Připomínky ČAOH k návrhu vyhlášky k palivům z odpadů

Vítáme předložení vyhlášky

Česká asociace odpadového hospodářství, jakožto profesní organizace sdružující většinu výrobců paliv z odpadů (TAP) z celé České republiky, vítá zpracování návrhu vyhlášky. Pozitivně hodnotíme také fakt, že do aktuální verze se promítla většina dohodnutých principů z konferenčního vypořádání předchozí verze, konaného dne 31.10.2022 na ministerstvu životního prostředí.

V České republice se již realizují projekty moderních třídících linek, které budou pro obce a města třídit a zpracovávat jak vytříděné složky komunálních odpadů, tak i směsné komunální odpady, aby obcím dopomohly k dosažení vysokých cílů třídění odpadů, stanovených platnou legislativou (obce musí k roku 2025 třídit minimálně 60 % komunálních odpadů, k roku 2030 65% a k roku 2035 70 % komunálních odpadů). Cestou vysokoúčinného třídění budou připravovat jak druhotné suroviny pro další materiálové využití, tak energeticky bohatou frakci, která není vhodná k recyklaci, ale je vhodné jí využít k výrobě energie. Pokud je tato frakce zpracována dle nejmodernějších požadavků evropských ISO norem, pak se označuje jako palivo z odpadů (TAP).

Realizují se rovněž projekty, které navýší procento energetického využití těchto vytříděných nerecyklovatelných frakcí, tedy vhodné energetické koncovky. V úvahách municipalit je řada regionálních projektů na využití paliv z vytříděných nerecyklovatelných odpadů (TAP). Tyto projekty dohromady aktivně podporují možnosti naplnění závazných cílů oběhového hospodářství. Jako Česká asociace odpadového hospodářství jsme již některé z takových projektů komentovali a komentovali jsme i samotné výhody využití paliv z nerecyklovatelných odpadů (TAP).

Obce a města chtějí třídít a zpracovávat i směsné odpady. Mohou tím ušetřit za energie i za odpady

Paliva z odpadů jsou budoucností energetického využití nerecyklovatelných materiálů

Konec skládek? Odpad půjde do tepláren. Pomůže to i v krizi, říká technolog

Vyhláška je připravena dobře, jen zbytečně silně zužuje možnosti energetického využití v regionech, tedy v obcích a městech

Samo MŽP v odůvodnění, ale i při odborných akcích deklaruje, že ČR potřebuje navýšit kapacitu energetického využití upravených a nerecyklovatelných odpadů a potřebuje snížení množství odpadů ukládaných na skládky. Dále konstatuje, že tato vyhláška je jedním z potřebných nástrojů k tomuto cíli. S tím lze bezpochyby souhlasit. Vybraná níže komentovaná ustanovení, koncentrovaná prakticky pouze v § 2, však tento cíl zbytečně vzdalují a uměle udržují trh vhodných energetických koncovek pro upravené nerecyklovatelné odpady velmi úzký, tedy s nízkou mírou konkurence, což je negativní z pohledu veřejného zájmu a není to v souladu s deklarovaným cílem MŽP. Zároveň to není v zájmu ani komunální energetiky, resp. lokálních městských tepláren, které by po potřebných investicích, mohly tyto zdroje paliv využívat jako náhradu za fosilní uhlí. Obce a města by tak více využívaly regionální zdroje a snížily by se i požadavky na přepravu. Snížila by se i související uhlíková stopa.

Vyhláška jako celek, jde velmi dobrým směrem a může mít potenciál k potřebnému většímu rozvoji využívání nerecyklovatelné složky vytříděných odpadů, přesně v souladu s principy evropského balíčku oběhového hospodářství. V tomto směru je však třeba odstranit níže definované neopodstatněné legislativní překážky a duplicity koncentrované v navrhovaném § 2. Tyto duplicity přitom objektivně nepřináší vyšší stupeň ochrany životního prostředí.

Systémově je vhodné vycházet z principu, že zdroje s výkonem 20 MW a více a zdroje s IPPC povolením od krajského úřadu, mají dle vyhlášky povinnost plnit všechny podmínky platné legislativy ochrany ovzduší pro spalování a spoluspalování odpadů (jak je stanoveno v ustanovení § 2 písm. d) návrhu vyhlášky). Tyto zdroje pak, s ohledem na dané ustanovení, s jistotou zajistí splnění všech parametrů ochrany ŽP, které po nich lze legitimně požadovat. Není proto objektivně třeba tuto klíčovou a zásadní povinnost v dalších ustanoveních vyhlášky textově rozšiřovat a duplicitně stanovovat dalšími podmínkami, které buď v odkazované legislativě ochrany ovzduší už jsou a nebo jsou nad její rámec. Takový přístup by nevedl k cíli, který MŽP pro tuto vyhlášku deklarovalo, tedy k potřebnému rozšíření kapacit energetických zdrojů, které v regionech mohou využívat paliva z upravených a nerecyklovatelných odpadů.

Níže uvádíme konkrétní připomínky k návrhu textu vyhlášky

K § 2 písm. c)

Text navrhujeme upravit následujícím způsobem – „se následně využije výhradně ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 20 MW nebo ve spalovacím stacionárním zdroji, který má vydáno správními orgány integrované povolení ve spalovně nebo ve stacionárním zdroji, ve kterém probíhá výroba vápna nebo výroba cementu, které“…

Odůvodnění:

• Námi navrhovaná úprava textu reflektuje dohodu z proběhlého konferenčního vypořádání připomínek na MŽP konaného dne 31.10.2022, kde bylo k navýšení hodnoty na 20MW a více, dohodnuto doplnění stacionárních zdrojů s IPPC povolením, do čehož spadají i cementárny a vápenky. Text ustanovení obsažený v návrhu vyhlášky tuto dohodu nereflektuje, resp. ji překračuje bez objektivního zdůvodnění.     
• Subjekt s integrovaným povolením splňující legislativní požadavky na spalování a spoluspalování odpadů, což řeší § 2 písm. d), má objektivně zajištěn nejvyšší stupeň ochrany ŽP, který je legitimní po něm požadovat. Textace navržená v návrhu vyhlášky MŽP zásadně zužuje spektrum možných energetických zdrojů, přitom nepřináší lepší řešení z hlediska ochrany ŽP. Má však zásadní vliv na zúžení možných zařízení, která by mohla paliva z odpadů energeticky využít při splnění přísných podmínek legislativy ochrany ovzduší a IPPC. Textace MŽP je omezující také z hlediska žádoucího rozvoje komunální energetiky, kdy řada městských tepláren se do navrhované zúžené definice zbytečně nevejde, přitom by plnily veškeré požadavky legislativy ochrany ovzduší a IPPC. 
• Paliva z odpadů měla dle opakovaných vyjádření MŽP alespoň z části pomoci v náhradě fosilních paliv. Původně MŽP navrhovalo limitující hodnotu 5 MW. Dle dohodnutých kompromisních principů se měla hodnota zvýšit na 20 MW a doplnila se podmínka plnění legislativy ochrany ovzduší pro spalování a spoluspalování odpadů. To vše je relevantní s ohledem na zajištění nejvyššího stupně ochrany ŽP. Nově definované duplicitní podmínky nad rámec legislativy ochrany ovzduší, však uměle omezují možnost dalších subjektů nahradit fosilní paliva touto vhodnou a z pohledu ŽP pozitivní cestou. Důvod takového nového zásadního zúžení není v odůvodnění vyhlášky nijak vysvětlen a bez nutného vysvětlení je takové nastavení jen obtížně obhajitelné. Takové nastavení fakticky jen zužuje trh a uměle způsobuje nižší míru konkurence mezi energetickými zdroji, což je z hlediska veřejného zájmu negativní.
• Argument použitý v odůvodnění vyhlášky k tomuto bodu odkazující na potřebu omezení počtu energetických zdrojů využívajících TAP z hlediska kontrol není relevantní, neboť se jedná buď o zdroje nad 20 MW nebo o zdroje s IPPC povolením, a tedy jejich kontrola a požadavky na ochranu ŽP jsou nastaveny ze zákona přísněji a komplexněji, než u jiných typů subjektů. Zařízení s IPPC povolením jsou již z principu zákona nastavena s velmi vysokou mírou nároků a bezpečnosti s ohledem na ŽP. Je to jedna ze základních podstat samotné integrované prevence. 

K § 2 písm. c) bod 1

Tento bod navrhujeme vypustit – „1. jsou provozované na území České republiky, „

Odůvodnění:

• Byť částečně chápeme argument k tomuto bodu uvedený v odůvodnění vyhlášky, platí v rámci EU princip volného trhu. Vyhláška prochází procesem notifikace v rámci systému EU a tedy státy se k ní mohou vyjádřit. Dle našeho názoru je třeba, aby vyhláška respektovala princip volného trhu EU a nechala na konkrétních odpovědných orgánech členských států, jak budou paliva z odpadů hodnotit ve smyslu podmínek přeshraniční přepravy.
• Pokud by uvedený bod ve vyhlášce zůstal, mohlo by toto ustanovení být nesprávně interpretováno tak, že vyrobená paliva z odpadu musí být využívána pouze na území ČR. Pro takové nastavení však nemá MŽP zmocnění do vyhlášky.

K § 2 písm. c) bod 2

Navrhujeme text doplnit následujícím způsobem – „2. jsou konkrétně vymezené v průvodní dokumentaci, tuhého paliva z odpadů“

Odůvodnění: Doplnění je důležité z hlediska jednoznačného určení, o jakou průvodní dokumentaci se jedná.

K § 2 písm c) bod 3

Navrhujeme vypustit – „3. jsou provozované v souladu s povolením provozu vydaným pro stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší určenému k tepelnému zpracování odpadu,“

Odůvodnění:

• Tento bod je duplicitní s povinnostmi stanovenými v § 2 písm. d) Pokud má energetický zdroj plnit dle textu vyhlášky povinnosti plynoucí z platné legislativy ochrany ovzduší pro spalování a spoluspalování odpadů, pak je povinnost v § 2 písm. c) bod 3 pouze dalším zúžením spektra možných zdrojů.
• Textace bodu 3 navržená v návrhu vyhlášky MŽP nepřináší zlepšení z hlediska ochrany ŽP.
• Textace bodu 3 navržená v návrhu vyhlášky MŽP zužuje množinu možných energetických zdrojů nad rámec dohody učiněné na vypořádání MŽP dne 31.10.2022.

K § 2 písm c) bod 4

Navrhujeme vypustit – „4. pro tepelné zpracování odpadu splňují požadavky stanovené právními předpisy na ochranu ovzduší⁾, a“

Odůvodnění:

• Tento bod je duplicitní s povinnostmi stanovenými v § 2 písm. d)
• Textace bodu 4 navržená v návrhu vyhlášky MŽP nepřináší zlepšení z hlediska ochrany ŽP nad rámec povinnosti stanovené v § 2 písm. d)

K § 2 písm c) bod 5

Navrhujeme vypustit – „5. uplatňují nejlepší dostupné techniky pro spalování paliv a pro spalování odpadu,“

Odůvodnění:

• Tento bod je duplicitní s povinnostmi stanovenými v § 2 písm. d)
• Textace navržená v návrhu vyhlášky MŽP nepřináší zlepšení z hlediska ochrany ŽP. Provozovatel zdroje, ve kterém bude TAP energeticky využíváno, musí již nyní na základě zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění prokazovat uplatnění nejlepších dostupných technik v rámci řízení o povolení provozu zdroje nebo jeho změny. Prověření v tomto směru má tedy stát systémově zajištěno kompetencí krajských úřadů. Výrobce, který bude TAP do takového zařízení dodávat, nemá jinou možnost, jak ověřit uplatnění BAT, než je vydané integrované povolení zdroje, vč. uvedení příslušného druhu paliva. Takto duplicitně definovaná povinnost je s ohledu legislativních pravidel matoucí, nadbytečná, legislativně chybná a tudíž irelevantní.

K § 2 písm. f)

Navrhujeme vypustit – „f) je zajištěno získávání fosforu, pokud je tuhé palivo z odpadu vyrobeno z odpadu 19 08 05 kaly z čištění komunálních odpadních vod, a“

Odůvodnění:

• Navrhujeme zcela vyškrtnout jako celek, jelikož tato podmínka nemá jakoukoliv legislativní oporu v zákoně.
• Námi navrhovaná úprava textu reflektuje dohodu z proběhlého konferenčního vypořádání připomínek na MŽP konaného dne 31.10.2022.     
• Povinnost obsažená v písm. f) zužuje množinu zdrojů, které by mohly při splnění zákonných podmínek ochrany ovzduší a IPPC energeticky využívat paliva z odpadů.   
• Jedná se o ustanovení, které prakticky znemožní jakékoliv termické využití podle normy upravených čistírenských kalů ať už ve stávajících zařízeních, kde dochází k využívání termického potenciálu ve směsi s ostatními palivy (zejména cementárny, vápenky), tak i v připravovaných záměrech, neboť jeho aplikace vyžaduje zpracování pouze v jednodruhovém typu zařízení. Upozorňujeme, že na čistírnách odpadních vod je a bude využíváno i metody samostatného získávání fosforu selektivním srážením mimo přebytečný kal (například ve fugátu či kalové vodě či případně v kvarterním systému kombinované koagulace a filtrace) ať již železitými, hlinitými či vápenatými solemi (struvit) a tato opatření prokazatelně umožňují výrazně efektivnější znovuzískávání fosforu s výrazně nižší ekologickou stopou a bez přítomnosti dalších reziduí, než jeho případné získávání chemickou cestou (alkalickou či kyselou cestou – v tom případě při využití HCl opět s případným návazným srážením struvitu z kyselých roztoků) z popela jednodruhových spalovacích zařízení. I z toho důvodu jsou v Německu, kde od roku 2029 je tato možná cesta diskutována pro ČOV nad 100 000 EO, jsou sušené kaly, případně popel z monoincinerace zatím skladován, nikoliv využíván k masové produkci fosforu či fosforečných hnojiv. Návrh písmena f) není objektivním odborným požadavkem, ale spíše zájmovým aspektem úzké části investorů, a proto není relevantní jej v textu dále ponechat. Navíc získávání fosforu je možné za nižších nákladů extrakcí z kalové vody, kde je účinnost mezi 35 % až 50 % a s výrazně nižšími environmentálními dopady.

K § 2 celkově

S ohledem na množství odborných konzultací, které ve vztahu k nastavení vyhlášky k palivům z odpadů v posledních letech probíhaly a na ministerstvem deklarovanou potřebu zajištění navýšení kapacit energetických koncovek na upravené nerecyklovatelné odpady a paliva z odpadů, a s ohledem na to, že již byl dohodnut princip, že využití paliv z odpadů má plnit platnou legislativu ochrany ovzduší pro spalování a spoluspalování odpadů, zásadně nesouhlasíme s případným doplněním textu vyhlášky o další duplicitní podmínky, či podmínky nad rámec citované legislativní povinnosti plnit platné podmínky legislativy ochrany ovzduší. Takové doplnění by objektivně nepřineslo nic ve vztahu ke zlepšení podmínek z hlediska ochrany životního prostředí, jen by zcela uměle působilo na co nejvyšší stupeň zúžení počtu energetických zdrojů, které mohou paliva z odpadů využívat. Důsledkem pak může být uměle vytvořené výrazně méně konkurenční prostředí v této části energetiky, což není z hlediska celospolečenského zájmu žádoucí, ani pozitivní. Žádoucí to není ani z hlediska potřeby dosažení principů oběhového hospodářství a regionální soběstačnosti. Není to žádoucí ani z hlediska zájmů obcí a měst.

Mezi takové umělé návrhy může patřit například:

• Podmínky omezení energetických zdrojů, které mohou využívat paliva z odpadů, pouze na zdroje s hodinovou kapacitou využití paliva větší než X tun za hodinu.
• Zúžení energetických zdrojů, které mohou využívat paliva z odpadů pouze na zdroje typu spaloven (a cementáren). A tedy vyloučení ostatních typů spalovacích zařízení s IPPC povolením, které splňují nejpřísnější podmínky z hlediska ochrany ŽP.      
• Podmínky omezení energetických zdrojů, které mohou využívat paliva z odpadů, pouze na zdroje, které splňují podmínky účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie dle vyhlášky č. 441/2012 Sb., či dle odpadové legislativy. Takové nastavení by však bylo zcestné. Zde se jedná o homogenizovaná paliva odpovídající evropským ISO normám. Platná legislativa nic takového nevyžaduje. A nic takého nevyžaduje ani legislativa ochrany ovzduší, protože se to nijak netýká ochrany ovzduší. Dalším aspektem je otázka, které konkrétní zdroje fakticky danou účinnostní podmínku v České republice reálně plní a které zdroje by při podrobném nezávislém auditu týkajícím se prověření této podmínky, podmínce skutečně vyhověly.

K § 5

Navrhujeme vložení dalšího odstavce, který zní:

(2) Součástí údajů o odpadu, který je předáván do zařízení určeného k výrobě tuhého paliva z odpadu, musí být údaje prokazující, že s daným odpadem není možné nakládat vhodnějším způsobem v souladu s hierarchií odpadového hospodářství,

Dále navrhujeme do odůvodnění vyhlášky doplnit příklady, jak lze toto prokázat – např. potvrzeným prohlášením recyklační firmy působící na území ČR pro předmětný druh odpadu, že daný odpad nesplňuje kvalitativní parametry pro příjem do recyklace, nebo že příjem tohoto odpadu do recyklace není z kapacitních důvodů možný.

Odůvodnění:

Vyhláška sice jak v § 2, tak v § 3, obsahuje povinnost respektovat ve vztahu k přijímaným odpadům do výroby TAP platnou hierarchii odpadového hospodářství, avšak není stanovena povinnost toto deklarovat, ani forma jak tuto povinnost prokázat. To zakládá rizika a nejasnosti pro budoucí kontroly. Subjekty budou v rámci kontrol zbytečně vystaveny riziku správního posuzování kontrolním orgánem, aniž by bylo objektivně stanoveno, jakou formou měl subjekt danou povinnost naplnit.

K § 8 Přechodné ustanovení

Navrhujeme znění tohoto ustanovení explicitně rozšířit o režim přechodného ustanovení dle § 154 odst. 5 zák. č. 541/2020 Sb., o odpadech, tedy formulace by mohla být:

Do konce roku 2023 se požadavky podle této vyhlášky neuplatní na palivo z odpadní biomasy, pro které bylo přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky vydáno povolení podle § 10 odst. 1 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, nebo které se považuje za věc, která přestává být odpadem podle § 154 odst. 5 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech.

Zároveň považujeme za vhodnější namísto pevně stanoveného období „do konce roku 2023“ zvolit variantu provázání s pravomocným rozhodnutím o žádosti o vydání povolení dle § 21 odst. 2 zákona o odpadech.

Odůvodnění:

V případě paliva z odpadní biomasy je aktuálně možné ukončení odpadového režimu krom možnosti vydání povolení podle § 10 odst. 1 zákona o odpadech, rovněž v situaci přechodného období dle § 154 odst. 5 zákona o odpadech. § 154 odst. 5 zákona o odpadech pak stanoví, že přechodné období se nepoužije pro odpady, pro které byla vydána doplňující kritéria prováděcím předpisem. Z tohoto důvodu pro vyloučení pochybností navrhujeme, aby ustanovení § 8 navrhované vyhlášky explicitně stanovilo vyloučení uplatnění požadavků dle této vyhlášky rovněž pro případy ukončení odpadového režimu v souladu s § 154 odst. 5 zákona o odpadech. Zároveň považujeme za vhodnější namísto pevně stanoveného časového období „do konce roku 2023“ navázat okamžik uplatnění požadavků podle vyhlášky na okamžik vydání pravomocného rozhodnutí o žádosti o vydání povolení dle § 21 odst. 2 zákona o odpadech. Tedy zvolit obdobný postup přechodných režimů jako v případě zákona o odpadech. Lze totiž očekávat, že krajské úřady budou zavaleny vlnou žádostí provozovatelů, které je třeba podat nejpozději do 1. 7. 2023. V takovém případě by mohlo dojít na situace, kdy o žádostech provozovatelů nebude rozhodnuto ani do konce roku 2023.

K příloze č. 1 k tabulce č. 1 a tabulce č. 1.4

Navrhujeme doplnění odpadu katalogové číslo 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad

Odůvodnění:

Navrhujeme vložit dané katalogové číslo, jako možné řešení pro případy běžné v praxi, kdy například z důvodu sezónnosti je v určitém časovém intervalu výrazný množstevní převis uhlíkaté složky BRO pro výrobu kompostu (např. větve … apod.) a nedostává se složky dusíkaté. Je potom vhodné tuto složku dočasně využít energeticky. 

Ke stažení

návrh vyhlášky MŽP, kterou se stanoví podmínky, při jejichž splnění přestává být tuhé palivo z odpadu a palivo z odpadní biomasy odpadem: navrh-vyhlasky-k-tap 

Zdroj: Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství