Příspěvek do polemiky OF: dosavadní vývoj odpadového hospodářství a recept na navýšení cirkularity
Redakce Odpadového fóra do své Polemiky tentokrát chtěla názory na dosavadní čtyřletý vývoj odpadového hospodářství České republiky a klíčové faktory, které by "konečně nastartovaly míru cirkulace a progresivní trend".
Úvod do polemiky Odpadového fóra 11/2024:
„4 roky zpět a jak 6 let cirkulárně vpřed?“
Plasty, textil, stavební materiály, kompost aj. píší podobný příběh, kdy dlouhodobě usilujeme o roztočení cirkulárního kola, vznikají strategie, zákonné povinnosti, jsou k dispozici dotace a určitě již existují hezké příklady z praxe. Nicméně míra cirkulace klesá, chybí recyklační kapacity, a ne a ne najít ten správný setrvačník, který by stabilně, dynamicky, houževnatě a udržitelně roztočil cirkulární kolo. Bohužel i nově představená Hospodářská strategie pracuje s obecnými a nekonkrétními termíny, kdy si ČR klade cíle „posílit cíle cirkulární ekonomiky“ či „zvýšit míru oběhového využití materiálu“. Za zásadní a vzorovou cirkulární vlaštovku lze považovat aktuálně vládou schválenou novelu o povinném zálohování PET lahví a plechovek.
Redakce Odpadového fóra se ptá:
„Co vidíte za poslední 4 roky jako pozitivum, kde vidíte příčiny a co považujete za nejzásadnější klíčový faktor, aby Česká republika dodržela svůj vlastní zákon o odpadech a v roce 2030 se ukončilo skládkování dále využitelných a recyklovaných odpadů a konečně míra cirkulace nastartovala dlouhodobý a progresivní trend?“
Odpovídá Ing. Petr Havelka - výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství
"Trend vývoje OH je pozitivní, ale stát neplní, co slíbil."
Pozitivní určitě je, že obce a města v některých krajích skutečně začaly systematicky pracovat na navýšení třídění a snížení množství směsných odpadů. Firmy tomu jdou aktivně naproti. Bez vytřídění odpadů druhotné suroviny nebudou a nebude ani recyklace. Vzniklo už i první oficiální srovnání, kdo kde jak třídí. A jsou vidět skutečně velké rozdíly mezi kraji. Nejlepší je Olomoucko, Pardubicko, Hradecko, severní Morava a Vysočina. Z druhého konce to komentovat nyní nebudu. Druhotné suroviny, které se vytřídí, nesmí podle zákona na skládku už nyní. To je v pořádku. Potenciál na zlepšení třídění je ale ještě velký. Míra separace komunálních odpadů se musí ze stávajících cca 50 % navýšit na 70 %. A čas do roku 2035, kam zákon stanovil finální povinnosti, se postupně zkracuje. Stručně řečeno, zatímco obce začaly pracovat více a patří jim poděkování, stát bohužel za poslední dva roky nesplnil politicky deklarované cíle podpory recyklace. Namísto podpory recyklace komunálních odpadů se stát zaměřil hlavně na změnu v systému sběru a třídění. Tam jsme ale jedni z nejlepších v EU. Stát kupodivu řešil hlavně zálohování nejlépe recyklovaných a nejlépe tříděných složek odpadů (PET a plechovky). To je škoda a z odborného hlediska to nedává moc smysl. Co ty ostatní odpady? Nebylo by lepší, věnovat se těm hůře využitelným, kterých je navíc mnohonásobně více?
Recept na navýšení cirkularity je jednoduchý – navýšení systémové poptávky po recyklovaných produktech. Bohužel zatím nebyly splněny sliby aktuálních vrcholových politiků ohledně snížení zdanění recyklovaných výrobků, výrazně většího zapojení recyklátů a recyklovaných výrobků do zelených zakázek státu, lehčího přechodu odpadů na výrobky, aby jejich využití mohlo být aktivnější a jednodušší ve společnosti. Recyklační firmy mají stále velký problém s klacky pod nohami od státu ve chvílích, kdy žádají o úřední uznání svých recyklovaných výrobků. Je zde i mnoho dalších stále neřešených problémů. Prostor příspěvku je ale omezený. Velmi pozitivně tedy hodnotím zejména obce a města a jejich aktivní přístup a také firmy, které se navzdory stále silně bující administrativě snaží vše zvládnout a odpovědně se připravit na další vývoj.
Zdroj: Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství pro Odpadové fórum