Rubrika Odpady v krajích s Petrem Havelkou – Kraj Vysočina
Kraj Vysočina má přes 504 tis. obyvatel. Je zde 704 obcí a z toho je 35 obcí se statutem města. Samotné krajské město Jihlava má přes 50 tisíc obyvatel. Za poslední desetiletí se ani v tomto kraji nedaří plnit hlavní prioritu odpadového hospodářství, a tou je snižování množství vznikajících odpadů. I zde za to může zčásti nová legislativa, která postupem času udělala komunální odpady i z materiálů, které doposud stály stranou.
I zde byly obce postupem času motivovány, aby vykazovaly větší produkci bioodpadů (sekání parků apod.) a započítávaly je do komunálních odpadů. Produkce komunálních odpadů na obyvatele tak zde za posledních 12 let narostla o 37,7 procent na 572,3 kg (podle dat MŽP). Pozitivní je, že se snížila produkce směsných komunálních odpadů (SKO), a to o 12 procent, na 231,5 kg na občana za rok. Podíl SKO na celkové produkci komunálních odpadů na obyvatele ve sledovaném období poklesl z 63,3 % na 40,4 %.
V červnu 2023 hodnotila Evropská komise jednotlivé členské státy ve vztahu k možnému splnění cílů oběhového hospodářství. Mimo jiné v hodnotící zprávě zaznělo také to, že členské státy musí významněji přidat ve svém snažení redukovat vznik zbytkových směsných komunálních odpadů. Do roku 2030 mají státy podle Akčního plánu Evropské komise pro oběhového hospodářství snížit množství vznikajícího směsného komunálního odpadu na polovinu ve srovnání s rokem 2020. V případě kraje Vysočina by to tedy znamenalo snížení produkce SKO na cca 117,5 kg na občana a rok. Evropská komise současně sdělila, že tento cíl bude aktivně sledovat a v jednotlivých státech jej bude vyhodnocovat, protože je velmi podstatný pro splnění celkových cílů oběhového hospodářství.
Krajské město Jihlava má kvalitní systém separace a má dobré výsledky. Občané města přistupují k třídění aktivně již řadu let a rok od roku se daří dosahovat vytřídění většího počtu druhotných surovin. Jihlavané rovněž odmítli stavbu spalovny směsných komunálních odpadů s tím, že město chce naplnit cíle oběhového hospodářství. Nový zákon o odpadech stanovil vysoké třídící cíle pro obce a proto i Jihlava a obce z celé Vysočiny budou muset své systémy separace zefektivnit tak, aby již v roce 2030 dosahovaly třídění 65 % a v roce 2035 nejméně 70 % komunálních odpadů.
Podobně jako u dalších krajů, si můžeme legislativní cíle promítnout do konkrétních čísel pro tento kraj. Podobnou analýzu si potřebují aktuálně udělat všechny obce a města, aby si stanovily cestu, jak splnit své zákonné povinnosti pro další roky. Pokud využijeme čísla MŽP, pak obce a občané v tomto kraji produkují ročně celkem 288 439 kg komunálních odpadů. Pro splnění zákonných cílů třídění, které mají obce závazně stanoveny musí z uvedeného celkově vznikajícího množství, být v roce 2035 cca 201 907 tun komunálních odpadů vytříděno a připraveno pro další recyklaci. Zbývá cca 86 531 tun komunálních odpadů. S ohledem na vysoký stupeň vytřídění se zde již jedná o hůře využitelnou směs s vyšším podílem nevyužitelné frakce, a to ani energeticky. V této frakci jsou rovněž zastoupeny odpady jako popel, nespalitelné zbytky, sutě, apod. Tyto nevyužitelné, avšak pro životní prostředí rizikové odpady, je možné dle platné legislativy uložit do zabezpečeného zařízení, neboť pro ně zatím není reálné a pro životní prostředí přínosné využití. Jejich množství pro uložení však nemůže dle zákona překročit 10 %. To v případě kraje Vysočina dělá u komunálních odpadů cca 28 844 tun. Méně jich však, s ohledem na faktickou kvalitu těchto zbytků a jejich podíl v odpadu, s jistotou nebude. Zbývajících cca 57 687 tun přetříděných odpadů bude moci být energeticky využito pro výrobu energie a tepla například ve formě paliv z odpadů, jak se již nyní děje třeba na severní Moravě. To je pozitivní, protože tím může být nahrazena energie z uhlí.
V poslední době starostové stále častěji srovnávají svá čísla o produkci komunálních odpadů své obce s čísly průměrovanými za celou ČR, která vykazuje Ministerstvo životního prostředí. Velmi často se setkáváme s dotazy, proč jsou čísla MŽP za komunální odpady tak vysoká, když zásadní většina obcí na produkci výkazovou ministerstvem (cca 590 kg/os/rok) v žádném případě nedosáhne, ani se jí nepřiblíží. Chtějí znát jména těch obcí, kde je produkce odpadů o tolik vyšší, aby finální průměr za ČR mohl být úměrný s čísly MŽP. Dříve byla data za jednotlivá katalogová čísla a územní jednotky k dispozici na internetu a každý si tak mohl národní data ověřovat různými filtry, které si definoval. V mezičase však MŽP tato data z webu znepřístupnilo. Jsem toho názoru, že starostům, ale i investorům by pomohlo, pokud by si mohli znovu provádět filtrování katalogových čísel odpadů za územní jednotky, tedy pokud bychom se vrátili k transparentnímu systému sdílení dat za odpady v České republice.
Zdroj: pro časopis Pro města a obce připravil Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství
