PET ze žlutých kontejnerů lze recyklovat a využít pro materiály určené pro styk s potravinami

04. prosince 2023

Profesní svazy v Německu vytvořily dokument, který poskytuje zpracovatelům plastů návod, jak správně aplikovat platné legislativní povinnosti pro bezpečné používání recyklovaných plastů pro výrobu materiálů určených pro styk s potravinami - tzv. „food kontakt“. Dokument, obsahující i několik praktických příkladů a postupů, nechala ČAOH přeložit do českého jazyka a níže jej nabízí k možnému využití. Kdo říká, že PET ze žlutých kontejnerů není možné využít do "food kontaktu", evidentně nemluví pravdu a je třeba ptát se, proč tak činí.

Nejvíce a nejjednodušeji recyklovatelná a recyklovaná položka z celkového množství plastového odpadu jsou PET lahve a obecně plasty založené na PET. Jedná se o cenný plast, o který má dlouhodobý zájem výrobní průmysl, především textilní odvětví a automotiv. Poté, co Evropská komise stanovila v závazných cílech směrnic, aby se v členkých zemích povinně používalo od roku 2025 pro výrobu nových PET lahví min. 25 % recyklovaného PET (rPET) a minimálně 30 % od roku 2030, se poptávka ještě navýšila, a to o výrobce nápojů.

Kontroverzní je opakovaný požadavek nápojářského průmyslu na přednostní přístup k odpadním PET lahvím pro recyklaci na nové potravinářské plasty. Takové nastavení by odporovalo principům volného trhu, hospodářské soutěže a konkurence. Nápojáři požadované vlastnictví všech odpadních PET lahví a nebo pioritní přístup by nepochybně narušil volný trh s druhotnými materiály, jelikož by byla znemožněna dosavadní konkurence v poptávce po odpadním PET. Konkurence, která na trhu po řadu let zvyšovala hodnodnotu tohoto dobře recyklovatelného materiálu. To je přeci cíl oběhové ekonomiky, mít materiály, o které je takový tržní zájem, že samy díky poprávce financují svoji cenou recyklaci daného materiálu.

V České republice nedává požadavek nápojářského průmyslu na předsnostní přístup k PET smysl ani množstevně. V ČR se již několikátým rokem v obecních systémech separace vysbírá přes 80 % PET lahví uvedených na trh. Toto množství je následně nabízeno na trhu všem recyklačním aplikacím, které o něj mají zájem. Pokud nápojářský průmysl potřebuje v roce 2030 finálně 30 %, pak již nyní výkon sběrné sítě zajišťuje k tomuto množství navíc 50 % materiálu. Nemůže se tedy stát, aby na trhu nemohli nápojáři tento dobře recyklovatelný materiál obstarat v podmínkách konkrenční soutěže. Požadavek nápojářů na vlastění celého množství odpadního PET a nebo na netržní přednostní přístup k tomuto materiálu, nedává smysl.

Prosazovatelé povinných záloh uvádějí mnoho důvodů, proč zálohový systém upřednostnit před stávajícím funkčním systémem separace v obcích a městech. Aktuálně argumentují nevhodností použití PET lahví ze žlutých kontejnerů k recyklaci a výrobě materiálů, jež jsou určeny pro styk s potravinami. Na to v evropském prostoru reagují zpracovatelské firmy, které ve svých moderních provozech využívají pro materiálovou recyklaci nápojové PET lahve z jakéhokoliv zdroje (včetně sběrných kontejnerů na tříděný odpad), a to jak na výrobu nových obalů, včetně obalů určených pro styk s potravinami (tzv. food kontakt), které musí být v tzv. food-grade kvalitě a plnit přísné hygienické normy a další požadavky stanovené předpisy, tak pro výrobu vláken a jiných výrobků s delší užitnou hodnotou, než jsou PET lahve.

Proces recyklace PET

Obecně se proces recyklace plastů rozděluje do tří oblastí: předběžné zpracování, dekontaminace a následné zpracování. V ČR se PET lahve dlouhodobě třídí do žlutých kontejnerů spolu s dalším plastovým odpadem. Obsah kontejnerů je svážen na třídící linky, kde se separují jednotlivé druhy plastů. PET lahve se roztřídí dle barvy a následně se slisují do balíků. Balíky se pak přepravují do recyklačních zařízení, kde je PET zpracováván na recyklát.

Recyklace probíhá tradičně mechanicky nebo chemicky (např. glykóza pro recyklaci PET). V rámci mechanické recyklace jsou PET láhve podrceny a pomlety. Horkým praním se pak bez strukturálních změn vlastního polymeru vyčistí od zbytku látek a následně se granulují za zvýšené teploty a tlaku a vznikají jednotlivé granule plastu (vločky, flakes). Tento recyklát je připravený k dalšímu využití jako přímý vstupní materiál. Nejčastějším použitím recyklovaného PET je výroba vláken, konkrétně polyesterových vláken střižových, výroba obalových fólií a vázacích pásek, hygienických potřeb (např. dětské pleny), náplní do spacáků a bund, sedaček do automobilů, fleesových bund, střešních krytin, polyesterové pryskyřice, hraček, zahradního nábytku, vík od kanálů, ale také zpět na potravinářské obaly a nové preformy PET lahví (tzv. Bottle-To-Bottle). Všechny tyto aplikace šetří jinak potřebné primární plasty z fosilní ropy. Výrobky s delší užitnou hodnotou mají pak logicky nižší dopad na potřebu energií a mají také násobně nižší uhlíkovou stopu, než výrobky krátkoobrátkové, jako například PET lahev.

Mechanická recyklace PET lahví :

balíky slisovaných lahví jsou rozdruženy a dopraveny k třídícímu pásu

na třídícím pásu jsou ručně odděleny zjevně cizorodé látky (např. papír, plastové fólie atd.), na detektoru kovů jsou pak odděleny kovy

PET láhve jsou pomlety

pomletý materiál vstupuje do procesu několikanásobného praní a oplachování

vypraná PET drť je usušena

z drtě jsou znovu oddělovány zbytkové částice kovů

hotová drť je plněna do big bagů

Požadavky EU pro recyklované plasty přicházející do styku s potravinami upravují tyto předpisy:

Rámcovém nařízení EU č. 1935/2004,
nařízení Komise o správné výrobní praxi č. 2023/2006 (nařízení o SVP),
nařízení Komise č. 10/2011 o plastech ve styku s potravinami
novém nařízení Komise č. 2022/1616 o recyklovaných plastech ve styku s potravinami

Rámcové nařízení č.1935/2004 stanoví obecné bezpečnostní požadavky (na označování, vedení záznamů, sledovatelnost). Nařízení o SVP č. 2023/2006 je koncipováno jako prováděcí předpis k článku 3 Rámcového nařízení č. 1935/2004 a stanoví obecná pravidla správné výrobní praxe, která zahrnují zavedení a provádění systémů zajišťování a kontroly jakosti a odpovídající dokumentaci takových systémů. Nařízení o plastech č. 10/2011 a nové nařízení EU č. 2022/2016 představují individuální opatření na vertikální úrovni pouze pro plasty.

Certifikovaný systém zabezpečení jakosti

Jedním z požadavků nařízení Komise č. 2022/1616 je, aby někteří provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady zabývající se sběrem plastů, jakož i provozovatelé, kteří se podílejí na dalších operacích v rámci jejich předzpracování, zavedli certifikovaný systém zabezpečování jakosti, zajišťující kvalitu a sledovatelnost vstupu v podobě plastů. Certifikace má být zajištěna nezávislou třetí stranou (ustanovení čl. 6 odst. 3 písm. c) a laboratoře, jež tyto činnosti provádějí (analýzy a zkoušky požadované ke stanovení míry kontaminace podle odstavce 1 článku 6), musí pravidelně a s uspokojivými výsledky podstupovat zkoušky odborné způsobilosti vhodné k tomuto účelu. Systémy zajištění kvality pak musí být auditovány třetím subjektem, a to nejpozději do dvou let od vstupu v platnost nařízení Komise č. 2022/1616 pro bezpečné používání recyklovaných plastů pro materiály určené pro styku s potravinami – tedy od 10. října 2024. Požadavkem je také, aby v zájmu zajištění správného a sledovatelného používání recyklovaného plastu a materiálů a předmětů z recyklovaných plastů bylo ke každé šarži recyklovaného plastu poskytnuto prohlášení o souladu, z něhož by bylo možné zjistit totožnost recyklátora a recyklovaný původ plastu a které by obsahovalo pokyny k jeho použití pro zpracovatele a konečné uživatele.

Za vhodnou je pak považována taková technologie recyklace, která je na základě dostatečných údajů schopná prokázat, že použitý plast byl „dekontaminován“ a že výsledné recyklované plasty jsou v souladu s předpisy. Ohledně dekontaminace se uvádí, že se může odehrávat v zařízeních tradičně považovaných za zařízení pro nakládání s odpady, v recyklačních zařízeních nebo v zařízeních, kde dochází ke zpracování plastů. Individuální hodnocení pak probíhá na základě kritérií stanovených evropskými předpisy pro bezpečné používání recyklovaných plastů pro materiály určené pro styk s potravinami.

Profesní svazy (svazy GKV, BDE a BVSE) v Německu zpracovaly materiál sloužící ke komplexnímu pochopení a zorientování se v pokynech a požadavcích EU pro recyklované plasty přicházející do styku s potravinami. Ten poskytuje zpracovatelům plastů návod, jak plnit pokyny pro bezpečné používání recyklovaných plastů pro materiály určené pro styk s potravinami. ČAOH materiál přeložila do českého jazyka a dává jej k dispozici, včetně originálního znění.

Originální znění:

gkv_bde_bvse_plastics_recyclates_in_food_contact_final

Překlad:

Nové předpisy pro plastové recykláty pro food kontakt

Sběrem a recyklací plastu z PET láhví ze žlutých kontejnerů se zabývá řada společností v ČR. Jednou z takových firem je i členská společnost ČAOH - OZO Ostrava s.r.o., která PET láhve ze žlutých kontejnerů sváží, třídí a lisuje do balíků, aby je dále předala k recyklaci. Jejími partnery jsou společnosti, které ve svých recyklačních zařízeních vyrábějí rPET vhodný také pro výrobu bezpečných materiálů určených pro styk s potravinami. Například společnost PETKA CZ, a.s., patřící do skupiny AVE CZ, disponuje unikátní recyklační linkou, kde je plastový odpad podrcen a řádně vyčištěn díky speciální instalované technologii recyklační linky, která dokáže oddělit různé druhy polymerů od PET materiálu a odstraňovat nežádoucí nečistoty. Výsledný materiál má vlastnosti blížící se panenskému PET a plní veškeré náležitosti, včetně zdravotní nezávadnosti. Linka je schopna v nepřetržitém provozu vyrobit každou hodinu přibližně 550–650 kilogramů PET drti pro výrobu PET lahví (systém „Bottle-To-Bottle“), fólií pro potravinářské účely a dalších výrobků. Díky vlastní laboratoři kontinuálně vyhodnocují vzorky z výroby, čímž poskytují zpětnou vazbu o zpracovávaném materiálu (certifikáty a výstupní protokoly kvality).

Petr Bielan, technický náměstek ze společnosti OZO Ostrava s.r.o., sdělil: „Systém Bottle-To-Bottle děláme již nějakou dobu a víme, že systém funguje. Nezaznamenali jsme žádné problémy s použitím PET lahví ze žlutých kontejnerů pro food kontakt. Nyní nové nařízení Komise č. 2022/1616 žádá, aby plastový odpad byl od sběru až ke konečnému rPET průběžně kontrolován pomocí systémů zajištění kvality auditovaným třetím subjektem, a to od 10. 10. 2024. Ti, kdo tak neučiní, nebudou moci předávat vytříděné PET lahve do výroby nových potravinářských PET obalů. Proto v současnosti zajišťujeme auditora, který ví jak celý řetězec certifikovat pro recyklaci PET do potravinových obalů. Jinak bychom mohli PET recyklovat pouze do jiných výrobků, než jsou potravinové obaly. Povinnost certifikace se týká jak PET ze žlutých nádob, tak PET ze zálohových systémů.“

Závěr

Závěrem tedy shrnujeme, že dle platné evropské legislativy je možné používat odpadový PET, stejně jako ostatní plasty, pro aplikace "food kontakt", jak ze systému barevných kontejnerů, tak ze zálohového systému. Materiály z obou systémů jsou chemicky zcela shodné a mají shodné technologie jejich zpracování. To, co evropská legislativa nově požaduje, je proces certifikace zpracovatelských postupů a jeho průběžné ověřování nezávislou stranou. To platí jak pro plasty ze žlutých nádob, tak pro plasty ze zálohového systému.

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství, www.caoh.cz