Poslankyně Krutáková a oborové svazy oslovily ministra Brabce – problém s výměty z třídění plastů je třeba řešit efektivněji
Tři největší profesní organizace obecních, městských a privátních firem ze sektoru odpadového hospodářství a paní poslankyně Jana Krutáková, jakožto předsedkyně odborné skupiny RecHelp, oslovily ministra Brabce s otevřenou žádostí o efektivnější řešení problému s výměty z třídění plastů a s problematickou dikcí nového odpadového zákona. Situace stále dopadá na obce a města. Náklady obcí se neúměrně zvýšily.
Spolek veřejně prospěšných služeb, Sdružení komunálních služeb, Česká asociace odpadového hospodářství a předsedkyně pracovní skupiny RecHelp, paní poslankyně Jana Krutáková, shrnuly trvající problémy nemožnosti nakládání s výměty z třídění plastů z obcí a měst způsobené dikcí nového odpadového zákona. Zástupci zásadní většiny odpadového sektoru se shodli na tom, že problém je skutečně vážný. Trvá již několik měsíců a dopady příslušného ustanovení nového zákona (§36 odst. 5) na obce se výrazně navýšily. Místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal potvrdil, že obcím se meziročně navýšily náklady na svoz a zpracování plastů dokonce již na 2,5 násobek proti minulému roku a stále stoupají. Tento vývoj je neudržitelný. Dříve již v této věci proběhla i korespondence na předsedy obou obecních svazů - SMO ČR a SMS ČR (více zde).
Problematický paragraf 36 odst. 5
Signatáři otevřeného dopisu uvedli, že předmětný problém není v žádném případě způsobem evropskou legislativou, jak je někdy nesprávně sdělováno, ale nevhodným parametrickým nastavením § 36 odst. 5. To de-facto vylučuje, aby z procesu třídění komunálních odpadů vznikaly nevyužitelné odpady. Ty ale samozřejmě z logiky věci vznikají a vždy vznikat budou. Proto EU nic takového nezakazuje, protože by to technicky ani nebylo možné. Důkaz je prostý – klíčový problém v českém zákoně v tomto směru je nevhodně nastavený parametr výhřevnosti a z něj plynoucí nemožnost, aby tříděním komunálních odpadů vznikaly nevyužitelné odpady. Na papíře je to tedy znemožněno, ale v praxi se to zajistit nedá. Evropská legislativa prokazatelně žádný parametr výhřevnosti nemá a nezná. Takže české nastavení v této věci jistě nevychází z požadavku EU. Nícméně za několik měsíců již dokázalo citelně navýšit náklady za svoz a zpracování plastů z obcí a měst a v mnoha desítkách zařízení vytvořit ohromné zásoby odpadů, které není kam dát.
Snaha o řešení problému metodickým pokynem MŽP nepomohla, protože nemá oporu v zákoně
MŽP se sice předmětný problém zcela striktního nastavení zákona, ke kterému došlo na poslední chvíli poslaneckým pozměňovacím návrhem, snažilo vyřešit v rámci metodického pokynu. Zde bylo jaksi arbitrárně stanoveno, že nevyužitelných odpadů, může být dle názoru MŽP v případě plastů 15 %. Zákon však nic takového nepřipouští a předmětné problematické ustanovení § 36 odst. 5 je zcela nekompromisní. Nejen obce, ale i třídící technologie proto mají velký problém, který se s postupem času zvětšuje (více zde). Vznikající množství výmětů z třídění plastů nechtějí přijímat ani skládky, ani spalovny. Recyklační technologie pro ně nejsou k dispozici. Cementárny je potřebují mít v podobě homogenizovaných paliv z odpadů, tzv. TAP. ČR však zatím nemá dostatečné kapacity na výrobu potřebného množství TAP. V rámci ČR tak vzniká větší množství plastových výmětů, než pro které existují kapacity. Výměty proto není kam dát (více zde).
Kam s výměty? Na tuto opakovaně pokládanou klíčovou otázku neumí stát odpovědět a tedy na ni stále neodpovídá
MŽP opakovaně odkazuje na shrnutí svých aktivit, které by mohly alespoň částečným způsobem pomoci. Reálně však dosavadní činnost MŽP ovlivní situaci v horizontu za cca 2 - 3 roky. Problém je však třeba řešit nyní a je nutné ODPOVĚDĚT NA OTÁZKU, KAM MAJÍ PRODUCENTI VYTŘÍDĚNÝCH VÝMĚTŮ TYTO ODPADY PŘEDÁVAT NYNÍ a v dalších měsících. Na tuto otázku zatím nebyla ze strany MŽP sdělena odpověď. Proto zástupci většiny odpadového sektoru a skupiny RecHelp požádali pana ministra Brabce o svolání otevřeného jednání všech dotčených stran, kde by se tato věc otevřeně diskutovala a kde by se hledalo řešení, jak velmi problémovou situaci zvládnout v následujících týdnech a dalších cca 24 měsících. Tedy v době, než v ČR reálně vzniknou potřebné technologie.
Níže uvádíme plný text aktuálního otevřeného dopisu paní poslankyně Jany Krutákové a oborových svazů adresovaný panu ministru Brabcovi - plný text dopisu zde . Pod dopisem, je k dispozici odpověď pana ministra s výčtem všech doposud provedených činností MŽP - plný text odpovědi zde . Ty je jistě třeba vnímat pozitivně a doufejme, že v dlouhodobém výhledu alespoň trochu pomohou. Klíčový je však fakt, že v odpovědi bohužel opět není vysvětlení MŽP, kde je v zákoně ono ustanovení ohledně zmíněných 15 % výmětů, které by bylo možné odstranit. Není zde ani odpověď ohledně řešení, kam by mohli producenti předávat své plastové výměty z obcí v následujících týdnech a cca 24 měsících. A zatím bohužel nebyl oznámen ani termín otevřeného společného jednání všech zainteresovaných stran, kde by bylo možné problém společně otevřeně diskutovat a hledat společné řešení. Problém tak dále trvá.
Otevřený dopis oborových svazů a paní poslankyně Jany Krutákové, předsedkyně odborné skupiny RecHelp
Zdroj: web České asociace odpadového hospodářství s využitím otevřené korespondence paní poslankyně Jany Krutákové a oborových svazů SVPS, SKS, ČAOH
Související články
Obcím se zdražuje svoz plastů. Není jasné, co s výměty z třídění. Shrnutí v dopisu obecním svazům
ČT reportáž: Recyklace plastů v Česku nefunguje. Většina odpadu se spálí
Ekolist: Petr Bielan - Polemika k článku „Co dělat s výměty z třídiček plastových odpadů?“