přebírá odpovědnost za kvalitu jím dodávaného paliva a za jeho homogenitu v jak aktuální, tak časovou. Palivo mimo odpadový režim je navíc vyrobeno v podmínkách a postupy odpovídajícími evropským normám a potřebné certifikaci. I tato forma vyššího managementu kvality je výhodou pro odběratele a je rovněž snížením jeho rizik. Z uvedené logicky plyne, že schválením katalogového čísla do palivové základny energetického zdroje není zajištěna kvalita.
6. Administrativní výhody – pokud je palivo z odpadu mimo odpadový režim, nespadají na jeho odběratele administrativně náročné podmínky odpadové evidence. Pokud množství dodaných odpadů překročí určitý rámec, musí být u odběratele schváleny například sklady pro příjem odpadů, jako zařízení dle zákona o odpadech atd. Materiál je v odpadové evidenci ukončen v odpadovém režimu výrobou TAP a přípravou pro konkrétního odběratele. Energetická koncovka tak u paliva mimo odpadový režim není vázána administrativně náročnými povinnostmi odpadové evidence.
7. Obchodní výhody – pokud je palivo z odpadu mimo odpadový režim, tedy je v režimu výrobku, pak i z hlediska obchodního, je méně problematické definovat kvalitu při jeho uvádění na trh a při jeho tržním využití. Výrobek již obsahuje návod na použití, zpravidla podnikovou normu na výrobu a samozřejmě průběžné prokazování kvality. Paliva se dělí do tříd podle norem a na straně odběratele pak je díky normotvorbě jasné, jaký materiál obdrží. To na straně odpadu není možné, tam žádné normy nejsou a odběratel musí podrobit a opakovaně podrobovat odpad kvalitativnímu posouzení. Ve státech, kde se paliva z odpadů vyhovující požadavkům evropských technických norem standardně pohybují mimo odpadový režim, se trhy s palivy vyvinuly značně rychleji a do větších objemů, než ve státech, kde se k tomuto energetickému využití přistupuje restriktivně.

Na druhou stranu, kde s jistotou není možno hledat zvýhodnění, pokud je palivo z odpadu mimo odpadový režim, je otázka emisních limitů příslušného energetického zdroje. Zde je třeba podtrhnout a zdůraznit, že vyvedení do neodpadového režimu nemá a v návrzích odborných profesních svazů nikdy nemělo mít vliv na jakékoli změny podmínek ve vztahu k ochraně ovzduší. Ty jsou jasně stanoveny evropskou legislativou a příslušným IPPC povolením daného odběratele. Této sféry se oblast „odpad x neodpad“ nedotýká a neměla by se dotýkat. Je potřeba toto zdůraznit, protože někdy bývá kritiky účelově zmiňováno právě to, že motivací pro neodpadový režim je údajné cílené snížení standardů ochrany ovzduší. Historicky o tuto úpravu nežádal žadný z dotčených profesních svazů a organizací jak na straně výrobců, tak na straně odběratelů paliv. Přísné požadavky na ochranu ovduší jsou jednou z podstaných podmínek udržitelného rozvoje využití paliv z odpadů v Evropské unii. A je to tak správně.

Na závěr níže v grafice obrázku uvádíme výčet výhod využití paliv z odpadů oproti klasickému energetickému využívání neupravených směsných komunálních odpadů ve spalovnách SKO (ZEVO).

[1] Balíček směrnic Evropské unie k oběhového hospodářství, Brusel, 2018

[2] Česká asociace odpadového hospodářství: Připomínky k návrhu vyhlášky MŽP k palivům z odpadů, Praha, duben 2022

[3] Například evropská technická norma ČSN EN 15359, resp. její nová obdoba ČSN EN ISO 21640 + normy související

[4] Ministerstvo průmyslu a obchodu  - Statistika energetického využivaní odpadů a alternativních paliv 1989 – 2020 https://www.mpo.cz/cz/energetika/statistika/obnovitelne-zdroje-energie/statistika-energetickeho-vyuzivani-odpadu-a-alternativnich-paliv-1989_2020--262451/

[5] OPŽP 2021 – 2027 – Pravidla pro žadatele Operační program životní prostředí 2021 - 2027

Zdroj: Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, www.caoh.cz