Poslanci: Bez čínské zdi v zákoně hrozí riziko vyvádění prostředků z kolektivních systémů na úkor obcí a samotné recyklace
Diskuze na Hospodářském výboru potvrdila zcela zřejmou potřebu a nezbytnost doplnění zákazu propojení mezi kolektivním systémem a zpracovatelem (tzv. čínskou zeď) do zákona o výrobích s ukončenou životností. Tento nástroj původně prosazovalo i MŽP, ale ze stále nejasných důvodů jej ze zákona nakonec tiše vypustilo. Důvodem byly prý určité "dohody" a riziko, že by zákon s čínskou zdí neprošel. To však zní minimálně poněkud podivně. Čínskou zeď totiž dlouhodobě doporučuje i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Poslanec Elfmark potřebnou "čínskou zeď" aktuálně načetl jako pozměňovací návrh.
Pozitivní také je, že tento pozměňovací návrh je více než podobný původnímu textu návrhu samotného MŽP z doby, před onou "tajnou dohodou", po které byla "čínská zeď" ministerstvem z návrhu zákona tiše vypuštěna.
Původně MŽP prosazovalo "čínskou zeď" velmi ativně a skoro tři roky. Poslancům MŽP ještě 9. října 2018 čínskou zeď opakovaně slibovalo jako důležitou součást nového zákona o výrobcích s ukončenou životností, a to těmito slovy svých vedoucích pracovníků - k poslechu příslušná část pod tímto odkazem (celý záznam lze stáhnout na webu Poslanecké sněmovny zde)
Zde přinášíme odůvodnění z aktuálního pozměňovacího návrhu, který tolik potřebnou "čínskou zeď" opět vrací do hry
V rámci přípravy návrhu zákona o výrobcích s ukončenou životností byla s odbornou veřejností diskutována potřeba zakotvení zákazu vertikální integrace, tedy omezení napojení zpracovatelů výrobků s ukončenou životností na činnosti kolektivního systému, tzv. „čínská zeď“. Úprava v předkládaném znění zákona je však nedůsledná, omezuje toliko přímou účast provozovatele kolektivního systému na zpracování výrobků s ukončenou životností, nicméně už neřeší situaci, kdy je provozovatel tohoto systému přímo či nepřímo napojen na zpracovatele.
Text návrhu zákona, konkrétně ustanovení § 35 odst. 2 písm. d) a ustanovení § 41 odst. 1 je s ohledem na uvedené potřebné doplnit tak, aby se omezení zapojení zpracovatelů vztahovalo právě také na situace, kdy je zpracovatel napojen na kolektivní systém přímo či nepřímo prostřednictvím propojených osob (společníků nebo osob se zvláštním vztahem k provozovateli kolektivního systému) tak, aby byla zajištěna efektivní ochrana volného trhu a zdravého konkurenčního prostředí.
Hrozící významný střet zájmů
Pokud kolektivní systém nebo s ním propojené osoby vlastní přímo či nepřímo zpracovatelské společnosti, jedná se o významný střet zájmů, což je v rozporu se zněním Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech, která v odst. 22 preambule uvádí, že: „Obecné minimální požadavky by měly snížit náklady a podpořit výkonnost a měly by zajistit rovné podmínky, a to i pro malé a střední podniky a podniky působící v oblasti elektronického obchodu, a zamezit překážkám bránícím hladkému fungování vnitřního trhu. Měly by také napomoci zahrnutí nákladů souvisejících s ukončením životnosti výrobku do cen výrobků a motivovat výrobce při navrhování svých výrobků, aby brali v potaz jejich recyklovatelnost, opětovnou použitelnost, opravitelnost a přítomnost nebezpečných látek. Tyto požadavky by měly celkově zlepšit řízení a transparentnost systémů rozšířené odpovědnosti výrobce a snížit možnost střetu zájmů mezi organizacemi vykonávajícími povinnosti vyplývající z rozšířené odpovědnosti výrobce jménem výrobců a zpracovateli odpadů, s nimiž mají tyto organizace smluvní vztahy.“ Výše uvedený koncept striktního oddělení kolektivního systému a zpracovatelů je naplněním požadavku podpory správného fungování vnitřního trhu, jeho prostřednictvím bude omezeno riziko monopolizace trhu zpracování vybraných výrobků s ukončenou životností.
Hrozí vyvádění prostředků z kolektivních systémů a umělé navyšování cen
Samotná důvodová zpráva k předkládanému návrhu zákona uvádí, že „Provozování kolektivního systému je specifickou činností, jejímž cílem není podnikání za účelem dosažení zisku, ale plnění zákonných povinností výrobců pro zpětný odběr a nakládání s výrobky s ukončenou životností.“ Z uvedeného vyplývá, že kolektivní systémy jsou (a musí být) neziskové tak, aby všechny jimi vybrané prostředky sloužily ke sběru a recyklaci elektroodpadu. V případě napojení kolektivního systému na zpracovatele (který je podnikatelem, a tedy jeho hlavním účelem je generování zisku), hrozí vyvádění těchto prostředků určených na sběr a recyklaci elektroodpadu ven ze systému např. formou výplaty dividend. S tímto vyváděním prostředků je zároveň spojeno riziko umělého navyšování cen a omezení tržního prostředí. Budoucí sběr a využití výrobků s ukončenou životností se následně výrazně prodraží, přičemž nejvíce tyto dopady pocítí spotřebitelé, kteří systém prostřednictvím svých nákupů financují a také obce, které jsou významným subjektem pro zajišťování zpětného odběru výrobků s ukončenou životností od svých občanů (spotřebitelů).
Čínskou zeď doporučuje i antimonopolní úřad
Na riziko možného negativního trhu upozorňoval již v minulosti Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který ve svém stanovisku ze dne 14. 8. 2013 uvedl, že „Úřad zastává názor, že provozovatel kolektivního systému není ze zákona oprávněn působit na navazujících trzích, avšak jak je ze zákona patrné, není de facto nastaven žádný dohled či kontrolní mechanismus, který by dozoroval nad jednáním kolektivních systémů. V důsledku popsaného jednání dochází k deformaci soutěže v navazujících trzích subjektem, který není oprávněn vykonávat jiné činnosti než činnosti specifikované v zákoně.“ Navrhovaný model oddělení kolektivního systému od zpracovatelů omezí možnost negativního ovlivnění trhu zpracovatelů vybraných výrobků s ukončenou životností.
V současnosti lze v rámci České republiky ve vztahu ke kolektivním systémům hovořit o oligopolu, jelikož 2 největší kolektivní systémy v oblasti elektrických a elektronických zařízení ovládají díky své velikosti přibližně 75 % celkového trhu, a to dle Vybraných ukazatelů odpadového hospodářství v oblasti odpadních elektrických a elektronických zařízení za rok 2018, str. 9, prezentovaných Odborem odpadů Ministerstva životního prostředí v lednu 2020. Toto výhodné postavení spočívající ve vysokém objemu sesbíraných elektroodpadů způsobuje, že jsou mnozí zpracovatelé na těchto kolektivních systémech existenčně závislí (z hlediska přísunu elektroodpadu ke zpracování). Jak již bylo výše uvedeno, tato závislost může vést i k monopolizaci zpracovatelského trhu, likvidaci malých a středních podnikatelů a ve svém důsledku i růstu cen elektrospotřebičů díky nárůstu výše příspěvků na budoucí recyklaci, tzv. recyklačních poplatků. K dnešnímu dni v České republice působí přibližně 200 zpracovatelů zařízení. Předkládaný pozměňovací návrh má těmto zpracovatelům zaručit, že se všichni budou moci na tržních principech nadále účastnit zpracovávání elektroodpadu. Tato široká nabídka vyvíjí na jednotlivé zpracovatele vysoký konkurenční tlak, čímž drží ceny za zpracování elektroodpadů na nižší úrovni. V případě majetkového propojení kolektivního systému se zpracovatelem by tento zpracovatel mohl skrze dumpingové ceny zlikvidovat konkurenci, přičemž následně (za účelem dosahování zisku) by tyto ceny mohl skokově zvýšit (neexistovala by levnější alternativa zpracování). Vytlačení konkurence zpracovatelské kapacity by sebou přineslo také negativní dopady do zaměstnanosti v jednotlivých regionech působnosti dnešních zpracovatelů, přičemž jejich významná část využívá institutu chráněných pracovních míst pro zaměstnání osob se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce (viz tzv. „chráněné dílny“).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech dále nově v čl. 8a odst. 1 písm. a) stanovila členským státům povinnost jednoznačně vymezit úlohy a povinnosti všech příslušných zúčastněných subjektů, včetně výrobců a kolektivních systémů. Tyto úlohy a rozsah činnosti jednotlivých aktérů nakládajících s výrobky s ukončenou životností je tedy nezbytné jednoznačně legislativně definovat. Pozměňovací návrh o striktním oddělení zpracovatelského segmentu trhu od provozovatelů kolektivních systémů tento požadavek zcela naplňuje.
Čínskou zeď běžně používají další evropské státy a v ČR je už 19 let jedním pilířů zákona o obalech
Uvedený koncept (tedy důsledné oddělení kolektivního systému a zpracovatele, resp. zákaz, aby kolektivní systémy a s nimi propojené osoby vlastnily zpracovatelská zařízení), je běžně užíván v řadě dalších zemí Evropy, jako např. ve Francii, Španělsku nebo na Slovensku. Je rovněž nutné podotknout, že tyto státy zavedly do svých právních předpisů koncept „čínské zdi“ najednou, aniž by dříve fungovala jakákoli obdobná úprava pro jiný segment trhu (na rozdíl od České republiky, kde tato úprava funguje již téměř 19 let v rámci zákona č. 477/2001 Sb. o obalech, konkrétně v ustanovení § 19 odst. 2 tohoto zákona a dále téměř 14 let v rámci stávajícího zákona o odpadech, konkrétně části upravující zpětný odběr baterií a akumulátorů v ustanovení §31l odst. 12). Ačkoli výše uvedené státy mají uzavřené mezinárodní dohody o ochraně investic, nedošlo k žádnému arbitrážnímu řízení, které by se týkalo zavedení těchto nových omezení. Z tohoto důvodu není pravděpodobné, že by k jakémukoli arbitrážnímu sporu mohlo dojít ve vztahu k České republice.
V České republice je v současnosti cca 200 zpracovatelů elektroodpadu, přičemž pouze jediný je vlastněný subjekty propojenými s kolektivním systémem. Za daných okolností lze konstatovat, že souběžný provoz kolektivního systému a zpracování odpadů nelze považovat za investici, zejména s ohledem na účel dané činnosti a zdroje jejího financování – zpracovatelská linka je totiž financována ze zdrojů kolektivního systému a nikoli za účelem dosažení zisku, navíc je ve vlastnictví subjektů s rozdrobenými vlastnickými strukturami vzdálenými od zahraničního investora.
Nadto v lednu loňského roku učinili zástupci členských států EU první společný krok k ukončení bilaterálních dohod o podpoře a ochraně investic sjednaných mezi členskými státy EU. Podepsáním deklarace se členské státy přihlásily k plnému respektování rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 6. března 2018 ve věci C-284/16 Achmea vs. Slovenská republika, ve kterém Soudní dvůr došel k závěru, že tyto dohody jsou nekompatibilní s právním řádem Unie. Členské státy EU společně prohlásily, že rozhodčí doložky obsažené v bilaterálních dohodách uzavřených mezi členskými státy EU v rozporu s právem EU a jsou tudíž neaplikovatelné. Ochrana evropských investorů proti škodlivým zásahům ze strany členských států je přitom dostatečně upravena v právu EU, které zajišťuje rovné zacházení s investory.
Není pravdou, že by zakotvení zákazu vertikální integrace znamenalo překážku pro výrobce, aby nemohli vlastnit recyklační zařízení. Úprava obsažená v tomto pozměňovacím návrhu má za cíl zamezit, aby kolektivní systém a osoby s ním majetkově propojené nevlastnili zpracovatelská zařízení, kterým by následně dodávaly za lepších podmínek sebraný elektroodpad, čímž by došlo k deformaci zpracovatelského trhu. Výrobci, kteří nejsou majetkově propojeni s kolektivním systémem (kterých je v rámci České republiky naprostá většina), mohou vlastnit zpracovací recyklační zařízení naprosto bez omezení i po zavedení „čínské zdi“. Zároveň zakotvení „čínské zdi“ nijak neupravuje vlastnictví zpracovaného materiálu. Pokud si kolektivní systém ve smlouvě se zpracovatelem vymíní, že materiál zůstane v jeho vlastnictví (pakliže má o takto zpracovaný materiál nadále zájem), nic mu v tom bránit nebude. Stejně tak nebude nijak omezena možnost nákupu recyklovaného materiálu z použitých elektrozařízení. Navrhovaný zákaz vertikální integrace naopak zpřístupní recyklovaný materiál všem zájemcům a nikoli pouze takovým, kteří jsou majetkově propojeni s kolektivním systémem.
S ohledem na nezbytnost zachování ochrany volného trhu a konkurenčního prostředí a na požadavky Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech, je zapotřebí doplnit výše uvedená ustanovení tak, aby došlo ke striktnímu oddělení provozovatelů kolektivních systémů a zpracovatelů vybraných výrobků s ukončenou životností. konec citace odůvodnění pozměňovacího návrhu
Riziko arbitráže je pouze účelový argument a bylo vyloučeno i na jednání Hospodářského výboru
Jak je již výše uvedeno, někdy bývá jako argument pro aktuální vypuštění čínské zdi ze zákona uváděno údajné riziko možné arbitráže. K tomu bylo na Hospodářském výboru sděleno, že takové riziko je prakticky vyloučené, neboť i ostatní evropské země zaváděly "čínskou zeď" nově z doby, kdy zde původně nebyla. V žádné členské zemi však neproběhla žádná takováto arbitráž. Jako blízký příklad lze uvést Slovensko, kde "čínskou zeď" také nedávno zavedli a ani zde se žádná arbitráž neřešila. Poslanci Hospodářského výboru dále doplnili, že riziko arbitráže bude zcela vyloučené, pokud bude existovat přechodné období stanovené v zákoně. A přechodné období samozřejmě pozměňovací návrh rovněž obsahuje. Riziko arbitráže je tedy nulové. Přijetí tohoto velmi potřebného nástroje nic objektivně nebrání.
Budou poslanci hlasovat pro čisté a transparetní řešení?
Bude proto zajímavé sledovat, zda MŽP nakonec podpoří svým stanoviskem při hlasování "čínskou zeď" a také to, zda budou poslanci hlasovat pro tento transparentní a protržní nástroj, který dle PN znemožňuje vyvádění prostředků z kolektivních systémů.
Zdroj: web České asociace odpadového hospodářství s využitím textu odůvodnění pozměňovacího návrhu 5660 u sněmovního tisku 677
Související články
Předseda rady zdravotně postižených píše poslancům kvůli elektroodpadu a poslankyni Fialové
Zlikviduje návrh poslankyně Fialové desítky recyklačních firem?
SVDS přebralo štafetu od SPDS - výzva zpracovatelům elektroodpadu