Struska ze spaloven má být podle MŽP zásadně zvýhodněna oproti dalším odpadům. Důvod není známý.

Vážný odborný a ekologický spor přináší nenápadný paragraf připravované vyhlášky MŽP o podrobnostech nakládání s odpady. Jedná se o paragraf číslo 7. Bez bližšího objektivního zdůvodnění MŽP navrhuje, aby definované odpady ze spaloven (ZEVO), které byly doposud vnímány jako výrazně rizikové a musely být ukládány na k tomu určené přísně zabezpečené řízené skládky, měly doposud nevídanou výjimku oproti odpadům ze všech dalších technologií.

Zásadně se proti tomuto podivnému návrhu ohradil odborně uznávaný Státní zdravotní ústav, který sdělil zásadní rizika jak pro lidské zdraví, tak pro životní prostředí. Ohradila se i Hospodářská komora, Unie zaměstnavatelských svazů České republiky a řada odborníků. Své komentáře sdělují veřejně i organizace ochrany životního prostředí. Návrh MŽP se jeví jako zcela neakceptovatelný. Zde jsou některé veřejné komentáře, které k aktuálnímu návrhu ministrstva životního prostředí v poslení době vyšly:

1. Ministerstvo chce povolit využití toxického odpadu ze spaloven na stavbu silnic, ekologové jsou proti
2. RNDr. Petrlík - Ani struska spalovny neobhájí
3. Budeme mít silnice postavené na toxické strusce? Podle Arniky to reálně hrozí, podle MŽP je to nesmysl
4. Jindřich Petrlík: Struska ze spaloven do náspů a zasypů – pravda, půl pravdy a lež

5. Michal Šyc a Jiří Hykš: Mýty a fakta ohledně stavebního využívání strusky ze ZEVO

6. Aktuální dokumentární video z Holandska ohledně problémů s ukládáním odpadů ze spaloven (ZEVO) do nezabezpečených lokalit.

K danému problému dále uvádíme odborné argumenty, které byly předloženy do připomínkového řízení. I přes sumu sdělených argumentů původní postoj MŽP ohledně nutného zvýhodnění strusky ze spaloven stále trvá. MŽP stále aktivně prosazuje výrazné zvýhodnění tohoto specifického rizikového odpadu. 

Vybrané odborné argumnety k limitům nejvýše přípustné koncentrace škodlivin vyzrálé strusky podle přílohy č. 6 vyhlášky

• Tabulka č. 2 přílohy č. 6 vyhlášky udává nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině vyzrálé strusky využívané k zasypávání v terénu. Limity regulují např. množství kadmia, chromu, olova, organického uhlíku a různých dalších lidskému zdraví a životnímu prostředí nebezpečných prvků a sloučenin.
• Je třeba odmítnout bagatelizaci námitek a připomínek UZS ČR, KZPS a řady dalších subjektů, včetně Státního zdravotního ústavu vůči předchozím návrhům úprav ze strany ministerstva. Faktem je, že § 7 návrhu vyhlášky ve spojení s přílohou č. 6 vyhlášky zavádí zvláštní preferenční režim pro použití strusky ze spalování ostatních odpadů (dále jen „struska“) vůči ostatním odpadům k zasypávání, které jsou v režimu § 6 návrhu vyhlášky (dále jen „ostatní odpady“). Vůbec není vysvětleno, proč by tento druh odpadu ze spaloven měl v České republice pojímat takto extrémní míru zvýhodnění a proč tuto míru zvýhodnění aktivně prosazuje MŽP. Navíc při skutečnosti, že navrhované nastavení je jednoznačně zásadně rizikovější pro životní prostředí a zdraví lidí, než dosavadní právní úprava.
• Nelze popřít, že limity škodlivých látek jsou pro strusku oproti jiným odpadům pro zasypávání významně zvýšeny. Lze to nejlépe prokázat na srovnání tabulek klíčových parametrů limitujících použití jednotlivých materiálů, tj. obsah škodlivin ve výluhu odpadu a obsah škodlivin v sušině odpadu. Tyto údaje jsou pro ostatní odpady a strusku obsaženy v tabulkách I. a II. příloh č. 5 a 6 návrhu vyhlášky. Pro přehlednost byly tabulky z obou příloh spojeny do jedné, přičemž pro srovnání jsou uvedeny ty parametry, které sledují obě přílohy. Z tabulky č. I přílohy č. 5 byla pro spravedlivé srovnání vybrána vyšší limitní hodnota č. II.

(oranžově jsou uvedeny limity, které jsou pro strusku zvýšeny a žlutě parametry, které kupodivu pro strusku vůbec sledovány nejsou)

• Z uvedeného přehledu je patrné, že limity pro použití strusky jsou výrazně benevolentnější než pro ostatní odpady pro zasypávání. Některé ze škodlivin nejsou vůbec sledovány. Absence sledování určitých parametrů není nijak odůvodněna a není důvod proč tyto parametry u odpadů, které budou ukládány bez jakékoli následné kontroly jejich působení na okolní prostředí z limitů vyřazovat. Obsah škodlivin ve strusce je primárně určován obsahem odpadů, které jsou při vzniku strusky spalovány a ten se v průběhu času mění. Je proto třeba sledovat i parametry, které se nemusí v současnosti ve strusce vyskytovat.
• Pro strusku určenou k využití v terénu tak fakticky došlo k dramatickému zvýšení akceptovaných limitů přítomnosti těžkých kovů a organických škodlivin oproti původní vyhlášce provádějící zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do 31. prosince 2020 (někde až dvacetinásobně). Tento nepoměr je patrný při srovnání vůči limitům škodlivin stanovených pro přípustnost přijetí obdobných odpadů na složiště skládek.

• Stanovené limity v tabulce č. 2 přílohy č. 6 vyhlášky podle prvotních zjištění povolují využívání vyzrálé strusky o chemických vlastnostech, pro které by taková struska ani nemohla být přijata na skládky odpadů. Skládky odpadů jsou přitom přísně regulovaný uzavřený prostor provozovaný profesionály v oblasti nakládání s odpady, kam veřejnost nemá přístup a jsou přijímána zvláštní opatření směřující k ochraně životního prostředí, např. k zabránění průsakům odpadních vod do podzemních či povrchových vod nebo k zabránění kontaminace svrchních vrstev půdy. Na druhou stranu parkoviště nebo pozemní komunikace jsou běžně veřejně využívané objekty, často v těsné blízkosti obydlí nebo zemědělsky obhospodařovaných ploch.
• Toto zvýšení limitů nelze akceptovat, protože přispívají k ohrožení lidského zdraví a životního prostředí. Pokud bude struska obsahující nebezpečné látky na horních hranicích limitů přípustnosti, tedy na úrovni zakládající odůvodnění obavy o její chemickou nestabilitu, využívána v souladu s očekáváními vyhlášky vymezenými v požadavcích na využití strusky v definovaných aplikacích dle přílohy č. 6 vyhlášky, tj. například na stavbu pozemních komunikací a parkovišť, může logicky docházet ke zvýšení rizika kontaminace životního prostředí nebo ohrožení lidského zdraví.
• Zvyšování přípustných limitů škodlivých látek ve strusce určené k zasypávání v terénu přitom stojí proti evropskému trendu takto škodlivé sloučeniny bez další úpravy ponechávat k nakládání ve veřejně přístupných prostorech či v krajině (nezabezpečených lokalitách). Další využití takové strusky by mělo být možné pouze po následné úpravě směřující ke snížení toxicity pod úroveň, u které lze z dílčích odborných závěrů dovozovat, že již nemůže ani potenciálně lidské zdraví a životní prostředí ohrožovat.
• Pokud se MŽP zasazuje o tak výrazné uvolnění limitů škodlivin ve strusce využívané k zasypávání v terénu, mělo by být schopno doložit odborná stanoviska prokazující nezávadnost strusky obsahující škodliviny v horních hranicích uvažovaných limitů pro lidské zdraví a životní prostředí. V opačném případě se MŽP vystavuje riziku, že přivolí využívání strusky ohrožující zdraví obyvatel a stav životního prostředí v místech, kde bude taková riziková struska využita. Nelze akceptovat, aby MŽP ustoupilo dílčímu tlaku jen několika průmyslových celků usnadnit využívání potenciálně rizikové strusky. Objektivní zájem na ochraně životního prostředí a zdraví lidí a s ním spojená nutná předběžná opatrnost je ve svém významu jednoznačně zásadně převažujícím aspektem. Postoj MŽP se proto jeví značně nepochopitelný.

• Nejsou k dispozici srovnávací materiály úprav ze zahraničí. Například v Německu byla obdobná úprava diskutována pouze na úrovni nezávazného doporučení poradního spolkového orgánu Bund/Länder-Arbeitsgemeinschaft Abfall (LAGA), který k otázce možnosti využívání strusky ze spalování ostatních odpadů vydal materiál označovaný jako LAGA 20. Je však třeba uvést, že tento dokument byl naposledy aktualizován v roce 2003, limity navrhované pro strusku v návrhu vyhlášky přesahují limity výluhu strusky nezávazně doporučované v materiálu LAGA 20 a současně bylo použití „strusky“ v tomto dokumentu podmíněno přísným povolovacím procesem a kontrolou, kterou navrhovaná úprava jen naznačuje, avšak nespecifikuje. Na spolkové úrovni v Německu navíc došlo v roce 2021 k zásadnímu zpřísnění úpravy využívání odpadů ze spalování sjednocením limitů obsažených pro odpady typu struska s ostatními odpady – nejsou tedy zvláštní limity pro strusku, proto je třeba s ní nakládat pouze jako ostatními odpady. I v tomto směru se jeví aktuální snaha a postoj MŽP jako značně nepochopitelný.
• V posledním návrhu vyhlášky ministerstvo označuje použití strusky nikoli jako „zasypávání“ ve smyslu § 34 odst. 6 zákona o odpadech, ale jako „využití odpadů“. Lze pochybovat o tom, že k vytvoření takového způsobu využití je ministerstvo zákonem zmocněno. Způsoby využití jsou stanoveny § 34 odst. 2 zákona o odpadech, resp. v příloze č. 5 k zákonu. Způsob využití odpadů ve formě ukládání odpadů pod povrchem terénu, který fakticky § 7 návrhu vyhlášky zavádí, nelze podřadit pod žádný zákonem vymezených způsobů využívání odpadů. Pokud by tato změna měla znamenat, že provoz zařízení na využívání strusky bude podléhat naopak přísnějšímu režimu pro povolování zařízení pro využívání odpadů, bylo by možné takový postup kvitovat. Z textu vyhlášky ani z komentářů odůvodnění to však neplyne. Dosavadní premisivní politika ministerstva, které nad rámec zákonné úpravy zvýhodňuje specifickou skupinu průmyslu oproti ostatním, dává pochybnosti, že toto je skutečný záměr ministerstva.
• Pokud by snahou MŽP ohledně označení ukládání strusky ze spaloven na nezabezpečené lokality a označení tohoto nakládání jako „využití odpadů“ mělo být motivováno snahou o zajištění vykazování budoucích vyšších procent využití odpadů z komunálních odpadů, pak je třeba upozornit, že takové účelové vykazování by nemělo šanci na obhajobu v rámci vykazování EU. Takováto případná snaha se proto rovněž jeví jako zcestná a odborně neobhajitelná.
• Cílem připomínkových míst, která na výše uvedené problémy opakovaně upozornila a drží v dané věci zásadní rozpor je jak ochrana lidského zdraví a životního prostředí, tak zajištění spravedlivého a jednotného přístupu pro všechna odvětví hospodářství ČR (technologická neutralita). Z tohoto důvodu nelze ignorovat současnou snahu ministerstva zásadně zvýhodnit oblast průmyslu, která produkuje odpady typu struska ze spaloven odpadů (ZEVO) oproti ostatním. Ministerstvo jedná nad rámec zákona a obchází tak standardní legislativní proces, ve kterém obdobné záměry při přijímání zákona o odpadech nebyly zákonodárci schváleny. Lze uvažovat i nad tím, že uvedené opatření bude mít ve prospěch dotčených osob efekt státní podpory se všemi důsledky, které s sebou takové nedovolené opatření nese.

Video holandské televize ohledně aktuálních problémů s ukládáním odpadů ze spaloven (ZEVO) do nezabepčených lokalit

Zdroj: web České asociace odpadového hospodářství s využitím komentářů a argumentů vybraných povinných připomínkových míst z procesu připomínkování vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady