Rubrika Odpady v krajích s Petrem Havelkou – Jihomoravský kraj

Ke snížení SKO došlo, podobně jako v jiných krajích, rozvojem systémů třídění do barevných kontejnerů. Nejvyšší snížení produkce SKO vykazují obce a města, která zavedla systém „door to door“, tedy rozmístění barevných sběrných nádob do jednotlivých rodinných domů. Občané tak mají třídění nejjednodušší, jak to lze a pozitivní výsledky se dostavují v navyšování množství vytříděních odpadů až o desítky procent. To je dobrá zpráva pro příslušné obce, protože ty pak mají vyšší finanční příspěvky od autorizované obalové společnosti.

I Jihomoravský kraj a obce v něm mají před sebou velmi důležitý úkol, a to je na jedné straně navýšit třídění všech komunálních odpadů na minimálně 70 % k roku 2035 a současně snížit produkci směsných komunálních odpadů k roku 2030 o padesát procent v porovnání s rokem 2020, což představuje potřebu dosažení hranice cca 125 kg SKO na osobu v roce 2030. Oba cíle spolu souvisejí a jsou matematicky provázané. Ten první je cíl pro obce stanovený zákonem o odpadech a ten druhý je cíl z Akčního plánu oběhového hospodářství Evropské komise. Ta již v červnu 2023 sdělila, že Česká republika je mezi 9 nejlepšími státy, které jsou na dobré cestě ke splnění cílů pro rok 2025. Zároveň sdělila, že cíl k omezení produkce směsného komunálního odpadu bude nadále bedlivě sledovat a vyhodnocovat, neboť je velmi důležitý v kontextu transformace systému na efektivní oběhové hospodářství.

Podobně jako u dalších krajů, si v další části stručně shrneme, co na úrovni celého kraje znamená splnění legislativních cílů. Pokud využijeme čísla MŽP, pak obce a občané v tomto kraji produkují ročně celkem 658 262 tun komunálních odpadů. Pro splnění zákonných cílů třídění, které mají obce závazně stanoveny, musí z uvedeného celkově vznikajícího množství, být v roce 2035 cca 460 783 tun komunálních odpadů vytříděno a připraveno pro další recyklaci. Zbývá cca 197 478 tun komunálních odpadů. S ohledem na vysoký stupeň předchozího třídění se již jedná o hůře využitelnou směs s vyšším podílem nevyužitelné frakce. V této frakci jsou rovněž zastoupeny odpady jako popel, nespalitelné zbytky, sutě, apod. Frakce, které nemají potřebnou výhřevnost, samozřejmě není efektivní spalovat. Tyto nevyužitelné, avšak pro životní prostředí rizikové frakce odpadů, je možné dle platné legislativy uložit do zabezpečeného zařízení, neboť pro ně zatím není reálné a pro životní prostředí přínosné využití. Jejich množství pro uložení však nemůže dle zákona překročit 10 %. To v případě Jihomoravského kraje dělá u komunálních odpadů cca 65 826 tun. Méně jich však, s ohledem na faktickou kvalitu těchto zbytků a jejich podíl v komunálním odpadu, velmi pravděpodobně nebude. Zbývajících cca 131 652 tun odpadů bude moci být energeticky využito pro výrobu energie a tepla. To je pozitivní, protože tím může být nahrazena energie z uhlí.

V minulém díle našeho seriálu jsme zmínili opakované a stále častější dotazy starostů, jak je to vlastně s celkovými čísly za komunální odpady v České republice. MŽP vykazuje průměrnou produkci cca 590 kg na občana za rok. Sami starostové, ale i odborné profesní svazy opakovaně upozorňují, že data vykazovaná ze strany MŽP nesouhlasí s primárními daty z obcí. Data obcí jsou o poznání nižší, než vykazuje MŽP. Pro příklad lze uvést, že ve veřejně dostupných prezentacích obcí Jihomoravského kraje obce dosahují průměrně produkce cca 340 – 370 kg komunálních odpadů na osobu, a to včetně SKO, bioodpadu a dalších vytříděných složek. I když bychom dále připočítali možné komunální odpady z firem, v žádném případě se nedostaneme na hodnotu 590 kg odpadu na občana (MŽP). Navíc firmy mají dle nové legislativy povinnost třídit všechny složky vznikajících odpadů, firemní obalové odpady mají zařazovat do skupiny 15 a směsného odpadu mohou mít reálně jen skutečně velmi málo, neboť mají vše třídit. V diskuzích proto stále více rezonuje otázka, kde jsou ty další stovky obcí, které mají produkci komunálních odpadů vysoko nad 590 kg na občana, aby mohl být republikový průměr takový, jak jej vykazují data MŽP. Zde je vhodné připomenout, že dlouhodobá datová řada ČSÚ standardně vykazovala produkci odpovídající datům z obcí a měst a rozcházela se s daty MŽP cca o 2 miliony tun. Data ČSÚ byla o 2 miliony tun nižší. V roce 2020 se však data ČSÚ po politické dohodě přizpůsobila datům MŽP. Z odborného pohledu však aktuální data, jak ukazuje výše uvedený příklad, příliš neodpovídají realitě. To může způsobovat přípravu chybných kapacit pro různé technologie na využití komunálních odpadů. Chybně realizované investice pak mohou pro obce způsobit vážný problém jak z hlediska ekonomického, tak i v plnění legislativních cílů. Dotazy starostů a odborné veřejnosti jsou tedy zcela na místě, neboť v současnosti je rovněž připravován nový Plán odpadového hospodářství ČR, který si jednoduše nemůže dovolit, aby na období dalších deseti let pracoval s jinými, než reálnými daty z obcí a měst.

Zdroj: Časopis Pro města a obce, zpracoval Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, www.caoh.cz