O co jde

V současné době je připravován pro konečné schválení Evropským parlamentem Návrh Nařízení Evropského parlamentu a Rady o obalech a obalových odpadech, o změně nařízení (EU) 2019/1020 a směrnice (EU) 2019/904 a o zrušení směrnice 94/62/ES (dále jen „PPWR“). PPWR má, jakožto předpis s přímou aplikovatelností, nahradit stávající Směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES, novelizovanou v roce 2018 pod číslem č. 2018/852. Směrnice v článku 6 odst. 1 stanoví povinné cíle sběru a recyklace obalových odpadů k určeným termínům. PPWR přejímá povinné cíle dle Směrnice z roku 2018, nicméně žádným způsobem nezohledňuje platnou součást legislativního nastavení, a to již jednotlivými státy vyjednané a platné výjimky z definovaných cílů dle Směrnice o obalech. S výjimkami počítá samotná směrnice. Tyto výjimky si jednotlivé státy po roce 2018 vyjednaly s ohledem na objektivní odborné argumenty uznané ze strany Evropské komise. Komise zdůvodněné výjimky členským státům odsouhlasila a státy je začlenily do svého platného práva. Jedná se o výjimky jasně časově definované.

Ministerstvo za Richarda Brabce úspěšně vyjednalo výjimku

Za Českou republiku byla Ministerstvem životního prostředí za pana ministra Richarda Brabce vyjednána s Evropskou komisí odborně zdůvodněná výjimka k hliníku. Česká republika tak má, podobně jako další státy, vyjednanou a v legislativě zakotvenou jednu povolenou výjimku k definovaným komoditním cílům z nové evropské legislativy o obalech z roku 2018. Konkrétně se výjimka týká hliníkových obalů. V období od 1.1.2025 do 31.12.2029 má být v souladu s touto výjimkou recyklováno 35% z celkového množství hliníkových obalů a v období od 1.1.2030 do 31.12.2034 má být recyklováno 50% z celkového množství hliníkových obalů. Míra předepsané recyklace zcela nezbytně úzce souvisí také s mírou sběru, což byla také podstatná součást argumentace MŽP při vyjednávání výjimky s Evropskou komisí. Na základě této platné a odsouhlasené úpravy stanoveného cíle, byla definována národní strategie, legislativa a investiční akce, a to s výhledem do roku 2035. Tak, aby po tomto období Česká republika naplňovala řádně veškeré evropské recyklační cíle. Jiné státy si do výjimkového režimu vybraly jiné komodity, a to dle své strategie rozvoje oběhového hospodářství. Společným cílem je naplnění všech definovaných evropských komoditních cílů k finálnímu roku 2035, a to dle reálných možností jednotlivých států a jimi investovaných technologií.

Princip legitimního očekávání je v demokratické společnosti jeden ze základních právních principů

Dopis byl proto adresován předsedkyni Evropské komise, předsedkyni Evropského parlamentu, vicepresidentovi Evropské komise a generální ředitelce DG Environment Evropské komise. V podnětu je navrženo a požadováno, aby dosavadní platné výjimky pro jednotlivé členské státy byly zohledněny i v textu připravovaného nařízení PPWR, a to explicitním ustanovením. Z právního hlediska je logické, že s Evropskou komisí již vyjednané a legislativně platné výjimky k dané agendě, nelze eliminovat. Potvrdila to také právní analýza. Situace by pak mohla zbytečně navyšovat riziko žalob na neplatnost, či nezákonnost částí nové legislativy, či žalob na poškozené investice. Podnět byl evropským inistitucím zaslán v rámci standardního procesu Corrigenda.

Podobnou iniciativu připravily a odeslaly Evropským institucím také profesní a další svazy v Německu. Jejich podnět se týká oblasti opakovaného použití obalů a chyb v nařízení PPWR. Informaci lze najít například pod tímto odkazem. Pokud by text nařízení PPWR nebyl v rámci procesu Corrigenda opraven, nesmyslně by to destruovalo rozvoj komplexních systémů v členských státech a uměle by chybné nastavení požadovalo zcela jiná řešení, než která daný stát dlouhodobě rozvíjel a investoval. Řešení, která jsou mnohdy násobně dražší a jsou zaměřena jen na malý zlomek komodit. V ČR jde např. o nápojové plechovky, které umíme sbírat a recyklovat naším systémem, navíc však se zcela podstatnou výhodou, že v něm umíme zajistit sběr a recyklaci také všech ostatních kovových obalů, a to v čase na maximální požadovatelnou úroveň. Separační systémy v obcích za mnoho let jednoznačně ukázaly, že mají obrovskou kapacitu univerzálního výkonu a jednotkové efektivity, kterou jiné systémy nemají šanci dostihnout. Jen mají delší náběh.

Cíle jednoznačně splníme

V recyklaci plastových obalů jsme dle Eurostatu na sedmém nejlepším místě v EU a jsme daleko před řadou států, které mají zavedeno zálohování PET lahví. PET lahve jsme i dle informací z MŽP sbírali již v roce 2019 na 79-82 %. I v případě recyklace kovových obalů jsme v první třetině nejlepších států EU. Konkrétní čísla za rok 2023 jsou uvedena v posledním odstavci. Navíc aktuálně obce a firmy připravují širokou kampaň na další intenzifikaci sběru všech kovových obalů, včetně nápojových plechovek. Na splnění finálních cílů máme ještě dostatek času a víme, jak je splnit. Zatím jsme jako ČR platné obalové cíle vždy splnili. Dalším faktem je, že platný zákon v ČR počítá s tím, že veškeré kovové obaly budou muset být od roku 2030, tedy od zákazu skládkování využitelných odpadů, vytříděny buď na třídících a dotřiďovacích linkách, nebo za zdroji na energetické využití odpadů. To platí i pro kovy ve směsném komunálním odpadu. V těchto dvou technologických uzlech se vytřídí prakticky všechny kovové obaly z celé množiny komunálního odpadu. Následně bude prakticky celý objem takto vytříděných kovových obalů předán do recyklace tak, jak je tomu podle oficiálních dat již nyní (aktuálně 99%). Toto je racionální a nákladově i výkonově efektivní řešení, které splní definované komoditní cíle. Řešení je efektivní i v tom, že je komplexně nastaveno na všechny komodity, nikoli jen na jejich úzkou část. K tomu byly a jsou realizovány investice a se splněním tohoto cíle se jednoznačně počítá ve stávajícím systému.

ČR je již nyní ve svém systému sběru a recyklaci kovových odpadů na předních příčkách mezi státy EU. Kovové obaly mohou lidé aktuálně třídit v cca 180 000 sběrných nádobách v celé České republice. Dle oficiálních dat recyklujeme 67 % kovových obalů a u ocelových obalů umí stávající systém nyní zajistit dokonce 85,4 procenta recyklace. Z vysbíraných kovových obalů se pak v současnoti plných 99 % recykluje. Psali jsme o tom například zde LinkedIn - Petr Havelka a zde Zálohování PET láhví poškodí obce a občany, říká šéf odpadové asociace. Oficiální data ohledně třídění a recyklace kovových obalů lze najít pod tímto odkazem  Infografika: třídění a recyklace kovů v ČR v roce 2023

Celý dopis na evropské instituce je zde - corrigendum_ppwr_podnět k respektování platných výjimek členských států-cz 

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství

Související články

Prohlášení z SMO k dopisu ministra Hladíka všem obcím

Odpady a obce – prezentace odborníků potvrdily, že zálohování zdraží lidem odpady i nákupy potravin

Projednávání obalové novely na LRV za zavřenými dveřmi

Deník: Povinné zálohy na PET lahve projednali právníci vlády. Odpůrci k jednání nemohli

„Tento nesmysl nesmí projít,“ řekl k zálohování PET lahví senátor

ECHO24: Zálohování PET láhví naráží na tvrdý odpor samospráv

ČTK: Zálohy na PET lahve? Hladíkova novela tvrdě narazila. O dopadech na lidi a obce je třeba mluvit pravdu, zní z Legislativní rady vlády

Mezinárodní kongres označil zálohování PET lahví za chybu hned v několika státech

Deník - Zálohy na PET lahve = zdražení lidem a obcím, říká Havelka

Česká televize - lesk a bída povinného zálohování PET lahví