PRO ENERGY: Možnosti a nesnáze Evropou doporučovaných cest energetického využití odpadů v ČR

20. června 2017

V červnovém čísle časopisu PRO ENERGY vyšel shrnující článek k problematice energetického využití odpadů v EU a ČR. Energetické využití odpadů je podstatnou součástí mixu technologií a způsobů nakládání s odpady, kterými bychom se jako členský stát měli v budoucích letech zabývat ve vztahu k možnostem splnění nových evropských cílů z balíčku k oběhovému hospodářství.

Doporučení Evropské komise

Česká asociace odpadového hospodářství se ztotožňuje s mnoha doporučeními Evropské komise k možnostem energetického využití odpadů. Aktuálně je Komise vydala dne 26.1.2017 v materiálu s názvem Sdělení EK – úloha výroby energie z odpadů. Jedním z dlouhodobě opakovaných doporučení Komise je, aby členské státy nepřesouvaly odpady ze skládek do nových kapacit spaloven na směsný komunální odpad, ale aby se co nejvíce snažily uplatnit vyšší příčky odpadové hierarchie.

Jako vhodnější EK doporučuje např. energetické využití odpadů v bioplynových stanicích, kde zčásti dochází i k materiálovému využití odpadů. Další doporučovanou cestou je minimalizace produkce směsných komunálních odpadů různými systémy primárního třídění u původců a dále úprava zbytkového SKO v třídících technologiích a v technologiích na výrobu tuhých alternativních paliv (TAP). Část tříděného odpadu může být i zde materiálově využita a velká část jde do produkce TAP. TAP se v Evropě standardně vyrábí jak z odpadů z průmyslové produkce (nejčastěji např. odpady z automotiv apod.) nebo ze směsného komunálního odpadu, či kombinací obou zdrojů. Tato paliva pak Komise doporučuje energeticky využívat v k tomu určených zdrojích, jako jsou například cementárny, elektrárny nebo teplárny.

Výhody využití TAP pro energetické zdroje s ohledem na přísnější BREF

Pro mnohé stávající energetické zdroje může být tato cesta poměrně zajímavá nejen z důvodu možnosti výroby energie z odpadů, ale i ve vztahu k plnění nových přísnějších podmínek tzv. BREF pro spalovací zdroje. Některé z těchto zdrojů mají od roku 2018 plnit přísnější limity z hlediska ochrany ovzduší. Doposud tyto zdroje spalují zpravidla 100 % uhlí. Provozovatelé zdrojů však vědí, že pokud nezmění palivový mix nebo neupraví technologie čištění spalin, řada z nich nesplní nové přísnější podmínky.

A právě zde se v praxi ukazuje jedna z reálných synergií v případě využití paliv z odpadů. Již nyní některé konkrétní zdroje v ČR realizují kroky ke změně palivové základny. Pokud se sníží podíl spalovaného uhlí, které při spalování produkuje větší množství škodlivin než TAP a zbylá část se nahradí právě palivem z odpadů, pak jsou výsledky měření takové, že zdroj splní podmínky přísnějších BREFů a může být dále provozován, bez potřeby zásadních technologických úprav. Podrobná informace o těchto pozitivních synergiích byla v poslední době prezentována např. panem profesorem Hrdličkou z ČVUT na konferenci Dny teplárenství a energetiky 2017 v Hradci Králové.

Česká asociace odpadového hospodářství tuto cestu dlouhodobě doporučuje. Nyní velmi pozitivně vnímáme, že první energetické zdroje se tímto směrem již vydaly a v přípravě jsou další. Odpady, které se podaří takto v technologických linkách upravit na paliva z odpadů a následně energeticky využít ve stávajících energetických zdrojích, tak neskončí na skládkách, čímž je rovněž naplňována evropská strategie balíčku oběhového hospodářství.

Komplikace v české legislativě

V roce 2016 se však ve vztahu k této Evropskou komisí doporučované cestě značným způsobem zkomplikovalo legislativní prostředí v ČR. Ministerstvo životního prostředí vydalo novelu vyhlášky č. 294/2005 Sb., kde zásadním způsobem zpřísnilo parametry pro možnost provozování třídících linek na směsné komunální odpady (SKO). Tedy linek, které mimo jiné redukují množství směsných odpadů, ukládaných na skládky. Vyhláška doposud obsahovala parametr výhřevnosti vztahující se k možnosti uložení jakýchkoli odpadů na skládky. Tento parametr byl po celou dobu platnosti vyhlášky nastaven na hodnotu 8 MJ/kg rostlého vzorku odpadu. MŽP však novelou vztáhlo parametr pouze na výstupy z linek na třídění směsného komunálního odpadu a jeho hodnotu radikálně snížilo na cca 4,2 MJ/kg rostlého vzorku, resp. na 6,5 MJ/kg v sušině. ČR tak má nyní tento parametr prakticky nejpřísnější v EU. V praxi tato radikální a doposud objektivně nevysvětlená změna způsobila zastavení realizace prakticky všech připravených projektů na třídící linky na směsný komunální odpad v celé ČR. MŽP věc vysvětlovalo potřebou omezení skládkování a snahou o to, aby se zde stavěly pouze ty nejlepší třídící linky. Je však s podivem, že nově nastavená změna v reálu znamená, že zcela neupravený obsah černých popelnic (směsný komunální odpad) může být nově rovnou z „kukavozu“ odvezen na skládku bez jakéhokoli omezení (již neplatí dosavadní omezení na obecné skládkování, nově jsou kupodivu omezeny jen výstupy z třídících linek). Smysl takového opatření je skutečně nejasný. Opatření de-facto jde proti odpadové hierarchii a proti cílům balíčku k oběhovému hospodářství.

Aktuální situace v ČR je taková, že kvůli tomuto parametru nikdo nechce již připravené nové linky, které by třídily směsný odpad, stavět a provozovat. Chybné nastavení vyhlášky vnímáme jako zásadní problém, který je třeba řešit.

Odborníci nesouhlasí

MŽP přitom mělo k dispozici dokonce dva odborné posudky od nejuznávanějších odborníků na dané téma z ČVUT a z VŠCHT. Oba posudky měly jasný závěr, že hodnota navrhovaná ze strany MŽP není nastavena správně a že odpady takto nízké výhřevnosti již stejně nelze energeticky využít, ale jen odstranit spálením, což je nižší stupeň v hierarchii. MŽP přesto odborné posudky ignorovalo.

Nové nastavení opakovaně kritizuje většina svazů sdružujících svozové a zpracovatelské firmy. Firmy, které chtěly již v tomto roce budovat třídící linky a efektivně tak odklánět neupravené směsné odpady ze skládek. Richard Blahut ze Spolku veřejně prospěšných služeb sdružujícího cca 120 městských a obecních firem k věci uvedl: „Přijatá hranice výhřevnosti v sušině 6,5 MJ/kg, může vést k zastavení těchto záměrů a projektů, protože výstupy z jakýchkoliv zařízení na třídění a úpravu odpadů, které není možné dále využít materiálově ani energeticky, nebude možné uložit na skládky. Co tedy budeme s těmito odpady dělat? Do spaloven je rovněž nebudeme moci předat, protože odpady s tak malou výhřevností budou spalovny odmítat. Nastavením vyhlášky se dostáváme do patové situace.“

Podobným způsobem se k věci opakovaně vyjadřuje i ČAOH, Sdružení CZ BIOM, Unie zaměstnavatelských svazů a další. Nelogičnost nového nastavení kritizují i ekologické organice. Ivo Kropáček z Hnutí DUHA k vyhlášce mimo jiné uvedl: „Nová vyhláška požaduje, aby se v ČR pálily i nehořlavé odpady zbývající po dotřídění odpadů, takže dotřiďování odpadů na hořlavé a nehořlavé by ztratilo smysl. Ministr Richard Brabec navrhuje pálit nehořlavé odpady. Recyklace má být stále Popelkou Evropě navzdory“.

Chybu je třeba opravit

Pokud tedy chceme jako Česká republika skutečně sledovat evropskou linii nakládání s odpady a doporučovaných cest jejich energetického využití, je již nyní zřejmé, že aktuální chybné nastavení vyhlášky bude nutné opravit. Zpracovatelské firmy opakovaně navrhovaly nastavení parametru na hodnotu 6 MJ/kg v rostlém vzorku (z původních 8 MJ/kg). To je odpovídající hranice pro technologické linky, které MŽP navíc dotačně podporovalo ještě v minulém dotačním období a pro jejichž realizaci se firmy rozhodly. Projekty těchto zařízení měly nyní ve velmi pokročilé fázi přípravy. Při této hranici jsou linky vybaveny tak, že se daří podstatným způsobem redukovat množství směsných odpadů jinak ukládaných na skládky. Firmy se tedy doposud orientovaly podle platné legislativy, dosavadních doporučení MŽP a podle reálných a odborně podložených legislativních očekávání.

Proinvestováno tak bylo již nemalé množství peněz. Po proběhlé novele vyhlášky se však nyní nabízí objektivní úvaha nad výší způsobené škody na straně investorů. Z hlediska reálných možností nakládání s neupravenými směsnými komunálními odpady se bohužel po novele jeví jako nezbytné je bez úpravy předávat na skládky. Tento stav ale určitě není žádoucí.

Věřme, že MŽP co nejdříve odborně vyhodnotí aktuální situaci a skutečnost, že investoři zastavili díky novele projekty třídících linek a projekty výroby TAP. Svá negativa, s ohledem na výše uvedené, má opatření samozřejmě i na sektor energetiky. Zbytečně se tak omezují možnosti úpravy a energetického využití odpadů, které bychom mohli realizovat už nyní, tedy bez potřeby výrazného zdražení a bez potřeby nového zákona o odpadech. Na skládky by pak logicky směřovalo podstatně menší množství odpadů.

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)

Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"