Prezentace - Obce mají prokázat splnění cílů již za rok 2025

Obce mají prokázat splnění cílů již za rok 2025

Výše uvedený nadpis je zároveň názvem prezentace Petra Havelky, kterou vám níže v okně přinášíme také jako VIDEOZÁZNAM, spolu se slidy samotné prezentace. Pod videem je rovněž stručné textové shrnutí a několik podstatných slidů. Odkaz na samotnou odbornou akci, včetně jejího programu, je zde. 

Potřebujeme dále rozvíjet komplexní systém nakládání s odpady

Jak jsme již dříve informovali, Česká republika je i ze strany Evropské komise hodnocena jako země, která v posledních letech rozvíjela své odpadové hospodářství odpovědným způsobem a tak, abychom systémy připravili na možné splnění předespaných legislativních cílů k roku 2025.

Za účelem evropského porovnání vyhotovila Evropská komise v polovině roku 2023 celounijní analýzu jednotlivých států. Výsledek analýzy byl Komisí zveřejněn v červnu 2023. Je pozitivní, že podle této analýzy se Česká republika zařadila mezi nejlepších devět států, které byly vyhodnoceny jako nejkvalitněji připravené na možné splnění legislativních cílů k roku 2025. Tedy pokud se bude v dosavadním úsilí, v nastavení systému a ve výkonech systému pokračovat.

Výhodou našeho systému je poměrně dlouhá doba rozvoje třídící sítě v obcích a městech, dlouhodobá pozitivní osvěta veřejnosti, velký počet obecních sběrných dvorů, velký počet sběren odpadů, poměrně velké množství regionálních třídících a dotřiďovacích linek, kvalitně a efektivně nastavený systém fungování autorizované obalové společnosti a řada dalších aspektů. 

Stále více se prokazující výhodou je nastavení a využití synergií v rámci budovaného komplexního systému. A také to, že je systém zaměřen na celé spektrum komunálních odpadů, nikoli jen na vybrané položky, které by byly pro sběrnou síť výnosné. Je logickým cílem celého systému a zájmem obcí a měst v něm, že chce řešit všechny druhy vznikajících komunálních odpadů tak, aby lidé měli co nejkomfortnější možnost odevzdat své odpady co nejblíže místu jejich vzniku. Zároveň zde musí fungovat vyváženost tří základních aspektů takového systému - environmentálních požadavků, sociální funkčnosti a ekonomické efektivity a akceptovatelnosti nákladů celého systému pro jeho uživatele. Není možné na úkor jedné věci upozaďovat dvě další, pak by systém nebyl v rovnováze. Postupný vývoj v čase ukazuje, že rozhodnutí činěná v minulých dvou dekádách vztahující se k rozvoji českého systému byla racionální a funkční. 

Výzvou pro aktuální roky bude zefektivnění třídění i v těch obcích, kde se s tříděním zatím moc nehýbalo

V posledních dvou letech žádala Česká asociace odpadového hospodářství Ministerstvo životního prostředí o zveřejnění dat a vyhotovení oficiálního srovnání v oblasti míry plnění legislativních cílů třídění komunálních odpadů ze strany obcí a  měst, jakožto nositelů této povinnosti.

Cca před rokem resort ve vztahu k tomu zveřejnil celorepublikové srovnání výsledků třídění v obcích a městech, a to v průměrech jednotlivých krajů v České republice.  Konkrétní výsledky tohoto porovnání jsou k dispozici na přiloženém grafu, který ukazuje data za rok 2022. Mezi nejlépe třídící obce a města podle tohoto oficiálního srovnání patří ty v Olomouckém kraji, v Pardubickém, v Moravskoslezském a na Vysočině. Naopak na chvostu je ve výsledcích třídění komunálních odpadů hlavní město Praha a obce a města v Ústeckém, Libereckém a Karlovarském kraji. 

V prezentaci na konferenci bylo ze strany Petra Havelky také sděleno, že již v současné době v České republice existují obce, které dosáhly na finální legislativní metu v třídění komunálních odpadů (70 % třídění). Jedná se o obce, které svůj třídící systém aktivně vyvíjely po řadu let a spolupracovaly na tom s místní svozovou společností s cílem, aby nastavení systému bylo co nejefektivnější. Postupně řešily třídění jednotlivých komodit a jejich vhodnou intenzifikaci v místních podmínkách. Souvisejícím efektem postupné intenzifikace třídícího systému je také systémové omezování produkce směsného komunálního odpadu, protože jeho jednotlivé složky jsou postupně převáděny do separátních materiálových toků barevných sběrných nádob, či jiných způsobů nakládání se vznikajícím odpadem. Dosavadní graf ukazoval průměry za celý kraj (viz přiložený obrázek). Avšak nyní, v roce 2025, již bude možné průběžně vyhodnocovat výsledky jednotlivých obcí, jak informovalo ministestvo životního prostředí na konci roku 2024. Vyhodnocení plnění definovaných indikátorů je nově k dispozici v systému VISOH2, který lze najít na webu MŽP. To je velmi pozitivní posun a lze to hodnotit také jako důležité motivační opatření. Obce budou mít možnost průběžného vzájemného srovnání svých výsledků a také provedených opatření, což by mělo vést k efektivnímu rozvoji jednotlivých systémů.

Řada obcí je v intenzifikaci svých třídících systémů velmi aktivní - data za republiku ukazují pokračující efektivní rozvoj

Někdy se zejména v médiích setkáváme s výroky některých politiků o tom, že další intenzifikace třídícího systému je již nemožná, nebo že by byla neefektivní.

Taková prohlášení jsou z odborného hlediska mimo. Důvod je jednoduchý. ČR se stejně jako další státy, zavázala k recyklaci nejméně 65 % všech komunálních odpadů (k roku 2035). Nyní se jako stát pohybujeme někde kolem 41 procent. Tento parametr nelze splnit bez efektivního třídění komunálních odpadů jako celku, tedy bez přípravy surovin pro procesy předepsané recyklace. A pro efektivní třídění komunálních odpadů jako celku se v čase prokazatelně osvědčila intenzifikace sběrných systémů v obcích. Ta má dle zkušeností řady z nich ještě velký potenciál. Dosavadní výsledky a oficiální data o výkonech intenzifikace jsou jednoznačně pozitivní.

Na grafu je možné vidět postupný rozvoj počtu sběrných nádob v celé České republice. Graf ukazuje v posledních letech rychlý nárůst počtu menších sběrných nádob, které jsou občanovi nejblíže. Dá se říci, že graf ukazuje trend rozvoje door to door systémů v obcích a městech, kde jsou barevné sběrné nádoby doplňovány přímo k jednotlivých rodinným domům, či k menším bytovým domům.

Na dalším obrázku jsou vidět konkrétní oficiální čísla týkající se sběru kovových obalů a jejich recyklace. Je vidět, že dosadní třídící systém zajistil za rok 2023 recyklaci 67 % všech kovových obalů. U podmnožiny ocelových kovových obalů byla recyklace ještě vyšší, a to dokonce v míře 85 %. U kovových obalů se České republice také daří zajistit velmi vysokou míru celkové recyklace sebraných a vytříděných kovových obalů - ze všech sebraných a vytříděných kovových obalů se jich plných 99 % předalo do finální recyklace. 

Nově mohou lidé odkládat kovové obaly také do žlutých nádob 

Pro kovové obaly se navíc od roku 2025 zásadním způsobem navyšuje možnost jejich třídění, a to až na 500 000 sběrných nádob. Po proběhlé dohodě zainteresovaných stran včetně největších profesních svazů svozových firem (SKS, SVPS a ČAOH) a obou obecních svazů SMO ČR a SMS ČR, se na celém území České republiky tam, kde se kovy netřídí do šedých nádob, rozšiřuje od prvních měsíců roku 2025 možnost odkládání kovových obalů také do žlutých nádob (více zde). Opatření je především poděkováním lidem v ČR za to, jak dlouhobě velmi dobře třídí. Za to, že ČR se díky lidem a funkčnímu systému po řadu let umístuje na nejvyšších příčkách v dané oblasti v celé Evropské unii. Opatření má lidem přinést nejjednodušší a nejkomfortnější cestu, jak správně naložit se svými kovovými obaly. 

Konkrétní forma zajištění nového, lepšího nastavení třídění, je na dohodě mezi obcí, svozovou společností a třídící linkou. V případě třídění kovových obalů do žlutých nádob spolu s dalšími plasty, se jedná o dobře vyzkoušený systém multikomoditního sběru, který se testoval několik let v řadě regionů v ČR a funguje s velmi dobrými výsledky. 

Ze zkušeností regionů, kde se systém třídění kovových obalů dobromady s plasty zkoušel několik posledních let plyne, že velmi dobré vytřídění kovových obalů ze žlutých nádob lze zajistit i na stávajících manuálních třídících linkách. Pro provozovatele třídících linek je nicméně aktuální plošné rozšíření mulitkomoditního sběru dobrým impulzem pro zvážení investic do separátorů kovů. O jednotlivé druhy vytříděných kovů, v podobě slisovaných balíků, je dlouhodobý a stabilní zájem recyklačního průmyslu. Tyto investice tedy budou mít jistě smysl a budou s jistotou efektivnější, než pokud se šlo cestou povinného zálohování, protože stávající systém řeší všechny kovové obaly, nikoli jen jeden jejich druh. Zde je pro informaci také video, Jak se v ČR daří třídít a využívat například nápojové plechovky. 

Výsledky využití obalových odpadů 

Ve využití obalových odpadů a v jejich recyklaci patříme jako Česká republika dlouhodobě mezi přední státy celé Evropské unie. V poslední době jsme bohužel byli svědky nepravdivých "fake news", rádoby zelených organizací a některých politků, kteří se snažili záměrně znevažovat funkčnost stávajících třídících systémů v obcích a městech a výsledky využití tříděných komodit.

Takové nezodpovědné chování bohužel může vést k narušení dlouhodobě budované důvěry lidí v postupně rozvíjený systém. Je proto smutné, když se k podobným útokům některé subjekty nebo osoby uchylují, často s cílem prosazování svých vlastních byznysových zájmů nebo skupin, pro které pracují. To nejcennější, co v oblasti tříděného sběru jako ČR máme, je fakt, že mnohaleté velmi dobré výsledky jsou založeny na dobrovolnosti třídění a na trvající důvěře lidí v postupný rozvoj českého separačního systému. Důvěra lidí je napříč všemi generacemi. 

Všem známé a výstižné heslo: "Třiďme odpad, má to smysl" potvrzují celkové výsledky uvedené v grafice. Můžeme shrnout, že dle oficiálních údajů za rok 2023 lidé v České republice vytřídíli 1 261 452 tun obalových odpadů.

Z tohoto množství bylo celých 941 285 tun předáno do recyklace. V republikovém separačním systému obcí a měst bylo celkem 920 007 barevných sběrných nádob. Do nich každý občan dobrovolně a ze svého přesvědčení vytřídil průměrně 75,6 kilogramu. Dlouhodobá data ukazují, že dosavadnímu systému věří a aktivně jej využívá cca 75 % všech obyvatel. 

Oba grafy ukazují, že využití vytříděných surovin je na velmi dobré úrovni. A většině materiálů, které Češi vytřídí, umí dát systém nový život.  

Platí také to, že v recyklaci nejproblematičtější komodity a sice plastů, jsme jako Česká republika v první třetině nejlepších států celé Evropské unie, jak ukazují data Eurostatu. Dlouhodobá data autorizované obalové společnosti ohledně sběru a využití jednotlivých druhů obalů a jejich relevace, byly opět na konci roku 2024 hodnoceny právě ze strany Eurostatu, a to s velmi dobrým výsledkem. Dřívější účelová kritika dlouhodbých dat AOS v ČR opakovaně prováděná ze strany některých "Institutů" se znovu ukazuje, jako zbytečná a laciná (více např. zde). 

Jak mohou politici opravdu pomoci recyklaci? Pokud by chtěli

Pokud by chtěli odpovědní politici skutečně pomoci dalšímu rozvoji recyklace, pak zde jsou čtyři jednoduché body, které pokud by uměli realizovat a ne jen o recyklaci mluvit, navýšilo by se procento recyklace komunálních odpadů a viditelný kus:

• daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků
• vyšší využití recyklovaných výrobků v rámci veřejných zakázek
• zjednodušení přechodu odpad – výrobek - vydání potřebných vyhlášek a jejich nastavení využitelně pro praxi
• neházet klacky pod nohy při úředním uznávání recyklovaných výrobků 

Závěr prezentace Petra Havelky - Máme 1, 6 a 11 let na splnění platných cílů

Cestou je intenzifikace stávajícího systému a realizace doprovodných technologií (třídění, recyklace, energetické využití):

• Třídící cíle lze splnit – jednodušší je to u menších municipalit, složitější u větších
• Door to door v obcích – probíhá – každoroční nárůst o několik procent ročně
• Modernizace třídících linek, separátory kovů, optika, apod. - probíhá – pozastaveno kvůli novele obalového zákona – nejznámější příklady Ostrava, Brno – fungují výborně, ale pokud bude zálohování, budou poškozeny ročně o 25 – 35 milionů Kč (výstraha pro ostatní); linky se musí připravit na třídění většího počtu materiálů
• Bude probíhat další pokles produkce SKO – obce budou každoročně více třídit – protože musí; bude narůstat množství tříděných materiálů na linkách, ale i množství výmětů z třídiček
• Je třeba legislativně vyřešit započítávání vytříděných surovin z moderních třídících linek, pokud jdou do recyklace – zatím na to zákon nemyslí; dle směrnice je to samozřejmě možné
• Obce mají problém s neuznáním započítávání BRKO pokud jej lidé využívají v kompostérech
• Svou roli mají také výrobci – lépe vytříditelné a lépe recyklovatelné obaly; narůstající význam ekomodulace; nasměrování výnosů z EPR do stávající infrastruktury sběru a využití; nikoli vznik a provoz dalších drahých umělých EPR systémů 
• Důležitá je stabilita legislativního prostředí – neodborné změny škodí investicím a v čase se vše zbytečně prodražuje; legislativní klid by si měla dát i EU; pro rozvoj investic je potřebná stabilita a předvídatelnost
• Potřebujeme komplexní systém na všechny komunální odpady, který si komoditně pomáhá a využívá synergií, nikoli množství separátních samostatných systémů na jednotlivé komodity (příliš drahé, často si vzájemně odporující)
• Nepotřebujeme další a další systémy sběru. Stávající sběrný systém v ČR v obcích je jeden z nejlepších v celé EU
• Potřebujeme systémový odbyt pro recyklované výrobky – pak na trhu samy vzniknou potřebné recyklační kapacity
• Potřebujeme navazující energetické využití na vytříděné nerecyklovatelné složky

Zdroj: Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství s využitím videozáznamu z konference společnosti VIDA conference