Třídění a recyklace dává smysl - dokazuje firma Transform Lázně Bohdaneč

06. února 2018

Členská společnost České asociace odpadového hospodářství Transform Lázně Bohdaneč je dobrým příkladem toho, jak lze v rámci recyklace uplatnit vytříděné složky komunálních odpadů do finálních výrobků pro konečně zákazníky.

Reportáž České televize o tom, že třídění a recyklace odpadů má smysl

Na podrobnou reportáž (viz níže) o tom, jak ve firmě Transform Lázně Bohdaneč umí šikovně materiálově využít to, co občané vytřídí do barevných popelnic, navázala tentokrát s kamerou Česká televize. Video o tom, že recyklace plastů z komunálních odpadů má smysl a že může přinášet užitek v podobě mnoha kvalitních a odolných výrobků dalším lidem, je k dispozici pod tímto odkazem.

Stát by neměl zvyšovat daně a trestat vyššími poplatky, lépe funguje pozitivní motivace

Většímu rozvoji kapacit recyklace v ČR by pomohla pozitivní a stimulační opatření, aby výrobky z druhotných surovin byly lépe konkurenceschopné na trhu. Česka asociace odpadového hospodářství, Spolek veřejně prospěšných služeb a Sdružení komunálních služeb doporučují v tomto směru například:

- daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků a materiálů z druhotných surovin

- daňové zvýhodnění ceny práce v recyklačním průmyslu

- preference recyklovaných výrobků v rámci veřejných zaakázek ze strany státu (např. hromadné nákupy, liniové stavby, apod.)

Podobná stimulační opatření doporučuje v doprovodných materiálech k balíčku oběhového hospodářství i Evropská unie. ČAOH, SVPS a SKS tato opatření přehledně shrnula do tzv. Desatera moderního odpadového hospodářství, které je k dispozici pod tímto odkazem.

Podrobněji o Transform Lázně Bohdaneč a jejich technologii

Zatímco zpracovatelů vytříděných PET lahví nebo jednodruhových průmyslových plastových odpadů najdete po republice mnoho, recyklací směsných plastů z komunálního odpadu se zabývá jediný: Transform a. s. v Lázních Bohdaneč nedaleko Pardubic. Jeho generální ředitel Jan Mec, jr., říká, že není těžké plast zrecyklovat, ale mít výrobky, o které mají odběratelé zájem.

Co jsou vstupní suroviny pro vaši výrobu?

Část pochází od odpadářských společností - jsme vlastně odběratelem dotřiďovacích linek, které zabývají tříděním obsahu žlutých kontejnerů. Takových dodavatelů máme kolem sedmdesáti po celé republice. Odebíráme od nich dvě frakce – folie a tvrdé plasty.

Máme však taky vlastní dotřiďovací linku, kam se sváží obsah žlutých kontejnerů z nejbližšího okolí do třiceti kilometrů (Pardubice, Přelouč). Neupravený plast je náročný na objem, nevyplatí se ho dopravovat z větší vzdálenosti. Tento směsný plastový odpad sami dotřiďujeme na folie, tvrdý plast, PET lahve, černý plast a tetrapak. Folie a tvrdé plasty spolu s nakoupeným materiálem slouží k výrobě našeho sortimentu. PET lahve nezpracováváme vzhledem k jejich vysokému bodu tání. Černý plast zpracováváme zvlášť do černých výrobků. Poslední frakcí naší dotřiďovací linky jsou tetrapaky, které dodáváme k dalšímu využití stejně jako PET lahve. Balastní látky, které tvoří 15-20 % celkového objemu netříděného plastu, jsou odváženy na skládku nebo jsou použity jako alternativní palivo.

Jak se surovina dále zpracovává?

Vytříděné folie, jak z naší dotřiďovací linky, tak nakoupené, jdou do drtiče a pak k aglomeraci. Aglomerátor je v podstatě velký mixér, kde se fóliová drť mixuje do okamžiku, kdy díky frikčnímu teplu dosáhne bodu měknutí a následně se ,,speče“ do drobných kuliček.

Po ochlazení vodou a dosušení odchází do zásobníku.

Tvrdé plasty se po předdrcení melou a vzniklá mletina odchází do sila. Tyto dvě složky se v určitém poměru smíchají a po homogenizaci jsou dopraveny do vlastního výrobního zařízení - extruderu. Tam se roztaví a vzniklé ,,těsto“ je vtlačováno do forem.

Takže ne vstřikovací lisy, jako vidíme běžně u plastových výrobků?

Ne, materiál se do forem plní. Používáme tuto technologii kvůli vstupní surovině, která je – jak jsem říkal – míchaná z různých složek a vlastně je pokaždé jiná. Pro vstřikování musí být vstupní surovina homogenní a zařízení se na ni musí nastavit. Homogenity u nás nemůžeme dosáhnout, takže vstřikování nemůžeme použít.

Proč vlastně nepoužíváte ve výrobě PET?

Polyethylentereftalát (PET) má mnohem vyšší teplotu tání než ostatní plast a v naší směsi nedělá dobrotu. Respektive funguje jako kamení v betonu – být tam samozřejmě může, ale když budete mít v betonu samé kamení, nebude vám držet pohromadě. Potřebujeme, aby procento PETu bylo na určité úrovni. S jeho udržením máme v poslední době problémy.

Obsah PET ve směsném plastu roste. Donedávna se z něj vyráběly jen lahve, které se daly velmi dobře identifikovat a vytřídit. Nyní se z PETu začínají dělat i jiné výrobky, které nejde snadno rozpoznat, takže velmi ztěžují třídění. To nám dost vadí. Jsou jistě technologie, které to umějí, ale ručním dotřiďováním, jaké máme u nás, to jde obtížně.

Řešíte ještě nějaké jiné problémy?

Protože zpracováváme primárně plast vytříděný z komunálního odpadu, je pro nás velmi důležitá kvalita třídění, tedy jak lidé v městech a obcích třídí. Poznáme, odkud odpad pochází: anonymní sídliště má úplně jinou skladbu odpadů, než rodinné domy. Záleží i na sezóně, která ovlivňuje třeba množství lahví od nápojů v odpadu.

Druhá věc, která nás trápí, je zvýšená vlhkost. To se stává, když na dotřiďovacích linkách skladují vytříděný materiál venku na dešti. Příliš mnoho vlhkosti negativně ovlivňuje recyklaci. Občas se nám na lince objeví i průmyslový materiál. Jsme zaměření na komunální odpad, takže jsme připraveni zpracovat to, co se běžně objevuje. Nemůžeme být připraveni na černé blatníky ze zpracování autovraků. Jednak nám to posune produkty barevně někam jinam, protože to obarví zbytek, jednak je to i materiálově něco jiného než potřebujeme.

Pokud vím, začínali jsme s kabelovými žlaby pro telekomunikace.

Když jsme začali v roce 1992, prvním výrobním sortimentem byly přepravní palety. V době, kdy se předělávaly komunikační sítě, jsme hojně vyráběli právě kabelové žlaby, ale pak jsme si ujasnili, že je nutné portfolio výrobků co nejvíc rozšířit a nezaměřovat se jen na jeden druh odběratelů. Hovoří se často o oběhovém hospodářství. Aby to celé mělo smysl, musíte mít výrobky, které si někdo koupí. To je ten hlavní problém recyklace. K čemu je třídění a výrobní kapacita, když to pak nikomu neprodáte!

Proto jsme se rozhodli zaměřit se i na koncové zákazníky. Proto je sortiment našich výrobků směřován jako produkt pro dům a zahradu. Patří sem plastové plotovky, chodníky, obrubníky, zatravňovací dlaždice, ale také terasové desky, velké množství profilů a další výrobky, které se uplatní i v průmyslu a zemědělství. Jako novinku máme v letošním roce kompostér, který se dá jednoduše sestavit nebo montážní sety laviček. Výrobky z recyklovaného plastu mají výborné užitné vlastnosti: především jsou zcela bezúdržbové. Používají se třeba pro konstrukce dětských hřišť, protože jsou odolné, pružné a chemicky inertní, takže jsou zdravotně nezávadné. Také mají dlouhou životnost. To se hodí, pokud třeba kompostéry město nakoupí pro své občany z dotací a potřebuje splnit dotační podmínku, kterou je udržitelnost pět let.

Myslím že desky z recyklovaného plastu by byly ideální pro protihlukové stěny.

Ano, ty dodáváme taky. U Lysé nad Labem funguje naše protihluková stěna skoro patnáct let, a je pořád stejná – počasí a čas na ni nemá vliv. Jednu dobu už to vypadalo, že by se mohly plastové desky používat na tento účel hojně. Zjistili jsme však, že je ohromně obtížné bojovat s betonovou lobby. Nemáme sílu na nekonečné přesvědčování, že by se mělo podporovat využívání výrobků z recyklovaného plastu. Zejména města a obce, která produkují plastový odpad, by mohly na konkrétním použití výrobků z recyklovaných odpadů ukázat, že recyklace má smysl. Zatím jsou však našimi odběrateli spíše soukromníci, než města a obce. Naším cílem je bezodpadové hospodářství: nejen poškozené díly, ale i odřezky, které zůstanou odběratelům při aplikaci, firma přijímá a vrací do výroby. I kdyby zákazník časem chtěl konstrukce či mobiliář zrušit, s likvidovanými díly se může obrátit na nás.

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství s využitím článku z časopisu Odpady a videa z pořadu České televize, Nedej se.

Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"