Stanovisko Unie zaměstnavatelských svazů ČR k poslední verzi návrhu zákona o odpadech

Plný text vyjádření Unie zaměstnavatelských svazů ČR k finální verzi návrhu zákona o odpadech předkládané ministerstvem životního prostředí do Legislativní rady vlády (dokument ze dne 29.6.2016).

Unie zaměstnavatelských svazů ČR (více zde) je prakticky jediné připomínkové místo, prostřednictvím kterého byla realizována alespoň část připomínek odborných svazů a asociací recyklačních a odpadových společností. Předkladatel s těmito svazy, jakožto zástupci samotného sektoru, k němuž je tento zákon specificky vázán, návrh zákona prakticky vůbec neprojednával. Z tohoto důvodu je i v této fázi větší počet zásadních připomínek a rozporů, které Unie zaměstnavatelských svazů ČR dále drží. Svazy a asociace sdružující společnosti z odpadového sektoru se na mnoha připomínkovaných bodech shodují a trvají na nutných změnách a dopracování textu zákona.

Bohužel musíme konstatovat, že MŽP poskytlo ke zpracování připomínek v této finální fázi velmi málo času, na oba zákony pouze necelé dva dny, z tohoto důvodu tak není možné podrobně komentovat všechna problematická ustanovení konsolidovaného znění návrhu zákona, a z tohoto důvodu proto níže uvádíme pouze příkladný výčet poznámek a připomínek k vybraným částem zákona. V příloze pak znovu opakujeme zdůvodnění trvajících rozporů. Zaslaná verze zákona v řadě míst vykazuje známky toho, že se nejedná o finální verzi, ale stále jen o pracovní nefinalizovanou verzi s mnoha technickými chybami a nedostatky. Jako příklad uvádíme ponechané komentáře v textu, kde sám zpracovatel projevuje nejistotu v navržené textaci, nesoulad v paragrafech, chybějící texty u některých ustanovení, apod. 

K zákonu chybí vyhlášky, na které zákon v mnoha zásadních bodech odkazuje

Zákon ve značné míře zásadních povinností odkazuje na vyřešení a bližší specifikaci povinností v prováděcím předpisu. K návrhu zákona však stále nejsou k dispozici vyhlášky a budoucí řešení, je tak ve svém detailu reálně nejednoznačné a nedopracované. V tomto ohledu je pro zajištění praktické funkčnosti zákona dle našeho názoru třeba do LRV doložit text zákona spolu s alespoň rozpracovanými vyhláškami, ze kterých bude dostatečně zřejmé navrhované komplexní řešení. Doposud známé stručné teze vyhlášek jsou v tomto směru nevyužitelné a nedopracované.

K dalším bodům

K připomínce 907 a k § 3 odst. 5. rozhodnutí v pochybnostech, zda věc je odpadem – máme rozpor s řešením, že na místo krajského úřadu má nově o věci rozhodovat každý orgán, který vede jakékoli řízení.

Pokud v řízení o uložení pokuty nebo opatření k nápravě vedeném na základě zjištění, že vlastník věci nenakládá s věcí v souladu s tímto zákonem, zákonem o výrobcích s ukončenou životností nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie o přepravě odpadů[1]⁾, dojde k pochybnostem, zda je tato movitá o věc odpadem, rozhodne o této otázce správní orgán, který vede řízení, samostatným výrokem rozhodnutí. – nesouhlasíme, to musí být jen na pravomoci krajského úřadu! Inspekce by to měla předložit k posouzení krajskému úřadu, jinak dojde k rozkolísání rozhodovací praxe, protože ze zkušenosti víme, že názory jednotlivých správních orgánů se zásadně liší.

K připomínce 909. požadujeme předložení prováděcího předpisu

§ 6, odst. 4 – významně přenesena povinnost na provozovatele, pro členskou základnu to znamená zvýšenou administrativní zátěž. Domníváme se, že KÚ jsou dostatečně personálně vybaveny, aby to byly schopny zvládnout sami. Nicméně s ohledem na stav projednávání novely ZOO nepožadujeme úpravu tohoto paragrafu.

§ 6, odst. 8 – při vypořádání bylo slíbeno, že zde bude uvedeno, že se týká jen odst. 1 – požadujeme změnit dle dohody při vypořádání

K § 7 odst. 1 písm. e) bod 4 – s navrženým systémem školního sběru nesouhlasíme a požadujeme tuto část ze zákona vypustit.

K § 7 odst. 2 písm. h) zásadně nesouhlasíme s navrženou definicí druhotné suroviny a odkazujeme na naše předchozí připomínky zdůvodnění a návrh řešení této věci (viz příloha).

K § 12 odst. 3 písm. c) – mobilní zařízení – stanovit možnost určení množství odpadu odhadem; mobilní zařízení zpravidla nedisponuje vážním zařízením

K § 12 odst. 3 písm. g) – doplnit o možnost potvrzení formou certifikátu o pojištění vystaveného pojišťovnou.

K § 12 odst. 3 písm. m) – požadujeme vypustit; jedná se o duplicitní vykazování, údaje jsou obsaženy v ročním hlášení

K § 13 - požadujeme předložení prováděcího předpisu s uvedenými druhy odpadů, na které se toto ustanovení vztahuje

§ 14, odst. 7 – povinnost provozovatele po 6 letech podat revizní zprávu – nevíme proč byla tato povinnost přenesena na provozovatele, navíc pod sankcí automatického zániku povolení k provozování při byť i minimálním prodlení. Nicméně s ohledem na stav projednávání novely ZOO nepožadujeme úpravu tohoto paragrafu.  

K § 16 odst. 2 písm. c), d), e) – požadujeme předložit prováděcí předpis s vymezením druhů odpadů

§ 16, odst., 3 – zásadní připomínka, trváme na formulaci, že KÚ „může“ zrušit povolení k provozu! Pokud zůstane povinnost zrušit zákonem, hrozí šikanózní jednání ze strany úřadů, neboť pravomocným uložením pokuty za druhý správní delikt (bez časového omezení odstupu mezi těmito delikty) by došlo ke zrušení povolení k provozování, aniž by provozovatel měl možnost chránit svá práva např. cestou správní žaloby. Zánik povolení nesmí být v takovém případě automatický, ale měl by být ponechán na úvaze příslušného správního orgánu, a to zejména s ohledem na materiální významnost případných porušení zákona a časový odstup mezi nimi.

K § 18 – požadujeme rozšíření omezení i na obchodníka

K § 30 viz příloha

K připomínce č. 966 – rozpor není; souhlasíme s vysvětlením a úpravou

§ 43 odst. 6 – cíl k roku 2025 není v souladu s cílem evropského oběhového balíčku, neboť základem v zákoně navrženého cíle jsou pouze využitelné složky papír, plasty, sklo, kovy. Evropský balíček však stanovuje cíle pro veškerý komunální odpad, a to je poměrně zásadní rozdíl. Cíl je třeba definovat k veškerému komunálnímu odpadu, nikoli jen k využitelným složkám.

§ 43 odst. 7 – uvedená formulace je zcela obecná a ve výkladu umožňuje přenesení veškerých povinností obce na svazek, což je neakceptovatelné mimo jiné např. z hlediska efektivní kontroly dodržování cílů ze strany jednotlivých obcí a kontroly odpadových hlášení; s uvedenou formulací zásadně nesouhlasíme

§ 43 odst. 8 – nesouhlasíme s nově v zákoně navrženou formulací; – zásadní připomínka, požadujeme odstranit celý odstavec č. 8, vůbec se netýká zákona o odpadech. Nutno řešit ve VUŽU a v zákoně o obalech.

§ 43 odst. 9 - nesouhlasíme s tím, aby zařízení provozované obcí mělo tento typ úlev z povinností oproti zařízení provozovanému privátním subjektem. Takové řešení zakládá neodůvodněnou nerovnoprávnost mezi obecními a ostatními zařízeními. Pro popsané osvobození obecních zařízení není a nemůže být objektivní důvod. (dále viz příloha)

§ 43 odst. 10 – požadujeme předložení alespoň rámce vyhlášky resp. výpočtu splnění povinnosti k § 43 odst. 6

§ 45 odst. 1 - cíl k roku 2025 není v souladu s cílem evropského oběhového balíčku, neboť základem v zákoně navrženého cíle jsou pouze využitelné složky papír, plasty, sklo, kovy. Evropský balíček však stanovuje cíle pro veškerý komunální odpad, a to je poměrně zásadní rozdíl. Cíl je třeba definovat k veškerému komunálnímu odpadu, nikoli jen k využitelným složkám.

§ 80 odst. 3 - V odst. 3 požadujeme upravit znění do souladu s Rozhodnutím EK k výpočtu cílů 2011/753/EU, tedy o doplnění „a jiných jednotlivých druhů odpadu z domácností…(např. BRKO)“. Neexistuje jediný objektivní důvod, aby byl BRKO z tohoto vyjmut a abychom tedy cíl počítali jinak než stanovuje EU. Navrhované znění by nebylo ani v souladu se schváleným POH ČR.

§§ 80 – 90 – zásadní připomínka – trváme na tom, aby byla zachována zásada že „znečišťovatel platí“, a to se všemi důsledky. Navržené znění sice formálně činí poplatníkem původce odpadu, nicméně přenáší ekonomickou odpovědnost za výběr poplatků na provozovatele skládky tím, že provozovatel skládky jako plátce odvádí na základě výměru správce poplatku veškeré poplatky vypočtené z množství odpadů na skládku v poplatkovém období přijatých a nikoli jen provozovatelem skládky vybrané poplatky. Provozovatel skládky tak bude úvěrovat úhradu poplatku původcem státu, což není v souladu s výše uvedenou zásadou a s ohledem na rychlost soudů znamená značnou nejistotu zda již uhrazený poplatek po původci vymůže (navíc je nejasné, zda by provozovatel vůbec byl aktivně legitimován žalovat původce na úhradu poplatku, když dlužní vztah je mezi původcem a státem, nikoli mezi původcem a provozovatelem). Naproti tomu správce poplatku jako správní orgán má mnohem efektivnější nástroje vymáhání dlužných poplatků, než provozovatel jako soukromý subjekt. Žádáme úpravu tak, aby plátce na základě výměru správce poplatku odváděl pouze v poplatkovém období vybrané poplatky s tím, že v rámci vyúčtování indikuje správci poplatku původce, kteří poplatek neuhradili a správce poplatku bude dlužné poplatky (včetně úroků z nich) vymáhat přímo po původci.

§ 91 – opatření k nápravě – požadujeme, aby nápravná opatření měla deklarovanou přednost před uložením sankce (jak je uvedeno ve schváleném věcném záměru)

§ 93 – přestupky jsou řazeny nesystémově, měly by seskupeny v závislosti na míře společenské nebezpečnosti, která je dána, výší sankce

§ 93 písm. w) – odchylně od ustanovení pro dočasné shromažďování odpadů je zde chybně uvedeno 6 měsíců

§ 93 odst. 5 písm. c) – požadujeme dát do souladu s § 11 odst. 4 písm. b)

§ 93 odst. 7 písm. i) – požadujeme doplnit certifikát pojišťovny

§ 93 odst. 7 písm. q) – nemá stanovenou věcnou podstatu

§ 93 odst. 7 písm. r) – v) – požadujeme předložení prováděcího předpisu se stanovenými odpady, na které se vztahuje

§ 93 odst. 10 písm. d) – písm. q je zde zahrnuto chybně

§ 98 písm. h) – návrh zákona neřeší duplicitu sběru dat, což neodpovídá věcnému záměru

§ 118 odst. 1 písm. b) – dát do souladu s § 11 odst. 4 písm. b)

§ 131 odst. 2 nesouvisí se ZOO, patří do VUŽU

§ 133 – navržený termín účinnosti ve vztahu k množství prováděcích předpisů a šíři nového zákona, neposkytuje dostatečnou legisvakanci zákona a prováděcích předpisů

Příloha: Stanovisko UZS k trvajícím rozporům k zákonu o odpadech ze dne 3.6.2016

Níže jsou uvedeny vybrané připomínky z vypořádací tabulky (viz zde) vždy s uvedením doplňujícího komentáře k aktuálnímu znění, případně s uvedením toho, že rozpor trvá. Nejsou zde uvedeny všechny trvající připomínky. Ty, které jsou uvedeny ve vypořádací tabulce, a je k nim uveden rozpor, tam rozpor dále trvá, bez dalšího komentáře.

Upozorňujeme předkladatele,  že v rozporu s vládou  schváleným  záměrem část  C. 12 (str 51) "Všechny kontrolní orgány budou za porušení povinností stanovených zákonem o odpadech ukládat pokuty a nápravná opatření. Nápravná opatření bude možno ukládat i samostatně, protože jsou mnohdy účinnější a pro ochranu životního prostředí prospěšnější než finanční postih. Uložení sankce bude nově fakultativní.“ V této  souvislosti  požadujeme doplnění ustanovení zákona,  které bude deklarovat přednost uložení nápravných  opatření před pokutou. Pokuta by měla být řešena následně, pokud povinná  osoba neplní ve stanoveném  termínu  nápravná  opatření.

Připomínka č. 911 – akceptujeme vysvětlení MŽP

Připomínka č. 915 – jednoznačně trváme dále na připomínce. Odkaz MŽP na vybraná nařízení EU (měděný šrot, sklo, apod.), která stejně nejsou na území ČR využívána pro jejich nepraktičnost se nejeví jako dostatečné odůvodnění. Nechápeme objektivní potřebu proč v zařízení, kde KÚ definuje, že výstupem z technologie je výrobek, má tyto výrobky provozovatel vést v režimu odpadů až do doby opuštění areálu zařízení. Rozpor trvá.

Připomínka 918 a 947  (ke všem  dotčeným  ustanovením  návrhu ZOO) – rozpor trvá, požadujeme splnění stejných podmínek jako  pro  sběr a výkup  odpúadů  daných  druhů  dle prováděcího  předpisu,  pokud nebude takto  zapracováno,  pak  trvá  rozpor pro  plast a kov (sklo  bylo  vypuštěno jako  částzečná  akceptace)

Připomínka č. 920 – rozpor trvá, požadujeme dobu prodloužit z 6 měsíců na 12 měsíců

Připomínka 924 – požadujeme zapracování  do důvodové  zprávy,  že akt „předání“ vyžaduje smluvní ujednání mezi  původcem/oprávněnou  osobou/  a obchodníkem. 

Připomínka č. 930 – rozpor trvá, toto není třeba stanovovat v zákoně; věc lze řešit smluvně

Stanovisko UZS k připomínce SMO ČR č. 795 – rozpor trvá; zásadně nesouhlasíme s tím, aby zařízení provozované obcí mělo tento typ úlev z povinností oproti zařízení provozovanému privátním subjektem. Takové řešení zakládá neodůvodněnou nerovnoprávnost mezi obecními a ostatními zařízeními. Pro popsané osvobození obecních zařízení není a nemůže být objektivní důvod.

Připomínka č. 934 – pokud bude lhůta upravena na 3 roky, akceptujeme úpravu MŽP

Připomínka č. 935 – rozpor trvá – po novele §8 vyhl. 383/2001 Sb., v roce 2015 došlo  k povinnému  zavedení  bezhotovostních  plateb  za vybrané  odpady. K tomu  došlo právě z důvodu jednoznačného  určení  příjemce finančních  prostředků  z výkupu  odpadů. Z uvedeného  důvodu  je identifikace fyzické  osoby,  která  jménem  právnické  osoby odevzdává  odpad k výkupu,  nadbytečná.  Navíc je připravován  centrální  registr účtů,  který  bude mít veřejná  správa k dispozici.

Připomínka č. 936 – rozpor do  doby upraveného  znění  zákona,  který  zahrne zkrácení  lhůty deklarované  při  vypořádání  připomínek.

Připomínka č. 938 – pokud bude nastaven systém  souhlasu  na dobu  neurčitou  s pravidelným  přezkumem v periodicitě 8 let

Připomínka č. 940 – trvá, požadujeme povinnost veřejné správy informovat  (např. cestou  ISDS) provozovatele zařízení  o  změně právního  předpisu  s povinností  změny provozního  řádu

Připomínka č. 945 – požadujeme,  aby souhlas k obchodování s odpady, který  je platný pro celou  ČR vydával  jeden centrální  orgán  veřejné  správy,  nikoli  14  KÚ s odlišným  přístupem.

Připomínka č. 948, 949 – rozpor trvá – požadujeme prodloužení lhůty na 12 měsíců

Připomínka č. 956 – pokud zůstává stávající režim, tedy že poplatníkem poplatku je původce odpadu, pak akceptujeme vypořádání MŽP

Připomínka č. 958 – rozpor trvá, řešíme dále u připomínky č. 983

Připomínka č. 959 – rozpor trvá, zásadně nesouhlasíme s parametrem výhřevnosti v sušině, ani s jeho hodnotou; MŽP jsme k této věci předali odborný posudek ČVUT Ústavu energetiky a dále v příloze tento posudek doplňujeme odborným dodatkem stejného autora ke zhodnocení aktuálního návrhu MŽP, viz příloha č. 1

Připomínka č. 962 (vč. 950, 965) – rozpor trvá; obchodníka požadujeme zachovat v nastavení, jaké je ve stávající legislativě, tedy stanovit jej jen definičně, bez dalších práv a povinností; požadavek směrnice tak bude splněn. V případě pozitivního  vymezení  „obchodníka“ vázat  jeho činnost na současné provozování  zařízení k nakládání  s odpady.

Připomínka č. 966 – rozpor trvá

Připomínka č. 969 – rozpor trvá. Podle návrhu zákona se může v rámci obecního systému obce obalový odpad soustřeďovat společně s komunálním odpadem stejného materiálu. V takovém případě se takto soustředěný odpad zařazuje jako komunální odpad. Nesouhlasíme s tím, aby byl odpad od původců skupiny 15 (podnikatelských subjektů) ukládán do sběrných nádob v obci, které jsou určeny na odpad komunální, tedy odpad od občanů (skupiny 20). Občané hradí svými poplatky nemalou část obecního systému a obec povinna zajistit naložení s odpady pro své občany. Využívání sběrných nádob hrazených systémem obce a určených primárně pro občany obce stejnou měrou odpady od podnikajících subjektů není vhodné a může narážet na oprávněné zájmy občanů obce. V současné době je na základě statistiky upravena metodika pro počítání obalového odpadu obsaženého v odpadu komunálním. Na rozdíl od důvodové zprávy se domníváme, že by toto navrhované řešení mělo vliv na výpočet cílů plnění v oblasti nakládání s obaly. Což není v tomto směru žádoucí. Dále doplňujeme, že odpad od živnostníků má jiný charakter a takovéto řešení by navíc bylo v rozporu s návrhem směrnice o odpadech, která je součástí balíčku k oběhovému hospodářství. Komunálním odpadem je dle návrhu směrnice pouze odpad od občanů.

Připomínka č. 973 – akceptujeme vypořádání MŽP

Připomínka č. 980 + 981 – rozpor trvá, zásadně nesouhlasíme s kompetencí KÚ nevydat souhlas k provozu zařízení, pokud žadatel splnil veškeré zákonné podmínky. Takové řešení by bylo neakceptovatelným omezováním podnikatelského prostředí. Jsme ochotni akceptovat tuto kompetenci KÚ pouze v případech, kdy má být příslušné zařízení příjemcem veřejné podpory, v ostatních případech nikoli.

Připomínka č. 983 

1. Nesouhlasíme se zpoplatněním neodpadního materiálu ve smyslu, aby byly zpoplatněny i klasické nakupované stavební výrobky – štěrk, odplyňovací trubky, apod., není k tomu žádný důvod.
2. K jednání je varianta, že by jako neodpadní materiál ve smyslu jeho využití k TZS byly zákonem definovány nikoli všechny výrobky, ale pouze výrobky vyrobené z odpadů (MŽP chce přeci řešit případné obcházení zákona u výrobků z odpadů).

Připomínka k nově navrhovanému řádku v tabulce v příloze č. 8 „technologický materiál“, tedy k nově navrhovanému specifickému typu skládky na definované druhy odpadů

1. Nesouhlasíme s navrhovanou hodnotou poplatku u těchto druhů odpadů stanovenou na 45 Kč. V pracovní verzi se počítalo s poplatkem 0 Kč + 55 Kč na rekultivační rezervu.
2. Požadujeme upravit seznam odpadů pro tento druh skládky.
3. Zásadní rozpor bychom měli s tím, pokud by touto cestou byly zvýhodněny zbytkové nevyužitelné odpady specificky z technologií spalování odpadů (či jiného spalování) a nebyly stejně zvýhodněny zbytkové nevyužitelné odpady z jiných technologií úpravy a využití odpadů. Takové nastavení by zakládalo nedůvodnou veřejnou podporu vybraným technologiím a nebyla by tak respektována technologická neutralita. Takové řešení je neakceptovatelné.

Připomínka č. 984 – nesouhlasíme s navrženou procentuální hodnotou odpadů nezpoplatněných na TZS ve výši 25% hmotnostních. V tomto směru opět odkazujeme na cca 2 roky starý dojednaný kompromis mezi MŽP, MPO, provozovateli, apod. k hodnotě 35 % hmotnostních. Tuto hodnotu ještě v květnu 2014 navrhovalo samo MŽP na novely zákona o odpadech v Poslanecké sněmovně.

Připomínka č. 985 – trvá – požadujeme odstranit  vazbu  poplatek – financování  ISNO (přerozdělování  zvýšeného  poplatku  za skládkování)

Připomínka č. 986 + 997 + 999 – k navržené změně ve zpoplatnění – příloha č. 8 + související ustanovení –

1. Celý nově navržený systém zpoplatnění se nám jeví jako značně komplikovaný, nepřehledný a pro uživatele zákona velmi obtížně čitelný. Doporučovali bychom jeho výrazné zjednodušení.
2. V části zákona nazvané „základ poplatku“ v odst. 3 požadujeme upravit znění do souladu s Rozhodnutím EK k výpočtu cílů 2011/753/EU, tedy o doplnění „a jiných jednotlivých druhů odpadu z domácností…(např. BRKO)“.
3. Dále požadujeme vysvětlení k tomu, co bude v předmětném smyslu považováno za recyklaci. Tedy k čemu/k jaké činnosti/k jaké fázi a jak budou vykazována procenta plnění recyklačních cílů.
4. Dále požadujeme vysvětlení k tomu, jak má být plnění recyklačních cílů vykazováno ze strany oprávněných osob, které svážejí odpad z množiny obcí, vykazováno jednotlivým obcím.
5. K odst. 4 části návrhu zákona nazvané „základ poplatku“ požadujeme předložení návrhu vyhlášky, na kterou je zde odkazováno.
6. K navrhovaným výším zpoplatnění uvádíme, že pokud má ČR již stanoven zákaz skládkování a zároveň budou zákonem definovány povinné recyklační cíle dle balíčku k oběhovému hospodářství (recyklační cíle zcela podporujeme), pak již není objektivní důvod takto razantně navyšovat poplatky. V tomto směru podporujeme mediálně opakovaně vyjádřená stanoviska obecních svazů a dalších subjektů, že jako maximální finální a sociálně únosná míra skládkovacího poplatku se jeví 900 Kč. Pro vyšší míru navýšení není v obcích reálný prostor. Navrhujeme proto odpovídající snížení hodnot v tabulce přílohy č. 8 u obou řádků, tedy jak u odpadů využitelných, tak u odpadů zbytkových. Zbytkové odpady, které již nejsou reálně využitelné, není třeba takto zdaňovat. Takovéto zdanění zbytkových odpadů nemá environmentální smysl a je pouhým umělým nákladem občanů, obcí a dalších původců. Obce by mohly tyto peníze využít mnohem lépe a efektivněji na svém území, než když budou zbytečně nuceny je v rámci takto vysokých poplatků odvést do SFŽP.
7. Požadujeme předložení návrhu vyhlášky, na kterou odkazuje § 29 odst. 8.
8. Požadujeme předložení návrhu vyhlášky, na kterou odkazuje § 29 odst. 12.
9. Do tabulky č. 2 přílohy XX požadujeme doplnit recyklační cíle až do roku 2025.
10. V samostatné příloze č. 2 dále zasíláme legislativně technické zpřesnění navrhovaných ustanovení. Tyto změny jsou důležité pro faktickou funkčnost a vymáhání navrhované úpravy.

Připomínka k nově zaslanému souboru navrženému ze strany SMO ČR k meziobecní spolupráci – rozpor, zásadně nesouhlasíme s těmito nově navrhovanými změnami a úpravami původního znění zákona zaslaného ze strany MŽP do meziresortního připomínkového řízení. Pokud by se tyto nově navržené změny měly do zákona promítnout, požadujeme nové zaslání návrhu zákona do meziresortního připomínkového řízení. Meziobecní spolupráce, tam kde se pro ni obce rozhodly, standardně funguje již nyní a není třeba tyto věci řešit speciální zákonnou úpravou.

Poznámka ke zdůvodnění navrhované úpravy: Uvedené zdůvodnění navrhovatele popírá jednoznačně úspěšný vývoj českého komunálního odpadového hospodářství, které poskytuje občanům kvalitní služby za nízké ceny. K tomu velmi významně přispělo konkurenční prostředí mezi poskytovateli služeb, mezi technologiemi a způsoby nakládání s odpady i konkurence mezi různými formami majetkového uspořádání poskytovatelů služeb (od firem plně ve vlastnictví obcí, přes společné podniky obcí a soukromých poskytovatelů až po čistě soukromé podniky). A naprosto nezbytným faktorem je zachování neokleštěné svobody obcí v rozhodování  o problematice komunálních odpadů, která se týká každého občana.

Připomínka k návrhu na definování pojmu druhotná surovina – rozpor, nesouhlasíme s nově navrženou úpravou definování pojmu druhotná surovina. Pojem  druhotná  surovina požadujeme v návrhu  rozšířit tak,  aby zahrnoval  i  odpady skupiny 19 katalogu  odpadů (tedy „dosud“ odpady po provedené  úpravě v zařízení  k úpravě odpadů,  které  slouží  jako  přímý vstup  do  zařízení  k využití  odpadů.  Pokud k takovému rozšíření návrhu  definice nedojde,  nesouhlasíme s jeho  zařazením,  neboť je pouze deklarováním  toho,  že druhotnou  surovinou  jsou „neodpady“ – tedy již jednoznačně definované  vedlejší  produkty výroby a „neodpady -  odpady po provedeném zpracování“.  Nesouhlasíme s jednostranným zvýhodněnín  produktů z úpravy VUŽ,  které  jsou stejnými  produkty úpravy jako  jiné  odpady skupiny 19 s pozitivní  hodnotou.  Upozorňujeme,  že i  z demontáže VUŽ ze zpětného  odběru  vznikají  i  odpady s negativní  hodnotou.

V původním návrhu zákona do MPŘ tato věc nebyla uvedena. EK i MŽP k tomuto opakovaně uvádí, že věc lze standardně řešit přes pojmy vedlejší produkt a přechod odpadu do neodpadového režimu – s tímto souhlasíme. Požadujeme vypuštění definice druhotné suroviny z návrhu zákona. Navíc s pojmem se v celém textu zákona dále ani nijak nenakládá a nevidíme tedy smysl v tom, aby byl tento pojem, jehož věcnou podstatu je možné řešit jinými cestami (viz výše), v zákoně definován.

Připomínka k § 42 odst. 1 – požadujeme upravit znění textu následujícím způsobem: „Obec nemusí do obecního systému zahrnout rozsah zajištění míst pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu podle odstavce 3.“ Definovaný systém by byl bez uvedení rozsahu zajištění míst nedostatečný a občan by neměl možnost posoudit, zda obec svou povinnost plní.

Podobně požadujeme upravit odst. 3: „V případě, že obec zahrnula do systému obce nakládání s komunálními odpady vznikajícími na jejím území při činnosti podnikajících fyzických osob nebo právnických osob, zajistí také místa pro odkládání komunálního odpadu vznikajícího na jejím území při činnosti těchto subjektů včetně jejich rozsahu.“

Připomínka k § 42 odst. 4 – rozpor, i nadále požadujeme vypuštění této povinnosti obcí; obce, které toto potřebují, to již činí dobrovolně a není důvod jim nově zakládat takovouto plošnou povinnost, která značně navyšuje jejich administrativní zátěž.

Připomínka k § 43 odst. 1 - Fyzické osoby jsou povinny nakládat s komunálním odpadem v souladu s obecním systémem. – rozpor. Dle dosavadního zákona mají fyzické osoby možnost nakládat s odpady tak, že je předají oprávněné osobě, nebo plní povinnosti stanovené obcí v rámci obecního systému. Návrh tak zásadním způsobem redukuje práva občanů, a to bez pozitivního environmentálního smyslu. Požadujeme zachování stávajícího nastavení v dosavadním zákoně.

Připomínka k § 44 odst. 3 – nově byla z návrhu zákona vypuštěna povinnost mít pro zapojení podnikajících osob v systému obce smlouvu. S vypuštěním smlouvy zásadně nesouhlasíme. Smlouva je zcela nezbytnou podmínkou. Smlouva je dokladem o účelném vynaložení nákladů podnikajícího subjektu a pro podnikatele zejména ve vztahu k možné budoucí kontrole ze strany státu je zcela nezbytná.

Připomínka k § 29 odst. 9 - navrhujeme toto formulační zpřesnění – „Zákaz podle odstavce 8 se do roku 2026 neuplatní, pokud a) se podle potvrzení původce odpadu v silniční nebo železniční dojezdové“

Připomínka k § 3 odst. 5 – zásadně nesouhlasíme s nově navrženou úpravou, která nebyla součástí návrhu zákona v MPŘ, kdy každý kontrolní orgán má mít nově kompetenci rozhodovat o tom, zda je věc odpadem, či nikoli. Doposud má tuto silnou kompetenci KÚ, který je převážně povolujícím orgánem. Slučovat nově tuto specifickou kompetenci s kompetencí všech kontrolních orgánů je chybné. Povede to jednoznačně k roztříštěnosti rozhodovací praxe v první instanci SŘ, což je s ohledem na právní jistotu adresátů práva neakceptovatelné.

Připomínky § 7 jsou uvedeny v samostatné příloze č. 3 – navíc k § 7 dodáváme, že v návrhu zákona stále chybí definice oprávněné osoby; zákon a související povinnosti je tak zbytečně nepřehledný a bez známého důvodu opouští dosavadní jednoduchý systém odpovědnosti v rámci řetězce předávání odpadů.

Příloha č. 1

Příloha č. 2

Příloha č. 3