Průzkum pro obce a města: Více než polovina Čechů odmítá zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek

Zavedení povinného zálohového systému na sběr nápojových PET lahví a plechovek je již několik let prosazováno nápojářským průmyslem a v současnosti i s politickou podporou ministra Hladíka. Zálohový systém má dle předkladatele fungovat paralelně se současným sběrem tříděného obalového odpadu. Ministerstvo životního prostředí zaslalo v prosinci 2023 novelu obalového zákona do meziresortního připomínkového řízení. Novela byla podrobena nebývale silné kritice z velké části připomínkových míst. Hospodářská komora ČR požaduje zásadní přepracování textu novely - Zákon postrádá systémové řešení, plnění zelených cílů, inovace a digitalizaci či ekonomickou racionalitu. Proti povinnému zálohování PET lahví se vyslovily klíčové podnikatelské svazy, oba obecní svazy SMO ČR i SMS ČR, některá ministerstva, dotčené státní orgány, jednotlivé kraje i celá Asociace krajů, asociace prodejců a obchodníků, Unie zaměstvatelských svazů ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelksých svazů, profesní svazy svozových a recyklačních firem, asociace čerpacích stanic a další organizace - iDnes - K zálohování se sešly stovky připomínek, někteří ho zcela odmítají.

Pro řadu méně zainteresovaných pozorovatelů je matoucí opakovaně zaznívající informace od zástupců nadnárodních nápojářských korporací o tom, že občané České republiky podle jejich průzkumů údajně zavedení povinného zálohování většinově podporují.

Obecná i odborná média po široké kritice návrhu novely z připomínkového řízení postupně společnost informují o aspektech této problematiky a přináší pohledy a připomínky všech dotčených aktérů. To je pozitivní. Provedené ankety čtenářů v obecných celorepublikových médiích, nebo otevřené diskuze pod články na toto téma, velmi často končí zcela opačným poměrem sdělené prefence než dlouhodobě říkali zástupci nápojového průmyslu. Ankety opakovaně ukazují, že lidé povinné zálohování většinově odmítají.

Pro příklad uveďme aktuální anketu na serveru iDnes, která byla součástí článku popisujícího zaslání a obsah připomínek v meziresortním připomínkovém řízení k novele (viz anketa z článku Dnes - K zálohování se sešly stovky připomínek, někteří ho zcela odmítají ze dne 10.1.2024). 

Výsledky průzkumu veřejného mínění agentury INCOMIND pro obce a města jsou následující:

ČEŠI A TŘÍDĚNÍ PET LAHVÍ

Povědomí Čechů o recyklovatelnosti plastů

Povědomí o dobré tříditelnosti a recyklovatelnosti PET lahví je vysoké, téměř tři čtvrtiny Čechů z nabízených možností správně určily, že nejlépe tříditelným a recyklovatelným typem odpadního plastu jsou PET lahve. Znalost faktu roste s úrovní dosaženého vzdělání a vyšší je u mužů. Naopak nižší znalost prokázali mladí a nízkopříjmoví lidé, dále Moravané a obyvatelé středně velkých měst.

Jak Češi nakupují nápoje v PET lahvích

Spotřeba nápojů v PET lahvích je značná. Alespoň někdy je nakupuje 97 % Čechů, pravidelně nakupujících je 58 %, přibližně čtvrtina domácností uvádí vysokou spotřebu nápojů v PET lahvích (více než jeden karton týdně). Spotřeba klesá s věkem a strměji s úrovní dosaženého vzdělání. Naopak viditelně roste s počtem dětí v domácnosti. Nápoje v PET lahvích kupují více obyvatelé obcí do 5 tis. obyvatel, na úrovni krajů zejména Středočeši. Nižší spotřebu deklarují ženy. 

Jak Češi nakládají s prázdnými PET lahvemi

Na dotázaném reprezentativním vzorku populace se ukázalo, že Češi třídí ve vysoké míře, ačkoli zálohování není v současné době zavedeno. Využívání žlutých kontejnerů uvádí celkem 96 % respondentů, pro 91 % je důsledné třídění zcela standardním způsobem nakládání s PET lahvemi. Celkově vysoká míra důsledného třídění mírně roste s dosaženým věkem. Nejvyšší úrovně 95 % dosahuje u vysokopříjmových skupin. Zcela bez výjimek třídí důsledně obyvatelé Vysočiny.

Představa Čechů o míře třídění PET lahví

Češi se podceňují, pokud jde o odhad míry třídění. Jen každý devátý správně odhadnul, že míra vytřídění PET lahví v Česku dosahuje 80 %. Naopak čtvrtina se domnívá, že se vytřídí jen polovina PET lahví uvedených na trh a tři z pěti Čechů si myslí, že to je přibližně 60 % či méně. Průměrný odhad v rámci možností 50 % – 80 % je jen 63 %. Více přesných odhadů padlo mezi muži, čtyřicátníky, Pražany a zástupci domácností s 2+ dětmi. Naopak tendenci více podceňovat českou společnost ukázaly krajní věkové kategorie.

NÁZORY NA PŘÍPADNÉ ZAVEDENÍ POVINNÉHO ZÁLOHOVÉHO SYSTÉMU

Představa Čechů o fungování vratného systému PET lahví

Téměř 6 z 10 Čechů si je vědomo, že se zálohovanými PET lahvemi, které se by se vracely neporušené do obchodu, by se nakládalo stejně jako s těmi, které jsou sbírány do žlutých kontejnerů. Naopak v omylu žije 38 % Čechů. Jen 3 % osud PET lahví nezajímá. Mylnou představu o fungování vratného systému mají častěji ženy, středoškoláci, lidé pod 40 let, s nižší až střední příjmovou úrovní, žijící na vesnicích a v menších městech a v krajích Pardubickém, Jihočeském, Středočeském a Zlínském.

Ochota skladovat a vracet nepoškozené PET lahve do obchodů

Plně akceptujících nutnost skladovat a vracet nepoškozené PET lahve do obchodů je stejně jako těch, kteří se naopak proti tomuto důsledku zálohování jasně vyhraňují (19 %:  19 %). Celkově mírně převažují lidé, kteří jsou ochotní skladovat a vracet nepoškozené PET lahve do obchodů nad těmi, kteří ochotní nejsou, a to v poměru 54 %: 46 %. Ochota je vyšší u mužů a zástupců domácností se dvěma či více dětmi. Naopak slabší ochotu vykazují zejména padesátníci a mj. obyvatelé Olomouckého kraje. 

Názor Čechů na alokaci příjmů za recyklaci vratných PET lahví

Názor na to, kdo především by měl profitovat z příjmů za recyklaci vratných PET lahví je zřejmý, 58 % Čechů upřednostňuje obce, resp. celkem 77 % zastává názor, že by minimálně částečně měly být příjemcem výnosů z recyklace.Naproti tomu pro nápojářské firmy se vyjádřilo jen 8 %, resp. 27 % Čechů jim neupírá podíl na příjmech.Preference obcí rostou se vzděláním, příjmy a mírně i s dosaženým věkem. Pro obce se vyslovují více muži, obyvatelé měst s 50 – 100 tis. obyvateli a lidé žijící na vesnicích.

Názor Čechů na reakci obchodníků na potřebu pokrýt náklady na systém zálohování     

94 % Čechů zastává názor, že náklady na zavedení systému zálohování PET lahví ponese zákazník. 81 % si dokonce myslí, že v celém rozsahu, tj. nikdo další jimi nebude zatížen. 38 % pak vyjádřilo názor, že náklady se promítnou nejen do cen nápojů prodávaných v PET lahvích, ale i do obecné cenové úrovně obchodních řetězců. Zvýšení obecné cenové úrovně se obávají především starší lidé a obyvatelé středních a menších měst.

Postoje k případnému zdražení kvůli nákladům na systém zálohování PET lahví  

44 % populace je proti opatřením, které povedou k dalšímu zvýšení cen. Podobně velká skupina se s ním dokáže smířit. Jen 13 % nemá problém zdražení akceptovat, a to za předpokladu, že opatření povede k dalšímu zvýšení míry třídění. Proti dalšímu zdražování jsou hlavně padesátníci a starší, obyvatelé Jihomoravského, Olomouckého a Královéhradeckého kraje. Naopak problém se zdražením (vyváženým pozitivními efekty zavedeného systému) nemají logicky častěji bohatí a lidé žijící spíše v regionech Čech.

Postoje k případnému rozdílnému přístupu k vracení platových obalů dle typu nápoje

Rozdílný přístup k nápojovým plastovým obalům dle typu nápoje spíše nedává smysl, jako nelogickou vnímá tuto diferenciaci necelá polovina Čechů. 1/3 se vyjadřuje zdrženlivě s odkazem na nedostatek informací a jen necelá 1/5 akceptuje takový přístup. Kromě toho, že diferenciační přístup je častěji nelogický pro muže a lidi s nižšími středními příjmy, a naopak méně často pro mladé do 30 let, nejsou zde výrazné rozdíly, tzn. všem socio-demografickým skupinám smysl tohoto přístupu spíše uniká.

Předpokládaný dopad zavedení zálohování na nákupy nápojů v PET lahvích

Jen 36 % nakupujících nápoje v PET lahvích deklaruje, že své nákupní chování vůči kategorii nezmění. Všichni ostatní (tj. téměř 2/3 zákazníků!) se přiklánějí k tomu, že nákupy nápojů v PET lahvích ve větší či menší míře omezí. Každý devátý (resp. každý pátý příležitostný zákazník) by nápoje v PET lahvích přestal nakupovat úplně. Nejcitelnější dopady lze očekávat u padesátníků a nejstarší věkové kategorie. Naopak nejméně by se zavedení zálohování podepsalo na nákupních zvyklostech nejbohatší skupiny.

Předpokládaný dopad zavedení povinného zálohování na množství pohozeného odpadu

Češi jsou optimisté, pokud jde o efekt zvažovaného opatření na přírodu. S výrokem, že zavedení povinného zálohování přispěje ke snížení množství pohozeného odpadu v přírodě a černých skládek, souhlasí 67 % Čechů vs. nesouhlasí 31 %. Optimismus klesá s úrovní dosaženého vzdělání, vyšší je u mladších (pod 40 let) a příjmově slabších skupin. Skeptičtější jsou Moravané, zejména obyvatelé krajů Jihomoravského, Zlínského a Vysočiny.

Názor Čechů na zavedení povinného zálohování PET lahví

Polovina Čechů se zavedením povinného zálohování souhlasí, naopak 43 % je proti. Těch, kteří vyjadřují rozhodný souhlas je stejně jako těch, kteří vyjadřují rozhodný nesouhlas (po 17 %). Se zavedením souhlasí častěji mladí a šedesátníci, mezi padesátníky převažují nesouhlasící, u ostatních věkových kategorií je situace přibližně vyrovnaná. Silnější podporu má povinné zálohování u bohatších. U Moravanů je rovnováha mírně vychýlena ve prospěch nesouhlasících, u Pražanů je +/-vyrovnaná, v regionech Čech převažuje souhlas.

Postoje k zavedení zálohování PET lahví v případě zvýšení poplatků za komunální odpad

V případě, že by zavedení zálohování PET lahví vedlo ke zvýšení poplatků za komunální odpad, je nesouhlas s tímto opatřením poměrně jasný, 68 % je proti vs. 32 % pro. Důrazně pak nesouhlasí 31 % Čechů. Míra nesouhlasu je vesměs plošná napříč sociodemografickými kategoriemi. Mírně vyšší je u padesátníků a lidí se středními a vyššími středními příjmy. Důrazněji nesouhlasí Moravané, zejm. obyvatelé Olomouckého a Jihomoravského kraje.

Postoje k omezení možnosti volby, jak nakládat s PET lahvemi

Převažují lidé, kteří nesouhlasí se zvažovanou právní regulací ze strany státu, a to v poměru 56 %: 44 %. Poměr mezi zcela vyhraněnými proti zvažované právní úpravě vs. plně ji akceptujícími je 23 %: 16 %. Ochota přijmout regulaci ze strany státu klesá s věkem, a naopak mírně roste se vzděláním. Vyšší je u mužů a zástupců domácností s dvěma či více dětmi. Nesouhlasněji se vyjadřují Moravané, lidé žijící na vesnicích a v krajích Jihomoravském, Středočeském a na Vysočině.

Studie k dispozici zde: VÝZKUM agentury Incomind - VZTAH ČECHŮ K TŘÍDĚNÍ A ZÁLOHOVÁNÍ PET LAHVÍ

Zdroj: Poslanecká sněmovna, ČTK - Povinné záloh PET lahví se lidem nelíbí, obaly21: Podle nového nezávislého průzkumu téměř polovina Čechů nesouhlasí se zavedením povinného zálohování