Odpovědi na dotazy redakce: 

Jak je na tom ČR s plněním cílů sběru a recyklace vyplývajících ze směrnice CEP a SUP? Konkrétně mě zajímá, jaká je situace u sběru PET lahví a dále hliníkových obalů.

Petr Havelka - Pokud se ptáte na plnění směrnic CEP a SUP, pak Česká republika byla v hodnotící zprávě Evropské komise v červnu 2023 vyhodnocena jako jedna z nejlepších 9 zemí ve vztahu k reálnému splnění cílů vytyčených k roku 2025. Ostatních 18 zemí EU bylo za námi. Co se týká konkrétně míry sběru PET lahví, tam samo MŽP již v roce 2019 prezentovalo oficiální míru sběru 82 %. Za ministra Hladíka se nyní prezentuje k roku 2023 míra sběru 76 %. Samo MŽP uznalo, že cíle pro rok 2025, či 26 ke sběru PET lahví je zcela reálné splnit stávajícím systémem. Stejně tak je reálné splnit cíle pro rok 2029. Belgie již to třídícím systémem dokázala. Co se týká hliníkových obalů, tam si Česká republika vyjednala za pana ministra Brabce výjimku. Řada ostatních států si rovněž vyjednala výjimky. Dle směrnice si každý stát mohl vyjednat výjimku pro jednu komoditu. Výjimku po posouzení relevance schválila Evropská komise a máme ji zavedenou v platné národní legislativě. Argumentem ČR je postupný vývoj efektivního komplexního třídícího systému. Ten řeší všechny kovové obaly, nejen jednu minoritní frakci, jako třeba hliníkové obaly, a to je cenné. Aktuálně recyklujeme 67 % všech kovových obalů. U ocelových obalů recyklujeme dokonce již přes 85 %. A podstatné je také to, že ve stávajícím systému se dle oficiálních dat celkem 99 % vytříděných kovových obalů recykluje. Náš systém je velmi efektivní z hlediska komplexního oběhového hospodářství. Cíle pro kovové nápojové obaly byly stanoveny výrazně později (vlastně ještě ani neplatí), ale to vůbec nevadí. Od roku 2030 se díky již platnému legislativnímu nastavení v ČR všechny kovové obaly z komunálních odpadů vytřídí ve dvou technologických uzlech. Za prvé na třídících linkách v separátorech kovů a za druhé z nespáleného zbytku po technologii energetického využití. Veškeré takto vytříděné kovové odpady budou směřovány do recyklace. Ono také není, co jiného s nimi dělat, než je nasměrovat do recyklace. Jednoznačně tedy budeme v této době plnit cíle i pro nápojové plechovky. Ale co je velmi cenné, budeme mít, na rozdíl od řady jiných států, zajištěné efektivní oběhové hospodářství také pro všechny ostatní kovové obaly.

Zahrnují zmíněné cíle pouze PET lahve, o kterých se běžně hovoří (od vody či limonád) nebo jde také o lahve od mléka apod.?

Petr Havelka - Platná legislativa hovoří o jednorázových plastových nápojových obalech. Odpověď na váš dotaz tedy zní, ano platná legislativa požaduje efektivní sběr a třídění také PET lahví od mléka, dalších mléčných výrobků - nápojů, apod. O nastavení budoucí legislativy nechci v tomto směru polemizovat.

U kterých druhů odpadu má ČR z pohledu plnění závazných cílů největší rezervy? Jak je efektivně řešit?

Petr Havelka - Pokud jde o plnění platných závazných cílů, pak je náš systém nastaven tak, že aktuální cíle plní. Splnění budoucích cílů lze zcela reálně zajistit dalším rozvojem stávajícího systému a jeho intenzifikací. Případně, pokud by byly definovány jakékoli další budoucí cíle pro materiály jako třeba tetrapaky apod., pak lze doplnit stávající systém o doplňkovou motivaci k třídění, a to například s využitím QR kódů. Tato cesta se někdy nazývá také digitální zálohování. Reálně ji zvažuje a připravuje například Belgie, ale i jiné státy. Někdy je sdělováno, že budeme mít problém u nápojových plechovek, ale myslím, že to je jen nepochopení efektivity stávajícího systému a jeho plánovaného rozvoje. Jak jsem již popsal v první odpovědi, systém v ČR zajistí plné oběhové hospodářství pro všechny kovové obaly. To řada států s klasickým zálohováním mít nebude.

Ovlivní systém „z PET lahve nová PET lahev“, „z plechovky nová plechovka“ tržní prostředí? (Např. i z pohledu investorů do odpadářských technologií vzhledem ke stabilitě prostředí, vzniku nových recyklačních kapacit a zavádění nových technologií)

Petr Havelka - Stávající systém je tržní a konkurenční. To, co si kdo z druhotné suroviny bude chtít recyklací vyrobit, to si z ní může vyrobit, pokud si surovinu koupí. Ať už je to textilní průmysl, nápojáři, nebo třeba automotiv. Již nyní se dělají zcela standardně v ČR z odpadních PETek nové PETky, a to po mnoho let. A náš recyklovaný hliník v ČR lze samozřejmě kdykoli použít na výrobu nových nápojových plechovek. Legislativa počítá s tím, že postupně většina materiálů dostane povinné recyklované obsahy tak, jak to mají nyní nápojáři. Vždyť to není žádný problém. Mají povinnost přidávat 25 % rPET do nových PET lahví. Na trhu v ČR je nyní vysbíráno cca 80 % odpadního PET. Nápojáři si tedy evidentně mohou z tohoto množství kdykoli na trhu koupit pro sebe 25 % nebo klidně i 30 % a splnit tak svou povinnost. Stejně jako to udělají jiné průmysly pro své výrobky. Určitě to ale neznamená, že by nápojáři, nebo kdokoli jiný měl mít jakkoli preferovaný a netržní přístup ke kterýmkoli odpadním komoditám. Pozor, ty odpadní PET lahve nejsou jejich. Oni je přeci prodali spolu s obsahem a dostali za ten materiál odpovídající hodnotu v penězích. Nemohou najednou být zase jejich, aniž by si je zaplatili za tržní cenu. To bychom zcela popřeli tržní prostředí a konkurenci. Čímž bychom průmysl obecně odsoudili k jistému krachu. Najdete to v každé učebnici ekonomie. Komodity nemůže nikdo dostávat ze zákona nebo jakkoli zvýhodněně. To už tu bylo a státy RVHP, které to měly zavedené, ekonomicky zkrachovaly.

Časopis Odpady - Sdružení obcí: Zálohování řeší jen dvě komodity, obce potřebují komplexní řešení všech komunálních odpadů

Povinné zálohování PET lahví a hliníkových obalů vzbuzuje mnoho bouřlivých debat, přestože jde o poměrně úzký segment odpadového trhu. V poslední době zvířila hladinu pozornosti předsedkyně komise životního prostředí Svazu měst a obcí Olga Dočkalová. Nesouhlasně se vyjádřila k dopisu ministra životního prostředí Petra Hladíka, který rozeslal na konci července starostům. K plnění povinných cílů podle ní zálohový systém nepotřebujeme.

Reakce na dopis ministra Hladíka

Dopis ministra životního prostředí Petra Hladíka, který o prázdninách rozeslal starostům, nadzdvihl starostku moravských Sudic a předsedkyni komise životního prostředí Svazu měst a obcí Olgu Dočkalovou. Podle ní Hladíkův popis výhod povinného zálohování PET lahví a hliníkových obalů neodpovídá skutečnosti. „V dopise se uvádí, že musíme zavést povinný zálohový systém na PET lahve a plechovky proto, že nesplníme sběr plechových obalů od nápojů v roce 2026. Není to pravda,“ tvrdí starostka. Zavedení záloh na PET lahve a nápojové plechovky neznamená podle ní splnění všech cílů sběru a recyklace obalů v komunálních odpadech. „Tento postoj je nám dlouhodobě podsouván, ale jedná se pouze o dvě komodity, které dohromady činí jen cca 1,3 procenta komunálních odpadů,“ bouří se starostka. V porovnání extrémních nákladů, které podle ní zálohování přinese (přes 5,2 miliardy korun investičně a 1,5 – 2,0 miliardy korun provozně), je to, jak říká, zcela neefektivní cesta. „Dlouhodobě voláme po komplexním řešení všech komunálních odpadů a kdyby bylo této problematice věnováno tolik času, energie a úsilí, kolik se věnovalo pouze zálohovému systému a dvěma komoditám, tak jsme měli vše vypilováno do detailů včetně řešení recyklačních kapacit v celé ČR,“ podotýká.

Vyhrazuje se také k ujištění ministerstva, že si obce ekonomicky polepší. „Pro tento účel zpracovalo MŽP kalkulačku, kterou neustále propaguje,“ zmiňuje Dočkalová, která se problematikou odpadového hospodářství zabývá řadu let. Iniciovala založení dobrovolného svazku obcí, který měl za cíl zefektivnit systém sběru a nakládání s komunálními odpady v lokalitě Malá Haná. Stála za vznikem Technických služeb Malá Haná, které vlastními silami zajišťuje svoz odpadu z obcí a měst v regionu. Požádala tedy starosty z různých obcí a měst o poskytnutí odpadových dat z roku 2022 a 2023. „Tyto samosprávy mají zaveden intenzivní systém třídění tzv. door to door. Sváží je jejich komunální společnost, která disponuje dynamickými váhami na svozových vozidlech. Nemůže tedy nikdo tvrdit, že data z třídění nejsou pravdivé a relevantní,“ říká k vlastnímu průzkumu Olga Dočkalová. Kalkulačka má podle ní za cíl přesvědčit starosty, že po zavedení zálohového systému na tom bude jejich obec lépe než v roce 2022. Jak předsedkyně komise životního prostředí Svazu měst a obcí uvádí, není tomu tak a v porovnání s nastíněným vývojem obce každoročně ztratí další a další finance. „Kalkulačka navíc pro obce a města neznamená žádnou reálnou garanci budoucích příjmů, protože není nijak propojena s legislativou,“ poznamenává a poukazuje i na data za zpoplatnění letáků, které však s plasty ani hliníkovými obaly nesouvisí.

V reakci se Dočkalová dále dotýká nákladů třídících linek na separaci ostatních plastů. Ty se podle předpokladů značně navýší a pokud linka ukončí činnost, obce budou nuceny vozit plasty na vzdálené velké třídící linky, kterých, jak starostka říká, zde má být dle ministra asi jen 40 na celou Českou republiku. „V současnosti máme 130 třídících linek, tak si buďte jistí, že odměna z nevybraných záloh nepokryje zdaleka dopravní náklady tohoto mimořádně lehkého materiálu,“ nastiňuje Dočkalová budoucí vývoj. Dalším aspektem je podle ní fakt, že zbylé plasty, po odklonu PET lahví, nejsou tak recyklovatelné jako PET a nejsou tak hodnotné, případně je jejich cena záporná. „I toto se ekonomicky negativně promítne na nákladech obcí za odpadové hospodářství,“ obává se.

Jako problematické shledává předsedkyně komise životního prostředí Svazu měst a obcí rovněž přerozdělení prostředků z nevybraných záloh. „Návrh ministra Hladíka dává zálohovému operátorovi dokonce 85 procent prostředků záloh za obaly, které systém neumí sebrat. Do obcí směřuje jen 15 procent. Jako Svaz jsme proti tomuto opakovaně protestovali, podobně jako řada dalších subjektů,“ nelíbí se nastavení Dočkalové.

ČR a plnění cílů směrnice CEP a SUP

Česká republika, stejně jako ostatní členské státy Evropské unie, čelí zásadní výzvě v podobě plnění nových recyklačních cílů vyplývajících z unijního balíčku k oběhovému hospodářství (CEP) a směrnice o omezení jednorázových plastů (SUP). „Pokud se ptáte na plnění směrnic CEP a SUP, pak Česká republika byla v hodnotící zprávě Evropské komise v červnu 2023 vyhodnocena jako jedna z nejlepších 9 zemí ve vztahu k reálnému splnění cílů vytyčených k roku 2025. Ostatních 18 zemí EU bylo za námi,“ komentuje stav Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH).

„Co se týká konkrétně míry sběru PET lahví, tam samo MŽP již v roce 2019 prezentovalo oficiální míru sběru 82 procent. Za ministra Hladíka se nyní prezentuje k roku 2023 míra sběru 76 procent,“ podotýká Havelka a dodává, že samo MŽP uznalo, že cíle pro rok 2025, či 26 ke sběru PET lahví je zcela reálné splnit stávajícím systémem. „Stejně tak je reálné splnit cíle pro rok 2029. Belgie již to třídícím systémem dokázala. Co se týká hliníkových obalů, tam si Česká republika vyjednala za pana ministra Brabce výjimku,“ připomíná ředitel ČAOH. Upozorňuje, že řada ostatních států si rovněž vyjednala výjimky.

Dle směrnice si každý stát mohl vyjednat výjimku pro jednu komoditu. Výjimku po posouzení relevance schválila Evropská komise a je zavedena v platné národní legislativě. „Argumentem České republiky je postupný vývoj efektivního komplexního třídícího systému. Ten řeší všechny kovové obaly, nejen jednu minoritní frakci, jako třeba hliníkové obaly, a to je cenné. Aktuálně recyklujeme 67 procent všech kovových obalů,“ zdůrazňuje Petr Havelka a konstatuje, že u ocelových obalů recyklujeme dokonce již přes 85 procent.  A podstatné je také to, že ve stávajícím systému se dle oficiálních dat celkem 99 procent vytříděných kovových obalů recykluje.

Zdá se, že diskuze o zavedení zálohování PET lahví se týkají pouze lahví od vody, piva či limonád. Řeší směrnice také ostatní lahve? „Platná legislativa hovoří o jednorázových plastových nápojových obalech. Odpověď na váš dotaz tedy zní, ano platná legislativa požaduje efektivní sběr a třídění také PET lahví od mléka, dalších mléčných výrobků apod. O nastavení budoucí legislativy nechci v tomto směru polemizovat,“ vyjádřil se Petr Havelka.

Komplexní oběhové hospodářství

„Náš systém je velmi efektivní z hlediska komplexního oběhového hospodářství. Cíle pro kovové nápojové obaly byly stanoveny výrazně později (vlastně ještě ani neplatí), ale to vůbec nevadí. Od roku 2030 se díky již platnému legislativnímu nastavení v ČR všechny kovové obaly z komunálních odpadů vytřídí ve dvou technologických uzlech,“ popisuje výkonný ředitel. Jde podle něj o separátory kovů na třídících linkách a o nespálené zbytky po technologii energetického využití. Veškeré takto vytříděné kovové odpady budou směřovány do recyklace. „Ono také není, co jiného s nimi dělat, než je nasměrovat do recyklace. Jednoznačně tedy budeme v této době plnit cíle i pro nápojové plechovky. Ale co je velmi cenné, budeme mít, na rozdíl od řady jiných států, zajištěné efektivní oběhové hospodářství také pro všechny ostatní kovové obaly,“ poznamenává Havelka.

Pokud jde o plnění platných závazných cílů, shledává ředitel ČAOH, že náš systém je nastaven tak, že aktuální cíle plní. Splnění budoucích cílů lze podle něj zcela reálně zajistit dalším rozvojem stávajícího systému a jeho intenzifikací. Případně, pokud by byly definovány jakékoli další budoucí cíle pro materiály jako třeba tetrapaky apod., pak lze doplnit stávající systém o doplňkovou motivaci k třídění, a to například s využitím QR kódů. Tato cesta se někdy nazývá také digitální zálohování. Reálně ji zvažuje a připravuje například Belgie, ale i jiné státy. „Někdy je sdělováno, že budeme mít problém u nápojových plechovek, ale myslím, že to je jen nepochopení efektivity stávajícího systému a jeho plánovaného rozvoje. Systém v ČR zajistí plné oběhové hospodářství pro všechny kovové obaly. To řada států s klasickým zálohováním mít nebude,“ domnívá se Petr Havelka.

Tržní prostředí

 „Stávající systém je tržní a konkurenční. To, co si kdo z druhotné suroviny bude chtít recyklací vyrobit, to si z ní může vyrobit, pokud si surovinu koupí. Ať už je to textilní průmysl, nápojáři, nebo třeba automotiv,“ myslí si Petr Havelka. Již nyní se podle něj dělají zcela standardně v ČR z odpadních PETek nové PETky, a to po mnoho let. „A náš recyklovaný hliník v ČR lze samozřejmě kdykoli použít na výrobu nových nápojových plechovek,“ pokračuje a upřesňuje, že legislativa počítá s tím, že postupně většina materiálů dostane povinné recyklované obsahy tak, jak to mají nyní nápojáři. „Vždyť to není žádný problém. Mají povinnost přidávat 25 procent rPET do nových PET lahví. Na trhu v ČR je nyní vysbíráno cca 80 procent odpadního PET,“ domnívá se. Nápojáři si tedy podle něj evidentně mohou z tohoto množství kdykoli na trhu koupit pro sebe 25 procent nebo klidně i 30 procent a splnit tak svou povinnost. Stejně jako to udělají jiné průmysly pro své výrobky. „Určitě to ale neznamená, že by nápojáři, nebo kdokoli jiný měl mít jakkoli preferovaný a netržní přístup ke kterýmkoli odpadním komoditám. Pozor, ty odpadní PET lahve nejsou jejich,“ upozorňuje ředitel ČAOH a dodává: „Oni je přeci prodali spolu s obsahem a dostali za ten materiál odpovídající hodnotu v penězích. Nemohou najednou být zase jejich, aniž by si je zaplatili za tržní cenu.“ To bychom podle něj zcela popřeli tržní prostředí a konkurenci. Čímž bychom průmysl obecně odsoudili k jistému krachu. „Najdete to v každé učebnici ekonomie. Komodity nemůže nikdo dostávat ze zákona nebo jakkoli zvýhodněně. To už tu bylo a státy RVHP, které to měly zavedené, ekonomicky zkrachovaly,“ uzavírá Petr Havelka.

Nastartování cirkulární ekonomiky

„Zálohový systém je jednoznačně jedinou funkční cestou k uzavření materiálové smyčky nápojových obalů, díky které se z PET lahve stane opět PET lahev a z plechovky nová plechovka,“ míní Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů organizace Iniciativa pro zálohování. Argumentuje, že už 16 evropských zemí díky zálohovému systému dosahuje u nápojových obalů míry sběru i přes 90 procent a díky čistotě vysbíraného materiálu také vysokou míru jejich následné recyklace. „Odhozené petky a plechovky v přírodě a na veřejných prostranstvích obcí je netrápí. Stačí se podívat pouze k sousedům na Slovensko. Slovenskému systému se vede dobře, spotřebitelé si na nápoje se zálohou zvykli a jsou s jeho zavedením spokojeni,“ poukazuje Havligerová a dodává, že hlavním motivátorem pro vracení použitých obalů do sběrných míst je pro ně pozitivní vliv na životní prostředí. Systém si podle ní vede dobře i v číslech, dosahuje 92procentní návratnosti obalů a snížil už po roce fungování podíl nápojových obalů v odpadu v přírodě z 20 procent na zhruba 2 procenta. „Slovensko je jednoznačně potvrzení toho, že pozitivního efektu zálohového systému můžeme dosáhnout velmi rychle. Vzorem jsou ale i severské a pobaltské země,“ pokračuje Kristýna Havligerová s konstatováním, že každá země je unikátní a my ve výsledku musíme inspiraci přizpůsobit naším podmínkám. Nicméně například Norsko má podle ní dobrá řešení pro malé obchodníky. V Litvě mají pozitivní zkušenost s tím, že po zálohách se skutečně zlepšila recyklace i jiných materiálů než PET, zásadně se snížil littering (95 procent). Ve Švédsku či Německu se zase můžeme inspirovat dlouhodobou koexistenci záloh se systémem třídění.

„Zálohový systém jednoznačně nastartuje cirkulární ekonomiku a zajistí opakovanou recyklaci PET lahví a plechovek, která v ČR nefunguje. Tři čtvrtiny plechovek dnes končí ve směsném odpadu a polovina PET lahví k recyklaci vůbec nedojde,“ říká Havligerová. Jak dále uvádí, podle oficiálních čísel z žádné plechovky nevznikne nová a jen nějakých 17 procent PET lahví se využije pro výrobu nových plastových lahví. „Pro sběr plechovek u nás nemáme dostatečnou infrastrukturu a plasty ze žlutých kontejnerů končí na ručních třídičkách, které nejsou efektivní,“ dodává. Obaly tak podle ní končí na skládkách nebo ve spalovnách. „Česko navíc trápí PET lahve či plechovky povalující se v ulicích a v přírodě. V červnovém průzkumu společnosti Ipsos to uvedlo 97,4 procent respondentů ze všech krajů Česka,“ připomíná manažerka Iniciativy pro zálohování. Dobře nastavený zálohový systém je podle ní klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. „Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabráníme plýtvání přírodními zdroji, až o 95 procent snížíme spotřebu energie a až o 80 procent uhlíkovou stopu těchto obalů,“ objasňuje. Záloha podle ní účinně pomáhá v boji s tzv. litteringem, zálohující země odhozené nápojové obaly v přírodě netrápí.

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství s využitím dotazů redakce časopisu Odpady a článku časopisu Odpady - Sdružení obcí: Zálohování řeší jen dvě komodity, obce potřebují komplexní řešení všech komunálních odpadů

Související články

Nápojáři získají materiál v hodnotě stovek milionů, dodavatelé automatů zakázky za miliardy a občané to zaplatí, říká starosta

Časopis Pro města a obce: „Prosadím to za každou cenu“...(a proti většině)

Prohlášení z SMO k dopisu ministra Hladíka všem obcím

Odpady a obce – prezentace odborníků potvrdily, že zálohování zdraží lidem odpady i nákupy potravin

Projednávání obalové novely na LRV za zavřenými dveřmi

Deník: Povinné zálohy na PET lahve projednali právníci vlády. Odpůrci k jednání nemohli

„Tento nesmysl nesmí projít,“ řekl k zálohování PET lahví senátor

ECHO24: Zálohování PET láhví naráží na tvrdý odpor samospráv

ČTK: Zálohy na PET lahve? Hladíkova novela tvrdě narazila. O dopadech na lidi a obce je třeba mluvit pravdu, zní z Legislativní rady vlády

Deník - Zálohy na PET lahve = zdražení lidem a obcím, říká Havelka

Česká televize - lesk a bída povinného zálohování PET lahví